Evropa v období raného středověku
(charakteristika doby a společnosti) – barbarské státy v období stěhování národů
Západní a střední Evropa centrem dějin
- tři kulturní centra – oddělený vývoj, ale společné znaky
- latinská západní
- byzantsko-slovanská
- islámsko-arabská
- rozpad rodové společnosti à vznik raně středověkých států
- pohanské zvyky nahrazovány křesťanstvím
- zemědělský charakter společnosti – hlavní zdroj obživy
- postupné zdokonalování nástrojů (pluh, hnojení, ale málo dobytka)
- chov dobytka, ovcí
- osev – převaha trojhonného systému (střídání jař, ozim, úhor; lada = víceletý úhor)
- bludný kruh: nedostatečné hnojení à malé výnosy à nedostatek krmení pro dobytek à málo hnojení èhladomory
vesnice
- velké vzdálenosti, málo cest à soběstačnost vesnic
- blízko vody, polozemnice (částečně zabudované do země)
Společnost
- hieratické uspořádání
- náboženská teorie: učení „o trojím lidu“ à společnost rozdělena do tří skupin: kněží (modlí), šlechta (ochraňují), poddaní (pracují)
- dělení na církevní a světskou společnost
světská společnost
- vytvoření lenní soustavy (feudalismus) = pyramida
- léno (beneficium, feudum) – propůjčovaná půda
panovník – teoreticky vlastník veškeré půdy
členové panovníkovi družiny – odměňováni za zásluhy, později dědičné vlastnictví za slib věrnosti, poslušnosti
svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě
postupně se vytváří dvě skupiny obyvatel
- šlechta – urozená, privilegovaná
- vyšší – panstvo
- nižší – zemanové, vladykové, nepracují
- rytíři – bojovníci
- poddaní – neprivilegovaná
- závislost na feudálovi à renta v práci, naturáliích, připoutáni k půdě à nesvobodní (nevolníci)
církevní společnost
- církev původně jednota všech věřících – rovnost kněžích i laiků – v čele sborů biskupové (zástupci apoštolů)
- postupně hierarchizace církve à vznik církevní organizace
- vyvíjí se v souvislosti s administrativním členěním říše
- papež – hlava církve, biskup hl.města říše Říma, volen doživotně kardinály
- arcibiskup – (metropolita – ve městě) – správa více biskupství
- biskup – (biskupství = diecéze) – správa několika děkanství
- děkanství – několik farností
- farnost – základní organizační jednotka
kláštery – uzavřené komunity, podřízeny přímo papeži, soběstačnost, centra vzdělanosti
- mnišský řád v Z Evropě – benediktini („ora et labora“)
růst vlivu církve – hospodářská prosperita
Kultura
- výsadní nositelkou církev
- celková úroveň vzdělanosti oproti antice poklesla
- školy – klášterní, biskupské
sedm svobodných umění
- trivia (gramatika, rétorika, dialektika) + kvadria (aritmetika, geometrie, astronomie, hudba)
význam klášterních knihoven – opisování knih (dílny – skriptoria)
románská kultura – návaznost na antickou kulturu (Roma = Řím) – vliv křesťanství + germánsko-slovanské prvky
umění: křesťanské umění – počátky v římských katakombách, charakteristický symbolismus
malířství: fresky, knižní malby (iluminace = doprovod k textu; iniciály)
architektura:
- církevní stavby – rotundy, baziliky, kláštery
- světské stavby – hrady, tvrze
8.st. = karolinská renesance
10.st. = ottonská renesance
Barbarské státy
- vznik během 6. a 7. století – v Z Evropě, germánské kmeny
- barbarus – neřímský cizinec
- Ostrogótská říše (6.st.) – sever Itálie, útoky Byzance, vyvrácena Langobardy
- Langobardská říše (6.-8.st.) – Itálie, království, podmaněni Franky
- Vizigóti (6.-7.st.) – nejprve jihozápad Francie (vypuzeni Franky), pak Pyrenejský poloostrov (Arabové)
- Vandalská říše
- Burgundská říše (5.-6.st.) Dánsko
- Anglosaská říše – britské ostrovy, zatlačovali původní Kelty; sedm germánských království do 9.st., pak nájezdy Normanů od 8.st.
nedlouhé trvání říší (stálé útoky, splývání s domácím obyvatelstvem, nepřesně vymezené hranice)
- Francká říše – mocná říše, původně římská provincie Galie, jediná přetrvala