Doba pobělohorská u nás a v Evropě

• 8. 11. 1620 rozhodující bitva na Bílé hoře
• české vojsko mělo strategicky výhodné postavení, ale po prvním útoku císařských vojsk a vojsk katolické Ligy (v čele Maxmilián Bavorský) se dalo na útěk
• Prahu sice nikdo nedobyl, ale vydána nepříteli
• král, velitelé (Hohenlohe, Anhalt, Thurn) i prezident direktoria Václav Vilém z Roupova utíkají z Čech
• Morava obsazena, Slezsko se vzdalo Sasům
• 1620 povstání poraženo
• příčiny neúspěchu stavovského povstání:
  • stavy osamoceny, zklamala zahraniční pomoc, vzpoura nekatolické šlechty, malé odhodlání špatně placené armády, zima, hlad, epidemie, radikalismus hrstky vůdců X pasivita ostatních

• pronásledování účastníků odboje, konfiskace majetku, původně doporučeno 51 poprav
• zřízen mimořádný soudní tribunál (v čele Karel z Lichtenštejna) – má vypracovat seznam lidí, kteří se povstání zúčastnili
• 21. 6. 1621 poprava 27 účastníků odboje na Staroměstském náměstí katem Mydlářem = staroměstská exekuce
• popraveni 3 páni (Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik, Kryštof  Harant z Polžic a Bezdružic), 7 rytířů, 17 měšťanů (např. rektor UK Jan Jesenius)
• konfiskace majetku všem účastníkům odboje ( ¾ veškeré půdy)
• generální komisař pro konfiskaci v Čechách – Karel z Lichtenštejna, na Moravě – František Ditrichštejn
• rozdělení majetku: katolická církev, katolická šlechta věrná Habsburkům – domácí i cizí (zvláště německá, španělská, italská), odměny pro Ferdinandovy velitele a věrné rody (Buquoyové, Clam-Gallasové, Piccolominiové, Lobkovicové, Černínové)

situace v Čechách po Bílé hoře:

• zemědělství: Čechy jsou agrárním státem – malý rozvoj manufaktur, zemědělství má podobu šlechtického velkostatku = nevolnická robotnická práce poddaných řízená šlechticem nebo církví
• lesnictví, rybníkářství, chov
• utužování nevolnictví, zvyšování robotnictví (na některých panstvích se z poddaných stávají nevolníci)
• hospodářský úpadek v důsledku války
• správu mincovnictví převzalo finanční konsorcium (podle návrhu Jana de Witte) – ražena znehodnocená, tzv. dlouhá mince (se sníženým obsahem stříbra, cena se snížila na desetinu), vzestup cen, vyšší daně, inflace měny – 1623 státní bankrot (tzv. kalada)
• narušeny obchodní styky X rozvoj obchodu se zbraněmi vojenským materiálem
• úbytek obyvatelstva o ⅓, emigrace, válečné útrapy, hlad, epidemie
• 20% velkých hospodářství zpustošeno
• násilná rekatolizace Čech
• 1627 Ferdinand II. vydal Mandát: povoleno jen katolické náboženství, obřadní jazyk – latina
• nekatolická šlechta a měšťanstvo musí přestoupit ke katolické víře nebo odejít do 6 měsíců ze země, mohli si s sebou vzít pouze část majetku
• odešlo až 150 tisíc rodin – hlavně do Nizozemí, Polska, Saska, Švédska
• např. Jan Amos Komenský, Karel Kréta
• zavedena cenzura, odvoláno přijímání podobojí
• upadá vzdělanost – na venkově masová negramotnost
• 1627 vydáno tzv. obnovené zřízení zemské pro Čechy a roku 1628 pro Moravu = nová ústava, která právně zakotvila důsledky porážky českého stavovského povstání
• dokončeno protireformační úsilí – vytvořeno prostředí pro centralismus, nadvládu katolické církve, absolutismus a germanizaci

• uzákoněno dědičné právo na český trůn (král přestal být volitelný)
• omezeny pravomoci českých stavů, posílena moc panovníka – posílení absolutismu
• povoleno jen katolické náboženství, návrat jezuitů
• zemský sněm je svoláván pouze panovníkem a má velmi omezenou moc (odebrána zákonodárná pravomoc, zůstává pouze berní) + znovu zaveden 4. stav duchovenstvo (duchovenstvo, páni, rytíři, měšťané)
• omezena politická moc měst, mají dohromady 1 hlas
• němčina je zrovnoprávněna s češtinou a stává se jedinou úřední řečí
• právní orgány měly sídlo ve Vídni – i ústřední orgán domácí správy – Česká dvorská kancelář
• ztráta suverenity domácího soudnictví – nejvyšší odvolací instancí je panovník, ne apelační soud v Praze
• inkolát = domovské právo (občanství) může udělovat pouze panovník – germanizace Čech
• Čechy ztratily Horní a Dolní Lužici (podle pražského míru se staly dědičným lénem Saska)

• Po výhrách nad císařskou armádou vtrhla švédská a saská armáda do Bavorska a do Prahy a začala rabovat pražské domy; spolu s nimi se do vlasti vraceli i někteří čeští exulanti (především z řad šlechty), kteří se začali domáhat restituce svých majetků zabavených po Bílé hoře
• do čele Habsburské armády dosazen Albrecht z Valdštejna – střet u Lützenu, nerozhodně
• Valdštejn měl pod palcem celou armádu, císař se ho bál – chtěl ho nechat popravit, ale zavražděn
• 1635 uzavřeli Sasové Pražský separátní mír
• 1638 vytvořena Karolo-Ferdinandova univerzita spojením Karlovy univerzity a jezuitské akademie; správa svěřena jezuitskému rektorovi
• v srpnu 1645 bitva u Jankova – jedna z nejkrvavějších bitev 30leté války, vítězství Švédů proti SŘŘ
• v květnu 1645 vpád Švédů na naše území – ukradeny cenné umělecké sbírky, obléhání Brna – pak mor ve vojsku, odešli
• české země – stále rozsahem a hospodářským významem nejdůležitější část monarchie
• úpadek drobné šlechty – zemanstva a rytířstva, vznik nového panského stavu – cizí šlechta
• pokles počtu obyvatel Čech a Moravy na polovinu – morové epidemie
• poněmčování – přistěhovalci, habsburský dvůr, cizí šlechta
• násilná rekatolizace – pálení kacířských knih
• rodová moc Habsburků po poklesu prestiže španělských Habsburků přenesena na rakouskou větev

• Leopold I.  (1657- 1705)

• časté války – finanční zatížení země
• potřeba daní – první soupisy poddanské = rustikální půdy (Katastry) – v letech 1654 – 55 pro Čechy vznikla berní rula, 1665 pro Moravu lánové rejstříky

• Boj s osmanskými Turky
  • už od 16. stol. Habsburkové zřizovali na území Chorvatska a Slavonie tzv. vojenskou hranici – obranné pevnosti a signální věže – spravované přímo z Vídně
  • po smrti Sulejmana I. Velikého roku 1566 úpadek říše X v 17. stol. vzrůst síly země
  • 1658 – 1664 postup silné armády hluboko do Uher, Sedmihradska a na Slovensko k Novým Zámkům (dobyta pevnost, místo ní pevnost Leopoldov)
  • drancování a plenění
  • vznik koalice na straně Habsburků – pomoc papeže, srpen 1664 bitva na řece Ráb – Turci poraženi, monarchie rozdělena na tureckou a habsburskou část
  • 1683 nový nápor – velkovezír Kara Mustafa – obležena Vídeň, ale Turci poraženi – pomoc zvláštních polských vojsk – král Jan III. Sobieski
  • rozhodné vítězství nad Turky bitva u Zenty – 1697, rakouské vojsko prince Evžena Savojského
  • 1699 mír v Karlovicích – Turci se zřekli vlády v Uhersku – součástí habsburského soustátí – Uhry, Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonie
  • 18. stol. – úpadek turecké říše

• Války o španělské dědictví (1701 – 1714)
  • s Francií (ve Španělsku vymřeli Habsburkové – nárok na trůn si činí rakouští Habsburkové i Bourboni, kterým Karel II. korunu odkázal)
  • habsburské zisky – Neapolsko, Sardínie, Milánsko, španělské Nizozemí

• úbytek obyvatelstva – šlechta nevolníky přetěžuje, nevolnická povstání v českých zemích proti zvyšování poddanských povinností, krvavé srážky s císařským vojskem – sedláci rozehnáni
• vynutili si vydání císařského robotního patentu – první zásah panovníka do vztahu mezi vrchností a poddanými – omezení roboty, týká se všech, kteří nemají šlechtický titul – některým se to nelíbí

• povstání na Chodsku (1692 – 1695) – proti Lammingerovi z Albenreuthu, proti znevolňování a za stará chodská privilegia – v čele Jan Sladký Kozina – oběšen v Plzni
• odboj také na Slovensku – proti absolutismu, rekatolizaci a hospodářskému útisku – intenzivnější a vytrvalejší než v Čechách
• zbojnické hnutí – Juraj Jánošík, 1713 popraven v Liptovském Mikuláši
• počátkem 18. stol. největší rozsah habsburských držav – dobytím Uher se území zdvojnásobilo

• Josef I. (1705 – 1711) a Karel VI. (1711 – 1740)
  • 1708 – český král se stal opět členem kolegia kurfiřtů
  • hospodářské vyčerpání
  • merkantilní politika – počátky manufakturní výroby
  • Utrechtský a Rastadský mír – Španělsko připadlo Francii, ale nesmí se spojit do 1 státu
  • rozptýlené manufaktury – v horských vesnicích
  • centralizované manufaktury – textilní odvětví, sklářství
  • vývoz českého plátna, křišťálového skla
  • dokončena rekatolizace – znovu obdiv k domácím světcům – sv. Václav, sv. Prokop, sv. Ludmila, nový světec Jan Nepomucký – kanonizován až 1729, sv. Ignác z Loyoly – 1534 založil Tovaryšstvo Ježíšovo, sv. Josef
  • dynastický problém Karla VI. – bez mužského dědice, jediný syn Leopold zemřel v kojeneckém věku, úsilí získat uznání nástupnictví práv v ženské linii pro dceru Marii Terezii ve všech habsburských zemích (nejen v dědičných rakouských)
  • požadavek nedělitelnosti říše = tzv. Pragmatická sankce 1713 – záměr Karla VI. obnovit velkou říši Karla V., snaha o uznání sankce i v zahraničí – oslabení říše, války o dědictví rakouské