Charakteristika pozdního a vrcholného středověku
(kolonizace a rozvoj…, feudální společnost, venkovská a městská civilizace, vzdělanost, univerzity, počátky kritiky církve)
kolonizace nových území, budování nových osad ve střední Evropě
gotická kultura
stále zemědělský charakter společnosti
agrární revoluce:
- technologické zlepšení
- klimatické změny (oteplení)
- nárůst populace, prodlužení průměrného věku
- pak zhoršení ve 14.století à hladomory, epidemie
dědičný pronájem půdy
- emfyteutické právo (zákupní) – nemohla být bezdůvodně odebrána (jen odúmrť)
vesnice
- změna skladby pěstovaných plodin, málo dobytka, trojhonný systém
- změna podoby vesnice – pravidelné uspořádání, nadzemní stavby
- majetkové rozdíly
- vrchnost, rychtář, farář
města
- znovu růst významu měst (po antice)
- druhy měst: královská (svobodní obyvatelé), poddanská
- lokace – důležité dopravní spojení
městská práva – privilegia
- právo osobní svobody, vlastního soudnictví à vyvázání z lenních svazků
- hospodářská – trhy, mílové, celní, hrdelní práva
- právo na obehnání hradbami
- městská samospráva (purkmistr+konšelé)
à nová vrstva společnosti – měšťané
- plnoprávní: nejbohatší, politická práva, tzv.patriciát; kupci, kramáři, někteří řemeslníci
- částečně plnoprávní: tovaryši, chudina, učni, vojáci
- se zvláštními předpisy: duchovenstvo, šlechta, ale i univerzitní učitelé a studenti
- Židé: na okraji společnosti, v uzavřených městských čtvrtích (ghetta)
cechy
- sdružení výrobců jednoho řemesla
- členové mistři (majitelé dílen)
- kontrola výrobků, cen, množství, mzdy, pracovní doby
- zpočátku podpora, později brzda výroby
města centrem obchodu
- obchodní cesty v západní Evropě
- nebezpečí při dálkovém obchodu (cesty, přepadení), nejednotnost měr a mincí
- vznik obchodních společností – pro usnadnění obchodního spojení
- gildy (Flandry, Vlámsko, Francie) a handy (Německo)
význam měst:
- centra řemesla, obchodu
- sociální a kulturní centra, vzdělanosti
- rozvoj peněžnictví
vzdělanost
- hospodářské proměny, rozvoj státní správy, obchodu à nároky na vzděláníà šíření do laických vrstev měšťanů
- vznik národních kultur (literatury v národním jazyce) – dosud univerzální křesťanská
- scholastika = rozumově vysvětluje a odůvodňuje církevní dogmata
- prostřednictvím Arabů – Aristotelovi spisy (rozpor s oficiálním církevním učením – nutnost začlenit)
ve 12.století – vznik dvou velkých teologicko-filozofických systémů
- otázka poměru víry a rozumu
- tomismus (sv.Tomáš Akvinský) = víra neomylná, rozum ale omezený, některé jevy proto mohou rozum přesahovat à nutnost souladu obou – racionalismus
- scotismus (Jan Duns Scotus) = větší význam víry – iracionalismus
nositeli vzdělanosti ve 13.století – dominikánský a františkánský řád (nejbohatší, pokora a láska k bližním)
novým prvkem – univerzity – záhy velký význam
- cíl – úplné vzdělání (univerzální)
- sedm svobodných umění + „vyšší“ (medicína, právo, teologie)
- politický vliv (řešení teologických problémů)
- nejstarší – v Itálii (Bologna), Paříž (Sorbonna), Oxford, Cambridge, Praha (1348-Karel IV)
rytířská kultura
- ve šlechtickém prostředí – okázalost, hravost
- přísná pravidla, „dvorné chován퓨
- obřad – pasování na rytíře à statečnost, zbožnost, věrnost
- účast na rytířských turnajích
- vznik milostné poezie: truvéři a trubadúři (Francie), minnesängři (Německo)
počátek kritiky církve
- krize společnosti ve 14.století
- sociální diferenciace, hladomory, sociální napětí (bohatí×chudí)
à všeobecná nespokojenost, odpor proti církvi
církev – nejbohatší vlastník půdy
- desátky, prodávání odpustků, svatokupectví (obchod s náboženskými obřady, úřady)
- církevní hodnostáři – zahálčivost, přepych
à ztráta důvěry věřících, zášť šlechty
à kritika od učenců a kazatelů à úsilí o nápravu církve, reformu à reformátoři
- v Anglii- John Wyclif