České země v období raného středověku
- první Slované v Čechách a na Moravě po r. 500
- usídlení v nížinách ohraničených horami (viz kronikář Kosmas, pověsti a archeologické vykopávky)
Sámova říše (623-658)
- západoslovanský vojenský kmenový svaz, jádro na jižní Moravě, v čele franský kupec Sámo
- obyvatelé: usedlí zemědělci, zruční řemeslníci
- opevněná hradiště s kamennými hradbami a valy, vodním příkopem, byla na vyvýšeninách nebo u řek
- vojenská demokracie → nutnost soudržnosti, společné vojsko, jediný velitel
- ohrožení vnějších nepřátel: na východě – nájezdy kočovných Avarů z asijských stepí, po vítězství nad nimi Sámo zvolen králem (vojenským kmenovým náčelníkem)
na západě – střetnutí s Franky, protože Sámo odmítl
poskytnout náhradu za oloupení kupců a podřídit se králi Dagobertovi I.
→ bitva u Wogastisburgu r. 631, Dagobertova vojska poražena po 3 dnech
- po Sámově smrti rozpad říše
- víc než 150 let je území beze zpráv, poté zprávy z franské Kroniky Fredegara (Historia Francorum)
Velkomoravská říše (833-906)
- nejstarší raně středověký západoslovanský stát (1. pol. st.) – na dolním toku Moravy
- základ – 2 knížectví, moravské (Mojmírovci) a nitranské (kníže Pribina)
- jihomoravská oblast, později Čechy, Slezsko, až po Krakov a Podunajskou nížinu
- neustálé nebezpečí vpádu vojsk ze západu (vojska franské říše, později východofranské)
- hospodářství: vhodné podmínky pro zemědělství – obilí, pícniny, vinná réva
- řemeslná výroba: železné nástroje, zbraně šperky
- obchodní styky s Franky a Byzanci, vývoz kůže, kožešin, stříbra, vosku, dovoz soli, koření, jantaru…
- společnost: bohatství a privilegia velmožů, svobodní bojovníci, rozdíly v majetku, knížata a velmoži x otroci a nevolníci
- rozlehlá hradiště: Staré Město u Uherského Hradiště (Velehrad), na Valech
u Mikulčic, na Pohansku
Mojmírovci – 1. dynastie
- Mojmír I. – schopný panovník, 831 přijal křest v bavorském Pasově (pronikání křesťanství k Slovanům původně ze západu), mírové vztahy s Franky, 833 konflikt s nitranským knížetem Pribinou → připojeno území Nitry a Pribina ve vyhnanství, v boji s Moravany zabit, nástupcem syn Kocel
- Rastislav – Mojmírův synovec, usilí o nezávislost politickou (obranný systém hradišť proti rozpínavosti Franků) a církevní (žádost pro byzantského císaře Michala III. o vyslání křesťanské misie)
- 863 příchod Konstantina Filozofa (později řeholní jméno Cyril) a Metoděje (bratři z makedonské Soluně – Thessaloniky)
- jejich přínos: slovanská liturgie
- výchova kněží
- staroslověnština = srozumitelný jazyk bohoslužeb a první spisovný a literární slovanský jazyk
- hlaholice = slovanské písmo na základě řecké abecedy, později jednodušší cyrilice
- z řečtiny do staroslověnštiny přeložena část Bible
- Metoděj schválen papežem jako arcibiskup moravsko-panonské diecéze
- Svatopluk, Rastislavův synovec, (za pomoci Franků byl Rastislav svržen, uvězněn a oslepen) postupně se zbavoval Franků za slib odvádění tributu (=poplatek za mír), sjednocení země, dobývání území středoevropských Slovanů, podporoval přemyslovského knížete Bořivoje
- chtěl oporu římského papeže, proto příklon k latinské literatuře (navzdory Metodějově činnosti)
- po Metodějově smrti 855 jeho žáci vyhnáni ze země nitranským biskupem Wichingem, spory mezi latinskými a slovanskými kněžími, zákaz slovanských obřadů
- Mojmír II., území vlastní Moravy, Čech, Slezska za Krakov a Podunajské nížiny
- vnitřní neshody v zemi – odpor kmenových knížat proti ústřední moci
- vnější útoky – východofranského krále Arnulfa a kočovných Maďarů
- kolem 906 zánik a rozpad na menší celky a nová centra
- kultura Velké Moravy: nejstarší staroslověnské památky – Kyjevské listy, Proglas (předmluva k překladu evangelia), Zákon sudnyj judem, Hospodine, pomiluj ny
- vliv byzantské a bavorské architektury a umění
- archeologické nálezy hradišť – Mikulčice, Staré Město
u Uherského Hradiště
- nástěnné malby do mokré omítky – fresky, keramika,
šperkařství ze zlata a stříbra (gombíky=knoflíky, spony,
náušnice…)
Český přemyslovský stát
- v době rozkvětu Velké Moravy Čechy její součástí, po rozpadu VM politické, hospodářské a kulturní centrum na západě, tj. v Čechách
- zemědělství: vedle háku rádlo s asymetrickou radlicí – lepší příprava půdy, lepší zapřahování dobytka → lepší využití tažné síly, trojpolní hospodářství
- většina pozemků v rukou panovníka
- knížecí nebo šlechtické statky s dvorci = dominikál
- vesnice s propůjčenou půdou poddaným = rustikál, poddaní závislí na feudální vrchnosti (naturální renta nebo robota, případně daně – berně)
- domácí řemeslná výroba – železářství, hrnčířství, tkalcovství
- obyvatelstvo: velké množství kmenů, největší kmen Čechů v pražské kotlině, převaha nad ostatními (Lučané, Lemuzi, Pšované…)
- hradiště (Tetín, Budeč…), nejvýznamnější pak Praha (pověst o založení Prahy kněžnou Libuší, Kosmova kronika)
- od Libuše a Přemysla Oráče ze Stadic odvozován původ kmene Čechů → Přemyslovci
- sousední kmeny označovány Němci pro nesrozumitelný jazyk
- vojenské útoky Bavorů a Sasů, mír vykupován za každoroční odvody stříbra a dobytka
- Bořivoj – 1. historicky doložený příslušník dynastie Přemyslovců, přijal s manželkou Ludmilou křest od Metoděje (východní křesťanství), po jeho smrti nezávislost Čech
- budování jednotného českého státu → centrum Pražský hrad z konce st.
- synové Bořivoje příklon k západnímu křesťanství
- Spytihněv – rotunda Petra a Pavla na hradě Budči, české kmeny se odtrhly od Velké Moravy
- Vratislav I. – založen chrám sv. Jiří na Pražském hradě
- Václav – boj křesťanství s pohanstvím, spory o poručnickou vládu za nedospělého Václava, 921 zavražděna babička Ludmila jeho matkou Drahomírou, za mučednickou smrt prohlášena církví za svatou
- mír s Jindřichem I. Ptáčníkem (za cenu tributu), ubránil samostatnost státu proti Němcům → Václav symbolem české státnosti
- vzdělanec, založen kostel sv. Víta na Pražském hradě (rotunda)
- spor s bratrem Boleslavem (touha po moci) → spiknutí proti Václavovi, asi 935 před chrámem ve Staré Boleslavi Václav zavražděn → prohlášen za světce → vznik svatováclavského kultu → patron české země
- Boleslav I. Ukrutný – dlouhodobý konflikt s německým králem Ottou I., r. 955 již spojenci → porážka Maďarů v bitvě na řece Lechu u Augsburku (oslabení jejich vlivu na Moravě)
- proces sjednocování, expanze + šíření křesťanství
- hospodářský rozkvět země, Praha centrum obchodu s Byzancí, Rusy, Araby, Židy
- ražba 1. české mince – stříbrný denár
- výběr daní od obyvatelstva → vydržování početné a vyzbrojené družiny, na dobytých územích hrady s kastelány, pevná vláda
- Boleslav II. Pobožný – dokončeno sjednocení země, se sestrami Mladou a Doubravkou (Dobrava) prováděl aktivní církevní politiku
- 973 biskupství v Praze, první biskup saský Dětmar, pak Slavníkovec Vojtěch
- 995 vyvraždění Slavníkovců → nadvláda Přemyslovců v Čechách (Slavníkovci – rovnocenný mocný knížecí rod, nebezpečný soupeř Přemyslovců)
- Vojtěch, Slavníkův syn, druhý pražský biskup, po vyvraždění Slavníkovců jel do Polska, za misijní cesty do Pruska zabit r. 997, prohlášen za světce
- rozsah říše: přibližně dnešní území bez Chebska, zasahující do Rakouska
- řád benediktinů – nositelé vzdělání a kultury
- Boleslavovi synové (Boleslav III., Jaromír, Oldřich) – první krize českého státu, vznik protičeského bloku a 30 let složitých bojů o trůn
- Boleslav III. Ryšavý – neschopný a krutý, mladší bratři utekli do Bavor, povstání českých velmožů → Boleslav vyhnán z Čech, zásah polského Boleslava Chrabrého a dosazen Vladivoj
- Vladivoj – jako první český kníže si dal udělit Čechy v léno od římského panovníka → český stát pokládán za součást římské říše, česká knížata volen zemským sněmem, ale potvrzována římskými panovníky
- po krátkém návratu Boleslava III. vláda polského knížete Boleslava Chrabrého – první pokus o polsko-českou říši (proti německému nebezpečí)
- Poláci vyhnáni z Čech zásluhou Jaromíra a německého krále Jindřicha
- Oldřich zbavil Jaromíra vlády, dobyl Moravu, po r. 1030 založen sázavský klášter, první opat Prokop
- Břetislav I., Oldřichův syn, schopný vládce a udatný bojovník („český Achilles“)
- nový rozmach státu, dovršení centralizace moci
- unesl z kláštera svou nastávající ženu Gutu (Jitku), viz pověst
- 1039 vpád do Polska = druhý pokus vytvořit českopolskou říši proti německé expanzi, dobytí území a velká kořist, i ostatky svatého Vojtěcha, snaha o zřízení biskupství a návrat k odkazu svatého Vojtěcha
- v Hvězdně nad Hrobem formulován nejstarší soubor zákonů = Břetislavova dekreta (dodržování křesťanských zásad, nerozlučitelnost monog. manželství, tresty za vraždy, alkoholismus…)
- dvě výpravy císaře Jindřicha III. do Čech – v první císař poražen u Domažlic, při druhé poražen Břetislav, ztráta dobytých území, slib vazalské věrnosti
- Morava rozdělena do tří údělných knížectví mezi syny Vratislava, Konráda Brněnského a Otu → knížectví olomoucké, brněnské, znojemské = záruka soudržnosti státu
- 1054/55 tzv. seniorát (stařešinské právo) vládcem v Čechách vždy nejstarší příslušník přemyslovské dynastie , ale nedodržován
- 150 let bojů o trůn po Břetislavově smrti, krize oslabující stát
- nejschopnější byl Vratislav II., druhorozený syn Břetislava, na trůně po smrti bratra Spytihněva II.
- Vratislav II. byl spojencem císaře Jindřicha IV. V bojích o investituru s papežem Řehořem VII. → 1085 za to královský titul (poprvé v Čechách), pouze pro jeho osobu
- Kodex vyšehradský – iluminovaný rukopis, doklad vyspělé románské knižní malby
- knížecí sídlo přeneseno na Vyšehrad, přestavba sázavského kláštera
- porušování seniorátu, epizodní vláda Konráda I. Brněnského, Břetislava II., Bořivoje II., Svatopluka, Vladislava I.
- Soběslav I. – přechodná stabilizace moci
- 1126 vojsko německého krále Lothara poraženo u Chlumce
- budování kostelů, románská rotunda na Řípu na počest vítězství nad Lotharem, opevnění Pražského hradu → kamenná pevnost
- Vladislav II. – druhý český král, za slib pomoci německému císaři Fridrichu I. Barbarossovi (Rudovousovi) r. 1158 udělen královský titul, přislíben dědičně pro jeho nástupce
- stavba kamenného mostu přes Vltavu (Juditin – manželka) , druhý nejstarší ve střední Evropě, zřítil se 1342, pak postaven také Strahovský klášter, kostely
- Vladislavovi nástupci – boje o moc → zásahy císařů do českých záležitostí, r. 1182 zřízení samostatného moravského markrabství, markrabě Konrád II. Ota
- období bojů o trůn až do konce st.
- za Konráda II. Oty vydána statuta knížete Konráda – český zákoník (šlechta jako vrstva svobodných a dědiční vlastníci půdy)
- v průběhu st. celkově hospodářský vzestup, oslabování pozic římského panovníka