Československo v období 1989 – 90. léta 20. století
- prezident Gustav Husák – nejdéle vládnoucí poválečný prezident, stranil se Pražskému jaru – vhodný kandidát za normalizace, generální tajemník KSČ Milouš Jakeš (od roku 1987)
- pravidlo: předseda vlády Slovák x prezident Čech a naopak – jediná výjimka Gottwald + Beneš
- potlačeny všechny pokusy o reformu
- 1988 federální premiér Štrougal odvolán, nahrazen Ladislavem Adamcem (není tak úzce spojen s normalizací)
- od roku 1988 lidový odpor proti režimu; nespokojenost obyvatelstva, demonstrace …; kritika režimu prostřednictvím lidových shromáždění
- dochází k demonstracím proti režimu a režim si už s tím neví rady, revoluce předtím vždy potlačeny sověty – teď už se o to nestarají, mají svých problémů dost
- v souvislosti s 20. výročím sovětské invaze (21. 8.) a se 70. výročím vzniku ČSR (28. 10.) demonstrace a masová shromáždění v Praze
- prosinec 1988 první povolená demonstrace – na Škroupově náměstí
- leden 1989 velká vlna demonstrací v souvislosti s 20. výročím upálení Jana Palacha; napětí roste
- červen 1989 Václav Havel a další disidenti iniciovali petici Několik vět – žádají dialog vlády s veřejností, požadavek demokratizace; podpisy 30 000 lidí
- srpen 1989 další demonstrace – výročí vstupu mezi země Varšavské smlouvy
- podzim 1989 v Římě svatořečena Anežka – další manifestace
- erozi režimů způsobují i události v sousedních zemích
- NDR: hroutí se jako první na přelomu srpna a září 89, v čele Erich Honekr, snaží se bránit do poslední chvíle pádu svého režimu, pomoc západního Německa – podpora útěků východních němců
- útěk přes ČS a Maďarsko – hranice dobře střeženy
- 11. 1989 pád Berlínské zdi
- Polsko: radikalizace poměrů – antikomunistické hnutí Solidarita (v čele pozdější prezident Lech Walesa)
- Maďarsko: požadavky na reformu společnosti
- snaha odvrátit pozornost od dění v Evropě – 17. 11. 1989 50. výročí brutálního zásahu nacistů a zatýkání studentů při manifestaci vyvolané po pohřbu Jana Opletala (28. 10. 1939 postřelen, 15. 11. pohřeb; 17. 11. studentské manifestace)
- mají ukazovat jak ten nacismus byl špatný a že komunisti nezavírají školy atd.
- z Albertova má mířit průvod do Opletalovi ulice – studenti tam mají manifestovat a podporovat komunistický režim
- mezi studenty studentští vůdci, nechtěli se k tomu nechat zneužít, otočili protest proti komunistům (Martin Mejstřík, Igor Chaun, Šimon Pánek)
- vymknutí kontrole, komunisti chtějí demonstraci rozehnat – nechtějí je pustit na Václavák
- uzavření Národní třídy z obou stran – nařídí, aby se rozešli, ale není kam
- střet – vysokoškoláci i středoškoláci (16-25 let), zmlácení, kropení vodními děly, odváženi za Prahu do lesa, protože je nemůžou zavřít do vězení
- zraněno asi 500 lidí
- STB chce nejdřív prohlásí, že tam zemřel student a odhalí, že to byla lež aby zdiskreditovali to studentské hnutí – bylo řečeno i jeho jméno (není to student ale agent STB)
- studenti dopředu řekli že tam nikdo nezemřel – bojí se té diskreditace
- končí fiaskem projev neschopnosti komunistických leaderů vyvodit důsledky – přehazují si ten problém, hází to jeden na druhého, Jakeš to hází na STB, ti zase říkají že ten rozkaz přišel shora
- Štěpán žádá o pomoc Moskvu, chce aby Gorbačov poslal do Prahy tanky, ale Gorbačov ho nevyslechne
- do té doby obyvatelé nečinně přihlíželi, teď změna chování – šáhli jim na děti
- 11. 1989 20 000 demonstrantů na Václavském náměstí, začíná stávka vysokoškoláků a později i pražských středoškoláků
- 11. 1989 vzniká Občanské fórum (OF) – dialog s vládou; na Slovensku Verejnosť proti násiliu (VPN)
- vedení KSČ musí opustit myšlenku násilného zásahu – musí vyjednávat
- 11. rezignace Milouše Jakeše
- + 26. 11. 1989 demonstrace na Letné
- 11. dvouhodinová generální stávka
- předseda vlády Adamec začne vyjednávat s představiteli Charty 77, schůzka s Martou Kubišovou aby se dohodli na dalším postupu – situace už neudržitelná
- dohoda: padne komunistická vláda, dojde k vytvoření dočasné vlády, zvolen nový prezident, 1990 vyhlášeny nové volby
- 12. 1989 odstoupil prezident Husák
- 12. 1989 nové prezidentské volby: prezident volen Federálním shromážděním s převahou komunistů, ti ale okolnostmi donuceni zvolit Václava Havla
- pád komunistického režimu = sametová revoluce (= bez násilí; na rozdíl např. proti Rumunsku)
- proces dekomunizace a demokratizace; ekonomické reformy …
- otevření hranic – mohlo se cestovat, mohli se vrátit emigranti
- zmizelo rozdělení na oficiální a neoficiální literaturu – návrat svobody
- vznik 2 politických stran: Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí – v čele V. Mečiar (bývalý boxer)
- národnostní otázka: Slováci se necítí být rovnoprávnými + „spor o pomlčku“
- březen 1990 změna názvu z ČSSR na Česko-Slovenskou federativní republiku – Slováci nespokojeni, 20. 4. 1990 změna na Českou a Slovenskou Federativní Republiku (ČSFR)
- Slováci chtějí opravdu federaci – 2 parlamenty a federální shromáždění
- změna národní shromáždění = federální shromáždění
- prezident Havel a premiér J. Čarnogurský, Klaus ministrem financí
- potřeba přikročit k ekonomickým reformám – návrat určité části majetku do rukou původních majitelů – restituce, ale nevztahuje se na majetek zestátněn před únorem 1948 – některé spory do dnes
- je potřeba přejít na tržní hospodářství – potřeba udělat privatizace, tím pověřen Klaus – kuponová privatizace
- každý občan 18ti let i mohl za 1000 Kč koupit kuponovou knížku – za tyto kupony si mohl vybrat akcie podniků určených k privatizaci, proběhla ve 2 letech, ukončeno 1994
- na úřadech seznamy kódů těch podniků – tam podám žádost, že chci být akcionářem, každý vlastnil třeba tisícinu toho podniku – nemůžu o něm rozhodovat, dostanu podíl ze zisku (dividendy)
- toho využívají spekulanti – většinou bývalý komunisti s majetkem nebo podvodníci (Viktor Kožený, založil Harvardské fondy – jistota desetinásobku, dali jste knížku k dispozici a dostanete desetinásobek svých původních dividend, on bude bezplatným správcem, on mohl zasahovat do dění toho podniku – vytuneloval a podnik zkrachoval, nevyplácel dividendy, desetinásobek se nekonal)
- lidé byli zvyklí, že je všeho dostatek, privatizace neúspěšná
- vznik velkých kapitálových společností, vznik nových podnikatelských elit – většinou bývalí komunisté, dokázali budovat nové firmy, za půjčku se nemuselo ručit majetkem
- zahraniční investoři – velký příliv, nechtějí tu investovat ale likvidovat naše podniky kvůli konkurenci – konec Poldovky, Čezeta (motorky), Tesly
- tlak na Klause – on říká, že je potřeba, aby se ekonomika postarala sama o sebe, postará se o vše volná ruka trhu, stát už nebude zasahovat
- + 9. 6. 1990 první svobodné volby po 44 letech – padesátiprocentní většinu získalo v Čechách OF; na Slovensku není vítězství VPN jednoznačné – významnou pozici získala Slovenská národní strana (protičeská, zdůrazňuje samostatnost Slovenska)
- 1990 diskuse o podobě státu, o politickém začlenění do Evropy, o hospodářských reformách; nastávají ekonomické reformy – těžký průmysl ztrácí uplatnění, rozpadá se RVHP
- volby nic neřeší, jen potvrzeno převzetí moci demokracií, ale ty strany nemají žádný politický program – chtěli jen svrhnout komunisty
- potřeba vyřešit vytvoření politického systému – obnovena předválečná parlamentní demokracie, musí se vytvořit nové pol. strany – nestačí ty 2
- z občanského fóra se odštěpuje ODA (Občanskodemokratická aliance, v čele M. Žantovský), ODS – zakladatel Václav Klaus a Petr Havlík, KDU-ČSL – předseda J. Lux, ČSSD – M. Zeman (kolega Klause z prognostického ústavu – vypočítával jak se bude vyvíjet trh a podle toho vláda sestavovala pětiletky, sledovali západní Evropu a podle toho radili vládě na jakou stranu se přiklánět, prý si hodili korunou kdo bude za levici a pravici)
- 1990 z KSČ obnovena KSČM, předseda J. Svoboda – za 14 dní po vzniku zmlácen
- diskuse jestli je nepostavit mimo zákon, Havel se přimluvil a oni zůstali
- 1991 v Praze podepsán protokol o rozpuštění Varšavské smlouvy
- začíná spolupráce Československa s Polskem a Maďarskem v rámci visegrádské trojky
- + 7. 6. 1992 parlamentní volby:
- v Česku vítězí ODS – Václav Klaus
- na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) – Vladimír Mečiár
- Slovensko: snaha vytvořit volnou konfederaci – ekonomicky nevýhodné
- projevy odlišnosti, federace pořád nefunguje jak chtějí, nejsou 2 parlamenty a jeden federální, počet obyvatel 2:1
- HZDS to měli co největší autonomii jako pol. program, chtějí prostě vlastní stát, slovensko ekonomicky náročné – Klaus to podporoval
- 1. 1993 vznikne ČR a SR, dělení majetku 2:1 pro ČR, výměnou za štědrost ke Slovákům si můžeme ponechat státní symboly, Slováci si musí udělat vlastní
- Václav Havel odstoupil z prezidentského úřadu
- 1. 1993 prvním českým prezidentem zvolen Václav Havel, premiér Václav Klaus
- na Slovensku prezidentem R. Shuster, premiér Vladimír Mečiar
- už odlišný ekonomický vývoj, nejprve kolkování peněz aby se odlišili peníze, pak 1994 naše vlastní peníze
- Alexandr Dubček – bouračka u Humpolce, do čela se díky tomu dostal 1991 Mečiar
- 1996 další volby – opět výhra ODS, ale nastupující ČSSD (v čele Miloš Zeman) – nemohla být sestavena většinová vláda
- vznik menšinové koalice ODS, KDU-ČSL a ODA
- 1997 nesrovnalosti s financováním ODA – kryla skutečná jména sponzorů fiktivními, z vlády vystoupili ministři KDU-ČSL a Václav Klaus podal demisi
- vznik úřednické vlády Josefa Tošovského – předčasné parlamentní volby – vítěz ČSSD
- skupina politiků v čele s Ivanem Filipem a Janem Rumlem požadovali odvolání V. Klause z čela ODS – neúspěch, oddělení – založili svou stranu Unii svobody
- ČSSD sice vyhrála volby, ale neměli dostatek mandátů a nikdo nechtěl uzavřít koalici – smlouva mezi ODS a ČSSD – vznik menšinové vlády ČSSD, premiér M. Zeman, ODS získala posty ve vedení sněmovny = uzavřena velká koalice
- další volby 2002 opět výhra ČSSD, v čele Vladimír Špidla
- Integrace
- přípravy na vstup do NATO
- složitý proces, mnoho jednání – 1991 dojednána Evropská dohoda (stanoveny podmínky pro přijetí do EU), ale rozdělení republiky – znehodnocení smlouvy
- 1999 vstup do NATO
- 1998 zahájena jednání, jestli je ČR schopna splnit podmínky pro vstup do EU, v čele Pavel Telička
- 5. 2004 vstup do EU