Čechy v době vlády posledních Přemyslovců

• dědičné území Přemyslovců: Čechy a Morav
• období upevnění českého státu – konec vnitřních rozbrojů (bojů o trůn), vnějšího nebezpečí, překonání údobí rozdrobenosti
• vznik a rozvoj měst, výstavba šlechtických hradů
• kolonizace – zakládání nových sídel v důsledku růstu obyvatel, vnitřní kolonizace – zalidňování v dosud neobydlených oblastech (kácení lesů), vnější kolonizace – pohraniční území osidlováno osadníky (kolonisté) ze sousedních zemí
• práva: emfyteutické (zákupní) – lokátor vybere půdu, postavení příbytků, kolonisté platí dávky vrchnosti, chodí robotovat
• města: centra řemesel, vzniká z vesnice u hradu, na zeleném vrchu, domy blízko u sebe (mor), špatná hygiena, požáry (nejsou komíny)
• druhy měst: Královská – zakládá panovník, města horní (bohatá, těžba), věnná (královen), Poddanská – zakládá šlechta, církev, daně se platí tomu, kdo město založil, mají různá práva (mít hradby, hrdelní – popravy, vaření piva, samospráva, tržní)
• úzké spojení českých zemí s Evropou
  • založení 13 královských měst (např. Hradec Králové, Brno, Znojmo, Olomouc…)
• vymezeny sféry vlivu: církve, královské moci, šlechty, měst
• vybudování vrcholné středověké monarchie; převaha tržních vztahů
  • vrchol románského umění, obliba legend o sv. Prokopovi a Václavovi, Mater verborum – latinský biblický slovník s českými glosami
    • Přemysl Otakar II. (1253-1278)
      • „král železný a zlatý“ – značí vojenskou sílu a moc + bohatství
      • nejslavnější Přemyslovec ve střední Evropě, stal se kurfiřtem = vysocí světští (4) a církevní (3) hodnostáři mající právo volit císaře
      • podpora kolonizace a hospodářského podnikání – založeno 25 měst – Kolín, Chrudim (cesta na Moravu), České Budějovice (spoje do Podunají), hrady Bezděz, Poděbrady (opora královské moci)
      • zdroj příjmů z jihlavských dolů – právo urbura = právo krále na drahé kovy; právo razit mince
      • rozvoj zemědělství, řemesel, obchodu
      • změna mezinárodní situace: německé oblasti – rozdrobené (knížectví, hrabství, města) X Přemyslova říše – silný hospodářský a politický celek
      • v krizovém období mezivládí se římští králové nezajímali o německé oblasti – přesun těžiště moci ve střední Evropě na východ do rukou neněmecké dynastie
      • výbojná a sňatková politika:
        • državy: Rakousy (sňatek s Markétou Babenberskou) rozšířeny dědictvím (Korutany, Kraňsko)
        • konflikt s uherským králem Bélou IV. – 1260 bitva u Kressenbrunnu – vítězství Přemysla Otakara II. (zisk Štýrska)
        • 1261 nový sňatek Přemysla s vnučkou Bély IV.- Kunhutou
        • 1266 Přemysl obsadil Chebsko – české panství sahá od Krkonoš až k Jaderskému moři – nejmocnější středoevropský stát
        • účast na křížovém tažení do pohanského Pruska (1255 a 1267)
        • snaha o obnovení českého vlivu v Polsku + nový střet s uherským králem Štěpánem V. – dočasné ovládnutí některých měst v Uhrách – 1271 Bratislavský mír
          • vnitřní politika:
            • počátky zemského soudu – nejvyššího soudního orgánu šlechty
            • vznik tzv. desek zemských = zápisy o držbě šlechtických statků, o žalobách, soudních rozhodnutích
            • zemský sněm – zasedal mimořádně (řeší otázky nástupnictví, války)
          • zpočátku je král šlechtou podporován, později odboj – v čele Vítkovci, Záviš z Falknštejna, Rýzmburkové; povstání šlechty (1276-1278) potlačeno
          • Přemysl Otakar II. usiluje o německou královskou korunu a římské císařství, ale je příliš silný – Němci se ho obávají (soupeření Šlaufů a Welfů – potřebují slabého panovníka, aby si mohli řešit své záležitosti)
          • 1273 zvolen Rudolf I. Habsburský – naprosto bezvýznamný (X podporován papežem)
          • otevřené nepřátelství – válka r. 1276 (vzpoura šlechty věrné Rudolfovi) – Přemysl je nucen vzdát se ve Vídni všech území kromě Čech a Moravy – Vídeňský mír
          • záhy spor obnoven – 8. 1278 bitva na Moravském poli – porážka českého vojska, Přemysl zahynul
            • král Václav II. nezletilý – Rudolf ovládl na 5 let Moravu a alpské země
            • poručnictví – Ota Braniborský a Jindřich Vratislavský
            • Kunhuta musela uprchnout z Prahy a požádala o pomoc Otu Braniborského – stal se správcem Čech a poručníkem nedospělého kralevice Václava II.
            • Jindřich Vratislavský získal Kladsko, Kunhuta získala Opavsko
            • Ota Braniborský uvěznil Kunhutu a Václava II. na Bezdězu – Braniboři v Čechách (1278-1290)
              • země drancována braniborskými vojsky – hladomory, epidemie
              • Rudolf usiluje o rozbití české státnosti – drobné války mezi ním a českou šlechtou + českými městy
              • Braniboři donuceni k odchodu, Morava získána zpět
              • 1283 po vyplacení vydán šlechtě nezletilý Václav II. – stoupl politický vliv šlechty
                • Václav II. (1278, 1283-1305)
                  • obnoven pořádek v zemi
                  • poradcem mu je nevlastní otec Záviš z Falknštejna – odpůrce habsburské strany
                  • zpočátku vládli ve shodě, 1290 Záviš obviněn ze spiknutí a popraven (vliv Rudolfa Habsburského a jeho dcery Guty – první Václavova manželka)
                  • obratná diplomacie, zdokonalena správa země – soudnictví v rukou šlechty, svobodné postavení měst, královská rada – nejvyšší poradní orgán
                  • počátky těžby stříbra v Kutné hoře (1290) – 40% tehdejší světové produkce, obrovské zisky, zvelebení královského dvora a země
                  • 1300 vydán Horní zákoník krále Václava II. – 4 knihy; zisky horních měst plynou do královské pokladny, obsahují i prvky sociální péče o horníky (vzor pro horní města na Moravě, Slovensku, ve Slezsku)
                  • mincovní reforma – ražba českých (pražských) grošů – základní měnová jednotka v Čechách do r. 1561
                  • ztráta alpských zemí – ty jsou pod vládou Albrechta, římského krále, syna Rudolfa Habsburského
                  • Václav II. připojuje Chebsko
                  • 1300 vymření Piastovců v Polsku – Václavu II. nabídnuta polská koruna
                  • korunován v Hnězdně, 2. sňatek s Piastovnou Eliškou Rejčkou – velká říše česko-polská
                  • 1301 vymření Arpádovců v Uhrách – zisk uherské koruny pro syna Václava III., Václav II. přijímá jméno Ladislav V.
                  • obrovský mocenský rozmach Přemyslovců X německý král Albrecht Habsburský + papež Bonifác VIII. (prohlásil nároky na obě koruny za neplatné)
                  • 1304 neúspěšné tažení Václava II. do Uher – zříká se uherské koruny
                  • 1304 vpád římského krále Albrechta do Čech, neúspěšné obléhání Kutné hory
                  • 1305 během jednání o míru Václav II. umírá na tuberkulózu
                    • Václav III. (1305-1306)
                      • na počátku vlády se zříká uherské koruny ve prospěch Karla Roberta z Anjou
                      • odboj části polské šlechty – v čele Vladislav Lokietek – příprava tažení Václava III. do Polska – zavražděn v Olomouci (1306)
                      • Přemyslovci vymřeli po meči
                    • Rudolf (1306-1307)
                      • „král bez koruny“, syn Albrechta I. Habsburského
                      • sňatek s Eliškou Rejčkou
                      • Habsburk na českém trůně, šetrný – přezdívka „král Kaše“
                      • vytvoření šlechtické opozice – chtěl ji vojensky porazit, ale zemřel na úplavici před Horažďovicemi
                        • Jindřich Korutanský (1307-1310)
                          • manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III.
                          • neschopný, bezradný panovník – dochází k rozkrádání královského majetku, neklid v zemi
                          • útok Albrechta Habsburského – vyhnal Jindřicha, ale náhle zemřel, Jindřich si opět činí nároky na trůn
                          • čeští pánové žádají o pomoc císaře Jindřicha VII. Lucemburského – sňatek jeho syna Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou
                            • kultura:
                          • nositelem není pouze církev, ale i šlechta
                          • minnesangři na českém dvoře, rozvoj česky psané literatury: Píseň ostrovská, Zbraslavská kronika
                          • rozmach gotického stavitelství – Anežský klášter, Zlatá Koruna,Vyšší brod; Staronová synagoga

Více na: http://snadnaskola.cz/cechy-v-dobe-vlady-poslednich-premyslovcu/#ixzz4Jf4Qyia1