České země ve 2. polovině 19. století
BACHOVSKÝ ABSOLUTISMUS
– Po roce 1848 na trůně František Josef I. – schopný, mladý, ale velmi konzervativní
– Nový ministerský předseda →Alexandr Bach→ Bachovský absolutismus (neoabsolutismus) = snaha o opětovný návrat před rok 1848
– Absolutní zákaz politické činnosti a politického života – velkou moc má policie a tajná policie, stíhání těch, co jsou proti státu a monarchii či jsou politicky aktivní (internace K. H. Borovského v Brixenu)
– Zrušení roboty + zrušena dovozní a vnitřní CLA = pomoc při šíření průmyslové revoluce – lépe fungující státní správa
– 1859 A. Bach odvolán po ztrátě Lombardska
OBDOBÍ PO BACHOVI
– 1860 vydán Říjnový diplom→ František Josef se vzdává dobrovolně absolutní moci a zřizuje Říšský sněm, který se má podílet na tvorbě ústavy, zároveň zmíněno založení Zemských sněmů
– roku 1861 vydána Únorová ústava → obnovení politického a kulturního života (Národní divadlo 1881 vyhořelo, 1883 dokončeno znovu) politické směry:
- Šlechticko-konzervativní – chtěli obnovit Zemské sněmy v ZKČ, ale byli konzervativní – Thun, Clam-Martinic
- Liberální politika – nacionální měšťanstvo – Staročeši (Národní strana) – Palacký, později i Mladočeši
RAKOUSKÉ ÚSTUPKY
Po porážce v Prusko-Rakouské válce a ztrátě Benátska v 1866, využijí Uhři situace a
–1867 Rakousko-Uherské vyrovnání, tím vzniká personální unie (společný panovník, měna, armáda, zahraniční politika)
– Předlitavsko-Země koruny České, dnešní Slovinsko, Polsko a Rakousko
– Zalitavsko-Velké Uhry
– V 1867 v Prosinci vydána v Předlitavsku Prosincová ústava, která zaručovala mnoho svobod a platila až do konce monarchie – problémy – například úředníci měli umět česky i německy a to většina němců neumí
– 1871 padl návrh Fundamentálních článků = měli být posíleny pravomoci Čechů v rámci Předlitavska a větší samostatnost→ neprosadilo se z důvodů odporů Němců (zejména těch v ZKČ) a Maďarů → čeští politici zvolili odpor v podobě pasivní rezistence (nedocházeli na zasedání rady atd.) →rozkol
ČESKÁ POLITIKA
– založena 1874 Mladočeši (Národní strana svobodných) – bratři Grégrové
→ v Čechách dvě politické strany
1879 konec pasivní politiky→ v Říšském sněmu totiž Mladočeši (předtím aktivní už v Zemském sněmu) a roku 1878 – vznik Sociálně demokratické Českomoravské → organizované dělnictvo
– Mladočeši postupně prosadili sociální a jazykové změny:
- více českých gymnázií a škol
- rozdělení UK → Karlo-Ferdinandova univerzita
- definitivní zavedení češtiny do státní správy
- změna volebního řádu→ více spravedlivý
- kulturní organizace (Sokol – Tirsch)
- Otův slovník naučný
- definitivně otevřeno divadlo
- 70. léta: * organizované dělnické hnutí = Sociální demokracie česko-slovanská
- Rozvoj českého školství – střední, rozdělení univerzity v Praze na česko-německou, zavádění češtiny na úřadech
- 60. léta – kulturní spolky (TJ Sokol, Hlahol)
- Divadlo:
- 1862 – otevřeno prozatímní divadlo
- 1868 – základní kámen ND “ vydán almanach Ruch
- 1881 – otevřeno ND x požár
- 1883 – definitivně otevřeno
- Riegrův naučný slovník, Ottův slovník naučný