Doba vlády Jiřího z Poděbrad a nástup Jagellonců na český trůn
– po smrti Zikmunda Lucemburského převzal nástupnictví jeho zeť Albrech Habsburský ( 1337 – 39)
– byl králem českým, římskm, uherským a vévodou Rakouským
– 1439- Albrecht náhle umírá, jeho syn se narodil až po jeho smrti – Ladislav Pohrobek
– v zemi bezvládí
– v čes. zemí se formují šlechtické skupiny: – Pražská kališnická skupina– Menhart z Hradce
–Katolická skupina – Oldřich z Rožumberka
– Východočes. kališnická skupina – Hynek Ptáček z Pirkštejna
– žádná ze skupin není schopná prosadit své cíle ohledně volby panovníka
– 1440 -vydávají Mírný list– obě vyznání se zavazují dodržovat příměří
– po 1440 vládne v Čechách šlechta prostřednictvím landfrídů = reginální sjezdy nahrazující zemskou vládu
– 1440- uznal zemský sněm za krále Ladislava Pohrobka
– po smrti Albrechta problém s nástupnictvím v Říši a Uhrách
– v Říši se stává Albrecht. bratranec Fridrich III. ( 1440 – 93)
– v Uhrách zvolen králem polský král Vladislav III. , který 1444 padl v bitvě u Varny za bojů proti Turkům
– po něm Jan Pohrobek, správcem říše Jan Hunyady, úspěšný v bojích s Turky
-královna vdova najala Jana Jiskru z Brandýsa,aby hájil zájmy jejího syn Ladislava Pohrobka
-Jiskrovo vojsko tvořili zbytky Husitů a čes. žoldnéřů
– bojuje s Hunyadym a poráží ho 1451 u Lučence – stává se neomezeným vládcem Slovenska
– nejradikálnější Husité z Jiskrova vojska vytvářejí Bratřické hnutí včele Petr Aksamit
– v Čechách se po smrti Ptáčka z Pirkštejna dostává do čela svazu landfrídů Jiří z Poděbrad(rod Kunštátu)
– 1448 – vytváří Jednotu Poděbradskou a dobyl Praha na Menhartovi z Hradce
– proti Jiřímu se formuje Jednota katol. panů včele s Oldřichem Rožmberkem
– hlavou kališnické církve Jan Rokycana
– 1452- Jiří ustranoven správce Čech
– 1453 byl korunován Ladislav Pohrobek čes. králem
– Jiří provádí revizi rozchváceného králov. majetku, zajistil bezpečnost obchod. cest, zmírnil napětí mezi nábož. stranami
– v listopadu 1457 Ladislav Pohrobek náhle umírá= uvolnil se čes. a uher. trůn
– 1458 je Jiří z Poděbrad zvolen čes. králem
– Matyáš Korvín ( syn Hunyadiho) zvolen uher. králem
– reakce na Husitství se odráží v dílech Petra Chelčického– požadavek k návratu k evangeliu, odmítá boje, dělení na trojí lid= dílo „O trojím lidu „, “ Síť víry pravé “
– Chelkčického učení se stalo základem pro vznik Jednoty bratrské – vznik 1457 v Kunvaldu, založil jí Řehoř Krajčí
– zpočátku potporováni, později kritika kališnictví= pronásledováni jako kacíři
– volí si své kněze i biskupa = jako první z církví reformace se oddělila od svazku z Řím. církví
– zpočátku požadavek chudoby- členy řemeslníci, drobní rolníci, později požadavek zrušen-šlechtici, měštané
Jiří z Poděbrad 1458 – 71
= husitský král
– zvolen zemským sněmem za čes. krále, přestože nepocházel z králov. rodu
– dvou dceru Kateřinu provdal za Uher. krále Matyáše Korvína
– za slib pronásledování kacířů uznán papežem čes. králem
– Jiří však za kacíře nepovažuje Kališníky,církev uznala platnost kompaktát
– Jiří žádá papeže Pius II. o potvrzení kompaktát – 1462 je prohlašuje za neplatné
– Jiří získává na svou stranu něm. Fridricha II. a pol.krále Kazimír IV. – navrhuje utvořit spolek evrop. panovníku na obranu před Turky
– 1462 -4 s tímto návrhem vysláno poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu= neúspěch
– Jiří obnovuje hospodářství zničené hus. válkami
– potpora řemesel, obchodu, obnovena jednota země
– 1465 se čes. katol. páni združují pod vedením Zdeňka zeš Štemberka v Zelenohorskou jednotu
– 1466 Jiří dán do kladby, formálně zbaven majetku i trůnu
– proti Čechám vyhlášena kříž. výprava- organizována Korvínem
– Matyáš se zmocnil vedlejších zemí – Morava, Slezsko. Lužice- 1469 zajat u Vilémova
– po propuštění se nechal katol. panstvem provolat v Olomouci 1469 králem- uznala ho Morava, Slezsko, Lužice
– Jiří nabídl čes. trůn synovi pol.krále Vladislavovi
– dřív než se rozhodlo o vítězství 1471 Jiří z Poděbrad umírá, po něm umírá i Jan Rokycana
Hospodářství
– zlepšení krit. stavu po Husit. válkách
– sekularizací půdy si šlechta vytvořila podmínky pro hospodářskou činnost
– velkopodnikání šlechty vyžaduje velké praac. síly= zvýšení robotních dní v roce
– rozvoj rzbníkářství, pivovarnictví
– šlechta nutí poddané k odběru svých výrobků = poddaný hledá útočiště ve městech
Český stát za vlády Jagellonců
Vladislav II. Jagellonskký 1471 – 1516
= král dobře(bene)
– pocházel z polského katol. rodu Jagellonců
– po smrti Jiřího z Poděbrad zvolen čes. šlechtou králem
– byl slabý a nerozhodný panovník
– Matyáš Korvín, který se také nechal korunovat čes. králem proti němu zahájil boj – mír 1479 v Olomouci-
– Olomoucké dohody: Vladislav vládne v Čechách Korvín na Moravě , Lužici a Slezsku
– Vladislav se snaží nahradit v Praze kališnické konšely katolickými = povstání 1483- katol. konšelé pobiti
– 1485 – dochází na sněmu v Kutné Hoře k nábož. smíru, kompaktáta se stala zemským. zákonem
– 1490- po smrti Matyáše Korvína zvolen uher. králem = obě země personální unie
– Vladislav přesídlil do Budína= význam Prahy klesá
– řízení a moc ve státě přechází do rukou šlechty, státní pokladna chudne
– podnikání šlechty se nelíbí městům-omezení svých privilegií= spory o privilegia i o zběhlé poddané
– 1496- se na Litoměřicku vzbouřili poddaní Adama z Ploskovic proti zvyšování poddanských povinností- poddali se Daliborovi z Kozojed(popraven)
– 1496- povtsání havířů v Kutné Hoře- nezdar
-1500- vydává šlechta soubor svých práv Vladislavské zřízení zemské= čes.země se stávají stavovskou monarchií=panovník se dělí o moc se stavy:panský stav, rytíři, městský stav (králov. města)
– 1508- Svatojakubský mandát-namířen proti jednotě bratrské, jím celé 16. st. postavena mimo zákon
– 1514 vyhlásil Ostřihomský arcibiskup kříž. výpravu proti Turkům= šlechta odmítá vyzbrojit vojsko= Selské povstání proti šlechtě včele Jiří Doža
– po 3 měsících potlačeno Janem Zápolským, Doža upálen
– uher. šlechta přijala 1514 těžké protirolnické zákony= poddanství změněno na úplné nevolnictví
– 1515- Vladislav uzavírá s císařem Maxmilianem dynast. dohodu= sňatek Ludvíka Jagellonského s Marií Habsburskou a Anny Jagel. s Ferdinandem Habsb.
Správa země
– zemský sněm: skládal se ze 3 kurií- panské, rytířské, městské
– – povoluje výběr daní, tvorbu zákonů
– dává souhlas k tažení za hranice
– zemský soud– vedený zemským sudím
– vláda-složená z nejvyšších zem. úředníků- včele purkrabí = zástupce panovníka
– nejvyš. kancléř– má nastarosti králov. listiny
– podkomoří– správa králov. měst
– na Moravě místo purkrabího zemský hejtman
Ludvík Jagellonský 1516 – 26
= Ludvík dítě
– 1517 Smlouva Svatováclavská– dohada mezi mezi šlechtou a městy – města se účastní sněmů
– do Čech se dostává učení něm. teologa Martina Luthera– pod jeho vlivem se rozštěpila kalš. církev:- Stroutrakvisté– ochotni k míru s katolíky
Novoutrakvisté– snaha o vytvoření nezávislé církvi na Římě
– 1521- v Praze káže vůdce něm. chudiny Tomáš M“unster
– 1525 oběvuje se ohlas na něm. selskou válku- Jáchymov, Cheb
-Štěpán Netolický buduje Zlatou stoku v jižních Čechách
– do Uher vpadla Turec. armáda Suleymana Velikého
– v zemi hospodář. rozvrat
– 1526 došlo k bitvě u Mohače– totální zničení uher. armády, Ludvík zahynul při útěku= vymření po meči větve Jagellonců vládnoucích v Čechách
– část Uher pod nadvládou Turků