Hospodářské a politické poměry v evropských zemích mezi dvěma světovými válkami, vznik fašismu

–    základem poválečného uspořádání v Evropě = výsledky mírových jednání ve Versailles 18. ledna 1919 -> účast 27 vítězných států x Rusko nebylo přizváno, hlavní orgán = Rada pěti: Francie, Velká Británie, USA, Itálie a Čína

x    z počátku rozpory => 28.6. 1919 podepsána mírová smlouva s Německem:

• teritoriální požadavky:
  • ztráta 13% svého předválečného území, odňaty veškeré kolonie
  • muselo uznat samostatné Československo, Polsko, Rakousko
• vojenské ustanovení:
  • zrušení všeobecné branné povinnosti, rozpuštění armády
  • zákaz leteckých sil a těžkých a moderních zbraní, vydání válečného loďstva Spojencům atd.
• hospodářské ustanovení:
  • povinnost zaplatit 20 miliard marek ve zlatě, zbožím a cennými papíry, odevzdat část loďstva vítězům atd.
• > Německo označeno za viníka rozpoutání světové války a muselo respektovat ustanovení mírových smluv uzavřených s jeho bývalými spojenci:
  • září 1919 smlouva s Rakouskem v Saint – Germain: musí uznat samostatnost nástupnických států + zákaz připojení k Německu
  • listopad 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly
  • červen 1920 smlouva s Maďarskem v Trianonu -> Slovensko a Podkarpatská Rus připojena k našemu území
  • srpen 1920 smlouva s Tureckem v Sévres

=   versailleský mírový systém – cíl: zajistit mír a poválečné uspořádání světa  x nerespektoval politické a ekonomické požadavky řady států, nevyřešená otázka národnostních menšin + poražené státy považují vnucené podmínky za nespravedlivé

• > význam těchto mírových smluv vymezení hranic nově vzniklých států

• léta – všeobecná poválečná krize (ve válce zaměření pouze na zbrojní průmysl) => nedostatek potravin, zasažena ideologie, politika, mezinárodní vztahy, sociální krize v poražených státech
  • obnova hospodářství zničeného válkou -> v pol. 20. let období hospodářského vzestupu: technický pokrok, růst produktivity atd.
  • uklidnění mezinárodních vztahů x nestabilní mír -> snaha vyhnout se konfliktům
• 1920 vznik netradičního seskupení Malé Dohody = systém postupných smluv mezi Rumunskem, Jugoslávií a Československem => obrana proti možnému pokusu o znovuvytvoření Habsburské monarchie + proti pronikání Ruska a Maďarska na území
• > zájem Československa o spolupráci s Francií a Polskem x neúčastnilo se kvůli sporům o Těšínsko

• problémy a velmocenské rozpory v Tichomoří a Dálným Východem => námořní soupeření a zbrojení => řešení = Washingtonská mírová konference 11. 1921 – 6.2. 1922-> 9 zemí (USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Itálie, Čína, Belgie, Nizozemí a Portugalsko) – přijetí smluv rozdělení sfér vlivu na Dálném východě a Tichomoří mezi USA, VB, Francií a Japonskem
• > spolu s versailleskou mír. konferencí vytváří hlavní obrysy poválečného uspořádání světa = versaillesko – washingtonský systém = výchozí faktor mezinárodních vztahů

x    útoky na tento systém vyvolaly od poč. 30. let mezinárodní krizi a předznamenaly vznik 2. světové války

• důležitým výsledkem mírové konference = založení Společnosti národů (= předchůdce OSN) 1919 -1920 z podnětu am. prezidenta Wilsona x Rusko , USA se neúčastní
• > s cílem udržet mír a bezpečnost ve světě -> sídlo v Ženevě
• > usiluje o všeobecné odzbrojení + pomoc napadeným státům x pomoc naprosto selhala -> nevytvořen způsob trestů, bez mezinárodní autority -> pouze kritika Německa, neschopni zastavit rozvoj fašismu

• léta – charakteristické hlavně světová hospodářská krize:
  • „černý čtvrtek“ = krach na newyorské burze (Wall Street) 10. 1929 – krize v USA -> během 3 let světová krize = nejrozsáhlejší (zasáhla celý svět), nejhlubší (postihla všechna odvětví) a nejvleklejší (pomalá náprava)
• > těžké hospodářské, sociální, politické a morální důsledky
  • rozvrat hospodářství -> pokles průmyslové produkce
  • ochromen světový obchod: hospodářská izolace, uzavírání trhů před konkurencí

=> měnová krize – devalvace národních měn vůči zahraničním

• růst nezaměstnanosti -> sociální nepokoje – stávky, hladové pochody
• narušení mezinárodních vztahů, krize demokracie -> snaha nahradit ji autoritativním režimem -> růst nacionalistických hnutí, rasové nesnášenlivosti -> hrozba fašismu

• zrod v Itálii – příčiny: oslabení a zklamání z výsledků 1. SV války -> nespokojenost, silné dělnické a rolnické hnutí
• 1919 vznik ozbrojených bojových svazů -> fašistická strana (v čele Musollini) – teror: pronásledování, vraždy, vydírání apod. -> 1922 pochod na Řím -> kapitulace Viktora Emanuela III. -> zisk státní moci bez boje, zákaz nefašistických stran
• > 1925 neomezená fašistická diktatura = konec demokratického zřízení, kult vůdce -> vůdcovský stát
• > ohlas italského fašismu např. ve Španělsku, Portugalsku, Polsku (Piludsky), Rumunsku, Japonsku, Německu:
• 1921 založena Národně socialistická německá dělnická strana Hitlerem – v době krize nejsilnější strana, extrémní nacionalismus + touha po odplatě: ovládnout Evropu a zničit SSSR => 1932 vzrůst voleb. zisků -> leden 1933 říšským kancléřem Hitler -> likvidace demokracie -> totalitní diktatura, zatýkání, zákaz činnosti pol. stran kromě NSDAP , zapálen říšský sněm, aby se mohli vypořádat s opozicí -> srpen 1934 Hitler hlava státu (Führer) + Rudolf Hses, H. Himmler, Joseph Goebbels, Hermann Göring
• opora totalitní nacistické moci tzv. třetí říše:
  • ozbrojené oddíly SA a SS, GESTAPO = státní tajná policie
  • systém koncentračních táborů a ghett -> izolace + likvidace odpůrců nacismu (Dachau, Osvětim, Terezín) atd.
• nejextrémnější forma fašismu = nacismus – zákl. rysy:
  • rasová teorie (panský národ právo vládnout celému světu)
  • vůdcovský princip = funkcionáři nesou odpovědnost pouze vůči vědci
  • vysoká organizovanost mas (Gestapo, Hitlerova mládež, SS, SA atd.)
  • protivník použit jako levná prac. síla, nepotřební lidé likvidováni