Československo – od května 1945 – do února 1948

v prvních květnových dnech dokončili sovět. a amer. Vojáci osvobození ČSR

– obě armády zůstali v zemi do listopadu

– 10.5. 1945 přijela do Prahy 1. Poválečná vláda včele se soc.dem. Zdeňkem Filingerem

– 16. května se do Prahy vrací prezident Beneš, který až do ustanovení prozatim. národ. shromáždění ( říjen 1945 měl také zákonodárnou moc

-funkci zákonů plní dekrety prezidenta republiky, které jsou podepisovány prezidentem a schvalovány ve vládě

– čes. polit. strany zamítli federativní model a vytváří se asymetrický model státoprávního uspořádání= existují orgány celostátní a slovenské( Sloven. národ. rada, Sbor pověřenců)= neexistují orgány české

– hospodářství poškozeno, provedena měnová reforma

– pomocí při obnově hospodářství jsou dodávky OSN – UNRRA

 

Retribuční dekrety= dekrety postihující za zločiny spáchané před jejich vydáním

– 19.6.1945- dekret o trestání nacist. zločinců a o mimořádných soudech( popraven Tiso, Tuka , Frank)

– 21.6. 1945 dekret o konfiskaci a rozdělení pozem. majetku Němců, Maďarů a kolaborantů

– půda přidělena bezzemkům i rolníkům= prováděno komun. ministrem

– 29. 6. 1945 čes. delegace v Moskvě podepsala dohodu o odstoupení Zakarpat. Ukrajiny SSSR

– postupim. konference schválila 1.8 1945 odsun občanů něm. národnosti

– předcházel mu divoký odsun- ztráty na lid. životech

– z ČSR odsunuto 2.7mil. Němců, majetek byl zabaven= zůstali jen antifašisté a lidé hospodář. nepostradatelní

– odsun Maďarů nebyl schválen

– 24.10. 1945 podepsal prezident dekrety o znárodnění dolů, bank, a pojišťoven a asi 2/3 průmysl. podniků– dekrety připraveny min. průmyslu Bohumilem Laušmanem

– mění sociál. skladba společnosti= zmizeli protikladné skupiny (sociál. nejslabší, majitelé velkých podniků)

 

 

Nový politický systém

– v ČSR se ustanovuje  lidově- demokratický systém

– republika se liší od Předmnichovské: 1) vyřazeny bankovně- ekonom. centrály

2)mocenské postavení Hradu oslabeno

3) zvětšení postavení Národní fronty= vznikla z podnětu komunistů

= proti ní nestojí opozice, ovládá parlament i vládu

– vyhlašuje za nekritizovatelný vztah k SSSR a jeho politice a k projevy prezident o znárodňování

– národní výbory= územní orgány správy, až do voleb 1946 složeny paritně

 

Politické strany:

KSČ– ze strany menšiny dělnické třídy se stává představitelka většiny

– předseda Klement Gottwald

– nejdůležitější pozice- min. vnitra, zemědělství, informací, zpravodaj. složky policie a armády

Sociální demokracie- Zdeněk Filinger

– odliv členů do KSČ

Národní socialisté– Petr Zenkl

– příliv členů z řad Agrárníků a Národ. demokratů

Lidová strana- Jan Šrámek

– příliv členů ze zakáz. pravicových stran

Komunistická strana Slovenska– podléhá vlivu KSČ, Šmidke

Demokratická strana- Josef Letrich

– v dubnu 1946 uzavřela dohodu s katolíky, vliv bývalých Luďáků

– krátce před volbami vznikly na Slovensku Strana práce, Strana svobody

– společen. organizace: Revoluční odborové hnutí, Jednotný svaz zemědělců, Jednotný svaz mládeže

 

– 28. 10.1945 zahájilo v Praze činnost prozatímní národ. shromáždění= prezidentem zvolen Beneš, potvrzena 2. Filingerova vláda

– prozatim. shromáždění ve fci až do voleb v květnu 1946:

– v Čechách: KSČ(40%)Národ. socialisté,Lidovci, Soc. demokraté

– na Slovensku: Demokrat. strana(62%), KSS(30%), Strana svobody, práce

– celonárodně získávají komunisté 38%

– příčiny vítězství KSČ:- růst autority SSSR

– účast komunistů v odboji

– souhlas lidu se znárodňováním

– hlasy od rolníků v pohraničí- komunista min. zemědělství Ďuryš= příděly půdy

– vítězství Demokrat. strany na Slovensku: – hlasy Luďáků

– pověřenec pro zemědělství byl Demokrat

– volbami skončila paryta

– předsedou vlády se stal Klement Gottwald

– vláda vypracovala dvouletý hospodář. program 1947- 8

– prezidentem zvolen ústavodár. shromážděním Beneš

– díku zisku  většiny Demokrat. strany na Slovensku byla pravomoc Slov. národ. rad a Sboru pověřenců omezena ve prospěch centrál. institucí

– na Gottwaldův nátlak vystřídán v KSS Šmidke Wiliamem Širokým

-v sociální demokracii po neúspěchu ve volbách v krizi= rozdělena na 2 křídla- levé -Filinger= usiluje o

spolupráci s KSČ

– pravé – min. výživy Majer

– spor o konfiskáty= továrny, které nebyly zkonfiskovány, ale jako fašist. majetek  dány do prozatim. správy= byly přičleněny k znárodněn. podnikům

– Julius Ďuriš 1947 předkládá v Hradci Králové Hradecký program= návrh na parcelizaci půdy nad 50 He

Nástup porevoluční krize

– nový režim není schopen splnit všechny představy sociál. slabších

– vznikají zásobovací potíže, ztráta konkurenceschopnosti, kvalifikovaných dělníků, sucho, v pohraničí špatně obdělávaná půda = to vedlo k omezování přídělů potravin, spotřeb. zboží jen na černém trhu, růst cen

– v červnu 1947 vyhlašuje min. zahraničí USA Marshallův plán= plán hospodář. pomoci USA zemím Evropy= ČSR se nejprve jednání účastní, pod nátlakem SSSR odstupuje

 

Slovenská krize

– na podzim 1947 vrcholí snaha komun. stran o rozbití demokrat. strany a ovládnutí Slovenska= využívají popravy Tisa, potíže se zásobováním

– v září 1947 komunisté vykonstruovali na funkcionáře demokrat. strany obvinění  z protistát. činnosti= vyvolána vládní krize = Husák podal demisi= ve Sboru pověřenců nemá žádná strana většinu= popření voleb. výsledků

– na podzim 1947 se formuje dohoda stran Národ. socialistická, Lidová, Demokratická v nekomun. opozici

– na sjezdu je předsedou soc. dem. zvolen místo Filinger  předsedou Laušman

– na podzim 1947 byla národní fronta rozložena

– 1947 Komunisté formulují 3 varianty dosažení moci: 1) volební vítězství

2)rozklad nekomunist. stran, vytvořením levice

( Gottwald)

3)změnit poměr sil pomocí organizovaného hnutí mas

( Zápotocký, Ďuriš, Kopecký)

 

 

ČESKOSLOVENSKO ZA STALINISMU   1945 – 1953

Únor 1948

– vedení KSČ vypracovalo strategii rozhodující mocenské srážky

– požadavek znárodnění všech továren nad 50 zaměstnanců, provedení pozemkové  reformy nad 50 He, 8 velitelů SNB

– ministr vnitra Nosek nesplnil vládní usnesení, které tento schvalovalo=  20. února podali demisi  ministři  Národně – socialističtí, Lidovečtí, Slovenští demokraté – dohodli se s  Benešem že jejich demisi nepřijme

– očekávali  předčasné parlamentní volby – v kterých bude KSČ poražena

– 21. února 1948 K. Gottwald na Staromáku  předkládá svůj  program:- přijmout demisi

– doplnil vládu

– 22.2.1948 – v Praze sešel sjezd národních rad, který podpořil komunistické požadavky  uskutečnění 1 hod. generální stávky, která proběhla 24. února

– v Soc. demokracii, která se k demisi nepřipojila, přesahuje vedení levice

– Demokratická strana na Slovensku přestala existovat

– 25. únor 1948 byla svolána na Václavském náměstí manifestace

– KSČ hrozí generální stávkou,nebude-li demise přijata, sovět. vláda stojí s Komunisty

– Beneš ze strachu před invazí SSSR demisi přijímá a jmenuje novou vládu navrženou Gottwaldem

– při zachování demokrat. institucí   byl nastolen totalitní systém tzv. Komunistická Diktatura

– soc. demokracie vylučuje pravicové vůdce= předsedou soc. demokracie se stává Filinger

– v červnu 1948 dochází ke sloučení  Soc. demokracie s KSČ

– začínají politic. čistky, 20 % vysokoškoláků je vyloučeno ze studií

– ihned po únoru se zvedla vysoká emigrační vlna =  150 – 200 tis. lidí odešlo

– 21.31948 přijat zákon o nové pozemkové reformě= nejvyšší vlastnictví zeměděl. půdy do 50 He

– 21.4. 1948 zákon o jednotné škole

– 28.4. 2. znárodnění podniků– s více než 50 zaměstnanci

– 9.5. 1948 parlament schválil novou ústavu– vyhlašuje lidově- demokrat. republiku

– 30.5. 1948  volby do národ. shromáždění= nebyly tajné= 70% KSČ

– Beneš emigroval= nový prezidentem se stal Gottwald, předseda vlády Zápotocký

První pětiletka 1949-53

– první 2 roky stoupá život. úroveň

– poč. 1949 vytyčuje KSČ združstevňování vesnic= trojí kolektivizace( 1949, 1952-53,1955)

– do konce 1949 vznik družstev 1. typu= vznik přesvědčováním, další etapy = násilí

 

– ČSR začleněna do RVHP

– v lednu 1951 v Kremlu porada Sovět. bloku= Stalin vyhlašuje přípravy na 23. sv. válku

Procesy

– většina uměle vykonstruována, provokace STB

– o vině rozhoduje strana( Ant. Čepička)

-1. polit. procesy s vůdci demokrat. stran

– procesy s emigrací, vojenské ( Heliodor Píka)

– procesy církevní – 1949-51 stát zakázal katol. tisk= zrušeny mužské řády

– procesy s bývalými funkcionáři polit. stran( Drtina, Laušman)

– v červnu 1950 proces s Miladou Horákovou

– procesy proti funkcionářům KSČ( Klementis, Husák, Novomeský)

– London, Smrkovský, Švermová

– obžalovaní se přiznávali k způsobení mld. škod, špionáži =80 tis. lidí vězněno, 180 popraveno

 

ČESKOSLOVENSKO V OBDOBÍ  DESTALINIZACE  1953 – 61

– v březnu 1953 zemřel Stalin a brzy po něm i Gottwald

– prezidentem republiky byl zvolen Antonín Zápotocký, předsedou vlády Wiliem Široký

– rozhodnutí   rozmnožení lístkového systému a provedení měnové reformy

– 1. 6. 1953 vyvolalo stávky hl. Plzeňských Škodováků

– klesá  životní úroveň, znehodnoceny úspory , změny v ekonomice, omezen  spotřeb. průmysl ve prospěch            těžkého průmyslu a zemědělství, sedlákům je umožněn obchod s družstvy

– duben 1954  probíhal v Bratislavě  proces proti Husákovi, Novomeskému, popraven  Osvald Závodský

 

 

20. SJEZD KSSS A JEHO VLIV NA ČES. POLITIKU

– podmětem k vypuknutí polit. krize na jaře 1956 byl Chruščovův tajný referát na 20. sjezdu KSSS jeho odhalení Stalinovských zločinů

– k nejvýznamnějším střetnutím s Komunist. vedením došlo v dubnu 1956 na 2. sjezdu spisovatelů – vystoupení  J. Seiferta  a Fr. Hrubína s otevřenou kritikou poměrů

– diskuse a 20. sjezdu KSSS byla potom ukončena jedinou  změnou ve vedení  – odchod Alexeje Čepičky

– v postoji k polit. procesům  všichni odsouzení byli skutečně vinni, ale ti , kteří přežili začali být postupně amnestováni, nikoli však rehabilitováni

– jednota komunistické strany skončila  vznikají 2 proudy :1. opoziční ( progresivní ) – chtějí změny

2. konzervativní

– roku 1957 zvolen prezidentem 1. tajemník ÚV Antonín Novotný

– začal boj proti Revizionizmu  = zahrnuje všechny nepohodlné myšlenky

 

 

HOSPODÁŘSKÉ PROBLÉMY  2. PĚTILETKY  1956 – 60

– vyčerpali možnosti extenzivního hospodář. růstu

– v červenci 1960 byla přijata nová ústava, prohlašuje, že socialismus v ČSR zvítězil

– změnila název státu na ČESKOSLOV. SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

– 1960 byla vyhlášena široká amnestie politických vězňů

– 1960 byla provedena přestavba územní organizace státu – počet krajů zmenšen na 10 z 19

– okresů na 108 z 309

– 1961 prosadil Novotný maximální versi 3 pětiletky 1961 – 65 = musela být 1962 zrušena

– koncem 1961 se konal 22. sjezd KSSS na němž byla pronesena  veřejně řada referátů odhalující stalinismus

 

 

ČESKOSLOVENSKÁ REFORMA 1962 – 68

-po krachu 3. pětiletky 1962 vzniká s podporou člena  ÚV KSČ Oty Šika projekt hospodář. reformy

– 1965  byly ekonom. krize překonány

– v létě 1962 byla ustanovena komise v čele s Drahomírem Kolderem, která měla přezkoumat politické procesy proti vysokým komunistickým funkcionářům =odsouzení byli soudně rehabilitováni

– ministr nár. bezpečnosti z doby procesů Karol Bacílek byl odvolán z úřadu 1. tajemníka ÚV KSS

– na jeho místo zvolen Alexander Dubček

– plně rehabilitováni byli  Husák, Novomeský

– předseda vlády z dob procesů W. Široký nahrazen Josefem Lenártem 1963

– v letech 1962 – 65 je monopol socialismu zlomen

– napětí vrcholí v červnu 1967 po 4. sjezdu čes. spisovatelů    – vystoupil L. Vaculík, M. Kundera, I. Klíma

– napětí ve společnosti se zvyšuje

– 1967 dospěla situace v ČSR do stádia, kdy bylo nezbytné řešení

1.) Novotný – přerušit dosavadní vývoj a vrátit se k bývalým poměrům

2.) Reformisté  – Dubček, Černík, Kolder, Smrkovský – pokračovat ve změnách  uskutečňovanými KSČ

– v říjnu  při konfliktu s Dubčekem se většina diskutujících postavila proti Novotnému

– 5. ledna 1968 byl 1. tajemníkem  ÚV KSČ zvolen A. Dubček

 

PRAŽSKÉ JARO   leden – srpen 1968

– poč. března 68 vznikla cenzura, nové okresní výbory byli zvoleny tajně = nástup tzv. Polednové politiky

– společ. organizace : Klub Angažovaných Nestraníků – KAN

– oběti polit. procesů 50. let  zakládají K 231

– Příprav. výbor pro obnovu Soc. Demokracie

– Matice Slovenská  vyzvala Novotného k abdikaci z fce prezidenta republiky

–22 .3. 1968 – nový prezident  Ludvík Svoboda , předsedou národ. shromáždění  Josef Smrkovský

– předsedou vlády  Oldřich Černý, místopředseda  Husák

– Akční program – schválen na zasedání ÚV KSČ 5. 4. 1968= žádal  demokratizaci voleb. systému, vypracování nové ústavy, národ. hospod. reformy, respektování občan. práva, federativní uspořádání státu

– znemožněn aby byl akční plán uskutečněn

– 2000 slov – prohlášení ze 7. 6. 1968  vyprac. spisovatelem  L. Vaculíkem – vyzývá k odstranění překážek reformy, stávkám  =předsednictvo ÚV KSČ toto odsoudilo

 

 

POSTOJ SSSR

– Pražským jarem jsou nejvíce znepokojeny vládnoucí skupiny v Polsku a NDR a SSSR

– v březnu vedení varováno před nebezpečím kontrarevoluce

– v červnu začali v ČSR manévry sovětských vojsk= vypracován plán na tzv. vojenské řízení

– v červenci se čes. strana odmítla sejít se členy bloku ve Varšavě

– 29. 7. 1968  jednala delegace KSČ a KSSS v  Černé nad Tisou

– 3. 8. 1968  pokračuje jednání KSČ se sovět. svazem, Polskem, Maďarskem, NDR, Bulharskem v Bratislavě

– přijato kompromisní prohlášení

– 20. 8. přijetí rezoluce o pozvání vojen. moci proti kontrarevoluci = Bilak, Kolder=  neúspěch

– 21. 8. 1968 překročila sovět. vojska hranice ČSR a do rána obsadila celé území

– vpádu se účastní i jednotky  Polska, Maďarska, Rumunska, NDR= voj. operace bez odporu

-na poč. invaze zasedalo předsednictvo ÚV KSČ, které  přijalo prohlášení, že k okupaci došlo bez vědomí prezidenta, předsedy nár. shromáždění, předsedy vlády a 1. tajemníka ÚV KSČ

– Dubček, Černík, Smrkovský, Kriegel, Špaček, Šiman byli zatčeni a odvezeni do SSSR

– západní vlády se omezily jen na formální protesty

– 21. 8. 1968  v závodě ČKD elektrika – shromáždili  3/4 zvolených delegátů a zahájili jednání 14. mimořádného sjezdu KSČ = sjezd zvolil nový ústřední výbor

– žádal bezpodmínečný odchod zahr. vojsk

– ministr zahraničí Jiří Hájek podává v radě bezpečnosti OSN oficiální protest proti okupaci

– okupanti počítali s vytvořením tzv. Dělnicko – rolnické vlády=  prez. Svoboda odmítl novou  vládu  jmenovat

– výsledkem jednání byly tzv. Moskevské Protokoly z  23. – 26. 8.1968  podepsané sověts. vládou a představiteli ČSR- smluvní závazek , že na území ČSR budou dočasně umístěny jednotky SSSR

– mimořádný sjezd byl prohlášen za neplatný

– protokol žádal Normalizaci poměrů

 

NORMALIZACE  ( od srpna 1968 do listopadu 1989)

1. fáze normalizace srpen 1968 – duben 1969

– po podepsání moskevských protokolů zatčení státníci se vracejí do Prahy a snaží se využít svých pozic k uhájení co největší části polednové politiky

– koncem srpna se sešel mimořádný sjezd KSS  =1. taj. byl zvolen místo Vasila Bilaka – Gustav Husák

– požadují federalizaci

– vlna emigrace, zavedena cenzura, tisk přesto píše poměrně svobodně

– 27.10.1968 přijato NS ústavní zákon o federalizaci

– ČSSR se stala federativním státem skládajícím se z 2. národních republik

– obě republiky měly vlastní zákonodární i výkonné orgány, nejvyšší zákonodárný orgán – Federální shromáždění – je tvořeno dvěma komorami : Sněmovna lidu – volena na základě poměrného zastoupení

Sněmovna národů – obě nár. republiky stejný počet poslanců

– Národní rada jako nejvyšší zákonodárný orgán – ČNR, SNR

– výkonná moc v ČSSR – federativní vláda, vedle ní existovaly česká a slovenská vláda

– rozhodujícím faktorem – tlak ze strany Brežněvova vedení, seskupují se frakční skupiny ve Státní bezpečnost, stranickém aparátu i stran. orgánech

– rozhodující vliv získává  Ústřední kontrolní a revizní komise   v  čele s M. Jakešem

– návrat k předlednovým poměrům

– 16.1. 1969 – na Václavském náměstí se upálil student pražské filosofické fakulty  Jan Palach

– pohřeb Jana Palacha 25. 1. se stal národní manifestací proti okupantům

– v březnu 1969 vítězí čs. hokejové mužstvo na MS. nad  družstvem CCCP – živelné demonstrace po celé republice – ostrý sovětský protest

– 17. dubna 1969 odvolal ÚV KSČ  Alexandra Dubčeka z funkce 1. taj. a na jeho místo zvolil Gustava Husáka

– od r. 1971 tato funkce nazývána Generální tajemník

 

2. fáze normalizace duben 1969 – listopad 1989

– Husák  slibuje že bude pokračovat v “ polednové politice“

– k 1. výročí srpnové invaze došlo v Praze  k rozsáhlým protestním demonstracím  –  byly potlačeny policií

– koncem září 1969 se sešel ÚV KSČ – z předsednictva odvolává poslední dva představitele polednové politiky Dubčeka a Smrkovského=prohlašuje za neplatné usnesení  předsednictva z 21.8. 68, které odsoudilo invazi

 

PERZEKUCE

– začaly čistky v ústředních sdělovacích prostředcích , ruší se časopisy a kultur. svazy , normalizace vrací společnost daleko před leden 1968

– v letech 1969 – 72 se stalo obětí policejní a soudní perzekuce několik desítek lidí

– byly odsouzeny skupiny trockistů, Petr Uhl, rektor VŠ – politické Milan Hubl, prac. KVKSČ v Brně sociolog Jarda Šabata

– v lednu 1970 byla vyhlášena všeobecná výměna stranických legitimací na základě tzv. pohovorů, vyloučeni byli i Kriegl, Smrkovský, Dubček, Černík, Mlynář, Císař….

– na Slovensku měly čistky mírnější průběh

– v lednu 1970 vystřídal Oldřicha Černíka v čele vlády Lubomír Štrougal

– předsedou NS se stal Alois Indra

– v únoru 1970 1. taj. ÚV KSS – Josef Lenárt muž č. 2 Vasil Bilak , předseda ÚRO dosazen Karel Hoffmann

– ideologem normalizace  – Jan Fojtík spolu s Bilakem vypracoval  v prosinci 1970 – Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII.sjezdu KSČ

 

Společ. a hospodářská situace 1.pol. 70. let

– diskuse 60. let ustaly

– zvětšují se materiální zvýhodňování členů strany v nomenklaturních funkcích, společnost se odpolitizovala

– zahr. rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa financované z Amerických zdrojů – nepřetržitě rušeny

– nejvýznam. samizdatová edice – Petlice, Expedice, Česká expedice

 

Hospodář. růst v 1 pol. 70. let

– je uspokojivý díky výsledkům ekonom reformy 60. let

– sovětská vláda také z počátku polevila ve svých nárocích – životní úroveň stoupla – společ. se stává konzumní  – klesá spol. morálka

– 1975 pro nemoc odstupuje z fce presidenta L. Svoboda – novým pres. se stává Gustav Husák

 

CHARTA 77

– Helsinská konference o bezpečnosti a spolupráci z   1975 podnítila opoziční kruhy v ČSSR , aby hledaly nové formy činnosti

– ČSSR podepsalo  Pakty spojených národů o lidských právech a Závěrečný akt helsinské konference  – oba pakty se staly součástí československého právního řádu, jejich zásady nejsou dodržovány

– býv. čl. KSČ a intelektuálové a křesťanský kruhy  usilují o dodržování lidských a občanských práv zakotvených v mezinárodních paktech

– 1. ledna 1977 podepsali svůj první dokument Chartu 77, adresovaný ústavnímu orgánům  – žádali aby práva byla skutečně dodržována v ČSSR

– na veřejnosti mají Chartu zastupovat tři mluvčí  Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek

– později bylo rozhodnuto, že se mluvčí budou každý rok střídat

– obsah prohlášení nebylo možno vzhledem k mezinárod. závazkům napadnout, vládnoucí kruhy proto postihují chartisty především existenčně

– celkem Chartu podepsalo 1800 lidí

– 1978 byl založen Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných ( VONS)

– v r. 1980 bylo odsouzeno pět jeho členů P. Uhl, V. Havel, V. Benda

 

Ekonomika  v 2. pol. 70. a 80. let – opožděný technický rozvoj

– malý rozvoj elektroniky a elektrotechniky

– zaostává terciální sféra

– hospod. politika vlády se vyhýbá velkému zadlužení  na Západě ( na rozdíl od Pol., Maď, Rum., Jug. )

– ČSSR ztrácí velké částky podporou mimoevropských režimů

– r. 1980 se podařilo prosadit tzv. soubor opatření –  Polovičatá reforma odsouzená k nezdaru

– od pol. 80. let se projevuje  stále zřetelněji nutnost zásadní hospod. reformy

– koncem r. 1986 jsou schváleny   zásady přebudování hospod. mechanismu

 

Listopadová revoluce

– koncem roku 1989 byl G. Husák vystřídán ve fci. gen. tajemníka ÚV KSČ Milošem Jakešem

– novým předsedou vlády se po odchodu L. Štrougala stal  Ladislav Adamec – pokouší o vytvoření reformního křídla = zrychlení ekonom. reformy

– naráží na ostrý odpor Fojtíkovi skupiny

– poč. r. 1988 se urychlil i vývoj  nelegální opozice, množí se samizdatové materiály =zač. poloilegálně vycházet Lidové noviny

– 21. 8. 1988  v den výročí invaze do Českoslov.  došlo k velké demonstraci = potlačena polic. zásahem

– 27. 10. 1988 se konala pod organizací taj. městského výboru KSČ města Prahy Miroslava Štěpána oficiální slavnost ke vzniku  ČSR – byla přijata lhostejně

– 28. 10. 1988 se na Václavském nám. sešla nepovolená demonstrace – v době zasedání vídeňské konference o lidských právech

– 10. 12. 1988 nezávislá manifestace na Škroupově náměstí = povoluje ji Jakeš

– z předsednictva musel odejít Bilak

– v lednu 1989 po 4. dny demonstrace v Praze k 20. výročí smrti Jana Palacha

– začínají sílit neformální organizace ( Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa, Helsinský výbor)

– procesy pokračují až do dubna

– v červenci vzniká petice Několik vět, která žádala propuštění polit. vězňů, svobodnou činnost nezávislých iniciativ a sděl. prostředků, veřejné diskuse ( počet podpisů přesáhl 40. tis.)

– 21. 8. a 28. 10. 1989 dochází k mnoha demonstracím

– roste autorita pražského arcibiskupa Kardinála Františka Tomáška

– Jakeš  zastavil rozklad moci politikou tvrdé ruky = zatčena řada mluvčích Charty 77

– původně povolený studentský průvod k výročí 17. listopadu skončil večer na Národní třídě brutálním policejním zásahem ( zraněno víc než 160 lidí )

– studenti a herci vstoupili hned do stávky

– 18. 11. se ustavilo z neformálních organizací v Činoherním klubu Občanské fórum

 

Občanské Fórum  – v čele s Václavem Havlem

– od 18. 11. se denně konaly demonstrace občanů

– přední funkcionáři SSM v čele s Vasilem Mohoritou se okamžitě distancovali od policejního zásahu 17. 11.

– 23. 11. se sešlo ÚV KSČ a zvolilo nové předsednictvo v čele s Karlem Urbánkem

– 27. 11.  proběhla generální stávka =poté začala odzbrojovat lidové milice

– 3. 12. jmenoval Husák novou vládu =oznámil svou rezignaci = z 21. ministrů  bylo 16. členů KSČ = nová vlna protestů a demonstrací

– 9. 12. jmenována nová vláda  “ národního porozumění“  v čele s Marianem Čalfou

– z několika kandidátů na úřad prezidenta navržen Václav Havel

– 28. 12.  rekonstrukce Federálního shromáždění – do čela Alexander Dubček

– 29. 12. 1989 FS volí  presidenta  Václava Havla