Mnichov a rozbití ČSR, období Druhé republiky, Protektorát Čechy a Morava

(Heydrichiáda, domácí a zahraniční odboj, pražské povstání)

 

• po nástupu Hitlera k moci – 1933 se zvýšilo ohrožení Československa
• demokratická ČSR se stala útočištěm antifašistických emigrantů z Německa a Rakouska (Mannovi, Feuchtwanger, Zweig, Brecht)
• Hitler chce připojit německy osídlené oblasti ČSR k říši
• v průběhu roku 1937 se Československo dostávalo do mezinárodní izolace
• 1938 obsazení Rakouska oslabilo obranyschopnost Československa (úsek s nedostatečným pohraničním opevněním)
• vyhrocení národnostních problémů – vzniká Sudetoněmecká strana (35) à Karlovarské požadavky (duben 1938) vyhlášeny Konrádem Henleinem – obsahovaly: úplnou rovnoprávnost německé národní skupiny, vytvoření uzavřeného německého národního území s německou samosprávou a úplnou svobodu přiznání se k německému národu a k německému světovému názoru (k nacismu) à odmítnutí vlády à částečná mobilizace, která odradila Německo od zásahu

 

Západní mocnosti (Anglie a Francie)– politika appeasementu (ústupky, usmiřování) – hlavní snahou vyhnout se válce s Německem à nátlak na Československo, chtěli vyřešit krizi ke spokojenosti Hitlera na úkor spřátelené země (smlouva s Francií)

 

mise lorda Runcinmana (srpen 1938) – měl posoudit schopnost soužití Čechů a Němců v jednom státě (situaci německé menšiny) à vycházel však z informací, které mu poskytli sudetoněmečtí hostitelé

Tato mise se stala základem další strategie západních mocností à nabídli Hitlerovi za udržení míru odtržení pohraničních oblastí Československa k Německu à odmítnuto československou vládou

 

Vše vyvrcholilo na narychlo svolané konferenci v Mnichově – 29.-30. záři 1938

• sešli se zástupci 4 velmocí Chamberlaine, Hitler, Mussolini, Daladier
• ČSR nepřizvána
• podepsána Mnichovská dohoda – vyklizení požadovaného území
• Beneš diktát přijal v zájmu světového míru – bez souhlasu parlamentu (mimoto nemožnost osamocené války s Německem), pak Beneš abdikoval a odletěl do Londýna
• Československo muselo pak vyhovět i teritoriálním nárokům Polska (Těšínsko) a Maďarska (Podkarpatská Rus, vídeňská arbitráž) à ekonomické i strategické oslabení

 

Druhá republika (30.září 1938 – 15.března 1939)

• období od Mnichova do úplné likvidace republiky
• oficiální název Česko-Slovensko (důsledek požadavku autonomie Slovenska)
• prezidentem Emil Hácha
• konec parlamentní demokracie, snaha o zavedení totalitního systému, činnost KSČ zakázána
• snaha o přátelské vztahy s Německem – to ale chtělo stát ovládnout

 

Německo podporovalo slovenské separátní snahy – v březnu 1939 se vnitropolitická situace Česko- Slovenska vyhrotila v krizi – à 14.3. vyhlášen samostatný Slovenský štát – stal se německým satelitem (klerofašistický)

 

Krize dala Německu záminku pro zásah do vnitropolitických záležitostí států.

• Hácha při návštěvě Berlína donucen akceptovat německé rozhodnutí – dohoda, že Čechy a Morava žádají o ochranu
• března 1939 okupace německým vojskem

 

16.března 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava

• součást německé říše
• formálně autonomie a vlastní správa – skutečnou moc měla německá okupační správa
• kontrola pomocí landrátů, německé policie (gestapo), kolaboranti
• platnost norimberských zákonů – arizace (zabavování žid.majetku) – vyhlazovací tábory – shromaždiště v Terezíně / plán i o pozdější likvidaci Čechů ale zatím využíváni pro potřeby válečných příprav
• hospodářství řízeno Hitlerem – podřízeno válečným cílům, vnucený kurs koruny k marce 10:1
• 3 proudy československé společnosti: střední (nesouhlas ale pasivní), kolaboranti, aktivní bojovníci proti okupaci

 

počátky čsl. odboje (1939 – 1941)

• odpor proti okupantům – ilegální tisk, protiněmecké nápisy

 

1.vlna – masové demonstrace (převoz ostatků Máchy na Slavín, výročí upálení Husa)

28.10.1939 – výročí vzniku ČSR – smrtelně postřelen medik Jan Opletal à při jeho pohřbu manifestace à

17.11. 1939 nacisté uzavřeli všechny vysoké školy, zatýkání, popravy studentů, odvezeni do koncent.táborů

 

domácí odboj – ilegální organizace

• občansko-demokratický proud – orientace na západ
  Politické ústředí (býv.politické strany), Obrana národa (důstojníci), Petiční výbor Věrni zůstaneme (kultura)
  à na jaře 1940 se spojily ve společné centrále Ústřední výbor odboje domácího (ÚVOD)
• komunistický odboj – řízen z Moskvy, zpočátku zmatený sovětsko-německou smlouvou

 

formy odporu: ilegální tisk, pomoc pronásledovaným, vydávání falešných legitimací, potrav.lístků, zpravodajská činnost, diverzní akce (železnice), stávky a sabotáže v dolech

 

zahraniční odboj

• 2 proudy – společný cíl (osvobození národa), ale rozdílné názory na uspořádání bud.státu
• londýnský, demokratický (Beneš)
• moskevský, komunistický (Gottwald)

 

• Edvard Beneš se po okupaci vrátil do politického života – odboj v Londýně
• zpočátku nechtěly jeho aktivitu, směřující k obnově státu, brát na vědomí vlády Francie i Británie
• později uznána ustanovená prozatímní vláda (prezidentem Beneš), úsilí o neplatnost Mnichova

 

formování československých jednotek v zahraničí (po vypuknutí války)

• francouzská cizinecká legie, pak 2 čsl.pěší pluky, letci v bitvě o Anglii
• à zapojení do vojenských operací posílilo pozice československého exilu

 

po napadení SSSR Německem aktivizace odboje:

• roste počet stávek, sabotáží; spolupráce KSČ a ÚVODu

à proto místo dosavadního říšského protektora nastupuje generál SS Reinhard Heydrich

• specialista na boj proti hnutí odporu
• politika „cukru a biče“ – drobné zlepšení podmínek × teror vůči vlastencům
• vyhlášeno 1.stanné právo – zatýkání, popravy
• útok na všechny ilegální organizace

à odpovědí bylo zorganizování atentátu londýnskou vládou

• května 1942 – atentát na Heydricha (výsadkáři Kubiš a Gabčik)

 

Heydrichiáda (květen – červenec 1942)

• reakce nacistů, vlna teroru
• stanné právo
• vyhlazeny Lidice a Ležáky
• po tomto pronásledování již domácí odboj v původní síle neožil

 

12.prosince 1943 československo – sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci

• podepsána Benešem v Moskvě (domníval se že po válce zavládnou v SSSR demokratičtější poměry)
• = obrat v zahraničně politické orientaci, ovlivnila podobu poválečného Československa

 

Osvobození Československa

• května 1945 vypuklo v českých zemích spontánní povstání proti okupantům (dříve než se plánovalo)
• povstání dorazilo 5.května i do Prahy (Pražské květnové povstání) – nedostatečné vyzbrojení, brutální německý postup
• dovolávali se pomoci amerických spojeneckých vojsk, která už na západě dosáhla demarkační čáry (Vary-Plzeň-Budějovice; hranice mezi vojsky) Američané ale nechtěli postupovat dál proti vůli sovětského velení
• pomoc proti jednotkám SS přišla od vlasovců (ruští vojáci v německých uniformách – pomocí Praze chtěli získat azyl na Západě), Česká národní rada se ale od nich distancovala
• května 1945 podepsán protokol o kapitulaci – o odchodu německé armády z Prahy
  9.května příjezd Rudé armády do Prahy – vyčištění města od zbytku nepřátel