Ženy v české literatuře, spisovatelky a literární hrdinky
- století
Božena Němcová (roz. Barbora Panklová)
– 1820 narodila se ve Vídni, 1862 zemřela v Praze
– pocházela z rodiny kočího J. Pankla a české služky Terezie Novotné
– mládí prožila v Ratibořicích u České Skalice (chodila zde i do školy)
– zde žila 4 roky babička Němcová – Magdaléna Novotná, která ji velmi ovlivnila
– později byla dána na výchovu k zámeckému správci do Chvalkovic
– 1837 provdána za Josefa Němce (uvědomělí vlastenec,u nadřízených nebil oblíben)
– jejich manželství nebylo šťastné, museli se pořád stěhovat, protože Němec byl stále překládán (měla sním čtyři
děti: Hynka, Karla, Theodora a Jaroslava)
– 1842-1845 žila v Praze, zde se seznámila s českou vlasteneckou společností
– velký význam měl její pobyt na Chodsku (1845-1848). Zde ji zastihl revoluční rok
– oba manžele se v tomto roce silně pol. angažovali, proto byli pronásledování rakouskými úřady a tajnou policií
– na počátku 50 let je Němec převelen do Uher, Němcová s dětmi se usadila v Praze žila s dětmi v bídě a hladu
– r.1861 Němcová odchází do Litomyšle, dohlíží na vydání svých spisů
– na vánoce si jí manžel odváží těžce nemocnou do Prahy, kde v lednu následujícího roku umírá
Vydala 7 svazků:
Národní báchorky a pověsti
zahrnují především pohádky, pověsti, legendy. Hlavní myšlenkou pohádek je demokratická zásada rovnosti všech lidí a vítězství mravních hodnot nad zlem.
Slovenské pohádky a pověsti
10-svazků vzniklo ze zájmu národopisného, zachytila je tak jak je slyšela. Přeložila je pouze do češtiny, vyprávění prokládala slovenskými výrazy.
Obrazy z okolí domažlického
Venkovského člověka líčila jako citově bohatého jedince, který si uchoval čistotu jazyka a mravní ryzost, ale vlivem ponižujícího postavení ztratil sebevědomí.
Dosavadní zkušenosti se staly průpravou k povídkové tvorbě, nejvýznamnější:
Babička s pod titulem Obrazy z života venkovského
vyšla v r. 1855 (po smrti synka Hynka)
hlavním zdrojem byly vzpomínky na vlastní dětství, není to dílo životopisné
cílem bylo ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka
Vlastním tématem knihy je postoj babičky k lidem, její jednání a názory.
Děj se odehrává v ratibořickém údolí, kde idylický život rodiny Proškovy
kontrastuje se životem pánské společnosti na zámku.Osnovu povídky tvoří 2 pásma
- život na Starém Bělidle, příjezd babičky, popis všedního dne, objevují se další postavy:mlynář, myslivec, kněžna s chovankou Hortenzií, bláznivá Viktorka.
- popis dění během 1 roku, vylíčení života venkovanů v tomto období-práce,zvyky.
Němcová se svým vylíčením v Babičce vzdálila skutečnosti, záměrem bylo zmírňovat protiklady vzájemnou láskou a pochopením.
Společný jmenovatel všech povídek byla snaha zobrazit kladného člověka
Baruška, Divá Bára, Dobrý člověk,Pan učitel
Chýže pod horami– snaží se symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost
Divá Bára – hl.hrdinkou odvážná dívka, která překoná strach a pověry,aby pomohla přítelkyni od nemilého nápadníka. Od jiných se odlišuje, vesničané jí nenavídí a zavřou jí do márnice, která nešťastnou náhodou začne hořet, zachrání jí myslivec, který jí už dávno miluje.
Psala rozsáhlejší sociálně laděné povídky
Pohorská vesnice
Vyjádřena harmonizace vztahů mezi lidem a šlechtou vyjádřenou bratrskou láskou hraběte Hanuše Březenského k drotárovi
V zámku a v podzámčí /1856/
Odhaluje hluboké rozpory mezi poddanými a panstvem a vybízí k sociálním reformám
Postava ideálního šlechtice zde chybí.
Líčí zde rozmařilost městských zbohatlíků, kteří si kupují šlechtické tituly–
- Skočdopolová je hraběnkou ze Springenfeldu a její pes Žolínek se má mnohem lépe než někteří poddaní
např. vdova Karásková umírá na choleru, její syn Vojtěch zachrání Žolínka před vzteklým psem a dostává ponižující službu u hraběnky.
Když hraběnka onemocní na choleru, stává se lidumilkou-posílá Vojtěcha na studia a financuje výstavbu nemocnice.
Tereza NOVÁKOVÁ (1853-1912)
– pocházela z česko-německé rodiny
– věnovala se národopisným studiím a literatuře
– v ní zobrazila život na Českomoravské vrchovině
– vrcholem její tvorby jsou monografické romány (děj se týká jediné postavy a jejího vývoje), v nichž si všimla
náboženských a sociálních proudů na venkově
& Jan Jílek – román
– vypráví o osudech českého evangelíka v 18.stol
– hl.hrdina se tajně vrací z Německa do vlasti, zde trpí pro svou českobratrskou víru (hledá pravdu)
– je vězněn, ale přes všechny útrapy zůstává věrný svému náboženskému přesvědčení a nakonec z Čech utíká
& Jiří Šmatlán – román
– hledá usilovně „boží pravdu“ – spravedlivé uspořádání společnosti
– nejprve ji hledá v katolictví, pak v evangelické víře, nakonec svou naději vkládá do socialistického učení
– tento hrdina však na druhé straně není schopen pomoci svému otci, aby nemusel žebrat, a rovněž zájmy své
ženy a dcer zanedbává, dochází k názoru, že žil zbytečně
& Na Librově gruntě – román
– líčí život sedláka Jobka Libry, který se pro bídu nemůže oženit a těžce snáší útlak roboty a daní. Po zrušení
roboty r. 1848 se konečně ožení
Gabriela PRIESSOVÁ (1862-1946)
– rodačka z Kutné Hory, část života prožila na Moravském Slovácku, zde čerpala náměty ke svým prózám a
divadelním hrám
& Gazdina roba – drama
– hl.hrdinka Eva opouští svého manžela Samka
– odchází se svým milencem ženatým mužem Mankem do Rakous na žně
– oba dva jsou opačného náboženského vyznání a protože manželský svazek je považován za posvátný
– musí s ním žít jako družka – roba
– nakonec volí sebevraždu
& Její pastorkyňa
– je zde vylíčen tragický osud vesnické schovanky Jenůfy, pyšné venkovské vdovy Kostelničky, která zabije
schovančino nemanželské dítě, aby „nebyla hanba“
– později Leoš Janáček na tento námět složil stejnojmennou operu
Anna Maria Tilschová ( 1873-1957)
– pocházela z pražské bohaté rodiny, byla provdána za univerzitního profesora právnické fakulty
– ve svých románech zobrazuje život měšťanských rodin, jejich vstup a úpadek
– jedná se o příběhy rodin, kde se bohatství získané generací otců, stává přítěží a klenbou synům a je jimi
promarněno např. Stará rodina, Synové, Dědicové
Romány s prostředí života umělců, pražských vědců a lékařů
Vykoupení (život Antonína Slavíčka)
Alma mater (univerzitní prostředí)
Orlí hnízdo ( z rodiny Mánesů)
Společenskokritický román Haldy zachycuje zde Ostravsko v době 1. světové války.
Proti příslušníkům měšťanstva postavila dělníky. V těchto postavách Tilschová objevuje svět nových hodnot: práce pomáhá člověku najít místo ve společnosti, prožít život důstojně
Karolína Světlá
– vl. jménem Johanna Rottová, provdaná Mužáková
– pseudonym si zvolila podle manželovy rodné vsi Podještědí
– pocházela ze zámožné obchodní rodiny
– navštěvovala německou školu, doma se věnovala francouzštině,hudbě a ručním pracím
– její učitel hudby, Petr Mužák (později její manžel), jí seznámil s českým národním životem a literaturou
– literární ambice podnítila četbou George Sandové, přátelství s B.Němcovou a smrt její jediné dresy, v literární
činnosti hledala zapomnění
– byla aktivistkou ženského hnutí, po vážné oční chorobě se stáhla do ústraní a své práce pak diktovala své neteři
Próza: psala pouze prózu, kterou můžeme rozdělit do 2 okruhů
- náměty z pražské měšťácké a aristokratické společnosti: nejznámější
Černý Petříček – jde o tragický osud 2 mladých lidí:Františka a Stázičky, jimž příbuzní brání v lásce a připraví
jim tak krutý osud
- náměty z venkovského prostředí: Svého vrcholu dosáhla 5 románů z venkovského prostředí:
Vesnický román
– vypráví o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který přišel o statek jako čeledín a oženil se s ovdovělou
rychtářkou
– život s touto ženou je nesnesitelný, zamilovává se do Sylvy
– rozchod s manželkou a spojení se Sylvou mu brání vše, Antošova matka (sňatek je pro ní posvátný)
– Sylva slibuje umírající rychtářce,že si Antoše nikdy nevezme
– odchází do alžbětinského kláštera, kde pomáhá nemocným brzy umírá i Antoš
Kříž u potoka
– hl. hrdinka se provdá za člena prokletého rodu Potockých, Štěpána
prokletí rodu, žádný z jeho členů není v soukromém životě šťastný a manželství končí rozvratem, Eva se
rozhodne ho zlomit
– ze začátku je Eva se Štěpánem šťastná, ale pak začnou problémy
– Štěpán vyčítá Evě, že se věnuje více dítěti než jemu, a začne chodit do hospody, najde si i milenku
– Při hádce Evu zraní a ujme se jí Štěp. bratr Arnošt, vyznává jí lásku, a chce aby s ním odešla
– Eva však vytrvá, prosí Štěp. milenku, aby je nechala na pokoji, Štěpán je vyslechne a uvědomuje si Evinu lásku
stává se dobrým manželem a prokletí rodu je zlomeno
Kantůrčice
– tématem je láska venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií v Praze podlehl svodům velkoměsta, ale díky Enefě se mravně obrodí
Frantina
– je zde zobrazena láska chytré a energické rychtářky Frantiny k Apolínovi (vůdce loupežníků)
o jeho loupežnictví se Frantina dozvídá před svatbou
– uvědomuje si jaké hrozné činy Apolín napáchal, dává přednost morální povinnosti před osobním štěstím a
Apolína zabije
Nemodlenec
-dějovou osnovu tvoří psychologický rozpor mezi láskou a pomstou, který je vyřešen tím, že hrdinka upouští od svojí pomsty na zemanské rodině Luhovských, kteří jí způsobili mnoho příkoří
20 století
Marie MAJEROVÁ
– narozena v Úvalech u Prahy, dětství prožila na Kladensku
– takže zde poznala zdejší život horníků a hutníků
– po absolvování měšťanky pracovala v různý profesích
– r. 1901 se sblížila s anarchistickým hnutím
– od anarchistů přestoupila k sociálně demokratickému hnutí a v r. 1921 vstoupila do KSČ
– až do r. 1929 pracovala v redakci Rudého práva
– po rozchodu s KSČ byla redaktorkou časopisu Čin, ale i nadále zůstala přesvědčenu komunistkou
věnovala se převážně próze, psala povídky a romány. Ve své počáteční tvorbě se zaměřila na tíživé postavení žen a dívek v prostředí maloměšťáckých rodin i bohaté buržoazie, v nichž má žena jako věc patřit muži. Její hrdinky však touží po opravdové, upřímné a čisté lásce.
& Nejkrásnější svět
– lze stejně jako Olbrachtovu Annu Proletářskou zařadit mezi díla tzv. socialistického realismu
– i zde jsou zachyceny události r. 1920
– hl. hrdinka Lenka Bilanská – pocházející z mlynářské rodiny, kde vládne despotický otec
– se s touto rodinou rozchází a pod vlivem svého milého Romana se stává politicky uvědomělou
– za demonstrace r. 1920 je zastřelena
– r. 1956 autorka román přepracovala, hlavní hrdinka se uzdravuje, aby mohla dál bojovat za nejkrásnější svět
& Přehrada
– utopický román
– vylíčila nenásilné vítězství dělníků nad buržoazií
– kapitalisté se zaleknou zprávy o protržení hráze přehrady, kterou nechali nekvalitně postavit, vzdají se své moci
– vedle tradičních postupů je zde užit i stylizovaný repot reportážní záznam a prostředky užívání ve filmové
technice
& Siréna (román)
– nejrozsáhlejší dílo
– děj se odehrává převážně na Kladensku v období od poloviny 19. stol. do konce 1 světové
– základní osu díla tvoří 3 osudy generací hutnické rodiny Hudců
– autorčin zájem se soustředil na dělnický svět, jeho tvůrčí schopnosti a projevy kolektivní solidarity
– 1 generaci představuje Hudec vynálezce, který přichází na huť z lánských lesů, kde byl uhlířem a kde se při
stahování dřeva zranil. Zažívá rozpor mezi touhou uplatnit své nadání a svými nedostatky ve znalostech a
vzdělání
– 2 generaci představuje Pepek frajer, který je typem dělníka s velkým pracovním fortelem. Jde o sebevědomého furianta, jehož třídní vědomí zaslepila konjunktura. Nakonec zahyne při důlním neštěstí. Ústřední hrdinku je jeho žena Hudcovka,nejlépe psychologicky prokreslena postava díla, která je oporu rodiny a stává se politicky uvědomělou po smrti své dcery Emči, která jako dítě přihlížela potlačování demonstrace a četnickou kulkou byla usmrcena
– 3 generaci představuje Hudec policajt, nejstarší syn Hudcovky, který odchází v době krize za prací do Ameriky, kde se učí obhajobě práv dělníků. Dílo končí dopisem Hudcovky svému vnukovi na frontu 1 světové. Je zde vyjádřena optimistická naděje v lepší budoucnost.
Na Sirénu navazuje umělecky nejzdařilejší autorčino dílo – novela
& Havířská balada
– vypráví o osudech nejmladšího syna Hudcovky, Rudolfa, který pro účast na stávce se musí ukrývat a nakonec
pod falešným jménem Jan Zvonař odchází za prací do Porúří
– zde pracuje jako horník společně se svým synem Klukem, který při důlním neštěstí zahyne
– Zvonař přijde v dole o 2 prsty
– po válce se vrací do nově vzniklého Československa, najde si práci, postaví domek, ale za velké hosp.krize je
nucen se živit žebrotou
– kompozice díla se skládá ze 3 částí: vnitřního monologu hl. hrdiny, autorčina líčení a vypravování Zvonařovy
ženy Milky formou zvláštního dialogu bez replik (odpovědí posluchačů)
Marie PUJMANOVÁ
– pocházela z pražské intelektuálské rodiny
– její otec profesor církevního práva na pražské univerzitě
– soukromým studiem získala rozsáhlé vzdělání
– je představitelkou psychologické a sociálně kritické prózy
& Pacientka dr. Hegla
– zde kriticky odsoudila morálku maloměšťáků
– jde o poutavě vyprávěný příběh Karly, dívky z „ lepší rodiny“
– která se rozhodne prožít život podle vlastních představ a navzdory předsudkům se rozhodne žít jako svobodná
matka
Stěžejní dílo Pujmanové zachycuje vývoj české společnosti od počátků 20 let až do konce války.
Úvodní část románové trilogie
& Lidé na křižovatce
– umělecky nejzdařilejší
– románové postavy zde ještě nejsou černobíle
– jedná se o individuální typy s bohatým vnitřním životem, které jsou postaveny do situace na křižovatce
protílinajících se životních osudů a historických události
– ústřední hrdina románu Ondřej Urban se během doby vyvíjí v uvědomělého dělníka
– zpočátku obdivuje továrníka Kazmara pro jeho silnou vůli a organizační schopnosti
– po dělnické stávce se mu však otevřeně postaví a nakonec odchází do Gruzie
– jeho sestra Růžena však svou sociální třídu zrazuje
– vedle Urbanových je zde zobrazen osud členů rodiny komunistického advokáta Gamzy, hlavně jeho 2 dětí
cílevědomé Helenky a citlivého Stanislava
romány:
& Hra s ohněm a & Život proti smrti
– již podlehly černobílému vidění
– Hra s ohněm zachycuje převážně události lipského procesu s Jiřím Dimitrovem
– Život proti smrti zaznamenává osudy hrdinů v období Mnichova, léta okupace, válku na frontě a ilegální
protifašistickou činnost
Božena BENEŠOVÁ
– za její umělecky nejlepší dílo je považována povídka
& Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová
– její hrdinkou je 13-ti letá gymnazistka v jejímž vnitřním světě hrají důležitou roli 2 balónky
– don Pablo a don Pedro, jimž svěřuje svá dívčí tajemství, pocity, touhy a zklamání
– vylíčení zmatků dívčího dospívání, citové nerozhodnosti, očekávání a zklamání je podáno velmi přesvědčivě
Jarmila GLAZAROVÁ (1901-1977) (okruh 23 a 25 ženy)
– narodila se v Malé Skále u Turnova
– když osiřela, dostala se do Slezska, kde v Klímkovicích absolvovala 2letou hospodářskou školu
– zde se pak provdala za lékaře Josefa Podivínského
– po manželově smrti se přestěhovala do Prahy, kde se zabývala literární tvorbou
& Roky v kruhu (román)
– vznikl ze vzpomínek na šťastná léta manželství
– román lásky dvou věkově rozdílných lidí, kteří však žili harmonicky,
– autorka zde oslavila pilný a obětavý život venkovského lékaře
– středem vyprávění je však ona sama- žena objímající citovým pohledem vše kolem sebe-svého manžela, ostatní
lidi, dům, přírodu atd.
& Vlčí jáma
– příběh osiřelé dívky Jany, která žije společně s otčímem Robertem a jeho o mnoho let starší ženou Klárou
– žena panovačná, necitelná a hrabivá, láska k manželovi je pouhým majetnickým vztahem
– její chování znepříjemňuje život Janě a Robertovi, mezi nimiž vzniká milostný citový vztah
– Jana však Roberta omítá, protože nechce ublížit Kláře, a po její smrti odchází
& Advent (baladický román)
– děj se odvíjí během jedné mrazivé zimní noci v beskydských horách
– hl. hrdina, gazdina Františka horečně hledá svého syna Metoda a zpětně se jí odvíjí její dosavadní život
– jako mladá ztratila svého milého, s nímž čekala dítě
– stala se svobodnou matkou a musela snášet opovržení od drsných horalů
– její krása však upoutala stárnoucího vdovce, sedláka Podešvu, který si ji vzal
– Podešva však nebyl dobrým manželem ani Metodovi otcem. Navíc nevlídné ovzduší na statku znepříjemňovala
stárnoucí služka Rozina, bývala sedlákova milenka
– tvrdé výchovné metody otčíma i Rozina a ponížené postavení matky vyháněly dorůstajícího chlapce z domu
– Františka při jednom z dalších synových útěků se vzbouřila a obvinila muže, že jí zkazil život
– při hořečnatém hledání chlapce způsobí požár seníku, v němž uhoří její manžel i Rozina