2. Světová válka – protihitlerovská koalice
Svět v předvečer války:
- Dálný východ: otevřená agrese Japonska proti Číně (Mandžusko), Japonsko vystoupilo se SN; zhoršení vztahů se SSSR
- Evropa: úsilí o revizi Versaillského systému – sankce Společnosti národů proti Hitlerově agresi neúčinné, agrese Itálie vůči Habeši
- Latinská Amerika: 1933 konference v Monte Videu – rozhodnutí o nevměšování se do záležitostí jiných států, 1938 konference v Limě – upuštění, válka o severní Chaco (Bolívie x Paraguay), urovnání v Buenos Aires, válka o přístav Leticia (Kolumbie x Peru x Brazílie) – vložení OSN, přinucení, aby Peru vrátil přístav zpět Kolumbii
- Německo: světový mít ohrožen po nástupu Adolfa Hitlera k moci – vznikl blok fašistických států
- 1936 podepsána Osa Berlín–Řím: německo–italský protokol o koordinaci politických sil
- Pakt proti Kominterně: německo–japonská dohoda – Osa Berlín–Řím–Tokio
- + Španělsko, a postupně Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Slovensko, Mandžusko a Thajsko
- Británie a Francie hledali spojence, jednání se SSSR byla zdlouhavá – nakonec se dal SSSR na opačnou stranu:
- 8. 1939 dohoda Molotov–Ribbentrop (ministři zahraničí) = Pakt Hitler–Stalin: německo–sovětská dohoda o neútočení (na 10 let) + tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu v Polsku a Pobaltí, Rumunsku
- 1936 Němci obsadili demilitarizované pásmo v Porýní, připojili Sársko a vyhlásili všeobecnou brannou povinnost
- 3. 1938 anexe Rakouska (Fall Otto)
- okupováno Československo, Polsko (Fall Grrën, Fall Weiss)
- 3. 1939 vstoupila německá vojska na území ČS; 16. 3. vyhlášen Protektorát, území se stalo součástí říše (Slovensko vyhlásilo autonomní stát pod vládou Německa)
- 1935 Itálie útočí na Habeš, 1939 obsazení Albánie
- Západní demokratické velmoci: politika appeasmentu = usmiřování, ústupků nepříteli
- neúspěšné úsilí o systém mezinárodních smluv o vzájemné pomoci v případě napadení
- neúspěch odzbrojovacích jednání SN v Ženevě 1935
- nedůvěra Západu k Stalinovi a schopnostem sovětské armády
- Chamberlainova vstřícnost k totalitním režimům (ochoten respektovat nároky Německa na Střední Evropu, pokud se uskuteční pokojnou cestou)
- Až do roku 1941 šlo o nezávislé válečné konflikty
- Německo a SSSR si rozdělilo Evropu mezi sebe
- do války vtaženo postupně 70 zemí, bojové akce na území 40 států; 110 milionů vojáků, padlo 58 milionů lidí, 35 milionů lidí zraněno; škody 4 biliony dolarů
- totální válka: podřízen jí veškerý hospodářský a společenský život
- maximální využití vědeckého pokroku (i jaderný výzkum)
- nacionalistická, rasová a zvláště antisemitská motivace agresora – holocaust (= vyhlazovací úsilí)
- 9. 1939 začátek
- fáze do června 1941 (napadení SSSR)
- fáze do roku 1943
- fáze 1943
- fáze 1944 (otevřena západní fronta, osvobozování)
- 5. 1945 konec války v Evropě, v tichomoří konec v srpnu
Druhá světová válka (1939 – 1945)
- Etapa
- záminka: fingovaný přepad německé vysílačky v Gliwicích večer 31. 8. 1939 – němečtí vojáci v polských uniformách (organizováno gestapem)
- 9. 1939 ve 4:45 ráno vtrhla německá vojska do Polska bez vyhlášení války
- úspěšná blesková válka (Blitzkrieg): rychlý úder, německá přesila; moderní zbraně, letectvo, motorizované jednotky; úderná síla tanků
- 9. 1939 Francie a Velká Británie vyhlásily válku Německu, ozbrojenou pomoc ale Polsku neposkytly
- místo ofenzívy vyhlášena blokáda – pasivní vyčkávání v oblasti Maginotovy linie – opevnění na francouzských hranicích; bez větších střetů až do dubna 1940 – podivná válka, válka v sedě = Sitzkrieg (10/1939 – jaro 1940); Britové čekají na lodích
- 9. 1939 na území Polska vstoupila armáda SSSR – Rudá armáda okupuje V Polsko pod záminkou ochrany běloruského a ukrajinského obyvatelstva, Katyňský masakr
- 10. 1939 kapitulace poslední polské jednotky – území rozděleno:
- východ připojen k SSSR
- západ k Německu
- střed = tzv. Generální gouvernement (sídlo Krakov) pod německou správou – zdroj levné pracovní síly pro říši
- agresivní politika SSSR v Pobaltí:
- anexe Estonska, Lotyšska a Litvy – připojeny jako sovětské svazové republiky
- složité vztahy s Finskem – SSSR žádá o přeložení Hranice v oblasti Leningradu (byla jen 32 km od města) + žádá ostrovy ve Finském zálivu X odmítnuto
- 11. 1939 SSSR útočí na Finsko – Zimní válka (do 3/1940)
- prolomena finská obrana na Mannerheimově linii na Karelské šíji
- 3. 1940 podepsán mír – změna hranice ve prospěch Sovětského svazu (na 150 km od Leningradu) – zisk strategické území + základna na poloostrově Hankö
- 4. 1940 v ranních hodinách útočí Němci na Dánsko a Norsko (zabezpečení dodávek švédské železné rudy)
- dobyt přístav Narvik, odpor Norů – ale zrada norských fašistů – kolaborant Vidkun Quisling
- tažení Němců do Holandska, Belgie a Lucemburska 10. 5. 1940
- blesková válka
- obchvat Maginotovy linie – útok na Francii
- vliv na změnu politiky v západních zemí – anglického ministerského předsedu Chamberlaina nahradil Churchill – kritik appeasementu
- 6. 1940 do války proti Francii zasahuje Itálie – obsazují pobřeží na jihu, obsazena Paříž
- 6. 1940 kapitulace vlády, dohoda o příměří v Compiègne (v lese, ve stejném železničním vagónu jako za první světové války – byl vytažen z muzea)
- území Francie rozděleno:
- okupovaná oblast Němci – S, SZ + atlantické přístavy
- vichystický systém – maršál Pétain (centrum ve Vichy)
- 6. 1940 francouzský generál Charles de Gaulle vyzval v rozhlase k odboji proti Němcům
- srpen – listopad 1940 letecká bitva o Anglii (Seelöwe)
- Hitler se domníval, že Churchill požádá o mír, ale ten odmítl
- nejdříve nálety německých luftwafe na britské strategické i civilní cíle – převaha nad Royal Air Force (RAF)
- obrat – zničeno 2000 německých letadel, vítězství královského letectva Velké Británie
- první velký neúspěch Německa
- pomoc i československých letců (stíhací a bombardovací jednotky)
- vstup Itálie do války – vojenská akce proti britským územím ve východní Africe
- srpen 1940 obsazeno Somálsko, Súdán
- září 1940 pokus o dobytí Egypta a obsazení Suezského průplavu – zastaveni
- prosinec 1940 britský protiútok – Italové vytlačeni z Egypta
- Hitler nespokojen s neúspěchy Itálie – posílá vojenský útvar Afrikakorps (generál Erwin Rommel), útok v S Africe
- v obležení zůstává pevnost Tobrúk
- dobytí Balkánu – Itálie útočí neúspěšně na Řecko, pomoc Německa – útok i na Jugoslávii (duben 1941)
- Jugoslávie obsazena, dobyto Řecko, obsazení Chorvatska – spojenec Hitlera, okupační správa v Srbsku …
- jaro 1941 vláda fašistických států v celé Evropě kromě Británie, SSSR a neutrálních států
- uplatňován rasismus – vůdčí je rasa árijská = Němci a jim příbuzné národy, pod nimi rasa latinská a na nejnižším stupni Slované, Židé a cikáni
- holocaust: hromadná likvidace Židů – řízeno velitelem SS Himmlerem
- koncentrační tábory smrti – Treblinka, Majdanek, Osvětim …
- přes 5 milionů obětí = ¾ evropské židovské populace
- USA stále mimo válku, ale podepsán zákon o půjčce a pronájmu (11. 3. 1941) – materiál a zboží pro Británii
- podcenění Japonska, kterému také dodávali suroviny
- Etapa
- 6. 1941 v 3:15 ráno vtrhla německá vojska do SSSR (plán Barbarossa)
- překvapení – Stalin nečekal, že Hitler poruší dohodu – Němci rychle postupují
- Hitlerův cíl: likvidace ideového protivníka, ovládnutí země (předpoklad konečného vítězství)
- otevřena široká fronta od Severního ledového oceánu po Černé moře
- po boku Německa bojuje i Rumunsko, Finsko, Itálie, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a španělští dobrovolníci
- 3 směry úderu:
- Leningrad
- Ukrajina, Bělorusko, centrální Rusko – Moskva
- J Ukrajina, Kavkaz , Krym- ropná pole, Kyjev
- Stalin silně nepřipraven
- počáteční úspěchy Německa, postup zhruba 50 km denně až na linii Lenigrad – Moskva – Don
- 6. 1941 ustanoven Státní výbor obrany; Stalin přebírá veškerou moc v zemi; hospodářský život podřízen potřebám armády
- od října pomoc USA a Anglie – 18 700 letadel, 10 800 tanků, půjčka $ 11 milard
- útok na Leningrad začal 13. 7. 1941 – město obklíčeno, 900 dní blokády – zima, hlad, zásobování po Ladožském jezeru
- koncem září 1941 hlavní nápor na Moskvu; v prosinci Němci 25 km od Moskvy, ale nedobyta
- protiofenzíva SSSR – zásluhy Žukova, Koněva …
- Němci ustupují o 100 – 200 km zpět
- porážka Německa – ztroskotání taktiky bleskové války
- USA půjčila Anglii 7 miliard dolarů
- 24. 8. 1941 vznikla Atlantická charta = společné prohlášení států bojujících proti Německu
- Roosevelta + W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce
- na ni potom navázala Charta OSN
- 12. 1941 v ranních hodinách Japonci napadli americký přístav – největší vojenskou základnu USA v Tichomoří Pearl Harbour
- ten samý den USA vyhlásili válku Japonsku (stejně i Británie); pak Německu a Itálii
- zpočátku úspěchy Japonců – nadvláda na moři a ve vzduchu (dobyto Z Tichomoří, Indonésie, Francouzská Indočína, Filipíny, Malajsko, Singapur, Barma, Nová Guinea, ohrožena Indie a Austrálie …)
- – 8. 5. 1942 bitva v Korálovém moři – nerozhodně
- – 7. 6. 1942 bitva u atolu Midway (admirál Nimitz X admirál Jamamoto), rozluštěna japonská šifra – Japonci ztratili 4 letadlové lodě = obrat ve válce v Pacifiku
- Japonci se začínají stahovat
- definitivně poraženi v roce 1943 v rámci bojů o ostrov Guadalcanal na Šalamounových ostrovech
- severní Afrika:
- boje Britů (velí generál Montgomery) X německo – italský útok
- prosinec 1941 osvobozena pevnost Tobrúk
- od května 1942 německo-italské síly se snaží o Suezský průplav
- 10. 1942 bitva u el-Alamejnu – Němci a Italové zastaveni
- 11. 1942 v S Africe se vylodily jednotky VB a USA – operace Pochodeň (generál Eisenhower)
- Němci (generál Rommel) přinuceni k ústupu do J Tuniska – obrat ve válce na přelomu let 1942 / 1943
- květen 1943 Itálie sNěmeckem kapitulovali v S Africe, osvobození
- rozhodující, největší a nejkrvavější bitva ve 2. světové válce – bitva o Stalingrad (bojuje se o naftu)
- stalingradské operace začaly 16. 7. 1942
- září 1942 armáda maršála Pauluse pronikla do města
- město v troskách; boje o každý dům a ulici
- obrana vedena generálem Čujkovem
- obrat ve válce – zahájení ofenzívy sovětské armády na celé frontě; pro Němce nezvyklé klima – velká zima
- 2. 1943 Němci kapitulují
- léto 1943 bitva u Kurska – poslední velká ofenzíva Němců
- taktika „spálené země“: ničení, oběti civilního obyvatelstva – jako odveta za Stalingrad
- největší tanková bitva 7. 1943 u Prochorovky (3 000 tanků), vítězství SSSR
- diplomacie
- 1941 vytvořena protihitlerovská koalice, Atlantická charta (USA, SSSR, VB – velká trojka)
- dohoda na vzájemné spolupráci, principy války, představa poválečného uspořádání světa, cílem porážka fašismu a nacismu
- Washingtonská deklarace – zákaz uzavírání separátního míru, podepsalo 50 států
- Etapa
- červenec 1943 VB + USA se vylodili na Sicílii
- září 1943 vylodění v J Itálii
- 7. 1943 svržena fašistická diktatura Benita Mussoliniho; kapitulace; státní převrat
- král Viktor Emanuel III. jmenoval ministerským předsedou maršála Badoglia
- říjen 1943 Italové přešli k protihitlerovské koalici a vypověděli válku Německu
- Mussolini osvobozen – na S vyhlásil sociální republiku pod dohledem Německa
- diplomatická jednání
- Casablanca – USA + VB, válečná strategie
- Quebeck – USA + VB, podmínky otevření západní fronty, Roosevelt chtěl vylodění ve Francii ale Churchil chtěl vylodění přes Balkán, proti SSSR
- Moskva – VB, USA, SSSR – jednání o uspořádání Evropy po válce, tresty…
- Káhira – USA, VB, Čína – o Japonsku
Teheránská konference 12. 11. – 1. 12. 1943 v Íránu
- sešla se tzv. Velká trojka: Roosevelt, Churchill, Stalin
- dohoda o koordinovaném postupu v závěru války
- dojednáno otevření 2. fronty v Evropě – invaze do Francie do května 1944, naproti tomu SSSR slíbilo zapojení se do války v tichomoří proti Japonsku
- Stalin potřeboval zmírnit tlak na východní frontě
- 6. 1944 operace Overlord – invaze spojenců vNormandii
- americké + britské letectvo a námořnictvo; velení – Eisenhover, Montgomery X Rommel
- Němci překvapeni; spojenci rychle postupují Francií
- současně vylodění spojenců na J Francie u Nice
- 8. 1944 povstala Paříž
- 8. 1944 kapitulace Německa
- během září osvobozena většina Francie; osvobozena i Belgie
- Německo mobilizuje všechny síly, nasazuje nové typy zbraní (střely V-1, V-2) – snaha zasáhnout Londýn
- červenec 1944 nejvážnější atentát na Hitlera – spiknutí německých důstojníků (výbuch v místnosti, vyvázl jen s odřeninami), 7 000 osob zatčeno, mnoho popraveno
- tuhý Německý odpor ve Francii, Beneluxu
- září 1944 operace na dolním Rýnu – boje o most u nizozemského Arnhemu – úspěch Němců
- 12. 1944 operace v Ardenách: špatný terén pro útok, Američané utržili značné ztráty
- V fronta: postup SSSR, 9/1944 Finové donuceni podepsat příměří – území Penčegy připadlo Sovětskému svazu – díky tomu sousedí s Norskem
- povstání ve Varšavském ghettu, ale špatné ozbrojení, partyzánská válka, pobyt v podzemí, ale potlačeno nacisty
- SSSR osvobozuje V Polsko, mohli zasáhnout dřív ale nechali Němce ať povstání potlačí a pak přišli jako osvoboditelé, 1. 8. 1944 povstání ve Varšavě porážka počátkem října
- 10. 1944 Polsko podepsalo kapitulaci, město zničeno
- SSSR postupuje na J až k hranicím Československa
- Etapa – konečná fáze
- jednání v Breton Woods – založení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, pomoc státům při obnově hospodářství, potravinářská pomoc – UNRA
Yaltská konference – únor 1945 na Krymu
- sešla se Velká trojka
- hlavní cíle:
- zničení fašismu; Německo by už nikdy nemělo ohrozit mír; bude se s ním bojovat až do konce
- stanovení okupačních pásem v poválečném Německu – VB, USA, SSSR + později Francie (její zóna se vydělila z britské a americké – Sověti se nechtěli uskromnit)
- Berlín rozdělen do sektorů
- návrh německo-polských a polsko-sovětských hranic (Polsko zisk na úkor Německa, SSSR na úkor Polska)
- nutnost potrestání válečných zločinů
- přijata Deklarace o svobodné Evropě – právo osvobozených národů zvolit si demokratické instituce (SSSR usnesení realizovala podle svých zájmů)
- pokus USA a VB o kompromis se Stalinem selhal
- 4. 1945 vytvořena Organizace Spojených Národů (OSN) pro udržení světového míru; založena v San Franciscu; schválena Charta OSN – podepsána 50 státy včetně ČSR
- rozdělení sfér zájmů velmocí (už v Jaltě dáno, kdo skončí ve sféře vlivu SSSR)
- ofenzíva sovětských vojsk: osvobození Polska (Varšava 17. 2. 1945); Rakouska (Vídeň 13. 4. 1945) – postup na Berlín
- 4. 1945 spojení Rudé armády s americkou armádou + později britskou – společně likvidace německého odporu
- 4. 1945 Hitler spáchal sebevraždu, podobně Himmler, Goebels, Henlein …
- Berlín padl; 7. 5. 1945 Německo kapituluje vRemeši
- na Stalinův nátlak potvrzeno 8. 5. 1945 vBerlíně
- konec bojů X ještě se bojuje ve střední Evropě, poslední boj 11. 5. v Stivicích u Milína
Dálný východ:
- závěrečný úder spojenců, po odmítnutí kapitulace Japonska svrhli Spojené státy atomové pumy na města Hirošima (6. 8.) a Nagasaki (9. 8.) = demonstrace síly USA
- 100 000 mrtvých, další umírají na ozáření
- 8. 1945 SSSR vyhlásil válku Japonsku
- 8. 1945 císař Hirohoti vyhlásil kapitulaci Japonska
- 9. 1945 definitivní kapitulace = konec fašismu v Asii = definitivní konec války
důsledky:
- změna politické mapy světa: z pěti velmocí (USA, SSSR, Británie, Francie, Čína) v popředí dvě supervelmoci – USA (ekonomicky posíleny) a SSSR (válkou oslaben)
- bipolární rozdělení světa, soupeření
- USA se dostávají do popředí světové politiky
- vnik OSN na konferenci v San Franciscu 25. 4. 1945, schválena Charta OSN = ochrana míru, občanských a lidských svobod, rovnost lidí a národů … podepsána 50 státy (i ČSR)
- posila levicových stran – Sovětskému svazu připisován největší podíl na porážce Německa
- postupný rozpad koloniálního systému
- potrestání válečných zločinců – Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku
- vznikl 8. 8. 1945; soudní procesy 20. 11. 1945 – 1. 10. 1946
- celkem 37 600 000 mrtvých (v první světové válce 17 000 000)
Mohlo by se vám líbit...