Charakteristika pozdního a vrcholného středověku

(kolonizace a rozvoj…, feudální společnost, venkovská a městská civilizace, vzdělanost, univerzity, počátky kritiky církve)

 

kolonizace nových území, budování nových osad ve střední Evropě

gotická kultura

 

stále zemědělský charakter společnosti

agrární revoluce:

• technologické zlepšení
• klimatické změny (oteplení)
• nárůst populace, prodlužení průměrného věku
• pak zhoršení ve 14.století à hladomory, epidemie

 

dědičný pronájem půdy

• emfyteutické právo (zákupní) – nemohla být bezdůvodně odebrána (jen odúmrť)

 

vesnice

• změna skladby pěstovaných plodin, málo dobytka, trojhonný systém
• změna podoby vesnice – pravidelné uspořádání, nadzemní stavby
• majetkové rozdíly
• vrchnost, rychtář, farář

 

města

• znovu růst významu měst (po antice)

 

• druhy měst: královská (svobodní obyvatelé), poddanská
• lokace – důležité dopravní spojení

 

městská práva – privilegia

• právo osobní svobody, vlastního soudnictví à vyvázání z lenních svazků
• hospodářská – trhy, mílové, celní, hrdelní práva
• právo na obehnání hradbami
• městská samospráva (purkmistr+konšelé)

 

à nová vrstva společnosti – měšťané

• plnoprávní: nejbohatší, politická práva, tzv.patriciát; kupci, kramáři, někteří řemeslníci
• částečně plnoprávní: tovaryši, chudina, učni, vojáci
• se zvláštními předpisy: duchovenstvo, šlechta, ale i univerzitní učitelé a studenti
• Židé: na okraji společnosti, v uzavřených městských čtvrtích (ghetta)

 

cechy

• sdružení výrobců jednoho řemesla
• členové mistři (majitelé dílen)
• kontrola výrobků, cen, množství, mzdy, pracovní doby
• zpočátku podpora, později brzda výroby

 

města centrem obchodu

• obchodní cesty v západní Evropě
• nebezpečí při dálkovém obchodu (cesty, přepadení), nejednotnost měr a mincí
• vznik obchodních společností – pro usnadnění obchodního spojení
• gildy (Flandry, Vlámsko, Francie) a handy (Německo)

 

význam měst:

• centra řemesla, obchodu
• sociální a kulturní centra, vzdělanosti
• rozvoj peněžnictví

 

vzdělanost

• hospodářské proměny, rozvoj státní správy, obchodu à nároky na vzděláníà šíření do laických vrstev měšťanů
• vznik národních kultur (literatury v národním jazyce) – dosud univerzální křesťanská
• scholastika = rozumově vysvětluje a odůvodňuje církevní dogmata
• prostřednictvím Arabů – Aristotelovi spisy (rozpor s oficiálním církevním učením – nutnost začlenit)

 

ve 12.století – vznik dvou velkých teologicko-filozofických systémů

• otázka poměru víry a rozumu
  • tomismus (sv.Tomáš Akvinský) = víra neomylná, rozum ale omezený, některé jevy proto mohou rozum přesahovat à nutnost souladu obou – racionalismus
  • scotismus (Jan Duns Scotus) = větší význam víry – iracionalismus

 

nositeli vzdělanosti ve 13.století – dominikánský a františkánský řád (nejbohatší, pokora a láska k bližním)

 

novým prvkem – univerzity – záhy velký význam

• cíl – úplné vzdělání (univerzální)
• sedm svobodných umění + „vyšší“ (medicína, právo, teologie)
• politický vliv (řešení teologických problémů)
• nejstarší – v Itálii (Bologna), Paříž (Sorbonna), Oxford, Cambridge, Praha (1348-Karel IV)

 

rytířská kultura

• ve šlechtickém prostředí – okázalost, hravost
• přísná pravidla, „dvorné chován퓨
• obřad – pasování na rytíře à statečnost, zbožnost, věrnost
• účast na rytířských turnajích
• vznik milostné poezie: truvéři a trubadúři (Francie), minnesängři (Německo)

 

počátek kritiky církve

• krize společnosti ve 14.století
• sociální diferenciace, hladomory, sociální napětí (bohatí×chudí)

à všeobecná nespokojenost, odpor proti církvi

 

církev – nejbohatší vlastník půdy

• desátky, prodávání odpustků, svatokupectví (obchod s náboženskými obřady, úřady)
• církevní hodnostáři – zahálčivost, přepych

 

à ztráta důvěry věřících, zášť šlechty

à kritika od učenců a kazatelů à úsilí o nápravu církve, reformu à reformátoři

• v Anglii- John Wyclif