Revoluce 1848

• jaro národů, zlom v dějinách Evropy, prosazení principu občanské společnosti
• leden 1848 – podzim 1849, cca 50 ohnisek revoluce – Itálie à Uhry; mimo revoluci stojí jedině Rusko (tam až 1905) a Velká Británie (politické požadavky jsou splněny již 150 let; parlamentní monarchie, ještě dodnes nemají pravou ústavu)

Příčiny

• průmyslová revoluce a zrod kapitalismu, rozvoj naráží na přežitky monarchie (robota, cechy, aj.)
• myšlenka občanská, která opět naráží na absolutismus – volební právo, shromažďování a spolčování, vlastnictví, svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání à požadavek konstitucí à konstituční monarchie a republiky
• národní probuzení – roztříštění (spojení – Německo a Itálie), spojení (roztříštit – Čechy, spíše vymezit si vlastní postoj)
• sociální problémy, dělnictvo, které chce posílit svůj sociální statut

Požadavky

• konstituce, sociální pož., národní myšlenka, občanská práva

 

Průběh

• ekonomické zhoršení situace kolem 1845
• krize z nadvýroby a roste cena potravin spojená s nákazou brambor; základní potraviny sociálních vrstev[1]

 

Rakousko

• velká centralizace, jisté skupiny naladěny liberálně či požadovali malé změny, ale většina žije v klidu
• 3. 1848 vypukla revoluce ve Vídni po přečtení projevu Lajoše Kossutha z Prešpurku, studentem. První reflexe revoluce z Francie. Lid si vynutil Metternichovo odvolání, je jim slíbena také ústava, byl svolán sněm
• zrušení cenzury slova a tisku, shromažďovací a petiční právo a vyřešení otázky roboty, samostatnost Uher a zrovnoprávnění Židů
• koncem dubna vyšla úplně jiná ústava – moc je v rukou císaře a ministrů à oktrojovaná ústava – dvou komorový parlament – volební census
• studentské bouře v květnu – Ferdinand ustupuje znovu, změna ústavy, jednokomorový říšský směn, voleni lidem veškerým
• Ferdinand prchá z Vídně
• v červenci 1848 se poprvé sešel směn, který měl vypracovat ústavu, spolu s tím řešit také robotní otázku
• 9. zrušení konec poddanství a roboty, poddaní se musí vykoupit
• Ferdinand se vrací a směruje se k Uhrám, kde chce potlačit vzpouru, chce tam poslat vojsko pod vedením Windischgrätze, lid sympatizuje s revolucí a dojde k lidovému povstání, když se chtějí vojáci probít a lidé jsou poražení, císař opět prchá;uzavřel sněm ve Vídni a sněmuje v Kroměříži 1848 – 9
• symbolem říjnových revolucí je postava Latoura ministra války, lynčovali ho a pověsili ho na lucerně
• poslanci Palacký a F. L. Rieger – podílejí se aktivně na vytváření ústavy, chtějí zrovnoprávnit Čechy, také Augustin Brauner; později Karel Havlíček Borovský
• konečně sepsána ústava, odstupuje Ferdinand I. a v prosinci 1848 nastupuje František Josef I. konzervativní absolutista. Jmenuje Schwarzenberka novým ministrem
• chce vypracovat novou ústavu a na jaře 1849 vypravil vojsko do Kroměříže, které má rozpustit parlament a ten byl násilně rozehnán
• vydána další oktrojovaná ústava, která nevstupuje do podvědomí, éra Bachova absolutismu a až 1860 na základě Říjnového diplomu vydána respektovaná ústava

 

České země

• sídlí u nás nacionalismus, Palacký vydává dokonce česky své dějiny Čech, které končí okem 1526
• lid smýšlí demokraticky a radikálně, na jaře 1848 svolána schůze lidu ve svatováclavských lázních – chtějí sepsat petici, kterou by poslali do Vídně, Svatováclavský výbor, podepsaná velkou silou lidu
• Ferdinand vydal Kabinetní list – v Praze 8. 4. 1848 – zrovnoprávnění češtiny v úředním styku, založení zemského sněmu (stavovský i volený sněm), rozšířen Sv. Václavský výbor – Národní výbor
• přišel požadavek, ať pošlou zástupce na Frankfurtský sněm, Palacký odmítá pozvání na sněm, roztrpčení vlády ve Vídni a německého obyvatelstva Čech, Palacký je zastáncem austroslavismu
• u Němců se proti České a Slovanské názory prohloubí v létě po všeslovanském sněmu, většina Slovanů z monarchie, bylo to chápáno jako provokace či protiváha Frankfurtského sněmu, povstání radikálů z řad studentstva svatodušní bouř – barikády, 5 dní se daří držet
• Windischgrätz je však velitelem vojska a ten začal střílet z děl na Prahu a vyslal také vojsko, povstání potlačeno a rozpuštěn Slovanský sjezd, vyhlašuje v Praze výjimečný stav, během povstání mu zastřelili manželku Eleonoru

 

Sjednocení Itálie

à Od pádu Říma 476 je Itálie rozdrobena na drobné státy a tyto se stávají cíly mocenské politiky větších států

à kolem roku 1000 Ottonská dynastie ze SŘŘ, Ota I. 962 – 1. císařem

à 999 – Silvestr II. dal papežskému úřadu mocenskou vládu; s Ottou III. se snaží obnovit římské impérium, ale má sdružovat křesťany celé Evropy, kdy papež by představoval duchovní hladu a císař světského vládce à plán krachuje hlavně kvůli centralizované Francii (dynastie Kapetovců)

à 12. stol.    pokusy Barbarossy o sjednocení

à města jako Benátky, Janov či Florencie získávají velké bohatství à obrací se buď k papeži či k císaři, aby si udrželi samostatnost – ghibelini (k císaři) a guelfové (papež) à sledují svůj vlastní zájem a podle toho se přikloní k tomu určitému táboru

à rozkvět Itálie v době renesance – hlavně Florencie (dynastie Medicejové), přináší utopickou myšlenku sjednocení (Petrarca dokonce navštívil Karla IV. a žádal ho, aby přesídlil do Říma)

à další myšlenky až po Napoleonských válkách

• u konečného úspěšného pokusu stojí opět Sardinské království (savojská dynastie, Viktor Emanuel), 1852 Camillo Benso di Cavour, ministerský předseda Sardinie, politika pipojení zbytku Itálie k Sardnii, 1. připojení severních oblastí, Lombardie a Benátska, která patří Rakousku
• 1859 Rakousko × Sardinii + Francie (2. císařství Ludvík Napoleon Bonaparte (jako Napoleon III.), který se snaží oslabit Františka Josefa I.) jako spojenec – bitva u Magenty a Solferina (založen mezinárodní červený kříž) – Rakousko výrazně poraženo
• Modena, Parma a Toskánsko by byli nakloněni připojení, čehož se leká Francie, protože vidí podporu Sardinie a tak Francie uzavřela rychle separátní mír s Rakouskem (Napoleon by nechtěl konkurenta a navíc spolupracuje c papežským státem)
• výsledkem je kompromis, že Lombardie je připojena k Sardinii (na válku bez opory Francie nemá) a na základě plebiscitů se k nim připojuje Modena, Parma a Toskánsko, Luga à Cavour to považuje za neúspěch a odstoupil, i přesto je považován za otce sjednocení
• 1860 propuká rolnické povstání na Sicílii, rychle se šíří, proti dynastii Bourbonů na pomoc přišel profesionál revoluce Giussepe Garibaldi a jeho 1000 „profi“ bojovníků (angažuje se v jižní Americe, permanentně nosí poncho); velkmi brzy se dostal do čela povstání a rozšířil je i na pevninu a za několik měsíců se stal pánem Království obojí Sicílie à předává Sicílii pod vládu Sardinie, protože není velký politik
• 1861 z těchto celků vyhlášeno Italské království – Viktor Emanuel I. (sídlí v Turíně a o 3 roky později Florencie, Řím 1871)- konstituční monarchie
• 1866 – nová šance na Benátsko, součást boje mezi Pruskem a Rakouskem, Prusko se spojilo s Itálií, aby ta zadržovala část Rakouské armády; Italové prohráli všechno Rakušané prohráli v Čechách, Rakušané kapitulují a ztrácejí Benátsko ve prospěch Itálie
• 1870 Prusko × Francie – válka v rámci sjednocení Itálie, Francie prohraje, Itálie obsazuje nekompromisně papežský stát a Řím àm. Řím, království do roku 1945, papež je vykázán do Vatikánu 1929 – lateránské dohody, Pius XI. a Mussolini, suverenita papežského státu Vatikánu
• markantní rozdíl mezi severem a jihem dodnes

 

Sjednocení Německa

• 843 rozpad Francké říše
• Západofrancká Karlovci 987 – centralizace (Karlovci)
• Východofrancká – Ludvík Němec – feudální rozdrobenost
• 919 nastupuje Jindřich ptáčník (Saská dynastie, později nazvána Ottonská), zvolen silnější panovník kvůli obraně proti Maďarům, platí Maďarům tribut, ale mi platíme Jindřichovi
• 962 Ota I. zakládá SŘŘ, nechává se v Římě korunovat na císaře
• král nejprve volen všemi svými vazaly, později nejsilnější kurfiřti (arcibiskup Kolínský, Mohučský a Trevírský), český král, vévoda Saský, markrabě Braniborský, falckrabě Rýnský
• císař není volen, ale musí podniknout korunovační cestu do Říma
• doby interregna (bezvládí, někdy i 10 let)
• myšlenka renovatio imperii
• patří sem Německé stát a papežský stát + zvláštní postavení českých zemí
• 1212 Zlatá bula sicilská – vymezuje právní poměr mezi českými zeměmi a SŘŘ, české království uznává nadřazenost, ale nejsou říšským lénem, český král je arcičíšník při říšském dvoře český trůn obsazuje zemský sněm
• celkem velký vliv císařů až do 17. stol.(knížata vedou jen svou vnitřní politiku (CLA, ekonomika, náboženství po době reformace)) – třicetiletá válka 1618 – 1648
• císaři jsou Habsburkové, ale velké státy vedou vlastní zahraniční politiku, ale na císaře většinou ohledy neberou, třeba Sasko, Braniborsko
• končí Vestfálským mírem, potvrdil samostatnost říšských knížat a to naprostou včetně zahraniční politiky à císař je jen formální postavou, posílení Bavorska a Saska, Braniborska (spojilo se s Východním Pruskem 1701 se vyhlásilo jako Pruské království – Hohenzollernové, silná armáda)
• 1806 zrušena Napoleonem po vítězství u Slavkova (posledním císařem František II. (v Čechách jako F I.)) à tvoří Rýnský spolek, zrušen po Vídeňském kongresu, stále rozdrobeno 30 menších států, pouze Německý spolek, který spojuje velmi volně, patří sem také České země a Rakousko, říšský směn ve Frankfurtu, kde předsedá Rakouský císař
• potom se projevují pocity národní jednoty
• 1848 se znovu řeší myšlenka jednotného Německa, zasedá znovu sněm, Velkoněmecká (veškeré Německy mluvící obyvatelsko včetně tzv. Předlitavska, nejsilnější Rakousko) a Maloněmecká (bez zemí habsburské monarchie – Českých zemí a Rakouska, nejsilnější Prusko)
• jaké zvolit státní uspořádání – konstituční monarchii či republika
• nakonec maloněmecká konstituční monarchie, Palacký poslal list do Frankfurtu, kde odmítá začlenění do říše à Pruský král odmítá korunu
• u zrodu Německa později stojí Otto von Bismarck, kancléř 1862 – 1890, přesvědčen o sjednocení krví a železem, jasně bez Rakouska a pod Pruským králem (monarchie, s minimální pozicí parlamentu), najde si záminku pro vyhlášení války
• překáží Francie a Rakousko
• 1864 uzavřel spojenectví s Rakouskem × Dánsku o Šlezvicko (potom Prusko) a Holštýnsko (Rakousko), převažují zde Němci, Dánsko rychle prohrálo
• 1866 Pruskorakouská válka – zpochybnění rozdělení kořiti roku 1864, Prusy vede hrabě generál Moltke, Rakousku velí nedobrovolně zbrojmistr von Benedeck, Itálie je spojencem Pruska na ti měsíce (přislíbení Benátska), srážky hlavně ve východních Čechách, bitva u Hrance Králové či u Sadové Rakousko definitivně prohrává, Prusové mají zadem nabíjené pušky jehlovky
• Rakousko je naprosto vyřízeno a končí myšlenky na Velkoněmeckou koncepci; rozpuštěn Německý spolek, vytvořen Severoněmecký spolek (22 severoněmeckých států pod vedením Pruska), drancování Čech Prusy, dokonce zavlečení cholery, 1867 vznik Rakousko-Uherska – vyrovnání s odbojnými Maďary – společná 3 ministerstva – války, financí a zahraničních věcí
• nutnost připojení jihoněmeckých státu, čemuž brání Francie, využití boje o uvolnění Španělský trůn, Emžská depeše – dohoda mezi Francií a Pruskem o tom, že stáhne kandidaturu, měla zůstat tajná
• Bismarck ji však pozměněnou zveřejnil a Francie (Napoleon III.) vyhlásila válku Prusku
• 1870 Pruskofrancouzská válka – Francie jasně prohrává u Sedanu, Napoleon III. (symbol neoabsolutismu) je zajat, v podstatě vlastními lidmi, aby se ušetřila zem a mohlo dojít k dohodě, vyhlášena 3. republika, nedošlo k dohodě asi v říjnu 1870 obležení Paříže a v lednu 1871 Francie kapituluje, omezení zásobování, bylo třeba podepsat potupné mírové podmínky: válečné reparace velmi vysoké (5 mld. franků ve Au) – mimořádné prostředky německého rozpočtu na rozvoj převážně vojenské techniky a školství (celkově industrializace), Francie přišla o Alsasko a Lotrinsko (kde se nachází velmi solidní průmyslová centra  a cenné suroviny), dočasně rozmístěny ve Francii německé vojenské posádky
• leden 1871 dochází ke spojení všech Německých území v zrcadlové síni Ludvíka XIV. ve Versailles vyhlášeno Německé císařství
• v Paříži propuká protivládní povstání, vláda mizí z msta a v březnu ovládla Paříž pařížská komuna à levicově orientovaní – chudina, studenti, dělníci, řemeslníci
• její program nebyl realizován
• právo na práci, omezení těžké práce žen a dětí, regulace nájemného, snížení platů úředníků a mají probíhat každý rok volby, dobrovolnická milice komuny, právo všech na bezplatné vzdělání a jiná další sociální opatření
• Komuna existuje pouze 72 dní, vláda se totiž spojila s německou armádou přítomnou na území Francie a vojska v květnu 1871 rozprášili Komunu, pomoc 1. internacionály, což jí vykoledovalo větší represe policejních režimů

Německé císařství

• Vilém I. je prvním císařem, hlavní politiku vede první kancléř Otto von Bismarck
• trvá do roku 1918, kdy dojde k jeho porážce v 1. SV dne 11. 11.
• Výmarská republika do roku 1933
• od roku 1933 Třetí říše (1. SSŘ, 2. Německé císařství)
• koncem 19. stol. se dostává Německo na přední příčky v hospodářských veličinách (střídají se s USA a Německem, dále VB, 4. místo Japonsko)
• schází jim pro rozvoj kolonie
• Japonsko se zase střetává v Číně, Koreji a Mongolsku se zájmy Ruska
• Německo staví velké loďstvo

 

Vývoj rakouské monarchie

• revoluce 1848 a 49 byla v podstatě vojensky poražena
• jako poslední vzdorovaly Uhry, Habsburkům pomáhá Ruský car Mikuláš I.
• 1848 se stal králem František Josef I.
• dočasně přežívá březnová ústava nebo Stadionova z března 1848 do roku 1851
• zrušena Silvestrovskými patenty 31. 12. 1851 a Rakousko se opět k absolutní monarchii
• 1851 – 1859 jsou označena jako Bachovský absolutismus à ministrem vnitra baron Alexandr Bach je symbolem neoabsolutismu, policejní stát
• panovník není žádnou symbolickou figurkou
• kníže Felix Schwarzenberk nebo baron Kempen jsou také tvůrci této vlády
• zůstala zachována rovnost občanů před zákonem, zrušeno poddanství ze září 1848
• vrchnost nenabyla zpět svá privilegia, neexistují vrchnostenské soudy ani správa à soudní pravomoci přecházejí na stát a všichni jsou občané
• zelená pro podnikání a volná soutěž
• cenzura, kontrola shromažďování a omezeno spolčování
• opora moci – (mluvilo se o čtyřech armádách) – stojící (vojsko), sedící (úředníci), klečící (církev), plazící se (udavači)
• katolická církev se znovu stává velkou i oficiální oporou habsburského režimu
• silní katolíci vždy až do 1781, kdy je za Josefa II. vydán Toleranční patent – uvolnění náboženství – nabídka lutheránctví a pravoslaví, uvolňuje také postavení Židů, postrádáme Jednotu bratrskou a kališnictví; církev postavil pod státní dohled, zrušil neužitečné kláštery (pokud nebyli školami nebo nemocnicemi), kláštery přeměněny  na vojenské budovy, některé byli obnoveny
• 1850 je zrušeno Placentum regio (souhlas panovníka) – znamenalo, že veškerá nařízení papeže tedy hlavy kat. církve smějí být provedena v monarchii jen se svolením panovníka à církev je suverénní a je obnovena velmi těsná spolupráce a je potvrzena 1855 Konkordát (obecně smlouva státu a církve) – církev znovu získala dohled nad rakouským školstvím, povinně se vyučuje katolické náboženství, ale také dozírá na pravost osnov, přes něj se nedostanou třeba evoluční teorie, dozor nad rodinným právem, do budoucna to přinese spíš nepopularitu až budou ničeny symboly monarchie

 

• útlum společenského a politického života, většina věcí podřízena dozoru, nemožnost rozvoje ani kulturního života
• Palacký a ostatní se stahují do ústranní, Borovský byl vysídlen do tyrolského Brixenu
• od poloviny 50. let obrození opět ožije, když vyšla Babička, pohřeb K. H. Borovského, Němcová na jeho rakev položila trnovou korunu
• rozmach ekonomiky, rozvoj podnikání v 50. letech, podnikání volné soutěže, kdy neexistují žádné překážky, hlavní odlišnost neoabsolutismu od Metternichova absolutismu, vznikají komory živnostníků, vzniká živnostenský řád, aby mohli konkurovat Prusku
• po revoluci 1848 se znovu objevuje Německý spolek, vzniklý po Vídeňské kongresu, kterému předsedá Rakousko – František Josef I.

Krymská válka 1853 – 56

Rusko ×Osmanské říši + VB, Fr a Piemont (část Sardinského království)

• Rusko očekává Rakouskou pomoc, ale Rakousko i neposkytlo a Rusko bylo velmi zarmouceno
• Rusko prohrává
• Sevastopolské povídky (L.N. Tolstoj)

 

• 1859 Rakousko × Sardinii – Rakousko prohrává a uzavřen separátní mír, kdy Sardinie získala Lombardii
• odvolání ministra Bacha
• 1860 vydán říjnový diplom FJ I., kdy se císař veřejně vzdal absolutní formy vlády ; slibuje ústavu a rada, která je dosud jen poradním sborem, bude přetvořena v podstatě v parlament
• léta 60. představují jakýsi protiklad letům 50.
• je přislíbena modernizace, parlament a ústava
• slib byl naplněn ne zcela uspokojivě
• 1861 vydána únorová ústava Schmerlingova – opět nesplňuje očekávání, protože je to opět oktrojovaná ústava – zavedena shora, příkazem parlamentu à vysoké zákonodárné pravomoci panovníka
• Uhry ji odmítly okamžitě a razantně, kritika ovšem i v Čechách a Rakousku
• 1863 pozastavena platnost této ústavy, kvůli přepracování
• došlo ale k přetvoření říšské rady, představuje nově sbor zákonodárný (dvě komory – panská sněmovna (jmenována císařem bez voleb); poslanecká sněmovna (volená sněmovna – zemským sněmem))
• dále užší říšská rada, poslanci za neuherské a neitalské země (užší výbor)
• zemské sněmy jsou voleny na základ kuryjní systém, který umožňuje volit na základě vysokého volebního censu à 6% obyvatelstva
• absence radikálního politického proudu – republikánů nebo demokratů, zanikají po revoluci 1848 (hlavní radikálové Frič a Sabina); ze identifikovat konzervativní uskupení Lev Thurn (intelektuálové a šlechta) a opět se stává aktivním Palacký a F.L. Rieger, popř. Brauner à vzniká česká národní strana (1. samostatná česká politická strana – liberálové, Národní listy)
• obroda společenského a spolkového života, 1861 vzniká sbor Hlahol (pouze česká hudební tvorba) – sbormistrem je Bedřich Smetana, poprvé na pohřbu V. Hanky
• vzniká 1862 Sokol – duchovním otcem je Fügner, dále Tyrš, který byl praktikem, sportovní a tělovýchovné aktivity, spojení těla i ducha, sdružuje hlavně střední a vyšší vrstvy – kroj navrhl Mánes
• později Katolická org. Orel
• 1863 vzniká umělecká beseda – sdružení českých umělců – několik sekcí – hudební, výtvarná a literární
• snaha o založení Národního divadla
• centrum v době u Halámků – dnes Náprstkovo muzeum
• v této době vzniká první dívčí střední škola
• v zahraniční politice 60. let vrcholí soupeření Rakouska a Pruska o nadvládu nad zeměmi Německa 1864 válka s Dánskem
• 1866 se rozpoutal spor o toto území Prusko – rakouská válka
• Pražský mír – ztráta Benátska a Holštýnska, rozpuštěn Německý spolek, konec nadějí na Velkoněmecké sjednocení
• změny vnitřní a ostré vystoupení Maďarů, požadavkům bylo nakonec vyhověno
• 1867 Rakouskouherské vyrovnání – přetvoření monarchie na principu dualismu à vzniká skutečně Rakouskouherské císařství – země rozděleny na předlitavsko (České a Rakouské země) a zalitavsko (Uhry a Horní Uhry (Slovensko)) – společný panovník FJ I. à společná 3 ministerstva – zahraničí, války a financí ; všechno ostatní je samostatné a nezávislé
• změnila se ústava, když Zalitavsko má ústavu z 1848 svoji
• Předlitavsko vzniká prosincová ústava – platí obě až do 1918 vzniká právní problém (i když minimální) proto, že Slovensko a Čechy mají dočasně jiné zákony, protože dočasně byli po vzniku ČSR se dočasně zachovávají zákony Rakouskauherska
• Češi definitivně nespokojeni, protože ty požadovali trialismus, čeští politici vždy podporovali vládu, ale nyní se cítili ukřivděni; Uhry však byli v hospodářství okrajové, Uherská povstání jsou radikálnější, máme také obrovskou německou menšinu
• politici jsou velmi zklamáni, ale na nic většího se nezmohly, poutě na posvátná místa (např. na Říp)
• Palacký pronesl větu: „Byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm.“
• 1867 pouť českých politiků do Moskvy, kterou vede Palacký, ku příležitost národopisné výstavy, kterou zaštiťoval sám Alexandr II. à demonstrace příklonu ke Slovanům a k Rusku
• Alexandr poslal dokonce do Vídně dopis, ve kterém píše, že se Čechů nezastane
• 1870 se naskytla nová šance na úspěch, protože propuká Prusko-francouzská válka, byla šance na zavlečení Rakouskouherska do války na straně Pruska
• Program nazván fundamentálními (základní) články byly předloženy o rok později 1871 à Rakouskouherskočeského vyrovnání – zahrnuje trialismus, české postavení jako postavení uherské, Češi návrh umírnili a nabídli společné pošty nebo ekonomické resorty à vyhověl jim a přislíbil, že se nechá korunovat českým králem, nakonec se neuskutečnilo ani jedno a obě věci byli odmítnuty po slibném začátku, jednak proto, že končí válka, ale také protestují Němci a rovněž Uhři, FJ nemá navíc Čechy rád a nerad sem jezdí
• politici přešli na politiku pasivní resistence (pasivního odporu), ignorovali říšskou radu a nedocházeli na jednání à vede k politické izolaci a zbavili se jediné možnosti něco ovlivnit
• 1874 definitivní rozpor v politické straně, vzniká národní strana svobodomyslná („mladočeši“)- Sladkovský a bratři Grégrové × Národní strana („staročeši“)
• politické soupeření asi do roku 1890
• velký spor o to, zda pokračovat v resistenci či nikoliv, 1878/9 se poslanci konečně vracejí do svých křesel
• 1878 vzniká třetí politická strana u nás Českoslovanská sociálnědemokratická strana, U kaštanu v Břevnově
• v této době se začíná zakládat politické uskupení pro 1. SV
• 1873 mezinárodní spojenectví – spolek 3 císařů – smlouva o všestranné vzájemné pomoci kromě vojenské – Rakouskouhersko (FJ I.) + Rusko (Alexandr II.) + Německo (Vilém I.) à největší aktivita Německa, protože potřebuje kontakty jako nový stát, hledá mezinárodní oporu
• funguje asi do roku 1877, protože Rakousko a Rusko směřuje na Balkán – Ruskoturecká válka à rozpad spolku tří císařů
• 1878 na Berlínském kongresu se sdružuje Rakousko a Německo a uzavřeli dvojspolek
• v 80. letech jsou politici v Čechách k Vídni relativně loajální – tzv. „drobečková politika“, tj. loajalitou možná něčeho dosáhneme, v závěru 80. letech vyšel článek a byla kritizována tato politika, která dosáhla pouze drobných ústupků Vídně
• 1880 Stremayrova jazyková nařízení – užívání češtiny v úředním styku, na školách již v roce 1864 – umožňuj zvolení si v jakém jazyku bude občan komunikovat s úřadem, buď česky nebo německy, komunikace uvnitř úřadu pouze německy
• toto vzbudilo nevoli na obou stranách
• v 90. letech na ně navazují Badenyho jazyková nařízení, která umožňují komunikaci i uvnitř úřadu
• 1882 byla rozdělena pražská univerzita na českou a německou – profesorem fylosofie byl T. Masaryk, estetika Gebauer, lékař Dr. Thomayer
• poslední politický boj mezi staročechy a mladočechy 1890 boj o punktace nebo punktační články, staročeská strana slábne a její politika údajně nepřináší žádné zisky
• punktace vytvořeny spolu s Němci a mely řešit českoněmecký problém, protože se vyskytovali část střety (i fyzické) mezi Čechy a Němci – rozdělení oblastí na České a Německé podle většiny obyvatel, práva české a německé menšiny v určitých území není stejný, ale zvýhodňuje němce – návrh je připraven staročechy a je kritizován mladočechy
• staročeši naprosto poraženi v následujících volbách
• objevuje se mnoho dalších politických stran Agrární strana, vzniká lidová strana, národní socialisté – žádná ze stran nemá vytvoření samostatného ČSR v programu, jsou opozicí Vídně, ale ne rozbíječi

 

USA a občanská válka

Vývoj

à po vzniku velký hospodářský rozvoj, průmyslová revoluce zde nenaráží na fendální přežitky

à na počátku 19. stol. získávají Luisianu a později od Španělska Floridu

• ve 40. letech válka s Mexikem

à budují demokratickou společnost v porovnání s Evropou

• 1850 všeobecné volební právo pro bílé muže
• ženy 1920
• 1870 pro barevné muže 15 dodatkem

à vznikají rozdíly ve vývoji států – severní a jižní státy se vyvíjí jinak (vykazují velké rozdíly)

à severní státy jsou progresivnější – městské obyvatelstvo, průmyslové aglomerace, na jejich území bylo postupně v 1. pol. 19. stol. zrušeno otroctví, ryze z praktických důvodů a získání volné pracovní síly; respektují ovšem, že jih má otroky, uprchlé otroky vracely na jih

• zákon o Kansasu a Nebrasce – nové státy si mohou o otázce otroků rozhodnout sami
• rovněž se zde nachází velké bankovní domy a finanční centra, prosazují ochranářskou politiku (CLA apod.)
• zemědělství typu rodinných farem, sezónní dělníci, politicky je reprezentují republikáni

à na jihu se vývoj ubírá jiným směrem, na jihu jsou sice velká města, ale v podstatě bez průmyslu; stojí a padá na existenci obrovských plantáží (pěstuje se bavlna, tabák, cukrová třtina); bavlna byla na jihu nezpracovávána, ale byla vyvážena buď na sever, nebo do Evropy (VB), měli liberální celní politiku, protože dovoz pro ně není vnitřní konkurencí

• na celém jihu asi 2000 rodin s více než 100 otroky; celkem asi 4 000 000 otroků na jihu; společnost otroků je rozvrstvená (dělníci na plantážích, jakoby lepší sluhové v domácnosti)
• v polovině 19. stol. se postavení otroků zlepšuje, jelikož je zakázán dovoz nových otroků z Afriky; dokonce nájem bílé chudiny na nebezpečnou práci
• demokratická strana
• v 50. letech se stále více cítí být ohroženi severem – jižané se zadlužují v bankách na severu a ručí půdou, ke které mají vztah; v 50. letech se rozvíjí hnutí na zrušení otroctví z morálních důvodů (abolicionismus) na severu a snaží se poskytnout veškerou pomoc otrokům na jihu a podporují jejich útěky
• v politickém boji se stále více prosazují republikáni a 1860 v prezidentských volbách vítězí Abraham Lincoln (není pravý abolicionista)à jih vyhlásil vystoupení z unie, J Karolina má největší iniciativu (celkem 11 států) a tvoří Konfederaci, na severu stále Unie;
• m. Konfederace je Richmond a prezidentem byl zvolen Dawis Jefferson a vojenským velitelem generál Lee, který je vlastně názorově seveřan
• konflikt za jednotu spojených států, nikoliv za zrušení otroctví
• válka 1861 – 1865, kterou začal jih útokem na pevnost Ford Sempter nedaleko Charlestownu, její posádka byla loajální vůči unii, ale stála na území Konfederace
• Dvě fáze 1861 – 1863 (válka ve prospěch jihu, horké léta 1862, nadšenci a fanatici a mají na počátku lepší velení a důstojnický sbor; chlapci byli vzděláváni na nejlepší vojenské akademii West Point; žádné střetnutí není pro sever tak tragické, aby musel kapitulovat) a 1863 – 1865 (Lincoln přijal opatření: dobudování armády, vyhlášena ekonomická blokáda jihu, kdy sever zablokoval ekonomický přístup na jižanský trh, blokuje důležité přístavy a zabraňuje dovozu z VB, začíná se postupně projevovat a jih ekonomicky upadá; jih se nedočkal pomoci zahraničí, konkrétně VB; od 1863 byly přijaty dva důležité zákony (jeden slibuje půdu každému Američanovi staršímu 21 let, když vyhraje válku Unie; za druhé zákon o zrušení otroctví v ústavě 1865 – 13 dodatek))

Cesta ke zrušení otroctví

• velké tlaky na vládu ze strany abolicionistů v roce 1862, kteří požadují absolutní zrušení
• existují zde tzv. hraniční státy nebo neutrální státy, které sice mají otroky, ale nevstoupili do konfederace, kteří by se při zrušení přidali k jihu
• 1. 1863 vydána emancipační proklamace, která ruší otroctví ve vzbouřených státech, tj. Konfederaci à vede k masovým útěkům černých na sever
• krok k tomu, že po vojenském vítězství bude vydán onen 1š dodatek, který zruší otroctví všude
• Lincoln se chtěl zbavit problému integrace otroků

 

à 1863 zlomová bitva u Gettysburgu (3 dny) – ohromný masakr na straně jihu a jeho drtivá porážka – sever přejde do ofenzívy

à 1865 kapitulace Richmondu; jižanská města jsou v troskách, i kvůli tomu, aby nepadl do rukou seveřanů vojenský materiál

• asi 600 000 padlých; celkem 2 100 000 vojáků
• od 1864 byl generál Grant

 

1865 – 1877  Období rekonstrukce

• zpětné přičlenění států Unie, ale kromě toho je cílem vytvořit jednotný ekonomický prostor
• období vojenská okupace jihu, velitel Sherman
• velkým problémem se stal problém černošský, propuštěno 4 000 000 lidí, kteří měli do teď celý život předepsán a nyní nevědí, co se svobodou
• někteří domácí otroci zůstávají u svých pánů
• nemají pracovní kvalifikaci a jsou negramotní
• na jihu stoupla kriminalita a zločinnost
• vzniká kukluxklan jako obraná záležitost – dodnes patrné rasové problémy na jihu USA
• zemědělská produkce na jihu se mění ve smyslu vztahu k pracovní síle a díky jejímu nedostatku pronajímají plantáže
• začínají investice do zpracovatelského průmyslu na jihu a má se vytvořit jednotný trh
• po 12 letech končí okupace jihu

 

Období Zlatého věku Ameriky

• ohromný ekonomický vzestup, kdy se dostávají na konci 19. stol. a 1. místo v objemu výroby
• pásová výroba (Ford jako první)
• továrny se spojují do ohromných monopolů
• počet obyvatel stoupal díky přistěhovaleckým vlnám a má nepřeberné množství pracovní síly
• 1892 vzniká přistěhovalecký úřad Ellis island; nejprve kontrola nižších tříd

 

[1] Velké hladomory, největší v Irsku 750 000 mrtvých; 2 000 000 emigrantů