Zdroje evr. a svět. literatury

• Mezopotámie – sumerská, akkadská literatura – 4000 př.n.l. – klínové písmo, hliněné destičky, trojhranné rydlo,
• akkadský Epos o Gilgamešovi (král, hrdina sumerských vyprávění, hledá tajemství věčného života, řeší základní životní problémy), vznikaly i právnické texty = Chammurapiho zákoník
• staroegyptská literatura– 4000 př.n.l. -hieroglyfické písmo, papyrus, třtinové pero, milostné písně, oslava života faraonů, Kniha mrtvých (rady zemřelému), životopisy (Sinuhet), Achnatonův hymnus na slunce
• hebrejská literatura– 1000 př.n.l. tvoří most mezi orientální a evropskou literaturou
• V jeskyni Kumrán(Mrtvé moře)1943 byly objeveny nejstarší doklady Bible(starý zákon),napsané 200př.n.l.-70n.l. v hebrejštině a aramejštině. Bible– soubor textů, pravidla náboženské víry a morálky, pak součástí křesťanské bible (Písmo svaté). Starý zákon = historické, liturgické, právnické a literární texty; 3 oddíly: Tóra (nejstarší) – knihy Mojžíšovy (5),soubor Proroků (z dějin Izraele, skutky proroků: Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Dvanáct proroků),tzv. svaté spisy = básnické knihy, žalmy (náboženská lyrika) . Nový zákon-27knih(narození Ježíše Krista,jeho život,smrt a z mrtvých vstání.4evangelia-Marek,Matouš,Lukáš,Jan.(1579-1594=>Kralická bible u nás).
  • Šalamoun údajně autor Písně písní(milostná až erotická píseň)

Ø  Literatura čínská

– psali čínským znakovým písmem na papír nebo hedvábí pomocí štětce. Vliv filozofie (konfucianismu a taoismus) „Kniha písní“ – soubor čínského básnictví. Konfucius – čínský myslitel, jeho výroky sebrali a vydali jeho žáci – „Vybraná učení“ . Lao-C´ – čínský myslitel, který žil na přelomu 4 – 5 stol. př. n. l.

• Literatura indická

– 2. tis. př. n. l., dochovaly se posvátné knihy – „ Védy“ (Védský jazyk pak sanskrt).

„Mahambhárata a Rámajána“ – staroindický epos psaný sanskrtem vznikal od 4 stol. př. n. l. do 4 stol. n. l. – materiál eposu je velice různorodý. (M:vyprávění o Bharatovcích,soubor mýtů,legend,nábožensko-fil.pojednání. obsahuje 100tisíc dvojverší).

„Bhagavadgíta“ – epos, který vznikl v 5 stol. př. n. l. Je považován za vrchol indické filozofující poezie. Tvořil ho rozhovor mezi 1 z vojevůdců bratrovražedného boje a jeho vozatajem, který je vtělením nejvyššího boha Višnua. Před bojem vojevůdce váhá, zda má zabít v boji své příbuzné a uvažuje o sebevraždě. Vozataj rozptyluje jeho pochybnosti a odhaluje mu všechna tajemství života a osudu. Tvrdí, že vtělený duch není součástí tělní schránky, a proto ho nelze zabít. Mnoho Indů považuje tuto knihu za svatou.

Kalídása – je považován za největšího básníka indického starověku.

posvátné knihy – védy (védský jazyk, pak sánskrt),hymnus Árjů na své bohy (zosobněné přírodní síly – Jitřenka, Slunce, Vítr, Oheň),představy o světě a vesmíru

Ø  3. Literatura perská – 7 stol. př. n. l.

„Aresta“ – sbírka náboženských textů – modlitby, mýty, lyrika, právnické texty.

ANTICKÁ ŘECKÁ LIT

– báje,pověsti.1.archaické2.antické3.hélenistické.

1.období-8-6.stol.př.n.l.(epos,lyrika),

Ilias a Odyssea.-epos-vypravování,bohatá dějovost.bajky-Ezop,lyrická poezie-Sapfó,Pindaros,Anakreon.

2.období-5.-4.stol.př.n.l.

divadlo,anfiteátry, oslava boha Dionýza:

a)Tragédie-vážný obsah,Aischylos:mytologie, mluva+tanec+zpěv,hrdinové stateční,děj nečleněn na dějství.

b)Komedie-satira,výsměch společenským jevům života i lidským charakterům:veselohra,komický účinek,šťastný,nezávazný žert,útok na politické poměry,dialog.

Antické drama-náměty bájí,pověstí,vůle postav se dostávala do konfliktu s vyšším řádem,nemění se místo děje,2herci pak 3,ženy nesměly.

Aischylos-7dramat-o cti,morálce,konflikt člověka a boha:Oresteia(Orestes mstí otce,zabíjí i svou matku,zešílí)-lidské činy mohou soudit jen lidé.

Sofokles-Král Oidipus-nevědomky zabíjí otve,bere si svou matku,oslepí se a odchází do vyhnanství,matka-sebevrsžda.

Antigona(dílo)-rozhodne se pohřbít svého bratra i přes zákaz krále,odsouzena k smrti-odpor člověka k moci.

Euripidés-láska,mravní síla:Médea:bůh,řeší zípletku deux ex machina-člověk ze stroje.

Komedie: Aristofanés-touha po míru,útok na athénské politiky,dílo Lyseraté.

3.období 4.-1.stol.př.n.l.dobytí Řecka A.Makedonským,rozvoj věd-matika,spol.vědy.

Ménandros-atické komedie,každodení život Atén.

Aristoteles-myslitel,filozof,lidské poznání,činnosti.

LATINSKÁ ŘÍMSKÁ LIT

1.období archaické-(drama)3.stol.př.n.l.-Titus Maccius Plautus-hry Vychloubačný voják,Komedie o hrnci(život, zamilovanost,nevěsty,lakomci)

2.období-vrcholné(básnictví,naučné)-zlatý věk1.stol.př.n.l.-počátek n.l.

Marcus Tullius Cicero-log skloubenost,řečnické otázky,pečlivost,jeho dopisy vzor dokonalé latiny.(lyrická poezie)

Garius Valerius Cattulus-láska k dívce Lesbií,básník vnitřních rozporů Odi it amo-nenávidím a miluji.

Publicius Vergilius Maro-největší římský básník:Zpěvy pastýřské,zpěvy rolnické(význam práce,půvab života na venkově),Aeneis-epos o minulosti římského národa,spojitost s řeckými dějinami.

Publius Ovidius Naso-ve vyhnanství u Černého moře,svěžest,fantazie,analýza milostných citů.:Žalozpěvy(Tristian), Umění milovat,Lásky,Proměny(metamorfases-250 nejznámějších řeckých a římských bájí).

Titus Lucratius Caras–O povaze věcí-materalistický výklad dějů,působení božských sil.

Historik–Tacitus.