Léčiva CNS

 

Rozdělení léčiv pro CNS

1) celková anestetika

2) sedativa

3) hypnotika

4) psychofarmaka

5) antiepileptika

6) antiparkinsonika

7) antimigrenika

 

Celková anestetika

– jsou léčiva, která vyvolávají celkovou anestezii, což je stav, kdy reverzibilně vymizí pocit bolesti a svalové a šlachové reflexi

– při celkové anestezii je ztráta vědomí úplná, ale za zachování funkce dýchání, krevního oběhu a látkové výměny

– dělí se podle způsobu podání na inhalační a intravenózní

– tato léčiva můžeme ještě dělit podle délky účinku na krátkodobá

střednědobá

dlouhodobá

– optimálního účinku lze dosáhnout použití premedikací, což znamená kombinaci s jinými léčivy, zejména myorelaxancii

– léčiva se snaží o obsazení místa na receptoru, kam se navazuje GABA

 

Stádia při anestézii: 1. preanestetické (= analgezie)

– dochází ke snížení vnímání bolesti, ale pacient je stále při vědomí

– svaly jsou stále napjaty

– dýchání je pravidelné

2. excitační (= nabuzení)

– dochází ke zvýšení svalového tonusu (= napětí)

– dýchání je nepravidelné

– dochází ke zvýšení somatických a vegetativních reflexů

3. chirurgické

– snížení vnímání bolesti a ztráta vědomí

– snížení svalového tonusu

4. paralytické

– jde o nežádoucí stádium

– je toxické pro centra dýchání a krevního oběhu

– může dojít k trvalým následkům

 

Inhalační celková anestetika

– jedná se o organické sloučeniny lipofilní charakteristiky, které se rozpouštějí v neuronových membránách

mechanismus: interakce na GABA receptory chloridových kanálů

– nejprve byla používána anestetika jako:      rajský plyn – N₂O

uhlovodíky – cyklopropan

ethery – diethylether

halogenderiváty – chloroform, halotan (2-brom-2-chlor-1,1,1-fluorethan)

– anestetika by měly splňovat řadu vlastností, např. chemickou a metabolickou stálost, nesmí ovlivňovat reprodukci a nesmí

být teratogenní, musejí mít nízkou toxicitu, nesmějí být hořlavé ani výbušné, nástup účinku co možná nejrychlejší

Intravenózní celková anestetika

– jedná se o látky většinou s velmi rychlým nástupem účinku, který však poměrně rychle vymizí

– jsou proto vhodná pro krátkodobé zákroky

– většinou se používají na navození celkové anestezie před zavedením inhalačních anestetik

– dělí se podle chemické struktury na: barbiturová anestetika

– deriváty barbiturové (thiobarbiturové) kyseliny

– nejběžnějším preparátem je thiopental (HYPNOSTAN)

 

Hypnotika a sedativa

hypnotika – léčiva, která navazují spánek, co možná nejpodobnějšímu fyziologickému

– v malých dávkách mají sedativní efekt

sedativa – léčiva, která mají zklidňující účinky na organismus

– sedativa zastaralý název, dnes psychofarmaka

 

Historie:

– mezi nejstarší sedativa – hypnotika se řadí opium a ethanol

– významnější skupinou léčiv byly alkoholy a aldehydy – jejich účineky byly zvyšovány zaváděním halogenů

– př. chlorbutanol (1, 1, 1-trichlor-2-methylpropan-2-ol) nebo chloralhydrát, karbromal

 

Adolf von Bayor – syntetizoval kyselinu barbiturovou → barbituráty – léčiva

 

Fenobarbital  – hypnotikum a sedativum

– až do 50. let minulého století

– nežádoucí účinky: narkotické, tlumí centrum dýchání

Benzodiazepiny – nahradily barbituráty

 

Účinek hypnotik

– spánek je navozován neurotransmiterem γ-aminomáselnou kyselinou (= GABA)

– inhibuje přenos vzruchů

– barbituráty zesilují přímo inhibiční účinky GABA

– benzodiazepiny podporují inhibiční efekt GABA, ale působí přímo na GABA

 

Dělení:

1. Barbituráty (cyklické ureidy)

– jedná se o nejpočetnější a nejpoužívanější skupinu léčiv, i když její zástupci vykazují toxicitu, návykovost a nebezpeční

předávkování

– kombinují se s analgetiky, a tím dochází ke zvýšení analgetického účinku

fenobarbital     – dnes se využívá, jako antiepileptikum

– nežádoucí účinky:  chronická otrava

látková závislost

tlumí dýchání

působí na kardiovaskulární systém

může způsobit bezvědomí

– jejich účinek souvisí s dávkou (nízká dávka – sedativa, velká dávka – hypnotika, vyšší dávka – narkotika)

– jsou součástí analgetik (ALNAGON)

meprobamát – používá se jako anxiolytikum

 

2. Nebarbituráty – Benzodiazepiny (= dvě benzenová jádra spojená kruhem s dusíky)

– od 60. let 20. století patří mezi nejpoužívanější sedativa a anxiolytika

– mají nižší nežádoucí účinky, nejsou návykové

– první zástupce byl chlordiazepoxid

– vznikly obměnou struktury barbiturátů

– dnes mají benzodiazepiny velmi krátký účinky

– např. midazolam (DORMICUM)

– premedikace u celkových anestetik (snižuje riziko nežádoucích účinků)

– má velmi krátký účinek

nežádoucí účinky: ovlivňují reakce při řízení

vlivem jiných léčiv se zesiluje jeho účinky

diazepam (VALIUM)

nitrazepam (MOGADON)

flunitrazepam (ROHYPNOL)

alprazolam (NEUROL)

oxazepam

metachalon

kontraindikace: při graviditě (= těhotenství) a laktaci (= kojení)

 

Moderní hypnotika

– nemají nežádoucí účinky

– nejsou návykové

– využití krátkodobého účinku

– nástup do, 15 – 30 minut udrží spánek 4 – 6 hodin

– např. zolpidem (HYPNOGEN)

buspiron (BUSPAR)

 

Ostatní

– rostlinné látky

– nehrozí závislost

– např. Kozlík lékařský, Mučenka

– nemají silný účinky

 

Psychofarmaka

– látky, které ovlivňují lidskou psychiku a aplikují se při léčbě různých psychických poruch

– některé látky odstraňující neurózy tj. odstraňují úzkost a strach, nebo mohou zlepšovat náladu

– jiné potlačují projevy těžkých psychóz, jako schizofrenii, paranoiu, halucinace a agresivitu

– dělí se podle účinku na psychiku pacienta:  neuroleptika

halucinogeny

antidepresiva

anxiolytika

 

Neuroleptika

– využívají se při léčbě vážných nervových chorob (schizofrenií, různých manických stavů, atd.)

– na rozdíl od hypnotik nepůsobí na vědomí, ale pouze tlumí motorické a psychické funkce pacienta

– při předávkování neuroleptiky nedochází ke spánku, ale projeví se to jako tzv. lékový parkinsonismus

– první látkou byl derivát fenothiazinu chlorpromazin

– dalším preparáty tohoto typu jsou triflupromazin, methopromazin

– jiným typem neuroleptik jsou deriváty thioxantenu – chlorprothixenu

– strukturně zcela odlišné jsou deriváty butyrofenonu – haloperidol, penfluridol

 

Anxiolytika (= antifobika)

– odstraňují chorobný strach a úzkost

– na rozdíl od hypnotik netlumí duševní činnost, nesnižují schopnost koncentrace a nevyvolávají ospalost

– původní anxiolytika jsou deriváty propandiolů, např. meprobamát nebo guaifenesin

– účinnějšími anxiolytiky jsou deriváty benzodiazepinů, např. diazepam a oxazepam

mechanismus účinku

– při úzkosti se uplatňuje více faktorů

– patří mezi ně zvýšení hladiny některých látek, např. serotonin a někdy i dopamin

– s touto poruchou je také často spojena snížená hladina GABY

 

– v terapii se tedy využívá účinky látek, které mají:

– GABA-mimetické efekt (= zesilují účinky GABA nebo agonisticky působí na receptory pro GABA

– potlačení účinků acetylcholinu v mozku – pomocí hydroxyzinu

– potlačení účinku serotoninu – pomocí buspironu

– pomocí antagonistů β receptorů v CNS (= β-blokátory)

– pomocí antagonistů H1 receptorů – antihistaminika

– antagonismus D2 dopaminových receptorů – neuroleptika

např. guaifenezin        – snižuje duševní a emoční napětí s pocitem úzkosti

– má slabé zklidňující účinky a usnadňuje vykašlávání

– vy vyšších dávkách tlumí křeče

 

Antidepresiva

– léčiva odstraňující pocit duševní deprese, tedy zlepšují náladu, případně i výkon → tzv. energizéry

– při depresi se uvolňuje méně neurotransmiterů, a proto antidepresiva upravují jejích hladinu

– dvě skupiny preparátů, kterými je možno hladinu neurotransmiterů zvyšovat:

 

1. Thymoleptika

– odstraňují patologický smutek, apatii a úzkost

– některá z nich mají mírný povzbudivý účinek

– nejpočetnější skupinou thymoleptik jsou deriváty tricyklického systému, obsahující dvě benzenová jádra spojená se

sedmičlenným kruhem

např.  amitriptylin

nortriptylin

doxepin

 

2. Thymoeretika

– látky odstraňující zábrany

– patří sem skupiny inhibitorů monoaminooxidázy, jedná se o enzym, který slouží k odbourávání některých neurotransmiterů

– dochází k prodloužení přítomnosti těchto aminů v organismu, a tím vykazují podobné účinky jako psychostimulancia

– uplatňují se deriváty hydrazinu a některé aminy (fenelzin, tranylcypromin nebo pargylin)

 

Psychostimulacia

– jedná se o látky, které stimulují CNS, jak po psychické, tak i po fyzické stránce

– mezi přírodní psychostimulancia řadíme zejména alkaloidy obsažené v kávě, čaji a kakau (kofein, theofylin, theobromin)

 

Nootropní látky

– látky, které příznivě ovlivňují intelektuální složku psychických procesů, tj. učení, zapamatování aj.

– na rozdíl od psychostimulancií působí delší dobu a nevyvolávají stavy euforie

– mezi přírodní nootropika řadíme látky izolované extrakcí z listů jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba)

– mezi syntetické preparáty, můžeme zařadit: piracetam, pyritinol, galanthamin, memantin

 

Psychodysleptika

– léčiva, která navozuje psychotické stavy, podobné psychotických onemocnění (např. deprese, schizofrenie)

– tato skupina má toxikologický význam

– souvisí s lékovou závislostí

– LSD – N,N-diethylamid kyseliny lysergové

– např. marihuana, hašiš – léčba anorexie, riminabant – snižuje chuť k jídlu → léčba obezity

 

Antiepileptika

– látky, které pouze odstraňují příznaky epilepsie

1. generace – barbituráty, hydantoináty, sukcinimidy
2. generace – karbamazepin, valproát, diazepam
3. generace – nové selektivní, drahé preparáty (gabapentin, vigabartin)

 

Antiparkinsonika

Parkinsonova choroba – degenerativní onemocnění mozku, kdy dochází k útlumu produkce dopaminu, který je odpovědný za přenos vzruchů

– projev: třes rukou, hlavy, špatná chůze

Dopamin – chemická látka ze skupiny katecholaminů, která přirozeně vzniká v mozku obratlovců, ale i

v nervové

– dopamin nelze podávat přímo – nepřechází hematoencefalickou membránou mozku

– dnes se podává prekurzor LEVODOPA, který se v mozku transformuje na dopamin

 

Antimigrenika

– migréna – záchvatové onemocnění mozku vyvolaná z mnoha příčin

– postihuje polovinu hlavy a trvá 4 až 72 hodin

– jedná se o intenzivní bolest

– lidé pociťují světloplachost, nauzeum

– nejvíce postihuje ženy

Kyselina acetylsalicylová – mají pozitivní účinek při akutním záchvatu

Dihydroergotamin – námelová alkaloid – má antiserotoninový efekt, který vede k vasokonstrikci

Ergotamin – přirozený námelový alkaloid, který působí na serotoninové receptory vedoucí k vasokonstrikci

Sumatriptan – vysoce selektivní agonista, který má selektivní vasokonstrikční účinky na kraniální cévy (= cévy vedoucí do mozku)

Aulin