Československý domácí a zahraniční odboj za 2. světové války

Druhá republika

• 5. října 1938 odstoupil Edvard Beneš – odešel do exilu do Londýna
• 6. října Slováci přijali Manifest slovenského národa – požadovali v něm autonomii, 19. listopadu zákon o autonomii, v čele slovenské vlády Jozef Tiso, název země Česko – Slovensko
• 2. 11. 1938 Německo + Itálie + Maďarsko + Československo – uzavřena Vídeňská arbitráž, územní ztráty ve prospěch Maďarska (J Slovensko + Podkarpatská Rus)
• ČSR ztráta 1/3 území, 5 milionů obyvatel; 35% (v některých oborech i 50%) průmyslových kapacit; 92% těžby hnědého a 55% černého uhlí
• 30. listopadu zvolen nový prezident Emil Hácha, předsedou vlády Rudolf Beran (pravicová Strana národní jednoty)
• levice se sdružila v Národní straně práce, KSČ byla zakázána
• Beranova vláda vedla politiku sbližování se s Německem – především ministr zahraničí František Chvalkovský
• na Slovensku došlo k fašizaci – v březnu 1939 byl Tiso pozván do Berlína, byl donucen vyhlásit separaci, 14. března vyhlášen samostatný Slovenský štát
• spojenci Německa
• prezidentem Jozef Tiso, ministerský předseda Vojtěch Tuka, další významní politici Mach, Ďurčanský
• klerofašistický režim (významné vazby na církev), veškerou moc měli ľuďáci; vzorem italský režim fašistického typu
• moc pomáhali prosazovat Hlinkovy gardy

Protektorát

• března pozván do Berlína prezident Hácha – donucen podepsat dohodu o kapitulaci (vyhrožováno bombardováním), nátlak, aby Čechy a Morava nekladly odpor německým vojákům
• března ráno německá armáda vstoupila na české území a 16. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava – začlenění území k Velkoněmecké říši
• formálně vlastní správa (prezident Hácha, protektorátní vláda), ale pod dohledem Německa
• německá okupační správa: říšský protektor Konstantin von Neurath, zástupce, státní tajemník Karl Hermann Frank
• zavedeny německé zákony (včetně Norimberských) – arizace: zábor židovského majetku, vyhlazovací tábory (přechodný tábor v Terezíně), přes 70 000 Židů
• vojenská správa do konce dubna
• civilní správa: Henlein, na Moravě Bürchel
• moc prosazovalo protektorátní vojsko, četnictvo a policie = gestapo
• využití kolaborantů (zrádců)
• drancování českých zemí, nucené práce v Německu, prodloužena pracovní doba, přídělové zásobování na lístky, povinná němčina, ve školství a kultuře falšování české historie, politický a národností útisk
• jediná povolená politická strana – Národní souručenství
• domácí odboj: slabý – odbojová organizace Obrana národa – generál Alois Eliáš, především Sokolové, vojáci a železničáři
• komunistický odboj – Gottwald, Slánský, vedeno z Moskvy
• PVVZ – Petiční výbor Věrni zůstaneme
• ÚVOD – Ústřední výbor odboje domácího – sbírání zpravodajských informací a předávání do Londýna, organizace sabotáží, ubrzďování průmyslné výroby, letáky
• projevy občanské neposlušnosti – pochod na Říp, bojkot hromadné dopravy, převoz ostatků K. H. Máchy, demonstrace a stávky
• 3 králové – Balabán, Mašín, Morávek
• zahraniční odboj: v Paříži, Londýně, cizinecké legie
• března 1939 Beneš vydal protest proti okupaci a porušení Mnichovské dohody
• v Paříži vznikl Československý národní výbor – Benešovi odpůrci, např. velvyslanec Štefan Osuský
• po pádu Paříže vytvořena prozatímní vláda v Londýně – prezident Beneš, předseda Jan Šrámek, ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr obrany generál Sergej Ingr – byla uznána Velkou Británií, USA a SSR; nulita = neplatnost Mnichova uznána až 1942 – vrací se stav před Mnichovem, Benešova abdikace není platná – provedena pod nátlakem, považuje se za prezidenta (později uznala i Francie a Itálie – 1944 a Německo – 1973!)
• funkci Národního shromáždění plnila Státní rada, nemohla přijímat zákony – vydávány prezidentské dekrety – mnoho právních aktů z doby okupace, řídila se jimi prozatímní vláda, protože nebyla možnost přijímat zákony
• 2 proudy odboje:
  • demokratický londýnský (Beneš)
  • komunistický moskevský (Gottwald)
    • českoslovenští vojáci v zahraničí:
      • obnovení čsl. armády na jihu Francie (účast v bitvách na Marně, Seině a Loiře), asi 11 000 mužů
      • piloti ve Francii a v britské RAF (310.,312. a později 313. stíhací peruť, 311. bombardovací peruť)
      • některé jednotky v severní Africe (Libye, generál Klapálek, poté přesunuty do Británie – bojovali u Dunkerque) a na Středním východě
      • v Jugoslávii – Brigáda Jana Žižky z Trocnova, partyzáni
      • v Rusku prapor generála Svobody – boje u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerkve a Žaškova, nakonec armádní sbor o síle 60 000 mužů
        • října 1939 – velké demonstrace v Praze, zastřelen Vojtěch Sedláček, smrtelně zraněn Jan Opletal
        • listopadu studentské demonstrace k pohřbu Jan Opletala – 17. listopadu uzavřeny vysoké školy, popraveno 9 studentů, odvody do koncentračních táborů

Heydrichiáda

• aktivizace odboje po vstupu SSSR do války – stávky, sabotáže …
• užší spolupráce odboje – Ústřední národně revoluční výbor Československa
• v září 1941 přišel nový zastupující říšský protektor, specialista na potlačení odporu Reinhard Heydrich – vyhlásil stanné právo (září 1941 – leden 1942), velké zatýkání – významně narušil domácí odboj, zatčen generál Eliáš – změny v protektorátní vládě
• v Londýně chtěli, aby po 2. sv. v. opět vzniklo ČSR, museli na sebe nějak upozornit
• vyslána paravýsadková skupina Anthropoid – Jan Kubiš, Jozef Gabčík – 27. května 1942 spáchán atentát na Heydricha (4. června zemřel na následky zranění)
• brutální reakce Německa – heydrichiáda = tvrdé represe
• nový protektor Kurt Daluege
• stanné právo, zatýkání a popravy, infiltrace odboje; snaha objevit atentátníky, zastrašit obyvatelstvo
• června 1942 zlikvidována obec Lidice (muži postříleni, ženy + děti do koncentračních táborů)
• června zradou prozrazena skrýš atentátníků (pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici) – spáchali sebevraždu, prozrazeni Čurdou – kontaktoval svou rodinu, po válce popraven za vlastizradu
• června zlikvidována obec Ležáky (poblíž byla vysílačka odborářů, zabito 33 osob)
• nová protektorátní vláda – Krejčí, velký kolaborant – ministr školství Emanuel Moravec
• odbojové sítě byly rozbity (např. ÚVOD)
• zhoršila se situace v protektorátu: zostřená cenzura, za poslech zahraničního rozhlasu hrozil trest smrti
• 1943 smlouva mezi SSSR a Československem – Beneš, Stalin, Molotov, Zdeněk Fierlinger smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci
• začali se vytvářet partyzánské skupiny – na Valašsku, Ostravsku, Vysočino, Křivoklátsku
• nový vrcholný odbojový orgán Přípravný revoluční národní výbor, odbojová organizace Rada tří (R3)
• Beneš jednal se zahraničním vedením komunistů – dohodli se na poválečném postavení ČSR, spojením politických stran měla vzniknout Národní fronta

Situace na Slovensku

• slovenský režim v krizi – začala se organizovat opozice, dezerce z armády, vzestup odboje (VÚ – ilegální organizace Vojenské ústředí)
• vznikla Slovenská národní rada
• Vánoční dohody – program odboje, plán obnovení ČSR, angažovali se agrárníci Jozef Ursíny, Jan Lettrich a komunisté Karol Šmudle, Gustáv Husák, Ladislav Novočeský
• protiváha komunistického odboje – Demokratický klub
• začalo se připravovat povstání, čekalo se až se přiblíží fronta
• rozmach partyzánských jednotek – připravují cestu pro Rudou armádu
• v srpnu 1944 zajali partyzáni člena německé diplomatické mise – stanné právo, 29. srpna se německé jednotky přesunuly na Slovensko, začaly jej obsazovat, v čele povstání nejprve podplk. Golián, později generál Viest – oba byli popraveni
• Slovenské národní povstání – od 29. srpna do konce října 1944 – vypuklo spontánně, nepřipraveno vojensky, bez společného postupu se Sovětským svazem, centrem byla Bánská Bystrica
• Slováci vyhlásili Deklaraci slovenského národa – vyhlášeno obnovení československého státu
• padlo centrum povstání Bánská Bystrica
• masové hroby, vypalování vesnic

Pád protektorátu – povstání

• září – 27. listopadu 1944 karpatsko-dukelská operace
• útok rudé armády + 1. čs. armádní sbor v SSSR
• října dobyt Dukelský průsmyk – mnoho obětí
• v Protektorátu snaha Německa udržet klid a výrobu X blíží se Rudá armáda
• po dobytí Slovenska se Sověti dostali do Česka
• spojenecké bombardování významných měst
• do konce dubna ovládnuto téměř celé Slovensko – v rukou SNR, centrum v Košicích
• v západních Čechách postup 3. americké armády – generál Georgie Smith Patton
• května 1945 se jejich postup zastavil na dohodnuté demarkační linii (Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice)
• v Moskvě jednala exilová vláda se zástupci KSČ o poválečném uspořádání – dohoda o připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajině, vytvořena 1. vláda Národní fronty Čechů a Slováků – v čele Zdeněk Fierlinger (sociální demokrat, sympatizant KSČ), v Košicích – jmenoval ji Beneš
• nejvýznamnější resorty měla KSČ, z každé strany 3 představitelé (komunistické strany byli dvě) – místopředsedové Klement Gottwald a Viliam Široký, ministr vnitra Nosek, min. zahraničí Juriš, ministr práce Šaltus, ministr informací Kopecký + podporovali je ministr obrany Svoboda a ministr školství Nejedlý
• vrcholným orgánem odboje se stala Česká národní rada – v čele Albert Pražák
• Němci měli plán ARLZ (uvolnění, ochromení, zničení všeho, co nelze odvézt) – chtěli Protektorát co nejvíc vyčerpat, než odejdou + likvidace svědků zločinů …
• schválen Košický vládní program
• spontánně propuklo povstání 1. května v Přerově a dalších městech, v Praze vypuklo povstání 5. května 1945
• nahromaděná nenávist, touha po odplatě
• Němci zpočátku zaskočeni
• budovány barikády (v noci z 5. na 6.5. – 1600 barikád), obsazen rozhlas a městská telefonní ústředna, mosty, nádraží …
• brutální postup Němců při potlačování povstání
• Rusové odmítli návrh amerického generála Eisenhowera o posunutí demarkační linie a pomoci Praze – politická záležitost: Rusové chtěli osvobodit Prahu a Američané potřebovali podporu Rusů v Asii
• – 9. května 1945 pražská operace sovětské armády, také 2. polská armáda – obchvatný manévr k osvobození Prahy
• pomoc divize ROA (Rudé osvobozenecké armády) – v čele generál Andrej Andrejevič Vlasov – „vlasovci“, původně němečtí zajatci, pak bojovali proti bolševikům, nakonec pomáhali porazit Němce, po válce zajati Američany a předáni Rusům
• května podepsán protokol o kapitulaci mezi ČNR a německým generálem Rudolfem Touissantem – měly být zastaveny boje a Němcům měl být umožněn odchod na Západ X nerespektováno příslušníky SS
• května do Prahy vstoupila sovětská armáda = osvobození Prahy
• poslední boje ustaly 10. – 11. května