Naše země na pozadí svět. dějin v období národního obrození
– rozvoj n.o. spadá do období Napoleonských válek
– Habsburská monarchie vstupuje o těchto válek z mnoha příčin- velmocenské důvody, ochrana územní celistvosti-,vnitropolitické důvody= boj proti revolučním přeměnám
– války začaly 1793- rakous. armáda neúspěšná
– 1795 se rakousko podílí na 3.dělení Polska
– války s Napoleonem vrcholí 1805 bitvou 3 císařů u Slavkova= František II. ztrácí ital. državy
– 1804 zaveden Františkem II. titul rakouského císaře
– 1806 byl Napoleonem přinucen vzdát se něm titulu= zánik Sv.říše římské
– 1813 se Rakousko připojuje k protinapoleonské koalici
– vláda Františka byla ústupem od Josefínských reforem
– 1809 se do čela rakous. zahraniční politiky dostává kníže Klement Metternich (1773-1859)- později kancléřem – hl. tvůrce ponapoleonského uspořádané Evropy na Vídeňském kongresu ( 1813-15)
– mezi šlechtickými intelektuály má vliv francouzské osvícenství
– metternichovský absolutismus se snaží čelit všem projevům francouz. revoluce a osvícenství= používá cenzuru a policii= důsledkem toho nastupuje pomaleji průmysl. revoluce
-průmysl. výroba 1790-1815 nepřekonala manufaktury
– osvícenstvím zůstalo státní ideologií- ale bylo jen v malé počtu u soukromých učenců
– 1799 založena Akademie výtvarných umění – 1834 je ředitelem poprvé Čech- malíř a portrétista František Tkadlík
– 1811 v Praze zřízena konzervatoř
– 1818 v Praze založeno Vlastenecké muzeum
– v našem N. O. hraje velkou roli otázka jazyka
– v Pobělohorské době ztratil čes.jazyk svou funkci, zůstal pouze dorozumívacím prostředkem střed. a nižších vrstev
– snahy o oživení češtiny jsou zpočátku spojeny s čes. šlechtickou opozicí proti germanizaci a centralistické politice Josefinismus
– 1792 na Pražské universitě byla zřízena stolice čes. řeči a literatury– včele historik František Martin Pelcl, Gelasius Dobner
– Václav Matěj Kramerius založil v Praze Českou expedici= 1. nakladatelství a prodejna čes. knih
– nejvýznam. osobností byl Josef Dobrovský ( 1753-1829)- psal studie z historie češtiny
– spoluzakladatel slavistiky
– psal německy a latinsky
dílo: Podrobná mluvnice čes. řeči, Dějiny čes. řeči a literatury
– pokusy o novou básnickou tvorbu vycházejí z lidové tvorby- skupina kolem Antonína Jaroslava Puchmajera
-čes. kulturu šíří i divadlo- v Praze na Koňském trhu Bouda
Metternichovský absolutismus, druhá generace obrozenců
– Vídeňský kongres má rozhodující vliv na uspořádání Evropy
– během jednání je ustanoven něm. spolek ( 1815-66)- hl. úlohu má Rakousko
– 1815 uzavírá ruský car, rakous. císař pruský král Svatou alianci= proti nebezpečí občan. revolucí
– 1820 se díky Metternichovi prosadila zásada přímého zásahu proti revolucím ve Španělsku a Itálii
– nebezpečí ze sjednocení Itálie a Německa
– snahy druhé generace se už nesoustřeďují jen na záchranu jazyka, ale i na jeho co nejširší rozvoj a uplatnění
Josef Jungmann ( 1773-1847)- hl. postava 2. generace
– vystudoval filozofii a práva, od 1799 vyučoval v LTM v Jezuické ulici
– od 1815 učil v Praze , později rektor UK
– dílo: Slovesnost, Historie literatury české, Slovník česko- německý
– 1817 objevil vědec a básník Václav Hanka Rukopis Královédvorský
– 1818 objeven Rukopis Zelenohorský– obsahoval zlomky básnických děl a svým původem se hlásil do ran. středověku= šlo o padělky
– autoři pravděpodobně J. Hanka a Josef Linda
– měly dokazovat vyspělost čes. literatury a právního řádu u pohanských Čechů
– vedle oslavy minulosti se obrozenci inspirují myšlenkou slovan. vzájemnosti
Jan Kolár– Slovák, šířil všeslovan. myšlenky- dílo: Slávy Dcera
František Ladislav Čelakovský – dílo: Ohlas písní českých= ohlasy slovan. lid. písně
– historie: František Palacký – působil ve Vlasteneckém muzeu, redaktor časopisu Společnost vlasteneckého
muzea v Čechách
– vydal 5dílné Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě– do roku 1526
Pavel Josef Šafařík – popsal dějiny nejstarších Slovanů- Slovanské starožitnosti mají posílit vědomí Slovanů
– divadlo:- úsilí o spojení s širší čes. veřejností
– Stavovské divadlo– pokusy o vytvoření čes. her– Jan Nepomuk Štěpánek, Václav Kliment Klicpera
– věda:- úsilí Jungmann o obohacení čes. jazyka ve vědě- založení časopisu Krok
– Josef Svatopluk Presl– terminologie v botanice, zoologii a chemii
– Antonín Jungman– medicína
– J. E. Purkyně– fyziologie
– Antonín Macek – kněz, filozof. terminologie
Vyvrcholení Národního obrození
– poč. 60. let v Evropě řada revolucí – zavádění občan. svobod , rovnosti, ústav , rozvoj liberalismu = polit. směr usilující o rovnost lidí před zákonem
– 1835 zemřel František II. – po něm Ferdinand I. dobrotivý (1835 –1848) – poslední Habsb. panovník korunovaný na čes. krále
– 1836 stavba dráhy Vídeň – Halič = 1. železnice v Rakousku s odbočkami na Brno a Olomouc
– čes.buditelé přecházejí od kultur. cílů k politickým, působí na ně revol. hnutí v Evropě
– po zásahu carské armády proti polskému povstání sympatie slábnou
– 1831 zakl. Palacký a Presl – Matici českou = fond s dobrovol. sbírek a příspěvků vydává českou vědeckou literaturu, později začleněna do vlasteneckého muzea
František Palacký – čes. stavovský historik
– zapisoval dějiny na zakázku stavů
– organizátor čes. nár. hnutí
– vytváří nový polit. program
– Austroslavismus = spolupráce všech slovanských národů v rámci Rak.Uher. monarchie
– zastáncem K.H.Borovský – stať Slovan a Čech
– redaktor , odmítá horování pro Rusko
– 1833 vznikla jednotka pro povzbuzení průmyslu v Čechách , zpoč. ovládaná šlechtou pak maloburžoasií
– založena Měšťanská beseda = polit. a společ. středisko Prahy
– do polit. života vstupují mladí liberálové – K.H.Mácha, K.Sabina = obdiv pol. povstání proti Rus. carismu
1830-31
– radikální program – spojují národ. požadavky s odstraněním
poddanství
– nejvýznam. dobový dramatik J.K.Tyl hry: ze slavné minulosti a prostého lidu
–1834 premiéra Fidlovačky ve Stavov. divadle = poprvé zazněla píseň Kde domov můj (Fr. Škroup)
– čes. prostředí se obec. politizovalo , od pol. 40. let 19. stol. se v Pražských hospodách scházejí stolné spolky = český repeal ( podle irského vzoru) – podmět k revoluč. vystoupení březen 1848
– polit. program čes. buržoasie měl 2. formy : 1) umírněná (liberální)– Čelakovský ,Rieger, Palacký
2) radikální – Arnold, Fučík, Sladkovský, Sabina
= obě vystupují proti feudalismu usilují o národní rovnoprávnost radikálové požadují mnohem radikálnější společenské a polit. změny.
– 1. živelná bouře 1844 proti zavádění strojů do výroby v Praze a Liberci – stávky potlačeny vojensky.