Československo v období 1948 – 1969

Československo po druhé světové válce (1945 – 1947)

• března 1945 vytvořena 1. vláda Národní fronty Čechů a Slováků – v čele Zdeněk Fierlinge (sociální demokrat, sympatizant KSČ), v Košicích, jmenoval ji Beneš
• nejvýznamnější resorty měla KSČ, z každé strany 3 představitelé (komunistické strany byly dvě) – místopředsedové Klement Gottwald a Viliam Široký, ministr vnitra Nosek, ministr zemědělství Ďuriš, ministr práce Šaltus, ministr informací Kopecký + podporovali je ministr obrany Svoboda a ministr školství Nejedlý, ministr zahraničí Jan Masaryk
  • politický systém založen na principu národní jednoty – koalice stran sdružena v Národní frontě:
    • ČSL – Česká strana lidová – křesťansky zaměřená, proudy proti spolupráci s KSČ (posl. Koželuhová) i pro (Plojhar), stranu vedl Jan Šrámek
    • ČSNS – Česká strana národně socialistická – demokratický socialismus, malí a střední podnikatelé, chtěli lidově demokratické Československo – v čele Petr Zenkl
    • ČSSD – Česká strana sociálně demokratická – klesla jim popularita, část strany chtěla spojení s KSČ, v čele strany Zdeněk Fierlinger, místopředseda Laušman, v čele umírněných sociálních demokratů Václav Majer (proti spojení s KSČ)
    • KSČ – Komunistická strana Československa – největší vliv, obratně využívala toho, že se aktivně podílela na odboji a nebyla ve vládě při podepsání Mnichova, propagandistické kroky (například heroizace Julia Fučíka), pevná struktura, opatrně zvolený volební program, nepropagovali zřízení sovětského typu; v čele strany Klement Gottwald, generální tajemník Rudolf Slánský
    • KSS – Komunistická strana Slovenska – úzké spojení s KSČ, v čele Viliam Široký (byl také členem KSČ), další členové – Husák, Šmudle
    • DS – Demokratická strana – na Slovensku, bývalí agrárníci a ľuďáci, představitelé – Ursíny, Lettrich
    • Strana práce – slovenští sociální demokraté, kteří se nechtěli spojit s komunisty
    • Strana svobody – oddělila se z DS poté, co do ní vstoupili ľuďáci v roce 1946

Komunistický převrat

• dění v ČS se významně zajímal SSSR – přítomen zde byl i jejich náměstek ministra zahraničí Zorin
• Edvard Beneš zůstal nestranný, nestal se vůdčí osobností protikomunistické opozice
• komunisté vedli nátlakové akce na dělníky a rolníky – vycházeli do ulic, získali vliv v odborech
• opozice nepřijala zákon o národním pojištění, o krajském zřízení, školský zákon
• komunisté chtěli další znárodňování
• na únor 1948 svolán sjezd odborů a rolnictva
• 6 vysokých bezpečnostních činitelů nahrazeno komunisty (ministrem vnitra Noskem) -poslední kapka
• února podali ministři ČSNS, ČSL a DSS demisi na protest proti komunistickému postupu – počítali s tím, že demisi Beneš nepřijme a přiměje Gottwalda k předčasným volbám, ale neudělal to – přijal demise a jmenoval novou vládu z komunistů
• KSČ uspořádala manifestace na Staroměstském náměstí, vytvořila ozbrojené lidové milice ve výrobních závodech a akční výbory Národní fronty
• února sjezd závodních rad (odborů) a rolnických komisí – požadovali další znárodňování
• února jednohodinová generální stávka
• jediný odpor – malé demonstrace vysokoškolských studentů
• února 1948 (vítězný únor) Beneš neodolal komunistickému tlaku a přijal demisi ministrů – na návrh Klementa Gottwalda jmenována nová vláda tzv. obrozené NF – definitivní konec demokracie – nastolován totalitní režim
• ve vládě i nekomunističtí ministři, ale takoví, kteří budou spolupracovat
• března 1948 zavražděn Jan Masaryk
• proměna společnosti, tzv. očista – politické čistky v armádě, bezpečnostních složkách, školství, samosprávě
• do KSČ masový vstup – ¾ milionu nových členů
• znárodnění – podniky nad 50 zaměstnanců, do konce roku 1948 odstraněn soukromý sektor
• nová ústava = Ústava 9. května – základ totalitního režimu, proklamována demokracie a občanská práva X monopol KSČ
• v květnu volby – vytvořena jediná společná kandidátka NF – požadovali manifestační volbu, komunisté měli 70% hlasů – tímto způsobem se bude volit po celý komunistický režim
• komunisté ovládli všechny důležité státní orgány
• června 1948 odstoupil Edvard Beneš – novým prezidentem Gottwald, předsedou vlády Antonín Zápotocký
• v červnu 11. všesokolský slet a v září pohřeb Beneše – jediné významnější nepokoje
• zřízeny tábory nucených prací
• října vydán zákon na ochranu lidově demokratické republiky – projevy nesouhlasu, za které byli lidé stíháni

Období stalinismu  1948 – 1953

• kult osobnosti – uctívání vůdců – Stalin, Gottwald
• komunistická despocie, likvidace odpůrců
• sociální demokraté se sloučili s KSČ, zrušena DS, místo ní Strana slovenské obrody
• moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ
• vykonstruované politické procesy – popravy, upevňovali si pozici, snažili se vyvolat strach
• katolická církev, v armádě – zaměřeno proti účastníkům zahraničního odboje, hlavně spojencům Londýnské skupiny – generál Heliodor Píka (za války velitel vojenské mise v SSSR), skupina lidí kolem Žingora (partyzánský velitel)
• proces s JUDr. Miladou Horákovou – 31. května – 8. června 1950 – souzeno 13 lidí, uděleny 4 tresty smrti, na proces navazovalo 35 dalších procesů, celkem odsouzeno 639 lidí
• procesy s bývalými ministry – Drtina, Prokop
• hledání nepřátel i ve vlastních řadách – popraven Rudolf Slánský, z buržoazního nacionalismu obviněn Husák a Novomeský – vězněni
• snahy ovládnout církev – 1949 zákon o podřízení církve státu, procesy s církevními představiteli, provokace – „číhošťský zázrak“ = StB namontovala ve snaze diskreditovat katolickou církev v místním kostele zařízení, které vychýlilo při mši kříž na oltáři, farář Josef Toufar zatčen a nucen k doznání – vykonstruované procesy s představiteli katolické církve; přerušeny diplomatické styky s Vatikánem
• od února 1949 kolektivizace zemědělství – zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD) – kolektivizace dobrovolná i násilná, v období 1952-53 se podrobila většina rolníků
• přestavba průmyslu – důraz na těžké strojírenství, budovány továrny, dovoz surovin ze Sovětského svazu, ČS strojírenskou velmocí
• v roce 1949 vznikla Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – do ni začleněno i čs. hospodářství
• hospodářství řízeno plánovaně 1949-53 pětiletka – důraz na růst těžkého a zbrojního průmyslu a stavebnictví na úkor zemědělství a ostatních oborů – pokles životní úrovně
• snaha utéct na západ – převaděči na Šumavě, snaha sjednotit exil – Rada svobodného Československa (Zenkl), Svobodná Evropa (Peroutka) – vysílání objektivních informací
• v březnu 1953 zemřeli Stalin i Gottwald – novým prezidentem Antonín Zápotocký

50. léta po smrti Stalina a Gottwalda

• zrušena funkce předsedy KSČ – místo toho 1. tajemník – Antonín Novotný
• nový předseda vlády – Viliam Široký
• 1. června 1953 měnová reforma – diferenciovaná výměna peněz – 300 Kčs šlo vyměnit v kurzu 1:5, ostatní 1:50 – znehodnocení úspor, zrušen přídělový systém, zavedeny jednotné maloobchodní ceny
• 1954-55 zlepšení hospodářské situace – omezení investic, růst spotřebního průmyslu
• 1955 začlenění Československa do Varšavské smlouvy
• 2. vlna kolektivizace zemědělství
• jako propagace komunistických úspěchů uspořádána v roce 1955 spartakiáda
• 1956 na XX. sjezdu KSSS zvolen novým generálním tajemníkem Chruščov – kritizoval Stalina
• v ČS zřízena rehabilitační komise k revizi procesů
• II. sjezd spisovatelů – ostře kritizovali režim (Seifert…)
• snahy o demokratizaci v NDR, Polsku a Maďarsku – zásah Rudé armády
• proti revizionizmu a změnám v socialistickém zřízení se stavěl tajemník strany A. Novotný
• 1957 zemřel Antonín Zápotocký a novým prezidentem se stal Antonín Novotný – čistky ve straně, utužení poměrů, vrchol centralizace – zůstal i v pozici 1. tajemníka ÚV KSČ
• 2. pětiletka 1956 – 1960 – decentralizace správy
• nová územní organizace státu (10 krajů, 108 okresů)
• 1960 konstatováno vybudování základů socialismu, nová ústava – zakotvena vedoucí úloha KSČ, upevněn centralismus, nový název státu: Československá socialistická republika – ČSSR
• 11. 6. 1960 přijata socialistická ústava – zakotvena vedoucí moc KSČ, změna názvu státu na ČSSR; změna státního znaku (proti pravidlům heraldiky); jmenována nová vláda, premiér Viliam Široký

60. léta:

• ekonomika zaostává, špatná životní úroveň, potíže v zemědělství, nedostatek potravin (ještě horší na venkově)
• krach 3. pětiletky (1961 – 1965) – náročné úkoly: modernizace a rekonstrukce, v rozporu s reálnými možnostmi
• 1962 směrnice plánu zrušeny, nahrazen ročními plány
• Pražské jaro – uvolnění poměrů v 60. letech
• veřejná kritika stalinismu, uvolnění společenského klimatu, zbourán Stalinův pomník na Letné
• vlna destalinizace – počátek soudních rehabilitací nevině odsouzených (sdruženi ve spolku K 231)
• odstoupil Viliam Široký, nahradil ho Jozef Lenárt
• diskuse o reformě společnosti, mluví se i o kultuře ze západu (díla od ztracené generace …)
• 2 proudy ve vedení KSČ: liberální X  konzervativní (pro utužení centralizace..)
• 1967 nutnost řešit rozpory uvnitř ÚV KSČ – skupina, chce dát socialismu lidskou tvář a provést reformy, Oldřich Černík (na jaře 1968 se stal předsedou vlády), Alexander Dubček, Ota Šik, Zdeněk Mlynář, Josef Smrkovský
• silně proti Novotný – hledá podporu v Moskvě
• prosinec 1967 do Prahy přijíždí Brežněv, ale nepodpořil Novotného
• v lednu změny – ÚV rozhodl o oddělení funkce tajemníka a prezidenta, Novotného nahradil Alexander Dubček – reformní komunista, chtěl společnost zbavit stalinské éry
• řada členů ÚV je nakloněna širším změnám ve společnosti a ekonomice – zaniká cenzura, média začínají přinášet objektivní informace nezávisle na stranických direktivách
• 3. 1968 prezidentem zvolen Ludvík Svoboda
• je třeba změnit podobu státu – vyhovět slovenským nárokům na autonomii
• od poloviny 60. let se aktivizuje činnost v organizacích:

o   ROH – revoluční odborové hnutí

o   ČSM – československý svaz mládeže

• dříve vykonávaly pouze to, co nařídil ÚV
• 4. vznikl Akční program KSČ – oživení ČSR hospodářství, tržní model ekonomiky, stát ji neřídí, nezasahuje – socialismus s lidskou tváří
• 6. 1968 v tisku zveřejněno prohlášení Dva tisíce slov – autorem Ludvík Vaculík
• komunisti zklamali důvěru lidí, je třeba změn, hledat viníky, kritika pomalé realizace reformy, podpisy významných spisovatelů, vědců, ale i rolníků, dělníků, komunistů nebo nestraníků
• = lidové hnutí proti konzervativcům, výzva k demonstracím
• červenec 1968 schůze socialistických zemí, varování – nelze opustit dosavadní cestu socialistického vývoje
• SSSR, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a NDR posílají československé vládě dopis – výzva k návratu k direktivnímu řízení, žádné reformy – Brežněvova doktrína
• všechny socialistické země mají povinnost bránit soc. země v mezinárodním postavení, právo mocensky zasahovat do vývoje jednotlivých zemí – ospravedlnění přímého vojenského zásahu
• přelom července a srpna 1968 setkání představitelů KSČ a KSSS v Čierné nad Tisou a v Bratislavě – poslední varování
• protireformní členové ÚV KSČ ve styku se sovětským vedením (Alois Indra, Vasil Biľak…) – zvací dopisy do Moskvy, žádost o „bratrskou pomoc“
• noc 20. – 21. 8. 1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (SSSR, BLR, MLR, NDR, PLR)
• do rána obsazeno celé území – 750 000 vojáků
• 8. 1968 mimořádný sjezd KSČ v ČKD ve Vysočanech – požadavek odchodu všech okupačních vojsk
• vedoucí představitelé KSČ, prezident Svoboda – přinuceni letět do Moskvy a podepsat Moskevský protokol = souhlas se vstupem intervenčních vojsk, slib „normalizace“ situace (znění nikdy neodtajněno)
• pevnější začlenění ČS do systému Varšavské smlouvy
• 10. 1968 smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR = konec nadějí na možnost obrody socialismu
• návrat ke stavu před lednem 1968
• odpor proti okupaci, veřejnost šokována – střety s vojsky, řada obětí; ostřelování Národního muzea tanky …; beznaděj
• počátek vlny emigrace – zvláště kvalifikovaní lidé (asi 200 000)
• 10. 1968 přijat zákon o federalizaci – v platnost od 1. 1. 1969 federativní stát = 2 národní republiky, nejvyšší zákonodárný orgán = Federální shromáždění, výkonný = federální vláda
• protesty a demonstrace, hlavně mladí lidé
• 1. 1969 na znamení protestu proti pasivitě se upálil student Filozofické fakulty UK Jan Palach
• v únoru Jan Zajíc, v dubnu Evžen Plocek
• 4. 1969 z funkce 1. tajemníka KSČ odstoupil Dubček, nahrazen Gustavem Husákem
• konzervativci se dostávají do výrazných pozic
• rozhodující vliv – Vasil Bil’ak, Oldřich Švestka, Fojtík
• 1970 čistky uvnitř strany; vyloučeno reformní křídlo z ÚV
• prověrky všech členů – vyloučení 1/3 členů = půl milionu lidí
• předseda vlády Lubomír Štrougal; od roku 1975 prezidentem Gustav Husák
• podepsána další československo – sovětská smlouva (až ještě nevypršela ta předešlá) = výraz závislosti ČSSR na SSSR
• utužení diktatury většině spisovatelů zakázáno publikovat; mnoho schopných vedoucích pracovníků (vědců, novinářů) přišlo o zaměstnání – nuceni pracovat manuálně
• prosinec 1970 ÚV přijal dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ – konzervativní výklad událostí 1968-69, nepravdy
• období po roce 1970 = normalizace