Husitské revoluční hnutí a jeho historický význam

• církev je nejbohatším vlastníkem půdy, bohatne díky pravidelným poplatkům = desátky, obchoduje s náboženskými úkony, obřady a úřady, církevní hodnostáři žijí v přepychu atd. -> kritika církve od učenců nebo kazatelů -> úsilí o nápravu = reformátoři:
  • Husovi předchůdci:
    • Konrád Waldhauser = kazatel německého původu, kázal pro německou menšinu studentů
    • Jan Milíč z Kroměříže – český kazatel, který kázal v Betlemské kapli => nejradikálnější: zřekl se bohatství = úsilí o nápravu vlastním příkladem
    • Matěj z Janova – psal latinsky, nařčen z kacířství -> donucen své názory odvolat
    • Tomáš Štítný ze Štítného – bez teologické vzdělání; první, který o náboženských otázkách píše česky, aby je přiblížil nevzdělanému lidu
  • mistr Jan Hus = vůdce reformní skupiny, teolog, filosof, řečník a kazatel v Betlemské kapli, kritika církve, rozmařilosti bohatých
• vliv na Václava IV. -> 1409 vydán Dekret kutnohorský = změna poměru počtu hlasování -> ubrány hlasy cizincům ve prospěch Čechům
• střet s církví za podporu Wyclifa -> zákaz kázání v Betlemské kapli + výstup proti odpustkům -> dán do klatby po dobu pobytu v Praze => odchází na venkov
• 1414 pozván Zikmundem Lucemburským na koncil do Kostnice x prohlášen za kacíře => 7. 1415 upálen
• > jeho smrt = signál odporu v Čechách – Husovi přívrženci: husité stojí proti církvi -> cíl: zrušení světské moci církve, zabavit majetek
  • program:
    • 4 pražské artikuly:
  • svoboda kázání
  • právo přijímání podobojí
  • zbavit církev světské moci a zabavit jí majetek
  • spravedlivé trestání smrtelných hříchů
• radikalizace pražské chudiny v čele s Janem Želivským – žádost o propuštění zadržených husitů odmítnuta -> útok na radnici, odpůrci svrženi z oken = pražská defenestrace -> ovládnuta Praha, smrt Václava IV.
  • husitské směry:
    • umírnění husité
    • střed
    • radikálové:
      • orebité
      • táboři
      • severočeští husité
    • 1420 založen Tábor = vojenský opěrný bod husitů, společný majetek, v čele 4 hejtmanové -> Jan Žižka z Trocnova – r. 1420 první bitva husitů u Sudoměře = zahájení dalších vítězných bitev:
      • křížová výprava = boj o Prahu táborů + Pražanů x Zikmund Lucemburský během bojů se nechává korunovat na č. krále -> dvojitá porážka Zikmunda:
        • 7. 1420 v bitvě na Vítkově
        • 11. 1420 na Vyšehradě
      • > 1421 Čáslavský sněm husitů -> prohlášení 4 pražských artikul za zemský zákon Zikmund sesazen z trůnu
        • křížová výprava – po porážce Zikmunda u Německého Brodu nebezpečí zmírněno x spory mezi husitskými svazy + Jan Želivský zatčen a popraven

x spory v Táboře – Žižka přechází k orebitům -> vytvoření pevné organizace s vojenským řádem -> úspěch, tažení na Prahu – smír domluvou -> tažení na Moravu : během tažení 11.10. 1424 umírá u Přibyslavi  => nový vůdce Prokop Holý

• křižácká výprava – bitva u Ústí nad Labem
• křížová výprava – vítězství u Tachova -> křižáci před husity utekli
• křížová výprava – u Domažlic -> křižáci utekli ještě před bojem: lekli se zpěvu

• husitské výpravy do zahraničí = spanilé jízdy: šíření husitských myšlenek, zisk kořisti
• ochota církve řešit s husity spor a jednat o mír -> Basilejský koncil :
  • rozdíl mezi oběma stranami:
    • církev: povoluje kalich, chce rozpustit polní vojska

x

• táborité, sirotci: obhajoba 4 artikul pražských

• > jednání přerušeno, konzervativní strana opouští jednání, přání země uzavřít mír -> přeskupení sil: pražané, umírněnci, katolické panstvo x táborité, sirotci v čele s Prokopem Holým -> bitva u Lipan 5. 1434 táborité a sirotci poraženi = konec revoluční fáze husitství
• cesta k dohodě => vydána basilejská kompaktáta 1436 na jihlavském sněmu:
  • ponecháno přijímání podobojí
  • legalizace dvojí víry: katolictví a kališnictví
• 1436 Zikmund přijat za č. krále – poslední husitský odpor proti Zikmundovi Jan Roháč z Dubé 1437 u Kutné Hory x poražen, popraven + spory -> Zikmund odjíždí ze země, na cestě umírá r. 1437

• příčiny úspěchů husitů:
  • boj za přesvědčení, ochota bojovat
  • zkušení velitelé + využití vhodných zbraní: kopí, kosa, sudlice, cep, řemdih, samostříl, prak atd.
  • využití selských vozů k převážení nákladů, k postavení vozové hradby atd.

• význam:
  • vedle katolické církve vznikla nová česká církev kališnická
  • vznik sněmu se zasedajícími 3 stavy: páni, rytíři, měšťané -> základ stavovského státu
  • rozšíření češtiny, růst vzdělanosti
  • posila národního sebevědomí -> schopnost uhájit zemi i proti cizincům
  • inspirace pro umělce dalších století: Palacký, Jirásek, Vrchlický, Aleš, Dvořák