Vznik literatury na našem území
- 9. století – vznik (základ – Morava a západní Slovensko)
- Rostislav (2. kníže) – žádost o vyslání misionářů z Francké říše 863 – příchod věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje
- – písmo hlaholice - po zjednodušení cyrilice - základ dnešní azbuky
- – jazyk – staroslověnština – povýšena na liturgický (bohoslužebný) jazyk
- – překlad části Nového zákon – Proglas = předmluva, veršovaná (proč je důležité, aby se slovo boží hlásalo v jazyce, kterému lidé rozumí)
- Život Konstantinův, Život Metodějův – (moravsko-)panonské legendy
- Počátek 10. století – rozpad – * Čechy
- Stále díla ve staroslověnštině + díla v latině
- Vznikají:
- – legendy o sv. Václavu, Ludmile
- – Kristiánova legenda (o Václavu a Ludmile) – v latině
- – později legendy o sv. Vojtěchu a Prokopu
- Od 11. století – vyhrává latina
Latinská literatura
- Chronica Boemorum – Kronika česká
- – počátek 12. století
- – autor: Kosmas – příslušník církve
- – nejstarší česká kronika, ale psána latinsky + bohemismy (=česká slova)
- – 3 části: vyprávění starců (bájné, pohanské), vyprávění pamětníků, Kosmovy zážitky
- – tendenční (= není objektivní, zaměřená určitým směrem)
- – forma: próza prokládaná verši
- – staroslověnskou vzdělanost vynechává
- – po jeho smrti – pokračovatelé Kosmovi
- Sázavský klášter
Česky psaná
- Duchovní písně
- – Hospodine, pomiluj ny – vznik ve staroslověnštině
- – Svatý Václave!
Alexandreida
- přelom 13. a 14. století
- Neznámý autor, podle textu příslušník vyšší šlechty
- Inspirovány latinskou a německou Alexandreidou
- Dochovala se asi 1/3
- V postavě Alexandra Velikého se odráží Přemysl Otakar II.
- Veršovaná epika
Dalimilova kronika
- Počátek 14. století
- Veršovaná
- Česky psaná kronika
- České dějiny do r. 1413 (nástup Lucemburků)
- Neznámý autor, podle textu příslušník nižší šlechty
- „vlastenecká“
Literatura za doby Karla IV.
(polovina 14. století)
- Karel IV. – podporoval vzdělání, založil univerzitu
- Rozvoj česky psané literatury
Duchovní
- Legenda o sv. Prokopu
- Napsána v nižším stylu
- Prokop – zakladatel Sázavského kláštera
- Legenda o Kateřině
Světská
- Milostná lyrika
- – Dřevo se listem odievá – nejznámější
- – Ztratila jsem milého – spíše píseň, dialog, z pozice zamilované dívky
- – Záviš ze Zap – Závišova píseň
- Latinsky psaná
- – Vita Caroli – vlastní životopis Karla IV., charakter předávání zkušeností; mluví o svém mládí, výchově ve Francii, příchodu do Čech
- Satiry – žákovská poezie
- – národní jazyk nebo makarónská poezie (= dvojjazyčná, střídavě po řádku)
- – oblíbený námět: spor, diskuze
- – Podkoní a žák – Spor o tom, kdo je na tom lépe
- – Hradecký rukopis – 3 části: Desatero kázánie božie (Desatero kázání božích) + Satiry o řemeslnících a konšelech + Bajka o lišce a džbánu
- Zábavná literatura
- – rytířský epos
- – rytířský román
- – Tristan a Izolda
- – Bruncvík
- – cestopisy: Marco Polo – Milion; Mandevilův cestopis; Trojánská kronika (příběh Trojské války)
Drama
- V kostelech – vánoční nebo velikonoční hry
- Mastičkář
- – Marie jdou k mastičkáři koupit masti, aby mohly pomazat Kristovy rány
- – mastičkář – Severin + jeho synové Rubín a Pustrpalk (světský prvek)
- – postupně vykázán z kostela, hrán na náměstí
Předhusitská a husitská literatura
(konec 14. století – polovina 15. století)
- Středověká společnost: šlechta + církev + poddaní
- Ubývá dramatu, světské lyriky, rytířských eposů
- Časté – satira, traktáty (učené rozpravy), kroniky, kázání, duchovní písně
Husovi předchůdci:
- Matěj z Janova – Díla v latině
- Konrád z Walalhauser – Němec – německá kázání – ovlivnění německého obyvatelstva
- Jan Milíč z Kroměříže – česká kázání
- Tomáš Štítný ze Štítného – dobrý spisovatel, laik
- – traktáty: Knížky šestery (o obecných věcech křesťanských); Řeči besední; Řeči sváteční a nedělní
- – Knížky o šašiech – alegorie (přirovnávání šachů k společnosti)
Jan Hus
- *kolem r. 1370 – 7. 1413, Kostnice
- Vystudoval teologickou fakultu Univerzity Karlovy
- Vysvěcen knězem
- Rektorem Univerzity Karlovy
- Podíl na Dekretu kutnohorském (na Univerzitě Karlově pouze čeští studenti i profesoři)
- Kázání
- – v Betlémské kapli
- – kritika církve (odpustky…)
- – česky
- – oblíbenost mezi chudými vrstvami
- – kvůli nim vyhlášen interdikt (nekonaly by se církevní obřady) nad Prahou
- Modernizace českého pravopisu – nahrazení spřežek diakritikou
- Ovlivněn anglickým učencem Janem Viklefem (kritika církve pro bohatství)
- Do Kostnice odjel obhájit své učení, ihned uvržen do vězení, stále si stál za svou pravdou upálen
- O církvi (De ecclesia) – latinsky, v čele církve není papež, ale Kristus
- Výklad Viery, Desatera a Páteře – česky, Pater noster (otčenáš)
- Knížky o svatokupectví – česky, kupčení s božím odpuštěním (odpustky)
- Postila – česky; postila = sbírka kázání
- Dcerka – česky, výchova mladé křesťanky
Duchovní píseň – Jistebnický Kancionál – chorál Ktož jsú boží bojovníci
Vavřinec z Březové
- Husitská kronika – latinsky (aby si ji mohli přečíst i v zahraničí)
- Píseň o vítezství u Domažlic – česky, báseň oslavující zahnání nepřítele husity
Budyšínský rukopis
- 3 části: Žaloba Koruny české + Porok Koruny české (porok = žaloba, stížnost) + Hádání Prahy s Kutnou Horou
- Alegorie
- Polemika dvou dívek – mladá a hezká (zastupující husitskou Prahu) a stará (zastupující katolickou Kutnou Horu)
Petr Chelčický
- Traktáty (=učené rozpravy)
- – O trojím lidu řeč – kritika dělení lidu, před bohem si jsou všichni rovni
- – O boji duchovním – oproti husitům neuznává válčení
- Alegorie
- – Sieť viery pravé (Síť víry pravé) – křesťanská víra zobrazována jako síť, do které se mají zachytit hříšníci
- Na základě jeho učení vzniká Jednota bratrská