Ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v období pravěku

PRAVĚK

• nejdelší etapa ve vývoji lidstva
• začátek na rozhraní třetihor a čtvrtohor (nejstarší kosterní nálezy); trvání 2-3 miliony let
• vývoj člověka od jeho vzniku do zavedení písma (začátku starověku – vznik starověkých civilizací – Asie – 4 tis.př.n.l.) nebo stěhováním národů (400 n.l)

 

Vznik a vývoj člověka

Antropologie = věda o původu a vývoji člověka

• teorie stvoření – podle Bible: člověk stvořen Bohem před 6 000 lety
• teorie evoluční – člověk se postupně vyvinul z nejprimitivnějších živočichů

 

Antropogeneze

= proces vzniku a vývoj člověka jako bytosti biologické a společenské

• na konci třetihor; před 14 mil.lety rozdělení vývojové větve na větev směřující k člověku a větev směřující k dnešním lidoopům (gorila, šimpanz, orangutan)

 

hominizace = proces polidštění (2 miliony let)

• proces hominizace (Bedřich Engels):
  poslední fáze třetihor – ochlazování Země – ústup pralesů – nástup travnatých a křovinatých stepí – jedna větev lidoopů zůstává v pralesech (dnešní orangutani), druhá se adaptuje na nové prostředí – napřimování postavy a chůze po zadních končetinách – osvobození ruky (přestává být nohou – uplatnění ruky jako nástroj práce (sběr semen) – postavení palce proti prstům (větší obratnost) – poté proměna v lovce – masitá strava měla příznivý vliv na zvětšování mozku (klenutí lebky) – lov vyžadoval společnost smečky – také důležitost komunikace – artikulace – řeč (posunutí hrtanu – s tím související změna obličejové části – ústup zvířecího vzezření)

 

proces sapientace:

• řeč – abstrakce – myšlení, rozumové schopnosti
• rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života

 

Vývoj nejbližších předchůdců člověka

hominidé

• tři rody: Ramapithecus, Africanus, Homo
• společné znaky: vzpřímená postava, chůze po dvou

 

• Proconsul Africanus – nejstarší nepřímý prapředek lidí
• Ramapithecus – vegetarián, asi 1 metr, občasné používání nástrojů, pohyb zčásti po dvou (Indie, východní Afrika, Čína)
• Australopithecus africanus – všežravec, používání jednoduchých nástrojů – větev, kámen; stavba těla podobná člověku, ale obsah mozku o polovinu menší, život v tlupách (Afrika)
• Homo habilis (člověk zručný) – zdokonalení stavby ruky, vědomé používání a výroba nástrojů, artikulované zvuky(Afrika – Tanzanie.)
• Homo erectus (člověk vzpřímený) – znalost využití ohně, výroba hrubě opracovaných nástrojů (Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo, Maďarsko)
• Homo sapiens (člověk rozumný)

1. Neandrtálec – pračlověk, sběrač a lovci, žil v nepočetných tlupách, stavba jednoduchých obydlí, výroba dokonalých kamenných nástrojů, určité abstraktní představy – pohřby, kulty (Německo, Štramberk, Moravský kras)
2. Homo sapiens sapiens (člověk současný, dnešního typu) – tělesné znaky stejné jako u dnešních lidí, vytlačil neandrtálce, patří sem všechny současné populace (vývoj ovlivněn různými přírodními, kulturními podmínkami); organizovaný lov, pohřbívání mrtvých, umění (kresby, sošky), kultovní a magické obřady, poměrně souvislá řeč, primitivní obydlí (kůže), jeskyně – Altamira (Španělsko), (Francie – Cro Magnon, Čechy – Dolní Věstonice, Mikulov)

 

Periodizace pravěku

1. podle materiálu k výrobě nástrojů:
   • doba kamenná (-3500 př.n.l.)
     • starší – paleolit
     • střední – mezolit
     • mladší – neolit
     • pozdní – eneolit v Evropě / chalkolit (doba měděná) na Předním východě
   • doba bronzová (3500 – 750 př.n.l.)
   • doba železná (750 – 0)

• období halštatské
• období laténské
  • doba římská (0 – 400 n.l.)

 

1. podle způsobu opatřování potravy:
   • období přisvojovacího hospodářství – doba kočovnictví; paleolit až mezolit
   • období výrobního hospodářství – od neolitu

 

 

Paleolit

• doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály), starší čtvrtohory (pleistocén)

 

nástroje:

• kamenné (snadno štěpitelné materiály – křemen, pazourek)
• výroba štípáním (otloukáním kamene o kámen) à sekáče k řezání, pěstní klíny – sekání, řezání, bodání; univerzální nástroj a zbraň

 

obživa:

• přisvojovací hospodářství – přisvojování hotových produktů přírody, nejjednodušší způsob obživy, závislost na přírodě

 

obydlí:

• život v tlupách, sezónní sídliště (místa vhodná pro lov a také suroviny pro výrobu nástrojů)

 

přirozená dělba práce mezi ženou a mužem (muži:lov, ženy: sběr, starost o děti)

• počátky rodové společnosti – rovnost členů

 

vznik náboženství:

• snaha o vysvětlení přírodních jevů, strach z neznáma – spojováno s nadpřirozenými bytostmi
• uctívání jeskynních medvědů – medvědí lebky
• představy o životě po smrti
• pohřbívání – kostry ve skrčené poloze, ukládáni s nástroji, dary

 

umění – souvisí s rituály, magické obřady – smrt, úspěchy v lovu, zahánění zlých duchů

• jeskynní malby – realistické zobrazení lovné zvěře, zásahy oštěpy a šípy
• sošky žen – matek, rodiček „Venuše“ (Dolní Věstonice) – doklady matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii

 

Mezolit

• ústup ledovců – konec doby ledové, oteplování, zalesnění (pralesy), vymírání velké zvěře
• závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství.
• domestikace zvířat (pes, ovce, koza, vepř)
• nástroje – mikrolity (drobné nástroje-hroty šípů) a složené nástroje (kamenné hroty zasazené do dřeva)
• zbraň: především luk a šípy (rychlá zvěř – jeleni)
• osídlování břehů řek, moří a jezer – rybolov

 

Neolit

• období výrobního hospodářství – vlastní produktivní účast na tvorbě životních potřeb (zemědělství, pastevectví)
• vznik společenské dělby práce (neolitická revoluce), přechod k zemědělství od sběru a lovu à urychlení vývoje lidské společnosti (výhodnější)
• nejdříve v oblasti Přední Asii, tzv. „úrodný půlměsíc“

 

nástroje:

• zemědělské nástroje, orací nářadí; vznik keramiky – hrnčířství – hliněné nádoby na obilí, mléko, vodu; předení a tkaní

 

obydlí:

• usedlý život, lepší obživa = vyšší věk à prudký nárůst populace – hledání nových území (přesídlování také po vyčerpání půdy à žďáření – vypalování lesů, úrodný popel);
• spalování mrtvých – žárové hroby
• vznikají první vesnice – tzv. neolitické sídliště, soběstačné; život v rodových společnostech, společná práce, majetek a rovnost, trvá matriarchát

 

umění:

• výzdoba keramických nádob, tvary odvozené z koule
• lineární (volutová) keramika – ryté spirály
• vypíchaná keramika – obrazce tvořené vpichy
• malovaná keramika – Znojmo

 

Eneolit – Chalkolit

• chalkolit na Předním východě: lepší klimatické podmínky, ložiska kovů
• eneolit v Evropě: řidší osídlení, kamenné nástroje, pomalejší vývoj

 

• růst vesnic – městský charakter, počátky centrální organizace à města
• sousedská občina – příslušnost k vesnici, bez příbuzenských svazků
• patriarchát – růst významu muže v ekonomické a sociální funkce (oráč, obchodník, řemeslník); ženy – omezeno působení v rodině, stále důležité postavení v kultu
• vnik sociálních rozdílů (rozdílné pohřby, dědičný majetek), specializace (kovolitci, kovotepci)
• chrámové hospodářství – kněz (funkce hospodářská – rozdělování zásob), svatyně, oběť božstvu z úrody

 

nástroje:

• objev kovů – metalurgie (získávání z rud a další zpracování) – měď
• vynález kola – používání oradla taženého dobytkem (vůl lepší než býk-kastrování)
• výroba s přebytky – počátky směny a obchodu (jantar, měď)

 

umění:

• megality – monumentální památky z velikých kamenů, dolmeny
• kultura nálevkovitých pohárů – opevněná sídliště, orba hákem, počátky metalurgie
• kultura kanelované keramiky – výzdoba kanelura (žlábkování na stěnách nádob); výpravné pohřby – diferenciace společnosti, znalost vozů
• kultura šňůrové keramiky – otisky šňůr, rozsáhlá, kočovní pastevci, dobytkáři; Indoevropané; mnoho pohřebišť-mohyly, žádná sídliště
• kultura zvoncových pohárů – neindoevropský lid, pastevci, lovci – lučištníci, žádná sídliště

 

Doba bronzová

• objev bronzu – slitina mědi a cínu, tvrdší než měď (ulehčení a zrychlení práce)
• pokračování eneolitického vývoje: pokrok v metalurgii – tavící pece; specializace – hornictví, hutnictví; prohlubování majetkových rozdílů; dálkový obchod; patriarchát; spojování rodů v kmeny s kmenovými náčelníky
• společenská dělba práce – oddělení zemědělství od řemesel

 

• Přední východ a Egejská oblast: vyspělé kultury, vznik nejstarších civilizací a států
• v Evropě: kultura únětická, maďarovská a otomanská, mohylová, kultura popelnicových polí a kultura knovízská a milavečská

 

• přechod od animismu (duše vlastní všem předmětům) k polyteizmu (zbožštění přírodních jevů)

 

Doba železná

starší – halštatská

• těžba železa, urychlení vývoje, zdokonalení řemesel
• zvětšování sociálních (majetkových) rozdílů = vrstva válečníků a náčelníků

 

mladší – laténská

• pronikání Keltů do střední Evropy (kmeny Bójů, Volků, Kotinů) à nejvyspělejší kultury evropského pravěku
• dokonalé zbraně a válečné vozy; hrnčířský kruh; ražení mincí – statéry
• vrstva kněžích – druidů, opevněná sídla (oppida)
• Skythové – Černomoří- vojenský kmenový svaz; Thrákové – Bulharsko

 

Doba římská

• týká se oblastí za hranicí římského impéria (limes romanus) – např. Germánie, Pannonie, Illyricum apod.
• pohyb germánských kmenů ze severu, války s Kelty ve střední Evropě; zdejší území ovládnuto kmeny Markomanů a Kvádů – pozdější bitvy s římskými legiemi

 

Pravěk v Evropě končí stěhováním národů.