Období humanismu a renesance, nástup reformace a protireformace
Humanismus a renesance 14. – 16. st.
– nový způsob myšlení a života
– do středu svého zájmu staví člověka
– orientuje se na pozemskou radost a slast= 1. ve středověku odklon od víry a Boha
– nositeli se stáva měštanstvo, později přijímán i církví a šlchtou(od pol. 15.st.)
Humanismus – z latin. humanus= lidský
-myšlenkový směr kladouicí důraz na přirozené vlastnosti a schopnosti člověka
– vede k novému pojetí života
– směr převážně literární a vědecký
Renesance– z latin. re- nassio= zvovuzrození
– hlásá návrat k Antice
– renesance začala rozvíjet v sev. Itálii
– mezi vzdělanci se nejprve šíří myšlenkové sjednocení Itálie- obrací se na Karla Iv.- odmítá
– hl.centrem renesance: Florencie( pod nadvládou rodu Medici)
– Cosimo I. de Medici– mecenáš umění, největší rozkvět za Lorencia de Medici el Magnifiko
– od konce 15. st. se renesance do ostatních zemí Evropy
– objevy: 1450- Jan Gutenberg– vynález knihtisku= rychlejší šíření human. myšlenek, knihy do 1500- ikunabule= prvotisky
– Mikuláš Koperník– „O pohybu nebeských těles“ – heliocentrický názor
– Jan Kepler– eliptické dráhy oběžnic
–Giordano Bruno– Slunce není středem vesmíru, jen jednou z hvěz= nekonečnost vesmíru,upálen
– Galileo Galilei- přinusen odvolat svůj názor o otáčení a pohybu Země
– kritika společnosti:Niccolo Machiaveli– Vladař-panovník jdoucí za ušlechtilými cíly není poután mravními
závazky
Erazmus Rotterdamský– Chvála bláznovství– satirická kritika společnosti
Thomas More – Utopia– o ideálním státě
–architektura:převaha světských staveb nad církevními
– stavba rozložena do šířky
– z Antiky přejat systém vodorovného břemene = Kládí:složen- římsa, vlys, architrát
– znaky: pravoúhlá združená okna, kuželkové balustrády= zábradlí,sloupy, pilíře,štuková výzdoba, sgrafita
– stavby často spojené se zahradou= salla terena
– městké domy se štíty
– Alberti-stanovil zákl. principy renes. architektury
– malířství: nové techniky- malba na plátně, olejomalba
– portréty, akty, davové scény
– Sandro Botticelli–Zrození Venuše
– Leonardo da Vinci– přelom 15- 16. st.
– universální osobnost, malíř, sochař, vynálezce
– prováděl pitvy, navrhl létací stroj
– obrazy: Večeře páně, Mona Lisa
– Rafael Santi– 15. – 16. st.
– stavba Svatopetrského dómu
– obraz: Sixtinská Madona
– Michelangelo Buonarroti– 15.-16. st.
– sochař, malíř, architekt
– sochy: Den, Noc, David
-výzdoba Sixtínské kaple – obraz: Poslední soud
Manýrizmus
– výtvarný směr tvořící přechod mezi renesancí a barokem v letech 1520 – 1620
– klade důraz na vnitřní svět člověka, snové představy
– odraz nejistity a kolísání hodnot
Nizozemí: Hieronimus Bosch– 15,16.st.
– triptych: Zahrada pozemských potěšení
Německo: Albrecht D“urer– grafik, malíř
– obraz: Růžencová slavnost
Jan Holbain– portrét Erazma Rotterdamského
Reformace
– z latin. reformation = obnovení, náprava
= úsilí o nápravu křesťan. církve, o její návrat k původnímu poslání
– příčiny krize:- společenská krize 14. st.
-odklon od prvotního křesťanství
– papež. schizma 1378 – 1417, zajetí papežů 1309 – 78
– svatokupectví a korupce uvnitř církve
–reformace zhora: snaha o odstranění zákl. nedostatků vedená z řad církve – neúspěšná->koncil Kostnický (1414 – 18),koncil Basilejský (1431 – 49)
– vznik koncialismu= koncil je nadřazený sboru kardinálů a papeži
– proti papalismus= papež větší autorita než koncil
– reformace zdola: velké nábož. hnutí o nápravu církve ve spojení s řešením sociálních a politických problémů
– požadavek přísného dodržování zásad křesťanství, odstranění svět. nadvlády církve
- reformace
– úsilí o nápravu církve bez snahy se od této církve oddělit
-ang. reformátor John Wicklef pokus o reformu pomocí svět. moci
Česká reformace
– je spojena shusitským hnutím
– myšlenek Jana Husa a Jeronýma Pražského se chopily široké lid. vrstvy
– Bazilejskými kompaktáty poprvé uznána dvojí víra = katolická a kališnická
Německá reformace
-vládne zde Maxmilián z rodu Habsburků
-hospodářský vývoj jednotlivých části nerovnoměrný
– říš. knížata přisvojují si práva, dříve patřícím králům
– Německo je volným svazkem samostat. knížectví a měst
– neexistuje říšské vojsko, politicky a vojensky bezzmocné
– od 15. st. časté rolnické bouře
– papež vyžaduje na Německu stále víc peněz – >rozte odpor všech vrstev
Martin Luther 1483- 1546
-augustiánský mnich, profesor na universitě ve Wittenberku
-1517- 95 tezí přibil na vrata chrámu ve Wittenberku = hlavní zásady křesťan. života
– odmítá svatokupectví, papežství, církev. organicím
– zavedl přijímání odobojí a němčinu do zjednoduš. bohoslužby
– 1520- veřejně spálil Bulu papeže Lva X., v níž papež odsoudil Luther. učení
– na papež stranu se staví i císař Karel V.- Luther dán do kladby, později se uchýlil pod ochranu saského kurfiřta Fridricha Moudrého
– Luther se staví na stranu feudálů, odmítá lid. hnutí i selské bouře
Německá selská válka 1524 – 26
– 1. centrum:válka začala ve Švábsku a Francích vzbouřením rolníkům proti robotám a poplatkům
– shrnutí požadavků- Program 12 artikulů: – zrušení nevolnictví
-omezení desátků,snížení robot, plateb a daní
– možnost dědit majetek po rodičích
-měštané vytvářejí Heilbronnský program: – posílení centál. moci
– sjednocení míry, váhy amince,odstranění cel
– 1526- povstání potlačeno pro nejednotnost
– 2. centrum: stř. Německo- Durynsko- centrum Mu´lhausen
– povstání 1525, vedené Tomášem M“unsterem
– účast městské chudiny,potlačeno, M“unster popraven
– 3. centrum- 1525 povstaly Alpské země- Tyrolsko, Solnohradsko
– povstání vedené Michalem Gaismarem poraženo v létě 1526 tyrol. arcivévodou Ferdinandem
– selská válka skončila porážkou povstalců
– feudálové využívají vítězství ke zvýšení roboty a omezení osob. práv – druhé nevolnictví- v oblastech kde k povstánéí vůlbec nedošlo
– posled. ohlas 1534 M“unsterská komuna = povstání řemeslníků a chudiny pod vedením novokřtěnců( požadavek křtu v dospělosti)
– včele povstání nizozem. řemeslníci Jan Mattys a Jan z Leydenu – vyhnali šlechtu i biskupa, společný majetek -komuna poražena
– na luherství přistoupil Albrech Hohenzolernský, 1525 přijal titul prus. vévody
– katol. strana vedená Karlem V. dává na sněmu ve Špýru 1529 hlasovat o správnosti nábož. teorie reformace
– zástupci reformace proti tomu protestují= Protestanté- o teolog. otázkách nelze rozhodovat hlasováním
– 1531- uzavírají protestanté obraný spolek Šmalkaldskou Jednotu
– vypracovali zásady nového církev učení= Augsburská konfese– autor: Philipp Melanchtom
– otevřený konflikt mezi katolíky a protestanty 1546 válka šmalkaldská
– šmal. jednota poražena za podpory Ferdinanda I. 1547 u M“uhlberka
– 1555- mír v Augsburku– mezi katolíky a protestanty- platný jen na území Říše
– obě strany zrovnoprávněny podle hesla : „ čí panství, taho víra„= svoboda vyznání se týkala pouze šlechty a měst
– dohoda se týkala pouze katolictví a lutheránství
-1556- Karel V. rezignoval ve prospěch svého bratra Ferdinanda I.
– šíření reformace: z Německa se šíří do Pobaltí, Skandinávie, Polska, Uher, Slezka , Českých zemí
Švýcarská reformace
– Švýcarsko složeno z kantonů městských- prosazují reformaci(Bern, Basilej) a lesních kantonů-katolické
Curych: Huldrych Zwingli 1519 zahajuje reformaci zavedením Lutherových myšlenek
– usiluje o sjednocení kantonů včele s Curychem
-padl v boji proti katol. lesním kantonům 1531 v bitvě u Kappelu
Ženeva: Francouz Jan Kalvín vytváří kalvinismus(helvétská konfese) – zdůrazňoval píli a šetrnost- pro měštanstvo
– základem je víra v predestinaci( předurčenost )
– známkou předurčených je přísný mravní život, úspěch v životním podnikání
– včele ženev. republiky stála rada, starala se o politic. záležitosti
– konzistoř – řídí církev. záležitosti a dozírá nad mravním životem obce
– zakázány veřejné zábavy, odstraněny obrazy, sochy
– není rozlišení mezi knězem a laikem
– kalvinismus se šíří do Nizozemí, Francie- Hugenoti, Anglie- Puritáni,Německa, sev. Ameriky, Čech, Uher
– nekatolická náboženství se souhrně nazývají evangelická
Význam reformace: záborem církev. majetku podlomen feudalismus
národní jazyky v bohoslužbách
úvahy vzpoury proti špatnému panovníku vedli k revoluč. řešení společ. problémů
Anglický absolutismus
– na přelomu 15. a 16. st. Anglie ovládla Irsko, Skotsko je samostatným královstvím
– zakládání velkých ovčínů – ohrazování, rozvoj soukenictví
– vzniká nákladnický systém( rolníci vybaveni surovinou a nářadím ke spracování sukna) později se mění na manufaktury
Dynastie Tudorovců 1485 – 1603
Jindřich VII. ( 1485 – 1509)- konsoliduje situaci po válce růží
– zřizuje sudní tribunál- jím pronásleduje opozici- hvězdná komora
– přístup k moci nové šlechtě, která podniká
– monetarismus- zábrana vývozu kovú ze země, buduje válečné loďstvo
Jindřich VIII. (1509 -47)- snaží se zlomit moc katol. církve- záminkou je nesouhlas s rozvodem s Kateřinou
Aragonskou
– 1533 vyhlásil odtržení od katolické církve a vytvoření národní církve anglikánské
– hlavou církve je král, parlament rozhoduje o církev. zákonodárství
– katolíci pronásledováni, kláštery rušeny- posílení král. majetku- posílení angl. absolutismu
– reforma nevyhovuje drobné buržoazii
– proniká kalvinismus, přívrženci puritáni( čistý)
– angl. církev je státní církev, k ní se musí hlásit všechny obyvatelé, jinak pronásledováni jako zločinci
– Anglie se po reformě zařadila do protikatol. tábora
– plně katolické zůstalo Irsko a Skotsko- hledají oporu ve Španělsku
Marie Katolická (Krvavá) (1553-58) – snaha o potlačení anglikán. církve
Alžběta I. ( 1558 – 1603) – pokračuje v politice svého otce Jindřicha VIII.
– potpora obchodu a výroby
– poskytuje pomoc Hugenotům ve Francii, Nizozemí bojujícímu proti Španělsku
– podpora piráta F. Drakeho
– ve Skotsku vládne příbuzná Alžbety Marie Stuartovna– snaha uhájit nezávislost Skotska- podpora katolicismu
– proti marii se mpostavila skot. šlechta, směřující ke kalvinismu
– 1569- povstání za cílem sesazení Alžběty a nastolení katolicismu- přes podporu Španělska a papeže povstání potlačeno
– 1587 Marie Stuartovna popravena
– 1588 – výprava španěl. krále Filipa II. proti Anglii – španěl. armáda zničena – konec jejího prvenství na moři
-1600 založena Východoindická společnost
– za vlády Alžběty vrcholí renesance ( Shaekespeare)
Protireformace
-aby církev získala zpět ztracené pozoice snažím se upevnit moc papeže a potlačit reformní směry
– ve 40. letech 16. st. obnovena inkvizice zostřena cenzura, vydán index = seznam zakázaných knih
– 1540 je založen nový řád Ignác z Loyoly Societa Jesu( tovaryšstvo Ježíšovo) = Jezuité– vojensky organizován, misie na nekatol. území, budují školský systém
– Tridenský koncil 1545 – 63 – svolan z iniciativity císaře Karla V.
– snaha docílit dohody mezi katolíky a protestanty
– pod vlivem papeže přijata řada dogmat namířených proti reformaci
– upřesněna katol. věrouka, uznána nejvyšší autorita papeže