Evropa po třicetileté válce

• v západní Evropě počátky přeměny politických systémů
• v pozdním středověku „stavovská monarchie“ – podíl stavů (duchovenstva a šlechty) na vládě krále – do 17.století určitá rovnováha

 

Anglie

vítězství Slavné revoluce (1688-89) à Anglie konstituční monarchií:

• v čele král, omezen ústavou (Listina práv – Vilém Oranžský)
• parlament – toryové a whigové
• základ pro oddělení výkonné a zákonodárné moci

 

vývoj parlamentního systému dovršen za Jiřího I. Hannoverského (po 1714)

• nezasahoval do politického života (neuměl ani anglicky)
• moc přenechána parlamentu – král zastoupen 1.ministrem (whig Robert Walpole)
• vznik parlamentní opozice: zásada o právu a povinnosti menšinové strany kritizovat vládní politiku
• nedostatky systému:
• volební právo jen bohatí vlastníci půdy
• nespravedlivé rozdělení volebních obvodů
• kupování hlasů, úplatky

 

hl.soupeřem Francie

• vrchol v sedmileté válce (1756-63) – boje v Indii a Americe à Anglie námořní velmocí „královna moří“

 

Francie

• – po třicetileté válce nejsilnější velmocí

 

nezletilý Ludvík XIV. à vláda kardinála Mazarina

• proti jeho autoritativnímu vystupování à stavovský odboj (tzv.fronda parlamentu a princů) proti absolutismu ale nejednota, sobecké zájmy à neúspěch, obnovení absolutismu Mazarinem

 

vláda Ludvíka XIV. – „král Slunce“

• dovršení absolutismu
• státní moc soustředěna v rukou neomezeného panovníka
• přesvědčení o právu a povinnosti krále rozhodovat ve všech politických záležitostech („Stát jsem já“)
• opora:
• armáda
• centralismus – posílení ústřední správy na úkor provinciální samosprávy (dohled královských zplnomocněnců – intendantů)
• byrokratická úřednická státní správa – ministři a rádci
• budování policejní sítě
• šlechta zbavena politické moci, ale stále privilegované postavení (bez daní)

 

hospodářská politika:

• potřeba peněz pro udržování nákladného dvora
• opora v teorii merkantilismu: pokladna bohatne, tím že omezí dovoz a rozšíří vývoz, bohatnutí za cenu ochuzení jiné země
• přesto stále málo peněz à zvyšování daní à chudnutí obyvatelstva
• na konci Ludvíkovi vlády byla země na pokraji finančního bankrotu

 

zahraniční politika – těží ze svého postavení à výbojné války

• dočasný spojenec Anglie v anglicko-nizozemských válkách (1672-79)
• zákony o plavbě (navigační akta) ve prospěch anglických obchodníků, dovoz jen na anglických lodích
• především boj o suverenitu v námořním a zahraničním obchodě
• převaha Anglie (zisk New Amsterdamu v Americe)

 

Válka o dědictví španělské (1701-1714)

• spor o nástupnictví na španělském trůně
• nároky: rakouští Habsburkové a francouzští Burboni (plán spojit Španělsko s Francií)
• Anglie znepokojena touto možností à spojenec Habsburků
• 1713 utrechtský mír – kompromis
• na trůn Ludvíkův vnuk Filip pod podmínkou, že se Španělsko a Francie nespojí
• Habsburkové získali ostatní španělské državy v Evropě (již.Nizozemí, Neapol, Miláno)
• Anglie – zisk strategicky významného Gibraltaru

Francie – boj s Anglií (sedmiletá válka)

• à konec francouzské hegemonie v z.Evropě, ale zůstává kulturní převaha a francouzština se stává jazykem zahraniční diplomacie
• rovnováha sil v Evropě

 

Rusko

• ve třicetileté válce – okrajová úloha
• dynastie Romanovců (Michail Romanov od 1613) překonán vnitřní rozvrat země
• syn Alexej Michajlovič
• úsilí o neomezenou moc = samoděržaví (opírá se o nižší šlechtu)
• 1649 jako jeden z posledních schválil soupis Sobornoje uloženije:
• potvrzena carská moc + přísné tresty za činy proti ní
• uzákonění nevolnictví + trvalé připoutání rolníků k půdě
• Rusko bez přístupu k moři à nové výboje:
• zájem o Balt x Švédsko
• rusko-polská válka
• expanze na Sibiř

 

vláda Petra I. Velikého (1682 – 1725)

cíle:

• překonat zaostalost Ruska à program modernizace
• navázat styky se Západem
• získat přístup k Baltskému moři à nutná porážka Švédů à koalice s Polskem a Dánskemà Rusko získává trvalý přístup k moři
• nový název země = Ruské impérium
• vybudováno nové sídelní město Sankt Petěrburg

reformy:

• příčiny: hospodářská zaostalost, zaostalost armády a státní správy, snaha oslabit vliv církve a zlikvidovat stavovské instituce, posílit absolutismus
  • vojenská à armáda evropsky vyzbrojená a odborně vycvičená
  • hospodářská à merkantilní politika = podpora manufaktur a podnikání, celní ochrana, obchodní styky se západními mocnostmi
  • správní à k posílení absolutismu (každý šlechtic povinen sloužit státu)
  • školská a kulturní à podpora vzdělání (zakládány odborné školy), Ruská akademie věd, juliánský kalendář, zjednodušená ruská azbuka
• reformy vyvolávaly odpor nevolníků à bouře bezohledně potlačeny

 

vláda Kateřiny II. Veliké (1762 – 1796)

• dovršila dílo Petra I. à dokončila budování absolutní monarchie
• navenek vystupuje jako reprezentantka osvícenského absolutismu

vnitřní politika:

• ochrana zájmů šlechty a carského absolutismu
• podpora obchodu, řemesla, rozvoj vědy

zahraniční politika:

• zajištěn trvalý přístup Ruska k Černému moři (úspěch v protitureckých bojích)
• připojeno Bělorusko a Ukrajina
• kolonizace (Potěmkin – Potěmkinovy vesnice)

 

Rusko největší, ale nejzaostalejší evropskou velmocí

 

Prusko

• nová evropská velmoc
• počátek 1701 – korunování braniborského kurfiřta Fridricha I. na pruského krále
• Fridrich Vilém I. à vojenský stát – vybudování stálé armády (zastrašovací funkce)
• cílem mocný pruský stát