České země v 2. polovině 15. století, vliv husitství na reformaci v Německu a ve Švýcarsku

Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad

• po smrti Zikmunda byl zvolen Albrecht II. Habsburský –1437 (1397 – 1439, zeť a).
• nepovedlo se mu však dostat všeobecného uznání, byl totiž protihusitsky zaměřený
• 10. 1439 Albrecht II. umírá na mor
• po jeho smrti se narodil Ladislav zvaný Pohrobek
• v Čechách nastalo úplné bezvládí, až 29. 1. 1440 se katoličtí i kališničtí stavové dohodli o zachování míru a pořádku v zemi prostřednictvím landfrídů.

(Landfríd – krajský politický svazek pánů, rytířů a měst)

• do čela nejmocnějšího landfrídu byl zvolen Jiří z Poděbrad, jeho sokem byl Oldřich z Rožmberka, který vytvořil katolický svazek na jihu Čech
• 1448 – Jiří z Poděbrad získal spojence v Čechách a vytvořil tzv. Jednotu Poděbradskou
• 1449 – Katolické panstvo vytvořilo proti Jiřímu tzv. Jednotu Strakonickou,
• Jiří ovládl Prahu, vyhnal odtud katolické panstvo, získal převahu v Čechách a spor mezi jednotami vyhrál
• Zemský sněm ustanovil Jiřího zemským správcem na 2 roky a v roce 1454 na další 3 roky
• 1452 – na uherský trůn nastoupil teprve 12 let starý Ladislav Pohrobek
• koncem roku 1453 usedá i na český trůn
• zemští správcové, v Čechách Jiří z Poděbrad a v Uhrách Matyáš Hunyady zůstávají ve svých funkcí (Matyáš Hunyady pocházel ze sedmihradského šlechtického rodu, žil v letech 1407 – 1456, byl otcem Matyáše Korvína, dokázal několikrát porazit Turky, od roku 1441 byl sedmihradským vévodou)
• roku 1457 Ladislav Pohrobek umírá na leukémii
• 1458 byl uherským králem zvolen Matyáš Hunyady
• 1458 byl českým králem zvolen Jiří z Poděbrad – první skutečná volba českého krále

Jiří z Poděbrad

• usiloval o klid v zemi, o pokojné soužití katolíků s kališníky
• základem jeho politické koncepce byla Basilejská kompaktáta (svoboda vyznání), byly přijaty na sněmu v Jihlavě konaném 1436
• roku 1462 papež Pius II. (Piccolomini Aeneas Silvius, žil v letech 1405 – 1464, italský diplomat a humanista, působil roku 1451 v Čechách jako vyslanec Fridricha třetího, od roku 1458 papež jako Pius druhý, zahájil tažení proti utrakvismu, autor řady spisů – Kronika česká – zaměřená proti husitství) prohlásil kompaktáta za neplatná a Jiří z Poděbrad je nařčen z kacířství – 1466
• Jiří byl formálně zbaven trůnu, proti kališnickým Čechům byla vyhlášena křížová výprava
• roku 1468 Matyášm Korvín – zahájil křížovou výpravu, papež mu slíbil českou korunu,
• Jiří získal spojence – polské Jagellovce
• roku 1469 byl Matyáš obklíčen u Vilémova u Havlíčkova Brodu a byl donucen se vzdát
• byl propuštěn za slib, že zanechá dalších bojů – Matyáš tento slib porušil velmi brzy, roku 1469 se v Olomouci nechal zvolit českým králem (uznán jen na Moravě) – znovu boj, Jiří měl vítězství téměř na dosah, ale umírá
• po dohodě s Kazimírem Polským nastupují v Čechách Jagellovci

Hospodářství za Jiřího z Poděbrad

• obnova těžby stříbra v Kutné Hoře a ražby českého groše
• péče o bezpečnost obchodních cest
• v letech 1462 – 1464 vyslal rytířské mírové poselstvo – snaha o vytvoření spolku křesťanských panovníků Evropy – koalice proti Turkům, snaha řešit evropské konflikty mírovým jednáním, snaha zabránit izolaci Čech v katolické Evropě – neuskutečněna kvůli propagandě papeže

Čechy za Jagellonců

Vladislav II.

• po smrti Jiřího byl zvolen Vladislav II. (1471 – 1516), který z počátku své vlády ovládal pouze Čechy, jelikož Morava, Slezsko a Lužice uznávaly Matyáše – boje skončily – tzv. Olomouckou smlouvou (dohodou)
• oba si ponechali titul českého krále, Vladislav vládl pouze v Čechách a Matyáš ve vedlejších zemích České koruny ( Morava, Slezsko a Lužice ).
• po Matyášově smrti roku 1490 měly být tyto země vykoupeny a navráceny České koruně – smlouva znamenala vážné ohrožení celistvosti českého státu
• Vladislav také získal uherský trůn – personální unie až do roku 1918
• Vladislav podporoval katolickou církev, přesto roku 1485 byl uzavřen náboženský smír na sněmu v Kutné Hoře, kompaktáta byla znovu prohlášena za zemský zákon
• Vladislav byl velice slabý panovník (přezdívka král dobře – Bene)
• panovník se začíná dělit o pravomoc ve státě se stavy – vzestup významu sněmů – zástupci stavů rozhodují o otázkách politických, zahraničních a finančních
• 1501 se právně uzavírá vyšší šlechta – vzniká panský stav
• 1564 se právně uzavírá nižší šlechta – rytíři
• Správou země byl pověřen zemský sněm – jednání ve třech kuriích (každý pán nebo rytíř měl jeden hlas v dané kurii, v městské kurii mělo jeden hlas každé královské město) Práva sněmu – povolovat panovníkovi výběr daní, tvorba zákonů, povolení k vojenským tažením za hranice, usnesení nevyžadovalo královský souhlas
• Vladislav přesídlil z Prahy do Budína
• –šlechtické rody začaly podnikat přestože k tomu neměli právo (například vařit pivo, přestože várečné právo měly pouze města)
• roku 1500 bylo vydáno Vladislavské zřízení zemské – nejvyšší zemský zákon – omezení moci krále, posílení moci šlechty
• Jagellonská gotika – Vladislav podporoval umění, nechal postavit chrám sv.Barbory v Kutné Hoře, Jagellonský sál na Pražském hradě, stavitelé Bebedikt Ried, Matěj Rejsek

Ludvík Jagellonský

• po Vladislavovi vládl Ludvík Jagellonský (1516 – 1526) zvaný dítě
• další pokles autority panovníka, sídlil většinou v Uhrách, stupňují se vzájemné souboje mezi panstvem a rytířstvem
• v letech 1523 – 1524 došlo v Praze k rozštěpení kališnické církve, vznikají dvě větve novoutrakvisté –a staroutrakvisté –
• Luteráni byli donuceni opustit Prahu

Stálé nebezpečí nájezdů Turků

• 1526 – vpád Turků do Uher – Ludvík bojoval proti trojnásobné přesile bez pomoci ostatních států, došlo k bitvě u Moháče v dnešním Maďarsku – vítězství Turků, král při útěku zahynul v bažinách
• Česká a uherská větev Jagellovců vymřela po meči

Hospodářství

• rozvoj hornictví
• poslední vzestup těžby stříbra v Kutné Hoře – od roku 1515 se začalo těžit stříbro v Jáchymově
• roku 1519 se začali razit nové mince – tolary  
• celkově došlo k překonání rozvratu způsobeného
• šlechta začíná podnikat – rybníkářství okolo Třeboně, pivovarnictví, vinařství, nejlépe prosperující rody byly Smiřičtí a Trčkové z Lípy
• 1487 – usnesení o omezení pohybu poddaných – změna poddanského vztahu v nevolnictví, růst roboty – vzpoury
• 1494 – povstání v Zábřehu na Moravě, 1496 povstání havířů v Kutné Hoře – 10 vůdců popraveno
• 1498 – Litoměřice – Dalibor z Kozojed se ujal prchajících poddaných z okolí, za což byl popraven
• 1525 – ohlas německé selské války, povstání havířů v Jáchymově a povstání na Chodsku

Německá reformace

• hnutí za nápravu církve, která káže pokoru, přičemž sama žije v bohatství, prodává odpustky,dostává desátky
• střední Německo bohaté na nerostné bohatství – stříbro
• severu -hlavní zdroj obživy zemědělství – oblast nejchudší
• proti církvi také bojují drobní obchodníci, kteří chtějí zbavit církev její moci a požadují sjednocení Německa – nemuseli by platit clo,
• vláda císaře je omezená jen na jeho dědičné země
• papež a církev vlastní 1/3 německého pozemkového vlastnictví
• národní mohutná proticírkevní hnutí, podnět pro tyto hnutí dal profesor Wittenberské univerzity Martin Luther (1483 – 1546) , on sám však s povstáním nesouhlasil, kritika církve za morální úpadek
• roku 1517 vydal 95 tezí proti církvi – kritizuje papeže, je proti celibátu a prodávání odpustků /přibil je na dveře kostela/
• rovněž přeložil bibli do Němčiny – překlad základem novodobé němčiny
• nejpočetnější skupinou z jeho přívrženců byla šlechta, jelikož tvrdil, 1519 – přijal odkaz od Husa, považoval se za jeho pokračovatele
• 1520 – veřejně spálena bula papeže Lva desátého, ve které byl odsouzen Luther jako kacíř, Luther byl dán do říšské klatby
• Luther se ukrýval na hradě Wartburg – vytvořil zde svoji ucelenou ideologii o nápravě církve – proti odpustkům, reforma celého způsobu života římské církve, absolutní autorita sv. písma, zjednodušení bohoslužeb, přijímání pod obojí,zavedení němčiny do bohoslužeb, odmítl celibát, odmítl radikály – proti selským povstáním
• 1522 – vznik nové církve – Luteránská ( protestanti , evangelíci )
• císař Karel V. se snaží o likvidaci reformace – luteráni protestují – protestanti
• vzniká jednota Šmalkaldská – spolek na ochranu zájmů luteránů, bojuje proti Karlovi

Německá selská válka

• radikalizace poddaných na vesnici – proti útisku, bojují za zrušení poddanství a roboty a zrušení dávek
• lidé napadají panská sídla, rabují je a drancují, zasahuje několik oblastí Německa, ovšem ne najednou, spíše se přelévalo – to ulehčovalo jeho potlačení
• 3 centra – jihozápadní Německo 1524 -, v čele Tomáš Müntzer, považoval se za pokračovatele husitů, marný pokus o sjednocení lidových sil v Německu, vytvořili 1 .program – tzv . artikulový list (úplné odstranění vykořisťování) – zpočátku mělo hnutí úspěch (císařské vojsko bylo zaměstnáno v Itálii v boji proti francouzskému královi) . Nakonec bylo povstání potlačeno
• povstání v Horním Švábsku – umírněnější program – tzv. 12 artikulů (nevolnictví – rolnické houfy byly poraženy, neorganizovaná msta – ničení kostelů,panských dvorů
• 1525 – povstání ve Francích – požadavky sedláků v pozadí, hnutí sedláků zradou měst potlačeno
• Střední Německo – centrem byl Mühlhausen, oblast nejradikálnější (havíři ze stříbrných dolů) – požadovali odstranění veškerého zla na zemi
• 1525 – porážka povstalců u Frankenhausenu, Müntzer zde zajat a popraven
• Alpské země – udržely se nejdéle, do června 1526,
• Německá selská válka neskončila, byli poraženi pouze radikálové, poslední ohlas války byl 1534 – povstání řemeslníků ve vestfálském Münsteru – v čele Jan Mathys (zavedení společného vlastnictví) a Jan z Leidenu – zmocnili se města, biskup a šlechta vyhnáni z města , zřízena společná správa , vojenská povinnost. 1535 – poraženi a upáleni .
• 1547 – šmalkaldská válka – protestanti poraženi u Muhlberka (Karel V. a Ferdinand I.), ale mocensky nezlomeni, vytvořena proti císařská opozice, Karel nucen jednat, 1555 Augsburský mír – rovnoprávnost s katolíky, svoboda vyznání se týkala jen šlechty a měst

Reformace ve Švýcarsku

• v Curychu – farář Huldrych Zwingli – vyjadřoval zájmy řemeslníků a obchodníků,
• 1523 – 67 tezí (zlepšení podmínek života na zemi, proti celibátu, konfiskace církevního majetku, úsilí o sjednocení kantonů pod vedením Curychu, padl 1531 v bitvě u Kappelu proti katolickým kantonům)
• v Ženevě – Jean Kalvín – nejvíce vyhovoval potřebám měšťanstva, vyšel z Zwingliho, učení o predestinaci (každý člověk má Bohem určené poslání, důraz na pracovitost, skromnost, souhlasí s násilím poddaných proti vrchnosti, porušuje-li křesťanské zásady, zákaz veřejných zábav, zpívaly se jen žalmy). Postupně se stal vládcem Ženevské republiky, v jejím čele stojí rada (politické záležitosti) a církevní sbor.
• Mezi zwingliánstvím a kalvínstvím uzavřen mír 1566 – Helvétská konfese