Československý domácí a zahraniční odboj za 2. světové války
Druhá republika
- 5. října 1938 odstoupil Edvard Beneš – odešel do exilu do Londýna
- 6. října Slováci přijali Manifest slovenského národa – požadovali v něm autonomii, 19. listopadu zákon o autonomii, v čele slovenské vlády Jozef Tiso, název země Česko – Slovensko
- 2. 11. 1938 Německo + Itálie + Maďarsko + Československo – uzavřena Vídeňská arbitráž, územní ztráty ve prospěch Maďarska (J Slovensko + Podkarpatská Rus)
- ČSR ztráta 1/3 území, 5 milionů obyvatel; 35% (v některých oborech i 50%) průmyslových kapacit; 92% těžby hnědého a 55% černého uhlí
- 30. listopadu zvolen nový prezident Emil Hácha, předsedou vlády Rudolf Beran (pravicová Strana národní jednoty)
- levice se sdružila v Národní straně práce, KSČ byla zakázána
- Beranova vláda vedla politiku sbližování se s Německem – především ministr zahraničí František Chvalkovský
- na Slovensku došlo k fašizaci – v březnu 1939 byl Tiso pozván do Berlína, byl donucen vyhlásit separaci, 14. března vyhlášen samostatný Slovenský štát
- spojenci Německa
- prezidentem Jozef Tiso, ministerský předseda Vojtěch Tuka, další významní politici Mach, Ďurčanský
- klerofašistický režim (významné vazby na církev), veškerou moc měli ľuďáci; vzorem italský režim fašistického typu
- moc pomáhali prosazovat Hlinkovy gardy
Protektorát
- března pozván do Berlína prezident Hácha – donucen podepsat dohodu o kapitulaci (vyhrožováno bombardováním), nátlak, aby Čechy a Morava nekladly odpor německým vojákům
- března ráno německá armáda vstoupila na české území a 16. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava – začlenění území k Velkoněmecké říši
- formálně vlastní správa (prezident Hácha, protektorátní vláda), ale pod dohledem Německa
- německá okupační správa: říšský protektor Konstantin von Neurath, zástupce, státní tajemník Karl Hermann Frank
- zavedeny německé zákony (včetně Norimberských) – arizace: zábor židovského majetku, vyhlazovací tábory (přechodný tábor v Terezíně), přes 70 000 Židů
- vojenská správa do konce dubna
- civilní správa: Henlein, na Moravě Bürchel
- moc prosazovalo protektorátní vojsko, četnictvo a policie = gestapo
- využití kolaborantů (zrádců)
- drancování českých zemí, nucené práce v Německu, prodloužena pracovní doba, přídělové zásobování na lístky, povinná němčina, ve školství a kultuře falšování české historie, politický a národností útisk
- jediná povolená politická strana – Národní souručenství
- domácí odboj: slabý – odbojová organizace Obrana národa – generál Alois Eliáš, především Sokolové, vojáci a železničáři
- komunistický odboj – Gottwald, Slánský, vedeno z Moskvy
- PVVZ – Petiční výbor Věrni zůstaneme
- ÚVOD – Ústřední výbor odboje domácího – sbírání zpravodajských informací a předávání do Londýna, organizace sabotáží, ubrzďování průmyslné výroby, letáky
- projevy občanské neposlušnosti – pochod na Říp, bojkot hromadné dopravy, převoz ostatků K. H. Máchy, demonstrace a stávky
- 3 králové – Balabán, Mašín, Morávek
- zahraniční odboj: v Paříži, Londýně, cizinecké legie
- března 1939 Beneš vydal protest proti okupaci a porušení Mnichovské dohody
- v Paříži vznikl Československý národní výbor – Benešovi odpůrci, např. velvyslanec Štefan Osuský
- po pádu Paříže vytvořena prozatímní vláda v Londýně – prezident Beneš, předseda Jan Šrámek, ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr obrany generál Sergej Ingr – byla uznána Velkou Británií, USA a SSR; nulita = neplatnost Mnichova uznána až 1942 – vrací se stav před Mnichovem, Benešova abdikace není platná – provedena pod nátlakem, považuje se za prezidenta (později uznala i Francie a Itálie – 1944 a Německo – 1973!)
- funkci Národního shromáždění plnila Státní rada, nemohla přijímat zákony – vydávány prezidentské dekrety – mnoho právních aktů z doby okupace, řídila se jimi prozatímní vláda, protože nebyla možnost přijímat zákony
- 2 proudy odboje:
- demokratický londýnský (Beneš)
- komunistický moskevský (Gottwald)
- českoslovenští vojáci v zahraničí:
- obnovení čsl. armády na jihu Francie (účast v bitvách na Marně, Seině a Loiře), asi 11 000 mužů
- piloti ve Francii a v britské RAF (310.,312. a později 313. stíhací peruť, 311. bombardovací peruť)
- některé jednotky v severní Africe (Libye, generál Klapálek, poté přesunuty do Británie – bojovali u Dunkerque) a na Středním východě
- v Jugoslávii – Brigáda Jana Žižky z Trocnova, partyzáni
- v Rusku prapor generála Svobody – boje u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerkve a Žaškova, nakonec armádní sbor o síle 60 000 mužů
- října 1939 – velké demonstrace v Praze, zastřelen Vojtěch Sedláček, smrtelně zraněn Jan Opletal
- listopadu studentské demonstrace k pohřbu Jan Opletala – 17. listopadu uzavřeny vysoké školy, popraveno 9 studentů, odvody do koncentračních táborů
- českoslovenští vojáci v zahraničí:
Heydrichiáda
- aktivizace odboje po vstupu SSSR do války – stávky, sabotáže …
- užší spolupráce odboje – Ústřední národně revoluční výbor Československa
- v září 1941 přišel nový zastupující říšský protektor, specialista na potlačení odporu Reinhard Heydrich – vyhlásil stanné právo (září 1941 – leden 1942), velké zatýkání – významně narušil domácí odboj, zatčen generál Eliáš – změny v protektorátní vládě
- v Londýně chtěli, aby po 2. sv. v. opět vzniklo ČSR, museli na sebe nějak upozornit
- vyslána paravýsadková skupina Anthropoid – Jan Kubiš, Jozef Gabčík – 27. května 1942 spáchán atentát na Heydricha (4. června zemřel na následky zranění)
- brutální reakce Německa – heydrichiáda = tvrdé represe
- nový protektor Kurt Daluege
- stanné právo, zatýkání a popravy, infiltrace odboje; snaha objevit atentátníky, zastrašit obyvatelstvo
- června 1942 zlikvidována obec Lidice (muži postříleni, ženy + děti do koncentračních táborů)
- června zradou prozrazena skrýš atentátníků (pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici) – spáchali sebevraždu, prozrazeni Čurdou – kontaktoval svou rodinu, po válce popraven za vlastizradu
- června zlikvidována obec Ležáky (poblíž byla vysílačka odborářů, zabito 33 osob)
- nová protektorátní vláda – Krejčí, velký kolaborant – ministr školství Emanuel Moravec
- odbojové sítě byly rozbity (např. ÚVOD)
- zhoršila se situace v protektorátu: zostřená cenzura, za poslech zahraničního rozhlasu hrozil trest smrti
- 1943 smlouva mezi SSSR a Československem – Beneš, Stalin, Molotov, Zdeněk Fierlinger smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci
- začali se vytvářet partyzánské skupiny – na Valašsku, Ostravsku, Vysočino, Křivoklátsku
- nový vrcholný odbojový orgán Přípravný revoluční národní výbor, odbojová organizace Rada tří (R3)
- Beneš jednal se zahraničním vedením komunistů – dohodli se na poválečném postavení ČSR, spojením politických stran měla vzniknout Národní fronta
Situace na Slovensku
- slovenský režim v krizi – začala se organizovat opozice, dezerce z armády, vzestup odboje (VÚ – ilegální organizace Vojenské ústředí)
- vznikla Slovenská národní rada
- Vánoční dohody – program odboje, plán obnovení ČSR, angažovali se agrárníci Jozef Ursíny, Jan Lettrich a komunisté Karol Šmudle, Gustáv Husák, Ladislav Novočeský
- protiváha komunistického odboje – Demokratický klub
- začalo se připravovat povstání, čekalo se až se přiblíží fronta
- rozmach partyzánských jednotek – připravují cestu pro Rudou armádu
- v srpnu 1944 zajali partyzáni člena německé diplomatické mise – stanné právo, 29. srpna se německé jednotky přesunuly na Slovensko, začaly jej obsazovat, v čele povstání nejprve podplk. Golián, později generál Viest – oba byli popraveni
- Slovenské národní povstání – od 29. srpna do konce října 1944 – vypuklo spontánně, nepřipraveno vojensky, bez společného postupu se Sovětským svazem, centrem byla Bánská Bystrica
- Slováci vyhlásili Deklaraci slovenského národa – vyhlášeno obnovení československého státu
- padlo centrum povstání Bánská Bystrica
- masové hroby, vypalování vesnic
Pád protektorátu – povstání
- září – 27. listopadu 1944 karpatsko-dukelská operace
- útok rudé armády + 1. čs. armádní sbor v SSSR
- října dobyt Dukelský průsmyk – mnoho obětí
- v Protektorátu snaha Německa udržet klid a výrobu X blíží se Rudá armáda
- po dobytí Slovenska se Sověti dostali do Česka
- spojenecké bombardování významných měst
- do konce dubna ovládnuto téměř celé Slovensko – v rukou SNR, centrum v Košicích
- v západních Čechách postup 3. americké armády – generál Georgie Smith Patton
- května 1945 se jejich postup zastavil na dohodnuté demarkační linii (Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice)
- v Moskvě jednala exilová vláda se zástupci KSČ o poválečném uspořádání – dohoda o připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajině, vytvořena 1. vláda Národní fronty Čechů a Slováků – v čele Zdeněk Fierlinger (sociální demokrat, sympatizant KSČ), v Košicích – jmenoval ji Beneš
- nejvýznamnější resorty měla KSČ, z každé strany 3 představitelé (komunistické strany byli dvě) – místopředsedové Klement Gottwald a Viliam Široký, ministr vnitra Nosek, min. zahraničí Juriš, ministr práce Šaltus, ministr informací Kopecký + podporovali je ministr obrany Svoboda a ministr školství Nejedlý
- vrcholným orgánem odboje se stala Česká národní rada – v čele Albert Pražák
- Němci měli plán ARLZ (uvolnění, ochromení, zničení všeho, co nelze odvézt) – chtěli Protektorát co nejvíc vyčerpat, než odejdou + likvidace svědků zločinů …
- schválen Košický vládní program
- spontánně propuklo povstání 1. května v Přerově a dalších městech, v Praze vypuklo povstání 5. května 1945
- nahromaděná nenávist, touha po odplatě
- Němci zpočátku zaskočeni
- budovány barikády (v noci z 5. na 6.5. – 1600 barikád), obsazen rozhlas a městská telefonní ústředna, mosty, nádraží …
- brutální postup Němců při potlačování povstání
- Rusové odmítli návrh amerického generála Eisenhowera o posunutí demarkační linie a pomoci Praze – politická záležitost: Rusové chtěli osvobodit Prahu a Američané potřebovali podporu Rusů v Asii
- – 9. května 1945 pražská operace sovětské armády, také 2. polská armáda – obchvatný manévr k osvobození Prahy
- pomoc divize ROA (Rudé osvobozenecké armády) – v čele generál Andrej Andrejevič Vlasov – „vlasovci“, původně němečtí zajatci, pak bojovali proti bolševikům, nakonec pomáhali porazit Němce, po válce zajati Američany a předáni Rusům
- května podepsán protokol o kapitulaci mezi ČNR a německým generálem Rudolfem Touissantem – měly být zastaveny boje a Němcům měl být umožněn odchod na Západ X nerespektováno příslušníky SS
- května do Prahy vstoupila sovětská armáda = osvobození Prahy
- poslední boje ustaly 10. – 11. května