České země v době Třicetileté války a období nástupu absolutismu, upevňování habsburské monarchie
třicetiletá válka 1618 – 1648
- zhoršení rozporů mezi evropskými státy
- stoupenci absolutní panovnické moci × stoupenci stavovských principů
- kromě hospodářských rozdílů tu byly především rozdíly náboženské – v zaostalých zemích upevňování katolictví × ve vyspělých zemích reformace
- hlavní motivy bojů byl ale zápas o územní, politické a mocenské zisky
2 nepřátelské tábory:
- španělští a rakouští Habsburkové(+papež, katolická Liga v říši)
- protihabsburská koalice (Nizozemí, Francie, Anglie, protestantská Unie v říši, česká stavovská opozice, Benátsko, Švédsko, Dánsko)
etapy třicetileté války
- válka česká (1618 – 1620) – české stavovské povstání, po Bílé hoře se sice hlavní boje přenesly jinam, ale české země stále museli hradit vojenské výdaje a byly pleněny saskými a švédskými vojsky
- válka falcká (1621 – 1623) ve které ztratil Fridrich Falcký Horní a Dolní Falc a kurfiřtskou hodnost
- válka dánská (1625 – 1629)
- obava zvl. Nizozemců z úspěchů Habsburků – nebezpečí jejich expanze à vznik širší protihabsburské koalice v Haagu (haagská koalice)
- nebezpečí pro Ferdinanda II. – pomoc mu nabídl Albrecht z Valdštejna à porážka protestantských oddílů u Dessavy (odměny od císaře, titul generalissima – nejvyššího vojenského velitele) – vyvolal však závist u německých knížat a byl pak propuštěn
- rozpad haagské koalice – vyhlášení restitučního ediktu – požadavek navrácení majetku katolické církvi (návrat do stavu před augsburským mírem 1555) à vyvolal ale odpor a novou protihabsburskou koalici
- v českých zemích byla vydána nová zemská ústava Obnovené zřízení zemské – právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje
- válka švédská (1630 – 1635)
- vpád švédské armády krále Gustava II.Adolfa do Pomořan (spojenci Braniborsko a Sasko)à vítězství (bitva u Breitenfeldu) à zvrat ve válce à saská vojska pronikla do Prahy – s nimi se navrátila i část české emigrace
- znovu byl povolán Valdštejn – nerozhodná bitva se Švédy (u Lützenu-švédský král padl) à Valdštejnovo vyjednávání, ale hrál to na obě strany – vysloužil si nedůvěru a následně byl na rozkaz Ferdinanda zavražděn
- válka švédsko – francouzská (1635-1648)
- konflikt Francie s Habsburky o evropskou hegemonii (koalice se Švédy a Nizozemím) – proměna války v tažení za kořistí
- během této etapy vpády švédských vojsk do Čech (stále naděje české emigrace na obnovu stavovské monarchie)
- 1645 porážka habsburské armády v bitvě u Jankova (u Tábora) = jedna z nekrvavějších bitev 30leté války – k porážce Habsburků chybělo málo
- 1648 – znovu vpád Švédu, ale tentokrát vyvolal prudký odpor – obsazeny Hradčany a Malá Strana, plenění Prahy (poslední vojenská operace na našem území) – byla uloupena většina uměleckých sbírek Rudolfa II. – dodnes majetkem Švédského království
24.10.1648 – Vestfálský mír
výsledky:
- neúspěch Habsburků získat hegemonii ve střední Evropě – hegemoniální postavení Francie
- zachována roztříštěnost Německa – pád Svaté říše do bezvýznamnosti
- z náboženského hlediska situace vrácena do roku 1624 (co bylo k tomuto datu katolické, zůstane katolické) à konec všem nadějím české emigrace na návrat do země (nezájem protihabsburské koalice o uspořádání poměru v Čechách) – Komenského Kšaft umírající matky jednoty bratrské
vláda Leopolda I. (1657 – 1705)
- za jeho vlády se monarchie přetvářela v absolutistický stát – byrokratickými prostředky
- české země rozsahem a hospodářským významem nejdůležitější část monarchie
- poněmčování, rekatolizace (jezuité)
- válka poznamenala zemi – hospodářský pokles, pokles počtu obyvatelstva
- v zemském sněmu (obnoveno Obnoveným zřízením zemským) nejpřednější místo duchovenstvo, scházet se ale mohl jen z podnětu panovníka
- boje s osmanskými Turky
v českých zemích nevolnická povstání:
- proti zvyšování poddanských povinností, bídě způsobené válkou, růst roboty, upevnění nevolnictví, růst daní
- 1680 – 1.velké nevolnické povstání vynutilo si císařský robotní patent (omezení roboty na 3 dny v týdnu)
- povstání na Chodsku proti vrchnosti (Lomikarovi) – vůdcem Jan Sladký Kozina (viz Psohlavci)
dokončení rekatolizace – barokní umění
za Karla VI. (1711 –1740) došlo k dynastickým sporům – bez mužského dědice
- snaha získat nástupnická práva pro svou dceru Marii Terezii + nedělitelnost říše = tzv. pragmatické sankce (1713) à po jeho smrti válka o dědictví rakouské