Československo v letech 1918 – 1939

e) Jugoslávie = Srbové + Chorvati + Makedonci – království

f) Chorvati + Slovinci → katolíci, psali latinkou, vždy se hlásili k střední Evropě

g) Srbové → pravoslavní, u Ruska, říznutí s Turky

OBDOBÍ ROZKVĚTU

HRANICE ČSR – Hranice ČSR byly dost sporné, obtížně vznikající

a) Česko-moravské -byly dány historickou tradicí, přirozené

b) Česko-německé -už ve 13. století pohraničí osídlováno Němci (kolonizace, byli osvobozeni od daní), německá kolonizace ve velkém po Bílé hoře → vznikla Sudetská oblast (pohraniční oblasti) → přes 3 miliony Němců nechtějí být u ČSR -ČSR armáda (legionáři a Sokoli) vtrhli roku 1918 do německých oblastí a násilně tyto oblasti připojili k ČSER (zemřely desítky němců, byli zabíjení, protože se hlásili k německé národnosti)

c) Česko-polské (slezské) hranice -na území polského i českého Slezska se nacházelo těšínské knížectví – historická země, patřilo Habsburkům, obyvatelé knížectví byli Poláci, větší část území bylo v Polsku – Těšínsko násilně rozděleno, část Těšínska připadlo ČSR, i přestože zde žili Poláci (dodnes nechtějí být součástí) -důvodem proč ČSR usilovalo o Těšínsko bylo, že zde byl těžký průmysl a ocelárny, strategicky důležité → v Bohumíně byla jediná železnice, která vedla na Slovensko → dopravní uzel Praha-Bohumín-Košice

d) Slovensko-polské hranice – celkem přirozené, pohoří Tatry

e) slovensko-maďarské hranice -od dob Velké Moravy (roku 906 padla Bratislava) neměli Slováci svůj stát a stali se součástí Maďarska, Slovensko = Horní Uhry -Beneš přišel k mapě a tužkou udělal hranici (dnešní), Dohoda jim to uznala -0,5 milionů Maďarů se najednou dostali do Slovenska – Maďaři dodnes nároky, politické strany proti Slovákům

f) Podkarpatská Rus – Tato nudle na východě se stala součástí ČSR od roku 1919

OBYVATELSTVO ČSR

1) Češi (7-8 milionů)

2) Němci (3,5 milionu)

3) Slováci (1-2 miliony)

4) Maďaři (500 000)

5) Rusíni (350 000)

6) Židé (asi 150 000, nejvýznamnější postavení, př. advokacie každý třetí žid; lékařství; hospody; kultura; umění)

7) Poláci (desítky tisíc, na Těšínsku)

8) Romové (mnohem méně než dnes, hodně kočovali, v ČSR až po 2. světové válce) – Celkem zde žilo asi 13,5 milionu obyvatel – Slováci byli hodně nánožní a Češi se po roce 1918 stali ateisty (tedy dříve než za komunistů), a proto je Slováci neměli rádi, naopak Češi považovali katolíky za habsburské kolaboranty

– V ČSR bylo tedy pestré národnostní etnikum, docházelo k národnostním problémům a třenicím → to pak zapříčilo zánik ČSR = kámen úrazu 1. republiky – Hospodářská krize postihla textilky, sklárny a Slováky → národnostní menšiny → od té doby zostření

POLITICKÝ SYSTÉM – ČSR bylo ostrovem demokracie, svobody, později byli totiž obklopeni totalitními režimy (Polsko – Pilsucký, Německo – Hitler, Maďasrko – Hörthy,…) – V ČSR široké politické spektrum, jak pravice tak levice (zhruba 20-30 stran) – Vládu tvořila tzv. velká pětka (20 let) = státotvorné strany

1) Sociální demokracie → měli i ministerského předsedu

2) Národně socialistická strana → E. Beneš

3) Národní demokracie → hodně pravicová, člen např. Karel Kramář

4) Strana lidová (dnešní KDU-ČSL) → zastupovali křesťany

5) Agrární strana → republikánská, jedna z nejsilnějších, dlouhodobý předseda Antonín Švehla (i ministerský předseda)

další strany: 1) Národní obec fašistická -vláda silné ruky, radikalismus, antisemitismus, prosazovali nacionalismus a nenáviděli Němce -v roce 1933 chtěli převzít moc → židenický puč (u Brna) → pár důstojníku chtělo pochod na Prahu, zmocnili se zbraní

2) Sudetoněmecká strana -nacistická strana, Němci v pohraničí, kteří nechtěli být v ČSR -ve 20. letech nebyla moc silná, až ve 30. letech po nástupu Hitlera větší moc -šéfové strany: Konrád Henlein (učitel tělocviku), Karel Herman Frank (karlovarský knihkupec)

3) Hlinkovci = Hlinkova ľudova strana -nacionalistická strana, předseda farář Andrej Hlinka, chtěli téměř samostatnost Slovenska -nesnášeli Čechy: 1. čechoslovakismus, 2. byli ateisté 3. a mluvili o tom, že je Češi vykořisťují a mají z nich kolonii -ve 30. letech údajně nalezli tajnou položku Pittsburské dohody, ve které stálo, že dohoda platí pouze na 10 let

4) Československá komunistická strana -nejlevicovější, vznikla rozštěpením Sociální demokracie v roce 1921 -zpočátku málo příznivců, v roce 1929 se předsedou stal typický stalinista Klement Gottwald → usiloval o bolševizaci strany, radikalizovali se

POLITIKA HRADU – Tvořily ji politické špičky, vedoucí politických stran, scházeli se s prezidentem a mluvili o důležitých věcech – Na schůzky si zvali také přední umělce Čapek, šéf banky Preis, filozofy, podnikatele = elita národa → spolu konzultovali problémy v širším spektru – Ústavou z roku 1920 bylo ČSR prohlášeno demokratickou republikou, občanům byla zaručena práva, v čele stál prezident volený na 7 let, zákonodárnou moc mělo v rukou Národní shromáždění, které se skládalo z Parlamentu (300 členů) a Senátu (150 členů)

HOSPODÁŘSTVÍ – Čechy + Morava = průmyslově nejrozvinutější částí R-U, Čechy – síť železnic a strojírenské podniky – Zprvu hospodářské potíže → díky novým hranicím problém se CLEM, ale brzy problémy překonány – Ve 20. letech 1 % nezaměstnanosti (28 000), ve 30. letech 1 milion nezaměstnaných

EKONOMIE – Ministr financí Alois Rašín (ekonom) → okolkování rakouských peněz a pak rakouské peníze vyměněny za české = měnová reforma – Jako měna se ustanovila koruna česká a haléře, zprvu měly být sokoly či snad lvy – Rašín → deflační politika = stálý kurz, hodně šetřil

PRŮMYSL – V ČSR nebylo mnoho mamutích podniků, páteří byly menší podniky, kde se pracovalo od rána do večera – Nebylo moc surovin, ale lehký průmysl na špičce, české Švýcarsko

a) obuvnictví→ díky BATI velmoc botní, od Forda odkoukal pásovou výrobu

b) textilní → na severu Čech

c) strojírenský: ŠKODA, ČKD (Česká Kolben Daněk, Kolen byl Žid a zemřel v Terezíně) →strojírna →turbíny, lokomotivy

d) automobilový → TATRA (Kopřivnice), PRAGA (Praha), JAWA (Strakonice) → motocykly

e) těžký průmysl → Ostrava, Třinec, Bohumín → šachty, hutě, POLDI

HOSPODÁŘSKÁ KRIZE

 Hospodářská krize nezasáhla jen USA, ale i celou Evropu  – ČSR zastihla o něco později, a to v zimě 1931/32, o to však bolestněji – Stejně jako ve světě začala v zemědělství a těžařské oblasti – 30% nezaměstnanost: 1 milion nezaměstnaných – Lidé byli bez přídavků, ženy většinou nepracovaly, důchody pobírali jen státní úředníci, existovala polozaměstnanost = zkrácení pracovní doby, jen pár dní v týdnu, , čímž byla i menší výplata – Zvyšování kriminality, krádeže, vzrostly sebevraždy až o 80 %, obrovské exekuce – Stát začal tuto situaci řešit jen zčásti:  a) kampaně a sběr šatstva b) polévka pro chudé c) poukázky = žebračenkyd) podpora v nezaměstnanosti, ale jen 1 měsíc

NACIONALISMUS

a) Sudetští Němci zde nechtěli žít, chtěl zpět do říše

b) Slováci považovali Čechy za kolonizátory. V čele L´udovy strany farář ANDREJ HLINKA, roku 1933 se konaly Pribinské slavnosti v Nitře na oslavu 1100 let založení 1. kostela v Nitře, slavnosti se ovšem zvrhly, Slováci požadovali autonomii (podle údajného dodatku Washingtonské deklarace)

– Začal vzrůstat nacionalismus: v lednu 1933 došlo k Židenickému puči u Brna, kdy se fašisté chtěli zmocnit zbraní v kasárnách, povstání však bylo potlačeno

– Taktéž bolševici požadovali revoluci – Republika destabilizována kvůli sociálním a národnostním důvodům

– Roku 1934 se uvažovalo o zvolení prezidenta, Masaryk byl již vážně nemocný a) 1. kandidátem byl EDVARD BENEŠ b) pravice prosazovala Němce a vládu pevné ruky c) komunisté chtěli GOTTWALDA: „Ne Masaryk, ale Lenin“, za tento výrok byl zbaven poslanecké imunity

– Do čela Sudetských Němců se dostali učitel tělocviku KONRÁD HENLEIN a knihkupec KARL HERMAN FRANK – roku 1933 založili vlastní stranu, chtěli se připojit k říši, strana však byla zakázána roku 1934, roku 1935 kamuflovaně vznikla nová strana Sudetoněmecká strana

POSLEDNÍ OKAMŽIKY 1. REPUBLIKY

– V dubnu 1938 se konal sjezd sudetoněmecké strany v Karlových Varech, vyhlásili Karlovarské požadavky: širokou autonomii = ryze německý stát v ČSR, na což jsme samozřejmě nemohli přistoupit

– Německá armáda se začala stahovat k hranicím, byla proto vyhlášena částečná mobilizace, Němci se zalekli, nebyli zatím natolik vyzbrojení, zvolili proto jinou taktiku: začali prohlašovat, že Češi utlačují sudetské Němce, že jim ubližují, chtěli si tak naklonit veřejné mínění na svou stranu.

– V srpnu 1938 poslal anglický král lorda RUNCIMANA, který měl za úkol situaci v Čechách prošetřit, ten konstatoval, že soužití Němců a Čechů v jednom státě není možné, a proto doporučil odevzdání Sudet Německu, této myšlence byla nakloněna jak Anglie, tak Francie (politika ústupků).

– Britský premiér Chamberlaine a francouzský Daladier začali vyvíjet tlak na ČSR, aby ustoupili. – Začátkem září se konal sjezd NSDAP v Norimberku, zde se Hitler jednoznačně rozhodl, že Sudety musí připadnout Německu.

– Na počátku září 1938 uskutečnili Sudetští Němci pokus o převrat, československá policie tomu však zabránila, Henlein utekl, Hitler zahájil stahování německých vojsk k hranicím.

MNICHOVSKÁ DOHODA

– V ČSR vyhlášena mobilizace – válka na spadnutí – tento problém chce vyřešit Musolini – přichází s Mnichovskou dohodou

– Spojenci souhlasí s podepsáním Mnichovské dohody

– 30. září se v Mnichově sházejí představitelé 4 mocností – Chamberlain, Daladier, Hitler a Musolini

– V dohodě stálo, že Sudety připadnou Němců a bylo zmíněno, že Polsko a Maďarsko si mohou vzít hranice, na které si dělají nárok

– V dovětku stálo, že se od ČSR nečeká odpověď