Evropa v období raného středověku

(charakteristika doby a společnosti) – barbarské státy v období stěhování národů

 

Západní a střední Evropa centrem dějin

• tři kulturní centra – oddělený vývoj, ale společné znaky
  • latinská západní
  • byzantsko-slovanská
  • islámsko-arabská

 

• rozpad rodové společnosti à vznik raně středověkých států
• pohanské zvyky nahrazovány křesťanstvím

 

• zemědělský charakter společnosti – hlavní zdroj obživy
• postupné zdokonalování nástrojů (pluh, hnojení, ale málo dobytka)
• chov dobytka, ovcí
• osev – převaha trojhonného systému (střídání jař, ozim, úhor; lada = víceletý úhor)
• bludný kruh: nedostatečné hnojení à malé výnosy à nedostatek krmení pro dobytek à málo hnojení èhladomory

 

vesnice

• velké vzdálenosti, málo cest à soběstačnost vesnic
• blízko vody, polozemnice (částečně zabudované do země)

 

Společnost

• hieratické uspořádání
• náboženská teorie: učení „o trojím lidu“ à společnost rozdělena do tří skupin: kněží (modlí), šlechta (ochraňují), poddaní (pracují)
• dělení na církevní a světskou společnost

 

světská společnost

• vytvoření lenní soustavy (feudalismus) = pyramida
• léno (beneficium, feudum) – propůjčovaná půda

 

panovník – teoreticky vlastník veškeré půdy

členové panovníkovi družiny – odměňováni za zásluhy, později dědičné vlastnictví za slib věrnosti, poslušnosti

svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě

 

postupně se vytváří dvě skupiny obyvatel

• šlechta – urozená, privilegovaná
• vyšší – panstvo
• nižší – zemanové, vladykové, nepracují
• rytíři – bojovníci
• poddaní – neprivilegovaná
• závislost na feudálovi à renta v práci, naturáliích, připoutáni k půdě à nesvobodní (nevolníci)

 

církevní společnost

• církev původně jednota všech věřících – rovnost kněžích i laiků – v čele sborů biskupové (zástupci apoštolů)
• postupně hierarchizace církve à vznik církevní organizace
• vyvíjí se v souvislosti s administrativním členěním říše

 

• papež – hlava církve, biskup hl.města říše Říma, volen doživotně kardinály
• arcibiskup – (metropolita – ve městě) – správa více biskupství
• biskup – (biskupství = diecéze) – správa několika děkanství
• děkanství – několik farností
• farnost – základní organizační jednotka

 

kláštery – uzavřené komunity, podřízeny přímo papeži, soběstačnost, centra vzdělanosti

• mnišský řád v Z Evropě – benediktini („ora et labora“)

 

růst vlivu církve – hospodářská prosperita

 

Kultura

• výsadní nositelkou církev
• celková úroveň vzdělanosti oproti antice poklesla
• školy – klášterní, biskupské

 

sedm svobodných umění

• trivia (gramatika, rétorika, dialektika) + kvadria (aritmetika, geometrie, astronomie, hudba)

význam klášterních knihoven – opisování knih (dílny – skriptoria)

románská kultura – návaznost na antickou kulturu (Roma = Řím) – vliv křesťanství + germánsko-slovanské prvky

 

umění: křesťanské umění – počátky v římských katakombách, charakteristický symbolismus

malířství: fresky, knižní malby (iluminace = doprovod k textu; iniciály)

 

architektura:

• církevní stavby – rotundy, baziliky, kláštery
• světské stavby – hrady, tvrze

 

8.st. = karolinská renesance

10.st. = ottonská renesance

 

Barbarské státy

• vznik během 6. a 7. století – v Z Evropě, germánské kmeny
• barbarus – neřímský cizinec

 

• Ostrogótská říše (6.st.) – sever Itálie, útoky Byzance, vyvrácena Langobardy
• Langobardská říše (6.-8.st.) – Itálie, království, podmaněni Franky
• Vizigóti (6.-7.st.) – nejprve jihozápad Francie (vypuzeni Franky), pak Pyrenejský poloostrov (Arabové)
• Vandalská říše
• Burgundská říše (5.-6.st.) Dánsko
• Anglosaská říše – britské ostrovy, zatlačovali původní Kelty; sedm germánských království do 9.st., pak nájezdy Normanů od 8.st.

 

nedlouhé trvání říší (stálé útoky, splývání s domácím obyvatelstvem, nepřesně vymezené hranice)

 

• Francká říše – mocná říše, původně římská provincie Galie, jediná přetrvala