Antická kultura
ŘECKO :
1) UMĚNÍ A KULTURA V ARCHAICKÉM OBDOBÍ :
- a) Literatura : Homér : “ Ilias a Odysea „
Hésiodos : básník – epos “ Theogonia “ – dílo o zrození bohů , líčí původ světa
skupina lyrických básníků – ostrov Lesbos : Sapfó – básnířka , milostná poezie
Solón – elegie , úvahy o lidsk. životě a společnosti
Alkaios – básně k poctě bohů – mytologie
Archilochos – básník
- b) Filosofie : Milétská škola : – Předsokratici – existuje pouze jedna věda a všechny známé poznatky patří do ní = filosofie
-hlavní problém : vznik světa – hledání podstaty světa ( pralátky , ze které vše vzniká)
– naivní materialismus – monismus
Tháles z Milétu – za pralátku považuje vodu
Anaximandros – nechce pojmenovat jednu konkrétní látku – Apeiron = neohraničená , neurčitá látka
Anaximénes – za pralátku považuje vzduch
Herakleitos z Efesu – oheň = pýr , vývoj světa ; “ Panta rhei “ = dvakrát nevstoupíš do téže řeky ; člověk když se narodí je “ tabula rhasa “ = nepopsaná tabule
Pythagoras – filosof, matematik – vše se snaží převést na čísla
Elejská škola : Xenofanés
Parmenidés
- c) Malířství : – koncem temných staletí doklady vázového malířství = geometrický sloh. Od 7. st. se objevují motivy orientálního původu . Nejdůl. centrem výroby keramiky – Korint , Athény – kolem r. 600 – vázy zdobené černými figurami , později – čevenými figurami. Z Athén jsou nejkrásnější díla – velké náhrobní vázy , keramika byla hlavně na vývoz
- d) Sochařství : – nejčastější typy archaického sochařství jsou kúros – znázorňující nahého mladého muže a koré – socha oděné dívky. I reliéfní tvorba – zdobila hlavně chrámy
Řecké chrámy : při stavbách chrámů – řízení pravidly – architektonické řády. Nejst. sloh dórský – většina chrámů. V 6. st. sloh iónský ; v 5. st . sloh korintský. Jedním z nejst. chrámů : Héřin chrám na Samu , k 7 divům světa patří Artemidin chrám v Efesu , proslulý Apollonův chrám v Delfách
- e) Sport : – jejich ideál – kalokagathia – jde nejen o tělesnou ale i o duševní zdatnost – harmonie duše a těla
776 př. n. l. – 1. olympiáda – od této doby nový letopočet , ekecheiria – mír všude po dobu olymp. her
– her se mohli účastnit jen svobodní řečtí muži , výsledky nezaznamenávali
2) KULTURA KLASICKÉHO ŘECKA :
– rozvoj vzdělanosti a kultury
– centrum kult. – Athény
VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ :
– soukromé školy ( od 7 let) – čtení, psaní , počítání , HV , TV , kreslení ; pro chlapce
– 15 – 18 let gymnázia , výcvik se zbraní , vlastenectví , rétorika
– 18 let – 2 roky vojna
– dívky – bez školy , domácí práce , péče o děti
kalokagathia
ROZVOJ VĚDY :
– hladání příčiny jevů , přírodní úkazy
- a) Filosofie :
– ze slova láska k moudrosti
– přírodní filosofové – svět z více látek
Empedoples – 4 látky ( oheň, země , voda , vzduch) ; pohyb způsobují protichůdné síly lásky a sváru
Anaxagoras – z drobných částic dále dělitelných
Démokritos – atomista , z hodně částic dále nedělitelných – atomů
SOFISTÉ : – učitelé moudrosti , hl. téma – člověk
Protagoras – “ Člověk je mírou všech věcí “
SOKRATES ( 469 – 399 ) – zakladatel sokratovské metody – ( procházky)
– hledal definice pojmů – hledal otázky , pak rozpor , nakonec pravdivý závěr
– sokratovský dialog – destruktivní ( vyvolání pochybnosti , ironie)
– pochybování ( začíná pravé vědění – poznání)
– konstruktivní ( indukce)
– dedukce
– maieutika – porodní umění
– etika – nauka o zlu a dobru , morálce ; daimonion = svědomí , “ vím, že nic nevím “
– manželka Sokrata – Xantypa – zlá
PLATON ( 427 – 347) – žák Sokrata
– představitel idealistické filosofie
– zakladatel filos. školy = akademie
– “ Ústava „, “ Zákony “ se dochovaly ( chtěl, aby stát řídili filosofové – moudrost ; pak vojáci – statečnost a nakonec zbytek – uměřenost , spravedlnost
– “ Faidros “ ; “ Obrana Sokratova “ ; “ Kriton “ ; “ Anamnesis “ = rozpomínání
– “ svět ideí je pro člověka nepoznatelný “ , “ tělo je vězením duše “
ARISTOTELES ( 384 – 322) – nejvýznamnější filosof starověku , byl vychovatelem Alexandra Velikého
– založení Licea – škola , obžalován z bezbožnosti – útěk
– dílo : 1) “ Spisy o logice “ 2) “ Spisy přírodovědné “ 3) “ Spisy metafyzické “ 4) “ Spisy etické “ 5) “ Spisy politické “ – obsahuje ústavy řeckých států 6) “ Spisy o rétorice “
– kritizuje Platónův svět ideí , jeho učení ; kladení důrazu na smyslové poznání , uznávání těla i duše
– každá látka je tvořena z hmoty hylé a “ zoon politikon “ = člověk
je tvor společenský
- b) Literatura :
– hlavní dílo drama – z obřadních her oslava boha Dionýsa, objevuje se dialog
AISCHYLOS – dochovalo se 7 dramat , náměty z oblasti morálky , cti , konflikt člověka a bohů
“ Orestea “ – nejvýznamnější dílo
SOFOKLES – poukazuje ještě více na neměnný osud díky lidské vůli , dramata : “ Antigona “ “ Král Oidipus
EURIPIDÉS – kritický poměr k mýtu , zájem o skutečné lidi , téma lásky , psychologie ženy , neumí však dokončit drama a zavádí “ Deus ex machina “ = nadpřirozený zásah božstva , náhlé nemotivované řešení ; drama : “ Médea “ “ Elektra “
– čerpá z mytologie , příběh končí vždy tragicky
ARISTOFANÉS – řeší aktuální politické otázky , názory , kritika přetvářky , podlosti apod. ; napsal : “ Jezdci“
“ Žáby “ “ Mír “
- c) Dějepisectví :
HERODOTOS – z Halikarnasu
– otec historie – “ Historia “ = dějiny – popsal řecko – perské války
THUKYDIDÉS – dějiny Peloponéské války – do r. 411
– zakladatel kritického dějepisectví ( hodnotil a vybíral prameny)
XENOFÓN – zpracoval období 411 – 362 př. n. l.
- d) Rétorika :
– základní vzdělanost
ISOKRATÉS – význ. řečník , souhlasil s Makedonskou politikou , za nejv. nepřítele považoval Persii
DÉMOSTHENES – proti Mak. politice – kritizoval nadvládu i Filipa Mak. – filipiky
- d) Lékařství :
– ovlivnila ho filosofie – člověk může nalézt recepty na různé nemoci
HIPPOKRATES – složil přísahu , lékař musí léčit kdykoli a kohokoli , chránit život , zdraví pacientů
– předchůdcem psychologie – snažil se rozdělit osoby do temperamentních skupin : cholerik melancholik , sankvinik , flegmatik ( podle čtyř zákl. tekutin , které kolují v těle – chole – žluč ; flegma – sliz ; melanchole – černá žluč ; sankvis – krev)
- e) Divadlo :
– ženy nesměly hrát – použití masek
– volná příroda ( akustika) – obrovská plocha
– součástí oslav bohů
– polokruhový tvar
- f) Divy světa :
1) Maják na ostrově Faru , 2) Pyramidy , 3) Visuté zahrady Semiramidiny , 4) Diova socha , 5) Artemidin chrám , 6) Mausoleum v Halikarnassu , 7) Kolos Rhótský
DIOVA SOCHA : – 433 př. n. l. – stavitel Feidiás
– symbol dokonalosti
– 12 m výška
– 394 n. l. – socha převezena do Istanbulu
– ze slonoviny , vlasy a brada – zlato
– v ruce drží Niké – bohyně vítězství ; na žezle je orel – symbol moci
MAUSOLEUM V HALIKARNASSU : – podstavec + chrám
– král Mausólos I. , vládl ve 4. st. př. n. l.
– ke konci života si dal postavit hrobku – symbol jeho moci a slávy
– rozměry podst. : přes 30 m , 38 x 32 m
výška : 40 m
1581 – použili kámen z Mausolea na stavbu pevnosti – z bílého mramoru
RHÓTSKÝ KOLOS : – výška 37 m , byla vyrobena z bronzu
– 12 tun bronzu , 7 tun železa
– Rhodos – ostrov ; každý rok postavili asi 3 m do výšky
MAJÁK NA OSTROVĚ FARU : – v Alexandrii , více než 1000 let
– 122 m výška , bílý mramor – vrstvy se k vrcholu zužovaly ( tři vrstvy)
– 796 n. l. – poškozen zemětřesením – ze zbytků pevnost
– světlo bylo vidět na vzdál. 56 km
– Sostratos – architekt , stavitel
– socha Hélia na vrcholu – bůh slunce
– zrcadlo – jím se odráželo světlo
- g) Sochařství :
– vynik. zachycení proporcí lidského těla
– materiál – bílý mramor nebo bronz
MYRÓN – v 2.pol. 5. st. – Diskobolos – socha atleta při hodu diskem ( lidsk. tělo v prudkém pohybu)
POLYKLEITOS – Doryforos ( socha muže s kopím) – dokonalost proporcí
FEIDIAS – sochy pro výzdobu chrámů , kultovní socha Athény pro Parthenon na Akropoli , socha Dia pro chrám v Olympii
PRÁXITELÉS – sochy Afrodité a Hermés chovající malého Dia
– drobné hliněné sošky ( terakotové) – jako milodary do hrobů , dary bohům ; bronzové sošky
- h) Malířství :
– výzdoba keram. nádob , džbánků na olej
- i) Architektura : – chrámové stavby ; obnova athénské Akropolis zničené v řecko – persk. válkách
Parthenon na ath. Akropoli , zasvěcený bohyni Ath. , ochránkyni města ; k Akropoli vedlo široké mramor. schodiště
Veřejné stavby –divadla , sportovní stadiony , knihovny , kasárna
3) HELÉNISTICKÁ KULTURA :
– rozšíření řecké kult.v obdo bí řecko – maked. výbojů + podněty vých. kultur pro Řecko – vzájemný vliv , prolínání
– hlavními centry vzdělanosti byla Alexandrie a Pergamon + Athény a Syrakúsy
– Náboženství : prolínání řeck. + orient. představ o bozích = náboženský synkretismus
– Filosofie : – otázka smyslu života jenotlivce
1) stoicismus : Zénón z Kypru – smysl života v mravní dokonalosti , božský rozum je souč. člověka
2) epikureismus : Epikúros – předst. řeck. atomismu , zdůraznění smysl. vjemu = senzualismus
3) skepticismus : Pyrrhon z Elidy – princip pochybnosti , pochybn. o poznatelnosti světa a pravdě
– Věda : – rozvoj jednotl. oborů
- a) matematika : Eukleidés – spis o zákl. matematiky , 1. soustavná geometrie
- b) fyzika : Archimédes – sestrojil válečné obranné stroje
– Literatura : 1) tzv. nová attická komedie – Menandros
2) básnická díla – jemné narážky na varianty mýtů
3) román – nový literární druh
4) naučná literatura – filologie ( láska ke slovu)
– Architektura : – výstavnost měst , kamenná divadla , gymnasia – střediska sportu a vzděláv. , chrámy
– Malířství : – zvl. vázové ; nástěnné malby jen z říms. kopií ; realistické obrazy
– Sochařství : – monumentálnost , mistr. technika , mužské a ženské akty , mistr. vyjádř. pohybu