Český stát v době Lucemburků

• 1306 vymírají po meči Přemyslovci (zavraždění Václava III. v Olomouc)
• od roku 1306 do roku 1310 střídání panovníků, nejprve vláda Rudolfa Habsburského (1306 – 1307), poté vláda Jindřicha Korutanského (1307 – 1310)
• v Čechách nespokojenost s vládou Jindřicha Korutanského – spiknutí části české šlechty (Jindřich z Rožmberka, Jindřich z Lipé, Jan z Vartenberka) à sňatek 18leté Elišky Přemyslovny se 14letým Janem Lucemburským, synem Jindřicha VII. Lucemburského (římský král)

JAN LUCEMBURSKÝ (1310 – 1346)

• král cizinec, s českým prostředím se nikdy nesžil
• 1310 dobyl Prahu, korunován na krále

Cíl : rozmach dynastie (Čechy finanční a vojenskou oporou) X zájmy české šlechty – vydání inauguračních diplomů (1310 pro Čechy, 1311 pro Moravu) = vytvoření dualistického vztahu mezi králem a šlechtou, vymezení práv a svobod šlechty (výběr daní jen se souhlasem sněmu, do zemsk. úřadů nebudou jmenováni cizinci, šlechta nemá povinnost vojenského tažení za hranice aj.)                       = omezení královské moci

• ambiciózní Jindřich z Lipé – pro své mocenské postavení považován za nekorunovaného českého krále (milenec královny vdovy – po Václavu II. a Rudolfu Habsb. – Elišky Rejčky)
• spory panovníka a šlechty uzavřeny tzv. domažlickým mírem1318 – respektována práva šlechty, jí svěřena správa země (libovůle, růst majetku)
• Eliška Přemyslovna X Jindřich z Lipé a Eliška Rejčka

Zahraniční politika :

• Jan spíše významný válečník, statečný rytíř a diplomat v mezinárodních sporech a jednáních než rozvážný český král
• po roztržce s Eliškou Přemyslovnou (uvězněna na Mělníku), většinou mimo Čechy,
• účast v různých válečných taženích, např. účastnil se stoleté války (1337 – 1453) na straně Francie, v 1. etapě války v bitvě u Kresčaku 1346 padl – Francie byla poražena
• v zahraničí hájil zájmy českého státu – úspěšná územní expanze :
• 1322 získal trvale Chodsko, 1329 rozšířil český stát o Horní Lužici (Budyšínsko, Zhořelecko) pak část Slezska (Vratislav a okolí); poč.30.let rozšířeno panství Lucemburků do severní Itálie s centrem ve městě Lucca – spravována synem Karlem
• soubor zemí českého státu označen názvem Koruna království českého
• 1325 raženy dukáty = zlaté mince
• styky s francouzským dvorem – šíření vyspělé francouzské kultury do českých zemí
• králevic Václav (při biřmování jméno Karel) vychován a vzděláván u fr.dvora – r.1333 návrat z Francie jako markrabí moravský
• od r. 1337 vedl za otce správu země (spoluvladař); čelil rozvratu panovnické moci, pomoc papeže Klimenta VI. – 1344 pražské arcibiskupství povýšeno na arcibiskupství (arcibiskup Arnošt z Pardubic) – česká církev zbavena vlivu mohučského arcibiskupství , podřízena přímo papeži
• Jan Lucemburský padl 1346 v bitvě u Kresčaku v boji s Angličany ve stoleté válce na straně Francie

KAREL IV. ( 1346 – 1378 ) :  *1316

• český král a zároveň římský císař (v Čechách Karel I., podle titulu císaře Karel IV.)
• 1346 Karel zvolen říšským králem jako Karel IV.
• od r. 1355 římským císařem ( korunovace v Římě ) – spojení české a římské koruny
• významný evropský státník, vzdělanec, nazýván „otec vlasti „
• české království základem lucemburského panství
• Čechy centrem Svaté říše římské, Praha sídelním městem krále a centrem říšské politiky         (bohemocentrismus)
• po roztržce rodičů izolován od matky na Lokti a Křivoklátě, pak výchova ve Francii – studium na pařížské univerzitě; v Čechách navázal na přemyslovské dědictví (po matce), posílil královskou moc

• Politický a státoprávní vývoj v Čechách
• nejstabilnější celistvá část říše
• úcta k sv. Václavu (patron, symbol českého státu) – Svatováclavská kaple v katedrále Svatovítské, Václav na pečetidle pražské univerzity, ke korunovaci zhotovena tzv. svatováclavská koruna
• nová státoprávní instituce – Česká koruna – pro české soustátí (Království české a tzv. vedlejší země: Markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice), Braniborsko od r. 1373, dočasně Horní Falc, formálně i Lucembursko
• opora krále o část vyšší šlechty (úřady), církev (vzdělané duchovenstvo) a královská města; růst příjmů do královské pokladny (pravidelné daně, těžba stříbra, obchod)
• 1355 neúspěšný návrh zemského zákoníku Majestas Carolina – odpor panstva, pocit omezování výsad, nepřijat
• 1356 Zlatá bula – říšský zákoník, stanoveno mj. výsadní postavení českého státu a českého krále v říši; pro český trůn platila i ženská posloupnost; požadavek, aby kurfiřti znali cizí jazyky (i češtinu)
• hospodářská prosperita x stagnace v západní Evropě, podpora podnikání (ovocnářství, rybníkářství)
• do r.1380 se českým zemím vyhnula epidemie moru
• Praha obchodním střediskem, bohaté Ag doly, ale převaha zemědělství

• Říšská politika
• podobná jako v Čechách, z nutnosti spolupráce s papežem; císař = světský představitel křesťanstva
• dlouhé období míru – obratná jednání a smlouvy místo válečných tažení
• politicky uvážlivé sňatky: 4 ženy (Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická – matka Václava IV., Alžběta Pomořanská – matka Zikmunda, lámala meče) à územní zisky: Svídnicko, Javorsko, zbytek Slezska, panství v Bavorsku, Míšeňsku a Falci
• dědicem koruny nejstarší syn Václav (ve dvou letech korunován na čes.krále, v 15-ti na římského krále
• Zikmund – Braniborsko a uherská koruna
• Jan – Zhořelecko
• 1349 markrabství moravské přiděleno mladšímu bratru Karla IV. Janu Jindřichovi à svébytný vývoj Moravy à nebezpečí partikularismu

• Karlovy zakladatelské a stavební zásluhy
• gotika
• 1348 zal.Karlova univerzita – 1.univerzita ve stř.Evropě po vzoru pařížské Sorbonny; 4 fakulty; první učenci – Češi a cizinci ze Sorbonny a Oxfordu
• Nově město pražské
• úprava Pražského hradu – královský palác, Svatovítská katedrála s kaplí sv.Václava
• kamenný (dnes Karlův) most přes Vltavu na místě Juditina mostu, 16 oblouků, spojnice mezi Starým a Novým městem
• Staroměstská mostecká věž – obdoba vítězných římských oblouků
• hrad Karlštejn – pro uložení českých i římských korunovačních klenotů s kaplí sv.Kříže
• benediktýnský Emauzský klášter na Novém městě – obnovena slovanská liturgie
• Staroměstská radnice, Karolinum
• hradební zeď na Petříně = hladová – v dobách bídy, obživa a práce pro chudé
• rozvoj škol

VÁCLAV IV. (1378 – 1419)

• Čechy na ekonomické periferii Evropy, hosp.pasivita, neschopnost konkurence (dovoz zboží, vývoz drahých kovů), devalvace Ag groše
• 1380 morová epidemie, vzrůst zločinnosti (lapkové)

à růst sociálního napětí v zemi

• panování bez koncepce, odboj šlechty proti králi (v čele morav.markrabě Jošt), konflikt s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna – zatčení a umučení kněze Jana z Pomuku (svržen do Vltavy)
• 1394 útok pražské jednoty na krále – zajat ve Dvoře Králové, vězněn na Žebráku (osvobozen bratrem Janem Zhořeleckým)
• 1396 donucen panskou koalicí přijmout její požadavky
• 1400 sesazen z římského trůnu (od r.1411 římským králem Zikmund Lucemburský)
• růst rozporů ve všech sférách života a vrstev ob.