Osvícenský absolutismus v Rakousku

Osvícenství

• usiluje o překonání středověkých názorů na svět a společnost, o nastolení věku „rozumu a osvěty“
• lidský rozum se opírá o smyslové poznání- racionalismus
• lidská bytost je svobodná, všichni jsou si rovni
• od církevních dogmat k vědeckému poznání
• deisté – odmítali církevní dogmata, ale uznávali Boha jako prvotního hybatele
• k naplnění ideálů – nezbytné všeobecné zvýšení úrovně vzdělání – masová osvěta zasahující nejširší vrstvy obyvatelstva
• hnutí původně vzniklo v 17.stol. v Holandsku  a v Anglii – rozšíření do celé Evropy
• nejvýrazněji se projevilo ve Francii
• ekonomická teorie:
  • liberalismus – Adam Smith – obhajoba lidské práce jako jediného zdroje bohatství, pokrok je ve společenské dělbě práce, požadavek hospodářské svobody jednotlivce, svobody trhu

• vrcholných výsledků dosáhlo osvícenství ve Francii v monumentální Encyklopedii aneb racionální slovník věd, řemesel a umění – souhrn dosavadních poznatků o člověku, společnosti, přírodě
• encyklopedisté – Denis Diderot, Jean d´Alambert, J.J.Rousseau, Voltaire, Montesquieu, E.B.Condillac, C.A.Helvétius, G.B.Mably, Morelly, A.R.J.Turgot, P.H.D.Holbach

Osvícenský absolutismus

• zvláštní forma vlády v řadě absolutistických monarchií v Evropě 18.stol.
• zastánci této koncepce věřili, že modernizace společnosti v duchu osvícenského racionalismu může uskutečnit osvícený panovník, který vydá příslušné zákony a využije při tom moderní státní aparát
• nejvyšší hodnotou je stát: centralizace – omezení stavovských privilegií, státní dohled nad církví, podpora vzdělání, náboženská tolerance v zájmu hospodářské prosperity státu, zrušeno nevolnictví, omezování vrchnostenské zvůle, společenský pokrok
• v Rusku Petr I. Veliký, v Německu Fridrich II. Veliký, v Rakousku Marie Terezie a Josef II., ve Španělsku Karel III., dále Portugalsko, Dánsko, Švédsko…

Marie Terezie (1740 – 1780)

• první česká habsburská panovnice
• katolička, inteligentní, manžel František Štěpán Lotrinský – císař Sv. říše římské
• 1740 M. Terezie (MT) arcivévodkyní rakouskou, 1741 královnou uherskou, 1742 královnou českou
• přísná výchova 16 dětí
• její smrtí skončilo 250leté panování Habsburků v Čechách v přímé linii, nový rod je habsbursko – lotrinský
• země finančně vyčerpaná, slabá armáda, národnostní nesourodost
• pragmatická sankce sousedními státy zpochybněna a odmítnuta – různé nároky na dědictví, záminky k přepadení Rakouska
• vznik protirakouské koalice – Španělsko, Bavorsko, Francie, Sasko, Prusko, Švédsko…
• války o dědictví rakouské (1740 – 1748)
  • boj Rakouska a Pruska
  • především boj o Slezsko – války slezské
  • 1.válka slezská (1740- 1742)
    • tažení pruského Fridricha II. bez vyhlášení války do Slezska, anexe
    • Rakousko poraženo u Malvic – 1741
    • vojsko Bavorů, Sasů a Francouzů do Horního Rakouska a Čech – dobyta Praha, bavorský kurfiřt Karel Albert (Bavorský) byl 1741 za souhlasu českých stavů prohlášen českým králem = Karel III.

• trvalá nedůvěra MT k Čechám za zradu českých stavů
• MT získala vojenskou pomoc Uher
• po bitvě u Chotusic 1742 a prohře Rakouska – dílčí mírová smlouva vratislavská – ztráta téměř celého Slezska, Kladska a Hlučínska, okupovaná Praha osvobozena, 1743 obnovena panovnická moc MT v Čechách
• válka slezská (1744 – 1745)
  • nové seskupení – protifrancouzský spolek (6 států – Rakousko, Anglie, Holandsko, Sardinie, Sasko, Rusko) X tzv. Frankfurtská unie (Francie, Španělsko, Prusko, Falc, Hesensko)
  • znovu tažení Prusů do Chebu, Děčína, Žitavy a Kladska – 4 proudy se sešly před Prahou – kapitulace, 1745 Prusové vytlačeni z Čech, ale Slezsko nedobyto
  • 1745 drážďanský mír – znovu potvrzena ztráta Slezska
  • jen dva zisky Rakouska – uznání pragmatické sankce a potvrzení Františka I. za rakouského císaře
    • pokračování bojů prusko – rakouských mimo naše území (Itálie a Nizozemí) až do 1748 – Rakousko přijalo podmínky Francie a Španělska – mír v Cáchách = konec války o dědictví rakouské – ztráta části italských provincií, ale uznána sankce
    • slezská válka
      • definitivní rozhodnutí o Slezsku – úsilí MT o odvetu a znovuzískání Slezska
      • je součástí širšího mocenského konfliktu – sedmileté války (1756 – 63) – zapojena téměř celá Evropa, zvláště Francie X Anglie, Prusko X Rakousko
      • 1756 vpád Pruska do Saska – úspěch v bitvě u Lovosic
      • další útok – 1757 bitva u Štěrbohol před Prahou, vítězství Pruska nad Karlem Lotrinským, ostřelování Prahy – záchrana díky vojenskému maršálovi Leopoldu Daunovi, bitva u Kolína – ústup Prusů
      • 1758 Prusy obležena Olomouc, poraženi u Domašova nad Bystřicí – rakouský generál Laudon, nuceni vyklidit severní Moravu – další boje mimo naše území
      • smrt Alžběty (Rusko – spojenkyní MT), na trůn Petr III., který obdivoval Ferdinanda II. (Prusko) – mír s Pruskem
      • 1763 mír v Paříži mezi Francií, Španělskem a VB a pak téhož roku mír v Hubertsburgu – Rakousko, Sasko a Prusko
      • potvrzen předchozí stav, definitivní ztráta lidnatého, hospodářsky vyspělého Slezska (ale protestantského a převážně německého)
        • prusko- rakouská válka o dědictví bavorské (1778 – 1779)
          • bramborová válka – ztráta léna Koruny české v Bavorsku a Falci

• po válce rozhodnuto o stavbě dvou nových pevností – Terezín, Josefov (1780)
• Osvícenské reformy MT:
  • základ osvícenského absolutismu v Rakousku
  • snaha sjednocovat různé oblasti – vytvořit centralizovaný stát řízený z Vídně absolutní mocí panovníka, germanizace – jednotný jazyk (němčina)
  • čeština zůstala platným, ale pomocným úředním jazykem
  • dosavadní systém robotně nevolnického velkostatku brzdou hospodářského, sociálního i politického vývoje země – komplexní proměna správy, ekonomiky a vojenství = vnitřní konsolidace, upevnění
  • kvalitní, vzdělaní a tvořiví rádci a spolupracovníci – Václav Antonín Kounic – šéf zahraniční politiky, hrabě Leopold Josef Daun – armáda, hrabě Bedřich Vilém Haugwic – finanční, daňová a správní reforma

1) reforma berní

• stanovená pevná sazba daně
• dokončen soupis půdy poddaných – rustikál, a obyvatelstva, usedlostí, měšťanských domů pro daňové účely
• nové spolehlivé vyměřování půdy = tereziánský katastr – nahradil berní rulu a lánové rejstříky
• 1757 tereziánský katastr – poprvé částečně zdaněna panská půda – dominikál, zdaněna církev i města, ale poloviční sazbou než rustikál
• 1754 úřední sčítání lidu a domů – konskripce – pro daňové a vojenské účely

2) reforma správní a soudní

• vytvořeny společné úřady habsburských zemí, kromě Uher
• vznik státního byrokratického aparátu
• centrální úřad – direktorium, v čele s Haugwicem + státní rada
• zrušena česká dvorská kancelář, zřízena Česko – rakouská dvorská kancelář, konec samostatného postavení zemí Koruny české
• státní aparát: Česká dvorská kancelář, Gubernia – spravují jednotlivé země, Magistráty – spravují města
• samostatně organizována soudní a právní moc, zřízen Nejvyšší soudní dvůr ve Vídni
• Tereziánský trestní zákoník a jednací soudní řád – zrušeno mučení
• dosazováni školení úředníci, kteří nemuseli být urozeného původu

3) reforma hospodářská, finanční a sociální

• povzbuzení a podpora průmyslu – zvl. textilní manufaktury + sklo
• privilegia podnikatelům, cizí dělníci
• budování silnic, zrušeny celní hranice mezi českými a rakouskými zeměmi – celní unie, Uhrám cla ponechána, poštovní spojení
• zpracování kovů – hamry, těžba uhlí  v Ostravě a Sokolově
• jednotná soustava tzv. dolnorakouských měr a vah
• společná tolarová a zlatková měna – 1900 přechod na korunovou měnu
• 1762 1. papírové peníze = bankocetle, ve střední Evropě = neúročené dluhopisy vídeňské banky – snaha snížit státní dluh
• proti vůli šlechty vydán urbariální patent – jednotně upraveny povinnosti poddaných vůči vrchnosti a práva vrchnosti vůči poddaným – tresty, výše roboty – ztráta neomezené moci šlechty nad poddanými
• v Čechách upraveny poměry až po nevolnickém povstání
• robotní patent (1775)
• zavedena tzv. raabizace – podle návrhu  dvorského rady a národohospodáře F. A. Raaba = poddanská reforma, rozdělení části panské půdy mezi rolníky za poplatek a návrh převodu roboty na peněžní poplatky
• rolník jako bezprostřední držitel půdy získal motivaci k většímu pracovnímu výkonu
• zaváděno pěstování tabáku, kukuřice, lnu, olejnatých rostlin, brambor ® růst populace

4) reforma vojenská

• početní růst ozbrojených sil, zvýšení nákladů
• vojenská povinnost pro všechny muže od 17 do 40 let
• přijata vyspělejší pruská vojenská taktika
• reorganizace dělostřelectva, rychlopalné zbraně
• vybudováno moderní vojenské školství

5) reforma školská

• 1774 schválen Felbigerův školský řád inspirovaný osvícenstvím – koncepcí Komenského (systém výchovy dívek i chlapců)
• poprvé v monarchii zavedena povinná školní docházka 6-12 let
• na venkově u far nižší školy – triviálky – čtení, psaní, počítání + náboženství
• ve městech hlavní školy – širší vědomosti, vyučovalo se německy
• úprava vyučování také na gymnáziích a univerzitách – místo latiny němčina
• jezuitům odňata univerzita a střední školství, noví pedagogové – piaristé, nový řád, který přebírá úlohu jezuitů – jejich hlavním cílem je výuka
• zesvětštění škol
• 1773 zrušen jezuitský řád bulou papeže Klimenta XIV.

• uherský stavovský stát uhájil značnou míru nezávislosti
• úsilí o maďarizaci Slovenska, start k rakousko – uherskému dualismu
• Uhry zdrojem surovin a odbytištěm výrobků – zaostávání
• 1775 velké nevolnické povstání v S a SV Čechách v době po hladomoru, epidemii černých neštovic, proti drahotě a robotě
• centrum Rtyně na Náchodsku, v čele rychtář Antonín Nývlt – zorganizováno společenstvím rychtářů (selské guberno) – do vnitrozemí – Hradecko, Poděbradsko, Chlumecko, jižní Čechy, Morava
• březnu živelný pochod k Praze – rozehnáni a potrestáni, jeden proud u Chlumce nad Cidlinou, 7 rebelů pověšeno, druhý u Prahy
• i přes porážku povstání, urychleny reformy – vydán robotní patent MT – omezena robota maximálně na tři dny v týdnu

Josef II. (1780 – 1790)

• 1764 římskoněmecký král
• 1765 po smrti otce císařem + oficiální spoluvladař MT v rakouské monarchii
• skromný, vzdělaný, cestoval
• jako spoluvladař dokončil reorganizaci armády – pro vojenskou kariéru výběr jen schopných i bez vznešeného původu
• nové strategické pevnosti – Hradec Králové a Josefov
• zápas dvou koncepcí u dvora: konzervativci – Marie Terezie, novátoři – Josef II. – konflikty s matkou
• zdokonalena státní správa 1783 – spojeno rakouské Slezsko a Morava, správní sídlo Brno
• zřízeny magistráty
• 1784 dvorským dekretem spojena 4 města pražská – Staré a Nové Město, Malá Strana a Hradčany – vznik Prahy v novodobém smyslu se společným magistrátem
• zrušen trest smrti – znovu zaveden až 1803
• reorganizována síť středních a vysokých škol
• velký reformátor, ale i kulturní barbar – veřejná dražba a zničení zbytků rudolfínské sbírky a knihovny
• rušení mnoha klášterů – využity jako nemocníce nebo kasárny, ponechány jen ty, které vykonávaly užitečnou činnost – výchova mládeže
• zrušen jezuitský řád
• zbořena betlémská kaple
• Toleranční patent (1781)
  • náboženské svobodě, zrušeno výsadní postavení katolické církve
  • povolena nekatolická vyznání – tolerance ve vztahu k luterství, kalvínství a pravoslaví
  • likvidace většiny diskriminačních opatření vůči Židům
  • = konec pobělohohrského pronásledování protestantů, konec rekatolizace
  • zrušena koniášovská misie ničící zakázané knihy
  • potomkům evangelíků povolen návrat
  • faráři pověřeni vést matriky
  • zbourání židovského ghetta – židé se mohli stěhovat, Josefov
    • Patent o zrušení nevolnictví (1781)
      • v centru nového pohledu na svět ne Bůh, ale člověk jako individualita a svéprávný jedinec
      • odstraněna poddanost, otrocká podřízenost feudálnímu pánovi
      • osobně svobodní lidé – zachovány robota, naturální dávky a platy, dána jejich míra
      • práva – uzavírat sňatek bez souhlasu vrchnosti, svobodně opouštět panství, posílat děti na studia, řemeslo prodávat i zadlužovat grunty, odstraněna povinnost odebírat vrchnostenské výrobky, možnost stěhovat se do města – práce v manufakturách
      • hodně odchod do měst, počeštění měst – zárodky NO
      • v Uhrách až 1785
      • císař získal oblibu u venkovského lidu – “selský císař”
      • 1784 – 89 – nový berní Josefinský katastr – připraven nový systém zdanění dominikálu i rustikálu – daně měly být stanoveny rovnoměrně podle výměru půdy, hodnoty a průměrného výnosu
      • berní a urbariální patent vyhlášen 1789 – robota měla být prakticky zrušena, nahrazena peněžitou dávkou, ale Josef II. zemřel a nástupce Leopold II. patent pod nátlakem šlechty zrušil
      • omezena (ne zrušena) cenzura – svoboda tisku
      • zdokonalen právní stav v říši 1786 – vydán první díl občanského zákoníku
      • princip občanské rovnosti
      • reformy postupně vedly k likvidaci stavovských privilegií a k deklaraci rovnosti lidí před zákonem – k dobudování centralizovaného státu
      • vliv na rozvoj zemědělství a průmyslu
      • rozvoj manufaktur, rozvoj osvěty na venkově, stájový chov skotu
        • Kulturní oživení
          • stavba divadel – 1783 Nosticovo na Ovocném trhu – 1799 Stavovské
          • na Koňském trhu vlastenecké divadlo Bouda
          • Kramerius redigoval Schönfeldské c.- k. pražské noviny
          • 1790 zřídil Českou expedici – první české nakladatelství a knihkupectví
          • založena Soukromá učená společnost – pozdější Královská česká společnost nauk
          • vznik zemského patriotismu – v čele šlechta
            • Neúspěchy Josefa II. v zahraniční politice
              • stálé nebezpečí útočného Pruska – hledání spojence, ale spojenectvím s Ruskem Rakousko zavlečeno do těžkého konfliktu s Turky – drtivé porážky habsburské armády, obrat až díky generálu Gideonu Ernstu von Laudonovi – z rukou Turků dobyt Bělehrad, 1791 mírová smlouva – zisk části Chorvatska
              • 1794 vyhlášení samostatnosti Belgie
              • návrat samosprávy Uher k roku 1780
              • úspěch jen při prvním dělení Polska 1772 – Halič, 1774 za podpory Ruska zisk Bukoviny

Leopold II. (1790 – 1792)

• původně sídlil ve Florencii – tam reformy (zrušení cechů, zrušení toskánské armády, zrušil trest smrti)
• po smrti Josefa císařem Svaté říše římské
• ve Francii jeho sestra Marie Antoinetta – s Pruským králem Fridrichem Vilémem II. uzavřel 1791 Pilnickou deklarace namířena proti revoluční Francii
• 1792 zemřel