Československo v době 1. republiky – vznik a vývoj

o   ministr války Milan Rastislav Štefánik

• červen 1919 v Čechách volby do obecních zastupitelstev, vítězí Sociální demokracie (30%), druzí Agrárníci (21%)
• po volbách podala Kramářova vláda demisi
• vytvořena „rudo-zelená koalice“; ministerským předsedou Vlastimil Husar
• měnová reforma – Rakousko-Uherské bankovky překolkovány, nahrazovány, část stažena – snížení inflace
• pozemková reforma ® 4/1919 – záborový zákon

® 1/1920 – přídělový zákon

® 4/1920 – náhradový zákon

• vyvlastněna půda Habsburského rodu + církevní půda s výměrou nad 250 ha
• celkem rozděleno 1,8 milionů ha; část přidělena rolníkům, část odprodána
• vytvořen systém nemocenského a úrazového pojištění + podpory v nezaměstnanosti
• 2. 1920 únorová ústava – ČS demokratická republika, občanská práva, branná povinnost, zákonodárnou moc má Národní Shromáždění – Parlament, Senát
• první parlamentní volby – nejsilnější: Sociální demokraté + Agrárníci

Československo ve 20. – 30. letech

• v ČS po vyhlášení republiky demokratický režim a občanská společnost
• vláda všenárodní koalice – předseda Karel Kramář
• červen 1919 měnová reforma Aloise Rašína – odluka od rakouské měny, uzavřeny hranice, zákaz přesunu financí
• neklidné oblasti – pohraničí (převaha Němců), Slovensko, Podkarpatská Rus – demonstrace potlačovány
• června vyhlášena Slovenská republika rad – v čele Janoušek, na Slovensku se nekonali volby do samosprávy
• ve volbách do samosprávy zvítězila sociální demokracie – nová vláda Vlastimila Tusara – také agrárníci – rudozelená koalice
• slovenští nacionalisté Hlinka a Jehlička se pokusili v Paříži vytvořit samostatný slovenský stát – neuspěli, Hlinka byl izolován, Jehlička emigroval
• přijat nostrifikační zákon – ČS podniky, které působí i v zahraničí a za Rak.-Uher. měli podniky mimo naše území zde musí mít sídlo
• února 1920 schválena Ústava ČSR
• ČS je demokratická republika, v čele prezident, dvoukomorové Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a Senát), volební právo – aktivní do PS od 21 let, do Senátu 26 let – i pro ženy, oficiální jazyk – československý jazyk, branný zákon – všeobecná branná povinnost 20-50 let, vojenská služba 18 měsíců
• pod vedením Francie vytvořena v roce 1925 tzv. Malá dohoda – spolupráce Rumunska, ČSR a Jugoslávie
• duben 1920 volby do PS – v čele rudozelené vlády opět Husar
• květen – první prezidentské volby – zvítězil T. G. Masaryk
• utvořilo se několik význačných politických uskupení:
  • Pětka – představitelé pěti nejvýznamnějších stran, dohadovali se na politických rozhodnutích, sjednávali kompromisy – Antonín Švehla (agrární strana), J. Šrámek (lidovci), R. Bechyně (soc. dem.), Alois Rašín (nár. dem.), J. Stránský (socialisté)
  • Skupina Hradu – uskupení okolo prezidenta, ministr zahraničí Edvard Beneš – určovalo zahraniční politiku, demokratičtí politici a novináři (Čapek, Peroutka), také průmyslníci, inteligence…
  • bankovní centrála – skupina kolem Živnostenské banky – ovlivňovala finanční a hospodářskou politiku státu
    • došlo k rozkolu v sociální demokracii (rozšířil se mezi nimi levicoví radikalismus) – vláda podala demisi
    • muži okolo Masaryka – skupina Hrad, pátečníci – schůze v pátek, řešili politické i filosofické otázky
    • Pětka – mimo parlament, předsedové pol. stran (Švehla, Rašín, Bechyně, Stříbrný, Šrámek), neformální
    • Masaryk jmenoval novou vládu, složenou z nestraníků – vláda úředníků, v čele Jan Černý
    • na sjezdech soc. dem. spory o majetek – „boj o Lidový dům“ – byl nakonec obsazen policií, někteří radikálové se snažili prosadit generální stávku – neměli úspěch – došlo k rozdělení ČSSD a vzniku Komunistické strany (květen 1921)
    • 1921 utvořena nová koaliční vláda – předsedou Edvard Beneš
    • ČS zasaženo ekonomickou krizí, muselo dojít k restrukturalizaci výroby, k nalezení nových odbytišť (oživení nastalo v roce 1923)
    • orientace na státy s podobnými zájmy (Rumunsko, Jugoslávie) – strach z Bolševismu a Maďarska, vznik Malé dohody
    • 1922 obchodní smlouva s SSSR ale neratifikována parlamentem, 1923 obchodní smlouva s Německem
    • 1922 pád vlády – místo předsedy zaujal Antonín Švehla
    • hlavní úkol: zažehnat krizi – deflační politika min. financí Aloise Rašína – upevňoval kurz koruny – zhoršení odbytu v zahraničí
    • ledna 1923 atentát na Rašína, podlehl následkům zranění (atentát provedl anarchista Šoupal)
    • kvůli krizi šíření extremismu – sociální a národností nepokoje, nárůst německého nacionalismu, přijat zákon o ochraně republiky – umožňoval zásah proti nedemokratickým hnutím
    • podepsána spojenecká smlouva s Francií – měla zajišťovat pomoc v případě napadení
    • 1925 parlamentní volby – nejsilnější agrárníci a překvapivě komunisté, na Slovensku zvítězila autonomistická Hlinkova ľudová strana
    • vytvořena nejprve Švehlova vláda, pak krátce vláda Jana Černého a nakonec 1926 – 29 vláda panské koalice – bez socialistů, zastoupeny německé strany a ľuďáci, v čele Švehla
    • období hospodářské prosperity X na Slovensku nezaměstnanost – emigrace do USA
    • roztržka s Vatikánem – kvůli vyhlášení upálení Jana Husa státním svátkem odešel z Prahy papežský nuncius
    • 1929 hospodářská krize, pád Švehlovy vlády
    • 1928 se luďák Vojtěch Tuka pokusil vyhlásit autonomii – tvrdil, že republika má jen desetiletou platnost, byl zatčen a ľudová strana opustila vládu
    • 1929 volby: vláda „široké koalice“ – velké množství stran, i soc. dem. a něm. strany, v čele Fr. Udržal
    • vláda se musela vypořádat se světovou hospodářskou krizí – rostla nezaměstnanost – nouzové práce, charitativní stravování, podpora pro nezaměstnané
    • gentský systém – zaměstnanci si dobrovolně nechávali strhávat část výplaty – když ztratili práci tak jim z toho šla podpora
    • zvýšena cla, zvýšení příspěvků na nezaměstnanost, veřejné vývařovny, veřejně prospěšné práce, odložení exekucí
    • nepodnikla razantní zásah do ekonomiky
    • množství dělnických demonstrací, ministr vnitra Juraj Slávik nechával střílet do lidí
    • největší stávka 1932 – mostecká stávka horníků
    • s nárůstem vlivu nacistů v Německu stoupá agresivita německých nacionalistických stran – DNSAP (obdoba a napojení na NSDAP) – organizovali mládežnické hnutí Volkssport – zaměření na brannou výchovu
    • říjen 1932 nová vláda – převaha národních demokratů – Jan Malypetr – reformní program, zásahy do ekonomiky, zmírnění krize
    • šíření fašismu u nás – 1933 pokus o puč Národní obce fašistické – útok na kasárna v Brně, v čele Rudolf Gajda
    • vláda zasahovala proti extremistům – zakázána DNSAP, vydala tiskový zákon, kde částečně omezila svobodu tisku
    • vytvořena Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta), v roce 1935 se transformovala v SdP – Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana) – v jejím čele stál Konrád Henlein
    • ČSR se muselo snažit bránit demokracii – snaha rozbít nacionalistické strany, užší spojenectví s Francií, v květnu 1935 podepsána smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci se SSSR – ztratila význam, když se SSSR podepsalo pakt s Německem
    • květen 1935 parlamentní volby – zvítězila SdP (15% hlasů), převahu však měli demokratické strany
    • na Slovensku vyhráli strany sdružené v autonomistickém bloku (ľuďáci, nacionalisté…)
    • vytvořena koaliční vláda opět s Malypetrem v čele – zastoupeni lidovci, agrárníci a národní socialisté
    • proti sobě se postavili dva hlavní proudy:
    • demokraté a antifašisté – komunisté, lidovci, socialisté, skupina Hradu
    • fašisté a konzervativci – henleinovci, agrárníci, ľuďáci, Národní sjednocení (nacionalistická, fašisticky orientovaná strana) – orientovali se především na Itálii, Německo, Rakousko a Maďarsko
    • v agrární straně došlo k rozštěpení – vládní část strany X pravicové křídlo, novým předsedou strany pravicově zaměřený Rudolf Beran – změna na postu předsedy vlády – odvolán Malypetr, místo něj Milan Hodža (slov. agrárník)
    • zhoršil se Masarykův zdravotní stav – 21. listopadu 1935 abdikoval a vyhlášeny prezidentské volby
    • Masaryk doporučil za svého nástupce Edvarda Beneše – toho podporovali lidovci, národní socialisté a sociální demokraté
    • komunisté navrhovali Klementa Gottwalda
    • agrárníci, živnostníci, nacionalisté, henleinovci a ľuďáci vytvořili prosincoví blok a společně navrhovali Bohuslava Němce X den před volbami rozpad bloku – Němec kandidaturu stáhl
    • prosince 1935 s převahou zvolen Edvard Beneš (jeho post ministra zahraničí zaujal Kamil Krofta)
    • český stát se dostával do stále větší izolace, byl ohrožován Němci
    • stahovali se sem Židé a antifašisté z Německa a Rakouska
    • západní mocnosti se k Hitlerovím akcím stavěli opatrně – pouze malé výtky, politika appeasementu – ústupky, snaha o zachování smíru
    • ČSR začalo posilovat obranu státu – pohraniční opevnění, zbrojení
    • situace se stupňovala i uvnitř státu – nárůst aktivity sudetských Němců
    • 1937 vládní krize – nová vláda, větší zastoupení pravicových stran, v čele zůstal Hodža, spolupráce s SdP
    • září 1937 zemřel Masaryk – pohřbu se zúčastnilo velké množství lidí
    • 1938 anšlus Rakouska, reakcí Národnostní statut – ochota řešit otázky soužití Němců a Čechů, ale pouze za jednotného státu – odmítnuto
    • Henlein přiostřil sudetoněmecké akce po anšlusu Rakouska v březnu 1938 – Hitler plánoval i obsazení Československa (Fall Grün)
    • v Karlových varech sjezd SdP – formulovali tzv. karlovarský program – požadovali velmi výraznou autonomii
    • snahy získat autonomii měli samozřejmě také Slováci – sjezd Hlinkovi ľudové strany
    • ale také Poláci – Svaz Poláků v Československu, a Podkarpatští Rusové – Ústřední rada Podkarpatů v Užhorodu
    • Hitler začal vyhrožovat zásahem proti ČSR – měli vyhovět sudetským požadavkům, příhraničních oblastech Německa pohyby jednotek SA a SS
    • května vydán manifest českých spisovatelů Věrni zůstaneme – podpořili republiku a demokracii, více než milion podpisů
    • května 1938 reakce na hrozící nebezpečí – čtyřtýdenní cvičení jednoročních záloh, částečná mobilizace – střety s ozbrojenými henleinovci
    • stanovisko západu: vyzývali ČSR aby ustoupilo Německu v jeho požadavcích a uchovalo mír – v srpnu vyslána mise, která působila nátlak na čsl. vládu, vedl ji anglický lord Walter Runciman
    • snaha dohodnout se s Henleinem nemohla být úspěšná – měl dohodu s Hitlerem, že bude všechny snahy čsl. vlády bojkotovat
    • pokusil se o převrat – byl násilně potlačen, Henlein utekl a SDP byla zakázána – v ČSR stanné právo
    • Anglie jednala s Hitlerem v Berchtesgadenu, výsledkem bylo anglo-francouzské ultimátum československé vládě – přijala ho 21. září
    • další jednání Chamberlaina s Hitlerem – v Bad Godesbergu 22. září – další nároky na území + polské a maďarské požadavky
    • září pád Hodžovi vlády – úřednická „vláda národní obrany“ gen. Syrového
    • všeobecná mobilizace, obsazení pevností v pohraničí
    • – 30. září 1938 konference v Mnichově – jednali Hitler, Mussolini, Chamberlein a Daladier, ČSR nebylo přizváno
    • výsledky dohody – Češi museli ve velmi krátké době vyklidit území požadované Hitlerem
    • ztratili velké území, obyvatelstvo a 40% průmyslové výroby
    • zánik první republiky, období Mnichovem a vyhlášením protektorátu – druhá republika
    • Beneš podepsal na vlastní zodpovědnost, 5. 10. abdikoval, emigroval do Londýna
    • splněny taktéž polské nároky – Těšínsko
    • maďarské požadavky řešila vídeňská arbitráž – získali jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus
    • 3. 1939 vyhlášen protektorát Čechy a Morava