České stavovské povstání 1618 – 1621

situace před povstáním

• vyvrcholení soupeření mezi českými stavy (stoupenci stavovského uspořádání) x králem (úsilí o absolutistickou vládu) za Matyáše I.
• náboženské spory (většina šlechty protikatolická a protihabsburská), španělská strana proti Majestátu (uzákoňující náboženskou svobodu, 1609)
• Matyáš začal uvažovat o svém nástupci, (neměl potomky) vybral bratrance Ferdinanda II. Štýrského. To se příliš nezamlouvalo stavům, protože věděly, jak nekompromisně zasahoval proti nekatolíkům + absolutismus

formování odporu

• sjezd nekatolických stavů v Praze (březen 1618) – stížnost na porušování zemských svobod a Majestátu, Matyášem omítnuto, sjezd zakázán à pobouření stavů
• à shromáždění radikálního křídla v Karolinu (květen) – ovládli situaci proti mírné opozici ochotné vyjednávat

pražská defenestrace 23.5.1618

• třetí v pořadí (první 1419 husité, druhá 1483 za Vladislava Jagellonského)
• po improvizovaném soudu (obvinění z porušování zemských stavovských svobod) – svržení královských místodržících z oken do hradního příkopu à definitivní rozchod s Habsburky, akce měla zabránit mírnějšímu křídlu vyjednávat a měla vytvořit prostor pro svazek se zahraničím)

vláda 30 direktorů -prozatímní převzetí správy země stavovským odbojem (rovným dílem tři stavy: panstvo, rytířstvo, měšťanstvo), ze země vyhnáni jezuité, vytvořeno žoldnéřské vojsko

• Morava zůstala neutrální
• odboj výhradně stavovský (šlechta nechtěla účast chudiny – sociální vzpoura)

zahraničí nakloněno spíše Habsburkům, Francie zatížena vlastními spory s hugenoty, německá Unie nejednotná (s Katolickou ligou smlouva o neútočení), angl. a dán. králové považovali za projev neposlušnosti k panovníkovi, pomoc pouze z Nizozemí (vedlo boj proti Španělům)

naopak Habsburkové měli širokou podporu: německá katolická Liga, polský král, papež, španělští Habsburkové à převaha finanční a vojenská
à tažení do Čech, 3 roky bojů se stavy – střídavé úspěchy

• 1619 – schválena nová ústava – ustanovena konfederace zcela rovnoprávných zemí (Morava,Slezsko,obě Lužice), moc panovníka omezena stavy
• Ferdinand II. sesazen, českým králem zvolen Fridrich Falcký (tzv. zimní král, německý kalvinista, zeť anglického krále Jakuba I.) – nedostatek autority a odpovědnosti
• v březnu 1920 se ke konfederaci přihlásili i stavové uherští a rakouští = oslabení habsburské moci, snaha o obnovení moci, v prvé řadě o porážku českého povstání

Bitva na Bílé hoře u Prahy – 8.11.1620

• rozhodující bitva (2 hodiny) – úplná porážka stavovského vojska
• demoralizované, diletantské vedení, chaos, materiální potíže, zbabělý útěk, Praha vydána zadarmo
• příčiny porážky: stavy osamoceny, zklamala zahraniční pomoc, radikalismus hrstky vůdců, pasivita ostatních, nevyhranění cesta, nejasné cíle, špatně placená armáda, epidemie, zima, hlad, demoralizace

důsledky porážky:

• pronásledování účastníků odboje – staroměstská exekuce 21.6.1621 – poprava 27 vůdců povstání (kat Jan Mydlářem) – (např.Kryštof Harant, Jan Jesenius)
• všem účastníkům odboje zkonfiskován majetek à obohacení církve, i šlechtic Albrecht z Valdštejna (Frýdlantské vévodství- statky v sev.Čechách „stát ve státě“) – vojevůdce v 30leté válce
• dokončeno protireformační úsilí Habsburků, katolictví jediné povolené náboženství, proces rekatolizace řízen jezuity (školství, cenzura – pálení knih), zrušen Majestát (=návrat do předhusitského období) à emigrace (mnoho vzdělanců – Komenský) à úpadek českého kulturního života
• 1627/28- Obnovené zřízení zemské – právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje
  uzákonění dědičného práva Habsburků, němčina zrovnoprávněna s češtinou, českým králem znovu Ferdinand II.Štýrský (nazýván „krvavý“ – odpovědný i za vraždu Albrechta z Valdštejna)