Vznik česky psané literatury, rozkvět v době Karla IV. Obraz husitství v české literatuře.

I. Pronikání češtiny
Historické důvody převahy latiny
Po Metodějově smrti (885) kníže Svatopluk vyhnal staroslověnské kněze – bohoslužby ve staroslověnštině jsou zakázány. Latina je bohoslužebný jazyk. Útočištěm staroslověnské kultury je Sázavský klášter, který založil sv. Prokop. (1097) Břetislav II. vyhnal staroslověnské mnichy ze Sázavského kláštera. Od 11.stol. literární památky převažují v latině ? protože mezinárodní jazyk ? větší záruka, že si dílo někdo přečte, než kdyby v staroslověnštině či češtině.

Hospodine, pomiluj ny
nejstarší česká duchovní píseň ? konec 10.stol (tj. přibližně období vlády Boleslava I. Krutého ? 929 nechá zabít bratra Václava a jeho syna Boleslava II. Pobožného ? 973 zřídil v Praze biskupství)
zbytky staroslověnských slov (staroslověnský původ)
prosba o mír a úrodu
zpívaná při slavnostních příležitostech ? fce hymny

glosy
= v latinských textech meziřádkové překlady slov či slovních spojení do češtiny
marginálie
= vpisky na okraji listu (poznámky, překlady)

Svatý Václave, vévodo české země
2.česká duchovní píseň ? přelom 12.a 13.stol (tj. vláda Přemysla Otakara I. ? Zlatá bula sicilská 1212)
světec zobrazen jako rytíř
velmi oblíbená duchovní píseň
z písně duchovní se stala slavnostní a válečná, později prosebný zpěv za celý český národ
forma: 3 sloky, básnické přívlastky, asonance, spřežkový pravopis (spřežky odstranil mistr Jan Hus)

II. Vznik česky psané literatury.
doba vrcholného středověku
přelom 13.a 14.stol ? vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků (tj. Přemysl Otakar II., Václav II., Václav III. ? 1036 zavražděn v Olomouci ? sestra Eliška + Jan Lucemburský)

A. Literatura počátku 14.století ? Česká veršová epika
Alexandreis
veršovaný rytířský epos ? přelom 13.a 14.stol
autor neznámý ? nespíše šlechtic (opovržení k sedlákům, povýšený postoj k měšťákům)
oslava makedonského krále Alexandra ? obraz hrdinského krále ? ideál středověkého panovníka ? zobrazen jako rytíř
v českém prostředí
Pod maskou Alexandra patrně vystupuje český král Přemysl Otakar II., který podobně jako Alexandr pronikl do cizích zemí a své výboje zaplatil smrtí. (1278 ? 2.bitva na Moravském poli u Suchých Krut)

Dalimilova kronika
nejstarší česky psaná veršovaná kronika ? poč.14.stol (první léta vlády Jana Lucemburského)
autor neznámý ? název přiřadili dějepisci 17.stol
líčí českou minulost od příchodu praotce Čecha do r.1314
forma: verše nestejné délky (bezrozměrný verš) ? přístupný jazyk ? prostá a přístupná forma
zdroj: Kosmova kronika, i jiná dějepisná díla, rodové pověsti
není tak historicky spolehlivá jako Kosmova kronika ? nerozeznává mezi skutečnými událostmi a pověstmi, vypomáhá si fantazií
patrné vlastenecké cítění; proti přívalu němectví ? národní uvědomění
Zdalipak však v zemi jiné
viděl někdo zabedněnce,
co naduté cizozemce
do svých sněmů přibírají?
(Z kapitoly O špatných zvycích českých pánů, do součas. čj. přebásnila H.Vrbová)
posláním skladby měla být společenská kritika, která měla působit na současníky, hl.šlechtu

B. Literatura doby Karlovy ? 2.pol 14.stol ? Vyvrcholení gotické slovesné kultury v Čechách
Společnost:
obrat v kulturním životě
v malířství místo strnulých poněkud primitivních postav (fresky znázorňující povolání Přemysla Oráče na trůn v rotundě sv.Kateřiny ve Znojmě-románské malířství) snaha o zachycení ženského půvabu při malování madon, prohloubeného psychologického výrazu při malování světců, osobitého portrétu při tesání soch (Petr Parléř) ? to vše novinky ? předtím se umění poněkud omezovalo na naučnou funkci (forma vykládání svatých příběhů těm, kteří neuměli číst), předtím nebyla snaha o zdokonalování techniky umělce ? stále se navazovalo na to co už tu bylo-tradici, přejímaly se staré vzory sedících, stojících postav atd. = antické dědictví
Mistr Teodorik ? deskové malby zdobící kapli Sv.Kříže na Karlštejně
Petr Parléř ? busty Karla IV., jeho manželek, autoportrét ? v katedrále Sv.Víta
laicizace + demokratizace: pronikání měšťanských postav do duchovní literatury, rozkvět hudby světské a literatury světské
ve 14.stol vývoj nové vrstvy: měšťanstvo ? nové jiné nároky na umění
činy Karla IV.:
gotická architektura: Svatovítská katedrála, Karlův most, Karlštejn
pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství
založení pražské univerzity (1348)
Karlova univerzita
k založení středověkých univerzit dával souhlas papež ? v rukou církve ? univerzitní profesoři většinou kněží
4 fakulty:
1. fakulta svobodných umění (=artistická) ? nejnižší ? přednášelo se 7 svobodných umění: gramatika (latinská), rétorika, dialektika, hudba, aritmetika, geometrie, astronomie
2. bohoslovecká
3. lékařská
4. právnická
akademické hodnosti: nižší bakalář, vyšší mistr
student vysoké školy se nazýval žák ? českou i latinskou poezii těchto žáků nazýváme žákovská poezie ? potulnému studentu, který si na živobytí vydělával žebrotou se říkalo vagant

a) legendy
jejich tvorba podporována Karlem IV.
veršované i prozaické
neslouží již pouze náboženskému vzdělání věřících, spíše jako zábavná četba ? zesvětštění původně náboženských látek (stejný proces při vzniku staročeského dramatu)
2 rozdílné proudy (jasně vidět na dvou příkladech)
Legenda o sv.Kateřině
vypráví o lásce krásné a učené dívky k Bohu ? láska ke Kristovi až erotická, pohrdne rukou císařovou, získá pohanské učence pro křesťanskou víru a zemře jako mučednice (= ten kdo za své vyznání položí život)
forma: snaha o exotičnost, uměleckou výlučnost vedoucí až k vyumělkovanosti, složité vyjadřování pomocí symbolů a náročných přirovnáních ? vybroušená, náročná forma
nejspíš napsána dle latinského vzoru
Legenda o sv. Prokopu
líčí život opata Sázavského kláštera ? Prokop tento klášter založil po vyhnání staroslověnských kněží Svatoplukem z Moravy
forma: zájem o současný život, skutečný svět, prostší a střízlivější ? srozumitelná, přístupná forma
Pasionál
kniha o mučednících
látkovým základem je Legenda Aurea
Legenda Aurea (Zlatá legenda)
svod prozaických legend o různých světcích
autorem italský mnich Jakub de Voragine
velmi oblíbená ? překládaná a dále umělecky zpracovávaná (doplňovali si národního světce)

poezie:

b) duchovní lyrika
Modlitba Kunhitina

c) světská lyrika
především milostné písně
podobné západní dvorské lyrice ? láska chápána jako služba, anonymita zbožňované paní
dvorská lyrika:
svítáníčka (alba, loučení za úsvitu): Dřěvo sě listem odievá,
Závišova píseň
autorem je první český známy skladatel Záviš ze Zap
nejvyspělejší píseň středověké lyriky
lidové písně:
Měj se dobře srdéčko

d) žákovská / vagantská poezie
psali ji potulní studenti vydělávající si na živobytí žebrotou ? píší o své nouzi a bídě
užívají satiru ? zesměšňují, napadají privilegované vrstvy: šlechtu a duchovenstvo; smějí se vlastní bídě a nouzi ? sociální satira
plné veselí, rozmaru, vtipu
v češtině ale většinou v latině ? mezinárodní ráz
bilingvismus: někdy vkládaná česká slova do latinských veršů (Na primatovskou notu)
některé básně psány česko-latinsky ? rýmují se buď české verše s českými, nebo latinské s latinskými – makarónský verš
Píseň veselé chudiny
Podkoní a žák
satirická skladba ukazující sociální postavení žáka
forma: dialog ? spor žáka s panským sluhou o to kdo se má lépe ? živý, přístupný jazyk
vysvítá neutěšená nouze obou

Ať celý svět slyší,
že já mám nejraději číši;
celý svět vědět to může,
že bych se svlék za chlast z kůže.

Milován je vždy a ctěn,
koho osud nadá penězi,
Tupen bývá vždy a dřen,
komu v kapse pranic nevězí.
Je-li známa tvá zámožnost,
jsi všude chválen na výsost.
Nemáš-li ale peněz dost,
jsi všude nevítaný host. ?
(Český překlad básně Na primatovskou notu z výboru Středověké písně cechu žákovského)

e) zábavná epika
rytířské eposy:
zpracovávají látku západoevrovských pověstí, které k nám přicházejí v podobě německého zpracování
Tristram a Izalda

próza:

f) zábavná próza
Trójanská kronika
vypráví o trójské válce, líčí ale Troju jako středověké město
velmi oblíbená
1. tištěná kniha v Čechách
Tkadleček
filosofická skladba ? úvahy o svobodě lidského jednání
forma: spor milence s Neštěstím, které mu vzalo milou
nejnáročnější prozaická skladba staročeské literatury

g) odborná, naučná próza ? v latině
Jan z Jenštejna
3. pražský arcibiskup
úvaha O pravém šlechtictví
pozoruhodně demokratické názory o rovnosti všech lidí
latinská

dějepisná próza:
kronika Přibíka Pulkavy z Radenína
latinská
spolupráce Karla IV. ? podporoval vznik kronik
Vita Carol = Život Karlův
sám Karel IV. napsal
latinská ? již během 14.stol převedena do češtiny
slovníky: latinské – mistr Klaret
právnické spisy: Ondřej z Dubé

drama:

staročeské drama vzniklo zesvětštěním původně náboženských látek
počátky sahají do konce 12.stol
v některých klášterech se dramatizovaly latinské texty evangelií (vyprávějící o událostech spojených s Kristovou smrtí a jeho vzkříšením) ? tyto texty byly zpívány kněžími v kostelech ? pak do textů začali pronikat světské postavy a komický prvek ? hry byly z kostelů vykázány na volná prostranství a do krčem
Mastičkář
původní liturgické představení: jak 3 zbožné ženy = Marie jdou k hrobě Krista pomazat jeho tělo mastmi a setkávají se s andělem, který jim říká, že Kristus vstal z mrtvých (hrálo se v kostelech na Velikonoce) – latinsky
pak do představení přibily světské postavy: mastičkář, u kterého si 3 Marie masti kupovali a komické vložky a národní jazyk
komické vložky vyprávěné česky začínají převládat nad latinským textem ? vykázány z kostelů ? účel je pobavit obecenstvo a ne je upevnit ve víře
obraz života městské chudiny, středověkého tržiště, šarlatánství, prodavače mastí a léků ? zesměšňuje středověké podvodné lékaře
forma: střídání veršů latinských s českými = makaronismus

měšťanská literatura
ve 14.stol nastupuje nová společenská vrstva: měšťanstvo ? tato vrstva na rozdíl od venkovanů začíná myslet kriticky
místo fantastických rytířských dobrodružství je zajímá každodenní život kolem nich a společenské nesrovnalosti ? zaobírají se postavením měšťanského lidu ? objevují se nápravné snahy ? kritický tón literatury
Hradecký rukopis
soubor skladeb ? autoři neznámí
kritika společenských a církevních nedostatků
některé skladby: Satiry o řemeslnících a konšelích, Desatero kázanie božie, bajka O lišce a džbánu
Satiry o řemeslnících a konšelích
kritika nepoctivosti a nesvědomitosti příslušníků některých povolání (kováři, pekaři, ševci?jak šidili) + kritika úplatnosti členů městské správy (konšelé)
forma: mravokárné, satirické veršování
Desatero kázanie božie
útok na hříšníky ? hlavně proti šlechtě a klášterům
v závěru vykořisťovatelé přirovnáni k trubcům, které včely nakonec vyženou z úlu – demokratické
forma: veršované kázání
O lišce a džbánu
forma: bajka ? krátké veršované vyprávěn s poučením

Smil Flaška z Pardubic
příslušník vysoké šlechty
Nová rada
postavil se na stranu šlechty a církve ? hájí jejich zájmy
forma: zvířecí alegorie (mladý král lev, míněn nejspíš Václav IV., si pozve různá zvířata, aby mu radila, ta mu radí dle svých vlastností, které se jim připisují)

III. Předchůdci Husovi

Milíč
?Bůh stvořil svět pro zástup.?

Tomáš ze Štítného
žákem Jana Milíče z Kroměříže ? pak hospodařil na svém jihočeském statečku
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
sborník traktátů = rozprava/ pojednání
o zásadách křesťanského ? dokonalého života
Řeči besední
náročnější náboženské a filosofické otázky
o základech věrouky ? poučuje o Bohu, stvoření světa atd.

i přes výhrady k soudobému životu zůstává věrný učení církve
význam jeho díla: do těchto oblastí literatury (odborná: filosofická, teologická, historická, – traktáty) začíná pronikat národní jazyk ? není záležitostí univerzitních mistrů a kněží ? proniká na veřejnost (předtím veškerá lit.tohoto druhu: kronika P.Pulkavy z Radenína, O pravém šlechtictví J.Jenštejna, slovníky, právní spisy, teologické spisy v latině)

Krize společnosti
koncem 13.stol vyvrcholila moc církve ? římští papežové se nepovažují pouze za vládce křesťanstva, nýbrž celého světa
vnitřní úpadek ? náboženský a mravní úpadek katolické církve:
a) kupčení s odpustky
b) nezřízený život a bohatství církevních hodnostářů a mnichů v klášterech
c) schizma ? dvojpapežství

nápravné snahy ? úsilí o reformu:
a) návrat k prvotnímu křesťanství
církev má žít v chudobě a má pomáhat lidem a ne je vykořisťovat (církev byla velmi bohatá, vlastnila asi polovinu půdy)
úsilí o zrušení učení o trojím lidu (= duchovní, páni, poddaní = narodil-li se člověk jako chudák, byla to vůle boží a nemá se snažit z toho vyváznout, za pozemské strádání ho čeká odměna po smrti) ? vždyť prvotní křesťanství hlásalo, že všichni jsou si rovni před Bohem
b) návrat k Bibli
má se obnovit víra ve slovo boží ne ve svatootcování ? co není v bibli je výmysl kněží
vznikají překlady bible do národních jazyků
c) úsilí o navázání přímého kontaktu s Bohem
ne aby to bylo přes zástupce, církev
myšlenka, že pokud
d) snaha o odstranění/utlumení poddanství/nevolnictví
e) nový pohled na feudála
pokud se neřídí učením Bible, nemusí se poslouchat
vrcholí proces:
a) počešťování = čeština i v oblasti literatury odborné, teologické, správní
b) demokratizace = literatura pro lid
c) laicizace = zesvětštění, sepětí s dobovými problémy

IV. Mistr Jan Hus (asi 1371:Husinec u Prachatic ? 1415:jihoněmecká Kostnice)
artistická fakulta ? titul mistra, pak bohosloví ? stal se knězem
univerzitní profesor, pak zvolen rektorem univerzity
kazatelem v Betlémské kapli
vychází z Viclefova učení
O církvi
latinsky
požadavek: rozumového poznání pravdy proti slepé autoritě
přesvědčení: pokud se biskup nebo papež nežije v souhlase se zásadami křesťanství, není třeba je poslouchat
?ne tedy slepá poslušnost?
?představený se může mýlit?rozum musí být vůdce?jestliže představený dává nerozumné rozkazy, nemusí se poslouchat ani papež? ? revoluční myšlenka
toto byl největší útok ? spis se stal podkladem k obžalobě v Kostnici

česky: – pro lid
Výklad Viery, Desatera a Páteře (modlitby: Věřím v Boha, Desatero, Otčenáš)
výklad 3 modliteb
úvahy o mravním životě, kritika společnosti
vylíčení zkázy mravů duchovenstva
výzva aby pánové dbali na čistotu mateřského jazyka ? čeština plná německých slov
Knížky o svatokupectví
ostrá kritika církve, její zištnosti, bohatství, prodávání odpustků
dokládá na příkladech ze současného života
myšlenkový závěr Výkladu a Knížky o svatokupectví: neexistuje prává církev, neboť vládne Antikrist
kazatelská činnost
přímo ovlivňoval veřejné mínění
lid nadšen novými myšlenkami ? vidí v tom možnost zlepšení vlastního postavení ? rovnost všech lidí, možnost neposlouchat feudála, papeže, kteří je vykořisťují
i když nepomýšlel na boj proti feudalismu, zastal se lidového hnutí (Luther ne, ten zastával teorii trojího lidu a označil povstalce za neznabohy a křivopřísežníky ? přísahali věrnost lennímu pánovi )
Postila
napsal na Kozím hrádku, když mu bylo znemožněno kázat
sborník kázání
?post illa? = po oněch slovech (po slovech evangelia)
výklad evangelia dokládaný na příkladech z každodenního života ? kulturně-historický význam

Husovy myšlenky:
1. Hlavou církve nemusí být papež, ale Kristus.
2. Církev nemá vlastnit majetek, ale žít v chudobě.
3. Příslušníkem církve je pouze ten, kdo nespáchal těžký hřích.
4. Křesťan není povinen poslouchat papeže, pokud hlásá v rozporu s Biblí.

Přínos do českého jazyka
uvědomil si, že společný jazyk může lidi spojit ? odstranil spřežky ? aby byl jazyk komunikativní ? moderní záležitost
čeština převzala písmena z latinky ? ta ale neměla znaky pro měkké souhlásky a dlouhé samohlásky: ?zzaadaa? = žádá
místo pravopisu spřežkového zavedl pravopis diakritický (rozlišující, tj. se znaménky)
dlouhé samohlásky označoval čárkou a měkké souhlásky tečkou (tzv.nabodeníčko)
bojoval o čistotu českého jazyka – nahrazoval německá slova českými

Petr z Mladoňovic
vypráví o smrti mistra Jana Husa v Kostnici

V. Husitská literatura

mizí:
legenda, rytířský epos, drama ? neodpovídají dobovým potřebám
rozvíjí se:
duchovní píseň
satira (kritika nedostatků, posměšné)
historický zpěv/báseň
kronika
traktát (učené pojednání, středověká náboženská úvaha)
polemika (spor, vzájemné vyvracení názorů protivníků)
postila
lidový zpěv
literatura psaná česky
forma: srozumitelná, prostá ? pro lid

a) lidové písně
Jistebnický kancionál
nazván podle místa, kde byl nalezen
zpěvník husitských písní
Ktož jsú boží bojovníci = bojový chorál husitských vojsk ? zpívala se před bojem ? nabádá vojáky, aby se nebáli, že s Kristem vždy zvítězí
Roudnický kodex
nověji nalezený sborník husitských písní

b) polemika
Budyšínský rukopis
3 polemické veršované skladby: Žaloba koruny české, Porok (soudní pře) koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou
první dvě skladby namířené proti císaři Zikmundovi a českým pánům
Hádání Prahy s kutnou Horou
forma sporu
alegorie: Praha v postavě krásné žena symbolizuje pokrokové husitství x Kutná hora v postavě nevzhledné ženy hájí stanovisko církve a kostnického koncilu

Vavřinec z Březové (1370 až asi 1437)
Báseň vznešené koruny české
historická báseň – dokument
oslavuje vítězství husitů nad křižáky u Domažlic ? bitva se ani nekonala, křižáci strachy utekli
latinsky – mezinárodní
Husitská kronika
vypravuje události v letech 1414 ? 1422 z hlediska stoupence pražských umírněných kališníků
latinsky

d) překlady Bible
první kompletní překlad Bible složený ze starších překladů pochází ze zač.15.stol

VI. Literatura doby polipanské
1434 ? porážka husitů v bitvě u Lipan
doba vnitřních rozporů: kališníci x táborité x katolíci x jednota bratrská

traktáty, polemiky
zesvětštění literatury: cestopisy a zábavné čtení

Petr Chelčický (asi 1390 ? 1460)
odsoudil válku a celou soudobou společnost
obhajuje pasivity ? odmítá jakékoli násilí a obrannou válku
O boji duchovním
odmítá i spravedlivou válku, připustil jen boj duchovní (proti ďáblu)
O trojím lidu
namířené proti středověkému uspořádání společnosti(stav rytířský, kněžský a poddanský)
hlásá rovnost všech lidí s poukazem na Bibli
Postila
úvaha ve formě kázání
kritika společnosti- bohatství církve, hrabání majetku pány
Sieť viery pravé
myšlenkově nejpropracovanější a nejrozsáhlejší dílo Chelčického
Sítí rozumí spisovatel církev a pravou křesťanskou víru, jíž se lidé zachraňují z hříchů, podobně jako se sítí vytahují z moře ryby. Kacíři a hříšníci jsou ti, kdož svým špatným životem síť trhají. Hlavními ničiteli sítě jsou papež a panovník.

e) cestopisy
vznik v souvislosti s prolomením izolace v Evropě za vlády Jiřího z Poděbrad
Václav Šašek z Bířkova
Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa
autorův deník z cest zeměmi západní Evropy
dochoval se jen latinský převod ze 16.stol
podkladem pro Jiráskovu knihu Z Čech až na konec světa

Jednota bratrská
náboženská skupina založená na myšlenkách Chelčického
tělesně pracovali, odmítali vyšší vzdělání, odmítali světské zákony, vojenskou službu, soudy i účast na veřejném životě ? říkali si bratře a sestro
založili vlastní církevní organizaci
pak kladnější postoj ke vzdělání: literární činnost – během 16.stol nositeli kulturních a vzdělávacích snah ? přispěli k tomu myšlenky humanismu

přínos a odnos husitství:
průnik literatury mezi lidi ? lidové písně
počeštění ? české překlady bible
čeština vytlačila latinu ? stala se jazykem veřejných listin, soudních, sněmovních jednání, městských knih
ovšem odstranění mezinárodní latiny a vůbec bojové husitské hnutí, které bylo v Evropě chápáno jako kacířské, mělo za následek izolaci našich zemí v Evropě ? diplomatické vztahy s Evropou navázal opět navázal Jiří z Poděbrad