České země v době Třicetileté války a období nástupu absolutismu, upevňování habsburské monarchie

třicetiletá válka 1618 – 1648

• zhoršení rozporů mezi evropskými státy
• stoupenci absolutní panovnické moci × stoupenci stavovských principů
• kromě hospodářských rozdílů tu byly především rozdíly náboženské – v zaostalých zemích upevňování katolictví × ve vyspělých zemích reformace
• hlavní motivy bojů byl ale zápas o územní, politické a mocenské zisky

2 nepřátelské tábory:

• španělští a rakouští Habsburkové(+papež, katolická Liga v říši)
• protihabsburská koalice (Nizozemí, Francie, Anglie, protestantská Unie v říši, česká stavovská opozice, Benátsko, Švédsko, Dánsko)

etapy třicetileté války

• válka česká (1618 – 1620) – české stavovské povstání, po Bílé hoře se sice hlavní boje přenesly jinam, ale české země stále museli hradit vojenské výdaje a byly pleněny saskými a švédskými vojsky
• válka falcká (1621 – 1623) ve které ztratil Fridrich Falcký Horní a Dolní Falc a kurfiřtskou hodnost
• válka dánská (1625 – 1629)
• obava zvl. Nizozemců z úspěchů Habsburků – nebezpečí jejich expanze à vznik širší protihabsburské koalice v Haagu (haagská koalice)
• nebezpečí pro Ferdinanda II. – pomoc mu nabídl Albrecht z Valdštejna à porážka protestantských oddílů u Dessavy (odměny od císaře, titul generalissima – nejvyššího vojenského velitele) – vyvolal však závist u německých knížat a byl pak propuštěn
• rozpad haagské koalice – vyhlášení restitučního ediktu – požadavek navrácení majetku katolické církvi (návrat do stavu před augsburským mírem 1555) à vyvolal ale odpor a novou protihabsburskou koalici
• v českých zemích byla vydána nová zemská ústava Obnovené zřízení zemské – právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje
• válka švédská (1630 – 1635)
• vpád švédské armády krále Gustava II.Adolfa do Pomořan (spojenci Braniborsko a Sasko)à vítězství (bitva u Breitenfeldu) à zvrat ve válce à saská vojska pronikla do Prahy – s nimi se navrátila i část české emigrace
• znovu byl povolán Valdštejn – nerozhodná bitva se Švédy (u Lützenu-švédský král padl) à Valdštejnovo vyjednávání, ale hrál to na obě strany – vysloužil si nedůvěru a následně byl na rozkaz Ferdinanda zavražděn
• válka švédsko – francouzská (1635-1648)
• konflikt Francie s Habsburky o evropskou hegemonii (koalice se Švédy a Nizozemím) – proměna války v tažení za kořistí
• během této etapy vpády švédských vojsk do Čech (stále naděje české emigrace na obnovu stavovské monarchie)
• 1645 porážka habsburské armády v bitvě u Jankova (u Tábora) = jedna z nekrvavějších bitev 30leté války – k porážce Habsburků chybělo málo
• 1648 – znovu vpád Švédu, ale tentokrát vyvolal prudký odpor – obsazeny Hradčany a Malá Strana, plenění Prahy (poslední vojenská operace na našem území) – byla uloupena většina uměleckých sbírek Rudolfa II. – dodnes majetkem Švédského království

24.10.1648 – Vestfálský mír

výsledky:

• neúspěch Habsburků získat hegemonii ve střední Evropě – hegemoniální postavení Francie
• zachována roztříštěnost Německa – pád Svaté říše do bezvýznamnosti
• z náboženského hlediska situace vrácena do roku 1624 (co bylo k tomuto datu katolické, zůstane katolické) à konec všem nadějím české emigrace na návrat do země (nezájem protihabsburské koalice o uspořádání poměru v Čechách) – Komenského Kšaft umírající matky jednoty bratrské

vláda Leopolda I. (1657 – 1705)

• za jeho vlády se monarchie přetvářela v absolutistický stát – byrokratickými prostředky
• české země rozsahem a hospodářským významem nejdůležitější část monarchie
• poněmčování, rekatolizace (jezuité)
• válka poznamenala zemi – hospodářský pokles, pokles počtu obyvatelstva
• v zemském sněmu (obnoveno Obnoveným zřízením zemským) nejpřednější místo duchovenstvo, scházet se ale mohl jen z podnětu panovníka
• boje s osmanskými Turky

v českých zemích nevolnická povstání:

• proti zvyšování poddanských povinností, bídě způsobené válkou, růst roboty, upevnění nevolnictví, růst daní
• 1680 – 1.velké nevolnické povstání vynutilo si císařský robotní patent (omezení roboty na 3 dny v týdnu)
• povstání na Chodsku proti vrchnosti (Lomikarovi) – vůdcem Jan Sladký Kozina (viz Psohlavci)

dokončení rekatolizace – barokní umění

za Karla VI. (1711 –1740) došlo k dynastickým sporům – bez mužského dědice

• snaha získat nástupnická práva pro svou dceru Marii Terezii + nedělitelnost říše = tzv. pragmatické sankce (1713) à po jeho smrti válka o dědictví rakouské