Molekuly v nás – bílkoviny:
Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků. V tkáních vyšších organismu více než 80%. Rostlinné organismy menší množství (více polysacharidu). Vytvářeny pouze rostlinami z anorganických dusičnanů.
Živočichové je přijímají v potravě, v trávicím ústrojí je rozkládají na AMK, ze kterých tvoří bílkoviny vlastní.
Složeny z C (50%), O (24%), N (18%), H (6%), S, aj.
Funkce:
- Stavební (skleroproteiny)
- Katalytická (enzymy)
- Regulační (hormony)
- Obranná (protilátky)
- Transportní (hemoglobin, transferin)
Dělení :
- Jednoduché – obsahují jen peptidové řetězce
– dělení podle uspořádání řetězce
fibrilární – vláknitá struktura(skleroproteiny)
globulární – kulovitý tvar(sferoproteiny)
- Složené – v peptidovém řetězci je zabudovaná tzv. prostetická skupina
(nebílkovinná část)
– dělení podle prostetické skupiny: glykoproteiny,
chromoproteiny, metaloproteiny, lipoproteiny,
nukleoproteiny, fosfoproteiny
Vlastnosti
• vlastnosti bílkovin jsou dány jejich strukturou a určují jejich funkci v organismu
• jsou to pevné látky, jejich rozpustnost ve vodných roztocích je závislá na struktuře
• pokud jsou rozpustné, tvoří koloidní roztoky (od pravých roztoků se liší velikostí rozptýlených částic)
• VYSOLOVÁNÍ (zvyšování koncentrace soli) koloidních roztoků bílkovin způsobuje vyloučení bílkovin z roztoku ve formě sraženiny tzv. KOAGULACE, může být vratná nebo nevratná
• účinkem některých fyzikálních nebo chemických vlivů (vyšší teplota, ozáření, roztoky kyselin, zásad) dochází k ireversibilním změnám terciální struktury, nastává DENATURACE, bílkovina ztrácí biologickou aktivitu
Aminokyseliny:
Základní stav. jednotky bílkovin
Pouze 2-aminokarboxylové kyseliny
Druhý uhlík je chirální – optické izomery (L- a Dkonfigurace)
Výjimkou je glycin (nemá chirální uhlík)
V bílkovinách pouze 20 proteinogenních aminokyselin
(všechny L-konfigurace)
Peptidy:
Vznikají sloučením aminokyselin.
Reaguje karboxylová skupina jedné molekuly s
aminoskupinou druhé molekuly.
Dělení podle poctu AMK – dipepitidy, tripeptidy až
polypeptidy, více než 100 vázaných AMK tvoří bílkoviny.
Reakce = kondenzace
Peptidická vazba je planární.
Přítomnost peptidické vazby se dokazuje biuretovou
reakcí (modrofialové zbarvení činidla).
Významné peptidy:
OXYTOCIN
Cyklický oktapeptid, hormon
V zadním laloku hypofýzy – vliv na vylučování vody v
ledviných a stahy hladkého svalstva dělohy
INSULIN
Z 51 AMK, hormon
Vylučován slinivkou břišní – regulace hladiny glukosy v krvi
PENICILIN
Peptidové antibiotikum
Burietova reakce:
Bílkovina se při důkazu zbarví modrofialově. Biuretovou reakcí dokážeme peptidové vazby, které tvoří v alkalickém prostředí se solemi mědi charakteristicky barevný komplex- biuret. Peptidovou vazbou se navzájem váží aminokyseliny (-CO-NH-)