Historická věda
a)historická věda, dějepis – jejich význam, výklad dějin
- b) pomocné vědy historické
- c) periodizace dějin
- d) instituce, odborné časopisy, významní historici
Historická věda = společenská věda
- Seznamuje s historií lidstva
- Dokazuje, že dějiny nejsou nahodilým nakupením událostí bez smyslu a souvislosti, ale mají svůj řád, vnitřní logiku
- Popisuje dílo významných osobností, vývoj způsobu života lidí od nejstarších dob po současnost
- Vysvětluje kdy, kde a jak společnost vznikala, jak a proč se v průběhu dějin měnila
- Odhaluje souvislosti společenské, sociální, ekonomické a kulturní
Historické metody
- heuristika: jejím úkolem je shromáždit prameny a literaturu ke zvolenému tématu a seznámit se s nimi
- kritika historických pramenů: zkoumá otázku pravosti a míru pravdivosti pramene
- interpretace: výklad pramene, jeho rozbor (analýza)
- syntéza: shrnutí výsledků pozorování, nových poznatků
Význam studia
- poznání vývoje společnosti; dává poučení pro přítomnost; pomáhá porozumět současnosti; podává pohled na svět v co nejširších souvislostech; pomáhá k výchově vlastenectví
Historické prameny:
- Hmotné
- pozůstatky člověka (kosterní) jeho činností a výtvorů
- získávají se archeologickým výzkumem – často zlomkovité
- Písemné
- seznamy panovníků, záznamy o přírodních katastrofách, zákoníky, záznamy o daních, kroniky, dopisy, legendy
- Uloženy v archivech a knihovnách
- Tradiční
- Mýty, pověsti, písně
- Dochovány v ústní podobě, šíří se tradicí
- Obrazové
- Mapy, atlasy, kresby
- Uloženy v knihovnách, archivech, galeriích
- Zvukové, audiovizuální
- Magnetofonové záznamy, filmy, videokazety, CD, disky, …
Pomocné vědy historické :
- Diplomatika – o úředních povinnostech, listinách, a listech
- Heraldika – věda o erbech
- Numizmatika – mince
- Sfragistika – pečeť
- Kampanologie – o zvonech
Periodizace dějin:
- Rozdělení společnosti na určitá období
- Pravěk – od nejstarších dob do výskytů prvních písemností
- Starověk – do pádu Západořímské říše
- Středověk – do objevení Ameriky
- Novověk – do 20. St. (1.světová válka – dějiny doby nové)
Dále lze dějiny dělit podle způsobu výroby a vztahů ve společnosti, a to takto:
- prvotně pospolná společnost
- otrokářská společnost
- feudální společnost
- kapitalistická (občanská) společnost
Pravěk
1) Doba kamenná
a)starší doba kamenná paleolit (od vzniku člověka – 10 tis. Př. N .l)
– doba ledová, meziledová
– sběr plodů, lov
– výroba zbraní
– Život v tlupách
- b) střední doba kamenná – mezolit(10 tis – 7 tis.)
– sběr, lov, rybolov
– důmyslnější zbraně
- c) mladší doba kamenná – neolit (7 tis. – 5200)
– období výrobního hospodářství
– – nástroje – hlazené, broušené, vrtané
– kmenový svaz – matriarchát
- d) pozdní doba kamenná – eneolit(5200 -3500)
– patriarchát
– počátek formování indoevropských kmenů
2) Doba bronzová (3500 – 750)
– směnný obchod, ulehčení a urychlení práce
– zemědělství, úprava a konzervace, drcení obilí
- Starší doba bronzová
- Únětická – rozvinuté zemědělství
- Střední doba bronzová
- Mohylová kultura
- Mladší doba bronzová
– kultury popelnicových polí
3) Doba železná (750 – 400)
- Starší doba železná – halštatské
- Mladší době železná – laténské
4) doba římská ( přelom letopočtu – 400 n. l)
Instituce
- AV – ústav českých dějin s pobočkou v Brně – oba jsou hlavními garanty při vydávání našeho nejdůležitějšího historického časopisu – ČČH.
- Archeologický ústav v Praze a v Brně, dále Orientální ústav, katedra pro studia řecká, římská a latinská, ústav teorie a dějin umění, vojenský historický ústav v Praze a vysoké školy.
- KNIHOVNY – známe je již ze starověku, rozmach nastal po vynalezení knihtisku. Posláním knihy je nejlépe evidovat a uchovávat výsledky historického bádání. Knihovny máme veřejné, vědecké. Nejznámější na světě jsou v Moskvě, Washingtonu, Londýně a v Paříži.
- ARCHÍVY – El. úkolem je shromažďovat, uchovávat, evidovat a zpřístupňovat historicky cenné písemnosti, které vznikly z činnosti osob.
- MUZEA A PAMÁTKY – muzea shromažďují, ochraňují a zpřístupňují hmotné prameny.
Významní historici
- Antická historiografie
- HERODOTOS ( 485 – poslední zmínka 430 př.n.l. ) – otec dějepisu, dílo pojal jako zápas Evropy a Asie, popsal řecko-perské války. Součástí jeho díla jsou exkursy( perský a egyptský )
- THUKYDIDES – zakladatel politických dějin, v historii mu jde o vymezení přímých závěrů pro vlastní politické dění..
- ARiSTOTELES – dílo“Athénská ústava“ – zhodnotil ústavní reformy Solónovy, další vývoj athénské demokracie a podal i historickou charakteristiku nedemokratických vládních forem.
- Historiografie ve středověku
- nepatří do oblasti vědní, spíše je ji nutno chápat jako součást literatury. Smysl pro pravdivost byl oslaben křesťanskou ideologií.
- Kroniky – Orosius, visigótský Isidor ze Sevilly – teologicko-antropologická díla.
- KOSMAS – (1040 – 1125 ) – a jeho latinská „kronika Boemorum“. V pojetí historie byl ovlivněn Reginem z Prümu. Byl zastáncem jednoty českého státu a latinské vzdělanosti.
- František PALACKÝ – velkou pozornost věnoval vlastní kritice pramenů. Popsal husitství, v němž viděl vrchol národních dějin.