České knížectví 995 – 1212
995 – vyvraždění Slavníkovců za vlády Boleslava II. Pobožného
po Boleslavově smrti 1.krize českého státu
- proč: vznik a expanze Polska a Uher + spory mezi Boleslavovými syny (Boleslav III. Ryšavý, Jaromír, Oldřich /manželka Božena/) – cizí panovníci zasahují do českých záležitostí
- zásah polského knížete Boleslava Chrabrého – dosadil Vladivoje (pochybného příbuzného Přemyslovců), který si nechal (1002) udělit Čechy v léno od římského panovníka – český stát pak považován za součást římské říše
vláda Břetislava I. – syn Oldřicha, „český Achilles“, schopný vládce i udatný válečník
- musel unést svou nastávající manželku Jitku (Guta) z kláštera
- expanze – opět připojena Morava, výprava do Polska (à přivezl z Hnězdna ostatky sv.Vojtěcha do Prahy)
- vydání 1.českého zákoníku „Hnězdenský dekret“
- ustanovil tzv.seniorát – vládcem v Čechách měl být nejstarší panovník přemyslovské dynastie (mělo to zabránit sporům, ale nedodržováno)
po Břetislavově smrti – zásahy německých panovníků, závislost českých knížat, krize a oslabení státu
Vratislav II. – nejschopnějším (druhý syn Břetislava)
- český král – pouze pro svou osobu (nepotvrzený papežem) – za pomoc císaři Jindřichovi IV v boji o investituru s papežem Řehořem VII
- knížecí sídlo přesunuto na Vyšehrad
- kulturní vzestup země; Kodex vyšehradský – bohatě ilustrovaná kniha, u příležitosti korunovace
- k oslabení centralismu pražského biskupství založeno biskupství moravské (v Olomouci)
následovalo porušování zásad seniorátu à boje o moc
Soběslav I.
- přechodná stabilizace moci
- přestavba Pražského hradu
Vladislav II.
- spojenec římského císaře Fridricha I.Barbarossy, účast na vojenské výpravě do Itálie
à 1158 – královský titul (opět jen pro svou osobu) = druhým českým králem (jako Vladislav I.) - postaven kamenný Juditin most (pojmenován po manželce, 2.nejstarší v Evropě)
Vladislavovi nástupci – boje o moc až do konce 12.století
- ztráta autority českého vládce à zásahy císařů do českých záležitostí
- zřízení samostatného moravského markrabství à postavení svébytného útvaru (podřízenost přímo císaři), ačkoli stále tvořilo jedno soustátí s Čechami
v průběhu 12.století
- hospodářský vzestup, oslabování římského panovníka
- vznik středověké šlechty z původní knížecí družiny
na konci 12.století – stabilita poměrů, upevnění českého státu, konec vnitřních rozbrojů
Přemysl I. Otakar
- obratná politika, obnovení královského titulu v Čechách
- 1212 královský titul stvrzen dědičně Zlatou bulou sicilskou – císařem Fridrichem II.
- vedle toho, právo Čechů volit svého krále, závazky vůči říši jen symbolické
à Čechy se z knížectví staly dědičným královstvím a zároveň nejpřednějším útvarem v římské říši