Arabská říše a její vývoj, vznik a šíření islámu

Arabský poloostrov – obchodní křižovatky

• sever – poušť à kočovníci a obchodníci – beduíni (= synové pouště)
• jih – úrodnější, zemědělství

• společnost postavena na pokrevních svazcích – základem rody
• pak klany a kmeny (obvykle jen dočasné – podle potřeby i kmenové svazy) – v čele kmenů šajchové
• polyteismus, bohové se lišili podle kmenů

Mekka – nejvýznamnější obchodní křižovatka

nejvlivnější kmen Kurajšovci (uctívání černého kamene v Kaabě)

v 7.století – změna společnosti následkem nových náboženských názorů

Mohamed – tvůrce islámu, Alláhův posel, prorok

islám

• jediný bůh: Alláh
• naprosté oddání se boží vůli
• rovnost všech věřících (mimo žen) à neexistence šlechty
• stoupenci muslimové – Alláhovi služebníci
• právo šířit víru mečem à džihád „svatá válka“ proti nevěřícím
• soubor zjevení (súr) à posvátná kniha Korán; sunna (řeči a činy Mohameda)
• islám se stal jednotícím prvkem Arabů, ideologie ospravedlňující následnou expanzi

Počátky jednotného státu

• opozice proti Mohamedovi
  à 622 odchod Mohameda z Mekky = hidžra (vystěhování) – počátek muslimského letopočtu
  à návrat do Mekky s armádou – sjednocení teokratického (spojení politiky a náboženství) arabského státu – chalífát

nástupci Mohameda – chalífové

expanze – úspěch: fanatická víra, bojová morálka, dobrá organizace

• Abú Bakr – části Persie, Byzance
• Omar – Egypt, Sýrie, Palestina
• Osman – Írán, Arménie, Gruzie

pak spory o následnictví à dva proudy (dodnes)

• šíité – funkce chalífy by měla být dědičná, pouze přímý potomek Mohameda
• sunnité – chalífa volen

vítězství – dynastie Umajjovců (7-8.st) – titul chalífa časem stejně dědičný

• vrchol expanze – Kypr, s Afrika, Pyrenejský poloostrovà jižní část Francie: zastaveni Karlem Martelem r.732 bitva u Poitiers
• nové centrum říše – Damašek

nová dynastie Abbásovců

• nové hlavní město- Bagdád „město míru“
• správní reforma – říše rozdělena do provincií – v čele s emírem
• velká moc chalífova zástupce – vezíra

feudalizace – udělování půdy do dočasného nebo trvalého vlastnictví (iktá – obdoba léna), ale nikdy nevznikla dědičná léna jako v Evropě

Rozpad říše od 10.století

• rozpad na samostatné státy – emiráty, chalífáty

• Cordobský chalífát – Španělsko
• Maghrib – s Afrika
• Egypt – osamostatnění
• východ – dynastie Sasanovců

11. století – vpád seldžuckých Turků, přijali islám

ve 14. století nositeli islámu osmanští Turci – Arábie připojena k osmanské říši

Kultura

• na velmi vysoké úrovni, návaznost na staré kultury: helénistická, Egypt, Sýrie
• vysoká kultura životního stylu
• centra vzdělanosti – Damašek, Káhira, Bagdád a Cordóba
• arabština – jazykem vzdělanců na Středním Východě

• rozvoj geografie – mapy z obchodních cest
• přírodní vědy – hlubší znalosti než v křesťanské Evropě (neomezeno teologií)
• svobodné poznávání přírody a člověka (× křesťanství – až v renesanci)
• poznatky z astronomie, fyziky, chemie, lékařství, biologie
• matematika – arabské číslice (z indických, převzaty Evropou)
• filosofie – ovlivněna Platónem a Aristotelem, např. Abu Alí ibn Síná (Avicenna), Ibn Rušd (Averroes)
• literatura – Korán, Tisíc a jedna noc
• architektura – byzantské a helénistické prvky; mešity (islámské svatyně), minarety (věže při mešitách)
• výtvarné umění – rostlinné ornamenty (arabesky); afigurálnost (islámský zákaz zobrazování živých tvorů)