Vývojové etapy české poezie od osvobození do současnosti
Skupina 42
- skupina literátů a výtvarníků, kt. se snažili najít ve své tvorbě smysl lidské existence, porozumět světu, v němž žijí
- pojmenovávali skutečnosti přímo tak jak je (není sentimentální), neužívali metafory, zaznamenávali banální každodennosti všedního dne, periferie měst i životů (řeč ulice, žádný patos – nepřirozená nadsázka), často se stavěli do role svědka chladně zaznamenávajícího okolní svět, odmítali lyrismus dojmů a nálad
- představitelé: Jiří Kolář – básník, výtvarník (koláže), překladatel Josef Kainar, Karel Teige
organizátor skupiny: Jindřich Chalupecký
1945 – vyvrcholení Českého národního povstání a osvobození Prahy Rudou armádou – oslavy Stalina a SSSR
- 5. 1945 – obnovení samostatné Československé republiky
- Léta (začínají po r. 1948 – vítězný únor)
- rozmach komunismu, období budovatelské poezie Þ např.: Pavel Kohout
- v 2. polovině 50. let změna (po odhalení kultu osobnosti)
časopis Květen – publikoval poezii všedního dne od skupiny básníků navazujících na skupinu 42, např.: Miroslav Holub, Karel Šiktans
- Léta
nástup i mladé generace:
- přichází s experimentem (zajímavé) – experimentují s jazykem
- vytvářejí subjektivní poezii (osobní, o jejich vztahu ke světu), jsou skeptičtí a ironičtí
- používají nespisovnou češtinu, vulgarismy
- odmítají výrazy starší generace (stereotypnost)
- vznikají písňové texty, kt. jsou poezií: Suchý (Semafor navazuje na Osvobozené divadlo V+W), Jan Vodňanský
starší generace:
– autoři se snažili vyrovnat s 50. lety (nástup komunismu) – např.: Holan, Kainar, Mikulášek
- Léta (doba normalizace)
- paradox: nic nebylo normální, ale normalizace proto, že se vše vracelo k 50. létům
- snaží se odstranit vše co bylo odkloněno od normy
- vytvářeli poezii, kt. přitakávala socialismu (konec pokusů, experimentů, všeho zajímavého)
- poezie se rozvíjí ve třech směrech: oficiální (podléhá cenzuře), samizdatová (ineditní) a exilová
- autoři ve svých dílech často vzpomínají, např.:
JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986)
- v 80. letech získal Nobelovu cenu (komunisté si utrhli velkou ostudu)
- disident, nesměl nic nového vydávat, vše podléhalo cenzuře
- v samizdatu (Petlice) vydal:
Morový sloup
- depresivní a skeptická poezie, reagující na události r. 1948
– reflektuje nesvobodu 70. let
Deštník z Piccadelly
– sbírka básní o tom, že nechce žít nesvobodný život
samizdatová nakladatelství (rozmnožovatelská střediska – vše si kopírovali):
LUDVÍK VACULÍK
– zakladatel samizdatového nakladatelství Edice Petlice
OLGA A VÁCLAV HAVLOVI
– zakladatelé Edice Expedice
exilové časopisy: Vokno, Revolver Revue
- léta
- Gorbačov – uvolnění komunismu
- písničkářská linie – bojovná
- rozvíjel se klubový divadelní život (pod hlavičkou Svazu armády), hraje se folková hudba v klubech
písničkáři: Jaroslav Hutka, Jaromír Nohavica, Jiří Dědeček Karel Kryl – počátky jeho tvorby po r. 1968 – píseň: Bratříčku, zavírej vrátka – odpor proti okupaci
– psal protestní písně
kluby:
Jonáš klub (spjat se Semaforem) – vystupovali zde, ti kt. oficiálně vystupovat jinde nemohli
Lipnice nad Vltavou – koncerty folkových zpěváků (Nohavica)
- pomalu končí doba normalizace, lidé mají existencialistické pocity
VLADIMÍR HOLAN
- nejvýznamnější básník 20. století u nás, vychází z existencialismu (1. republiky)
- vyjadřuje se složitě, introvert, jeho poezie je velmi filosofická
- v 50. letech své dílo nezveřejňuje, pokračuje však ve složité lyrice (měl těžce nemocnou dceru), v níž je citelný nešťastný pohled na osud lidí a dobu, ve které žijí
- v roce 1963 začíná opět publikovat a vydal soubor povídek:
Příběhy
– soubor básnických povídek (používá metafory)
– povídka: Terezka Planetová – starší lékař vzpomíná na setkání s dívkou (nostalgické)
– úvaha nad tím, jak je život pomíjiví, všechno krásné končí
Mozartiana
– básnická sbírka psaná volným veršem (nemusí se rýmovat)
Noc s Hamletem
– básnická sbírka
Na postupu
– subjektivní lyrika v meditativní rovině, psaná volným veršem
– básník by měl být pravdivý, měl říci co cítí
FRANTIŠEK HRUBÍN
- básník, dramatik, zakladatel moderní poezie pro děti
- pocházel z chudého kraje Posázaví, ovlivněn půvabnou přírodou okolí Sázavy a sociálním postavením
- po válce – přivítal socialismus – nějakou dobu psal socialistickou poezii:
Hirošima
– lyrickoepická sbírka – upozorňuje na nebezpečí nové války (spor mezi východem a západem), propojuje tuto událost s životem na pražském předměstí
Můj zpěv
- sbírka socialistické poezie (není budovatelská) – melodická, citová
– vyjadřuje radost člověka, že žije v socialismu
Proměna
– dlouhé, prolínání 2 pásem o obavě ze zániku naší planety
- pásmo – člověk prožívá klidné letní odpoledne v Praze
2. pásmo – alegorický příběh dávných mýtů o Daidalovi a Ikarovi (podle Ovidia)
– o tom, že stále budeme porušovat, to co nám je zakázáno
Romance pro křídlovku
– autobiografické poema (dlouhá lyrickoepická báseň o něm)
– používá moderní, přirozený jazyk, velkou roli hraje příroda
– ve svých vzpomínkách se vrací do svých studentských let, jak se a prázdniny vracel domu,
a jak sem přijíždějí kolotoče. Zamiluje se do dívky a když se příští rok opět vrátí, a opět
přijedou kolotoče, zjistí, že dívka je už mrtvá
– nikdy se už z jeho paměti neztratí, jeho první velká láska
divadelní hry (dramata):
Oldřich a Božena
– pohled na české dějiny
hry ze současnosti
Srpnová neděle
Křišťálová noc
– o konfliktech mezi starou usedlou a rezignovanou měšťáckou generací a mladou generací, kt. touží vše prožít (Hrubím těmto lidem fandí) Þ kritika měšťáctví
JOSEF KAINAR
- básník, dramatik, autor poezie pro děti, byl ovlivněn skupinou 42 a skupinou kolem časopisu Květen
za okupace:
Nové mýty
– básnická sbírka výrazně ovlivněná Skupinou 42, plna sarkasmu a ironie
- obsahuje báseň Stříhali dohola malého chlapečka – vystižen konec puberty a vstup do dospělosti
po válce psal socialistickou poezii (vítězství pracujících):
Český sen
– sbírka, kt. obsahovala jednoduché básně, kt. každý rozuměl, byly však kvalitnější než současná jiná díla
- po r. 1956 (odhalení kultu osobnosti) začíná psát ve starém stylu, podle skupiny 42 sbírky:
Člověka hořce mám rád
– se všemi chybami mám člověka rád
Lazar a píseň
- poezie všedního dne – jazykově experimentální, obsahuje hovorové prvky, slang, o lásce a pokušení
Moje blues
– obsahuje nespisovné prvky, hovorové výrazy
– o celém životě – smrti, životních překážkách, o tom, jaký ten život byl
JAROSLAV SEIFERT
- renesanční typ člověka (véno, ženy, zpěv), v roce 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu
poválečné období:
– čistá, melodická lyrika, psaná formou tradičního rýmovaného verše, klasické poetické symboly (růže, slavík), jeho verše nejsou bojovné, obrací se ke vzpomínkám z mládí, k motivům české krajiny a domova, k některým postavám české kultury
– nic mu nebylo vydáváno až Píseň o Viktorce, kde se inspiroval dílem Boženy Němcové (unikla cenzuře)
období 60. let – doba uvolnění:
– 10 let odmlčen těžkou nemocí
– píše reflexivní lyriku, používá uvolněný nerýmovaný verš, rytmizovanou prózu, úvahy, bilancování
Koncert na ostrově
– báseň oslavující krásu žen, „Halleyova kometa“
období 70. a 80. let
– zařazen mezi disidenci a jeho práce jsou zakázány a nesmí vydávat oficielně téměř nic
Morový sloup
– sbírka napsaná na vysoké úrovni
– smutná až trpká poezie, reagující na události z roku 1968
– náhled moudrého člověka žijícího v socialistické diktatuře, píše co ho trápí
– má i filosofickou rovinu (život, smrt), používá metafory (útočí proti komunismu)
Deštník z Piccadilly
Býti básníkem
– bilanční sbírka, v kt. se odmítá smířit se svou nemocí a stále ho přitahují ženy
– píše však i o smrti, hodnotí svůj celý život, kt. určovaly víno, ženy a zpěv
– blíží se básni v próze
próza:
Všecky krásy světa
– vzpomínková kniha (setkání se zajímavými lidmi), autobiografické dílo
– evokuje jeho pocit radosti, bolesti krušných životních okamžiků a pomíjivosti, o tom, jak
získává představu o poválečném světě
– vyšla v samizdatu a v r. 1982 v oficiálním vydání
MORAVA
OLDŘICH MIKULÁŠEK
- básník podobný Seifertovi – chtěl svůj život prožít naplno, miloval víno, ženy a život
- pocházel z chudého prostředí Moravy (dělník) – existencionalista
- díla mají filosofický až meditativní rozměr (přemýšlení o věcech důležitých)
- pokračuje v linii poezie, kt. je melodicky i myšlenkově složitá
- jeho inspirací je smrt (černá múza) Þ život končí smrtí, proto máme život prožít naplno
- vše vnímal pozitivně – život, láska, vztahy mezi lidmi
- častým motivem je tráva (jako něco nezdolného, co přežije skoro vše),
- používá často přirovnání, neologismy (nová slova), hru s jazykem
Krajem táhne prašivec
– rozsáhlá básnická skladba, obsahující životní optimismus
– prašivec – symbolická postava, kt. vzbuzuje děs a hrůzu – metafora země, kt. je zničená
Svlékání hadů
– sbírka zachycující protiklad radostného vidění světa a strachu z jeho špatnosti
Šokovaná růže
– sbírka milostné poezie (báseň Triptych – reaguje na situaci ve světě)
JAN SKÁCEL (1922 – týden před listopadem 1989)
- introvert, v totalitní době byl odmlčen
- psal intimní a reflexivní (subjektivní) lyriku – složitá, obsahuje mnoho metafor
- vychází z jednoduchosti lidové slovesnosti – klade důraz na tradiční hodnoty, etiku a mravnost
- velmi patrný je vliv Moravy
v 60. letech:
Smuténka
– (smuténka – neologismus, novotvar) básnická sbírka – verše úsporné, s pomlkami, někdy nedořečené
v 80. letech:
Dávné proso
– divadelní hra tvořená poezií – vzpomínky na dětství, meditace nad životem a smrtí
Naděje s bukovými křídly
– obsahuje stovky čtyřverší
Odlévání do ztraceného vosku
MIROSLAV HOLUB (1923)
- básník, nejvýznamnější představitel časopisu Květen
- vystudoval medicínu, pracoval v nemocnici a jako vědecký pracovník v oblasti biologie
- píše racionální poezii – vyhýbá se rýmu a rytmu, inspiruje se výzkumem, vědou a civilizací
- kromě poezie píše i eseje a reportáže
Slabikář
Jdi a otevři dveře
Achilles a želva
– želva vůbec nevyběhne, jen se nám to zdá
Undergroundová poezie
- underground – podzemí
- autoři píší velice upřímně o sobě, nevědí si rady sami sebou
- odmítají veškeré atributy klasické principy poezie (v jejich poezii jsou vulgarismy, odmítají kultivovaný jazyk)
JAROMÍR PELC
- redaktor a ředitel nakladatelství Mladá fronta
- popisuje pocity mladého nezařaditelného člověka, nezakotveném člověku, kt. má problémy se sebejistotou
- otevřené sexuální scény, syrové čtení – píše o sexu, drogách,
EGON BONDY, vlastním jménem Zdeněk Fišer
- vytvořil vlastní program požadující od umění jen prostý záznam poznané skutečnosti
- vyjadřoval se otevřeně k intimním otázkám, ožehavým politickým problémům
- jeho verše interpretovala režimem pronásledovaná rocková skupina Plastic People of the Universe
IVAN MARTIN JIROUS – známý pod přezdívkou Magor
- spolupracoval s časopisem Výtvarná práce, jeden z prvních signatářů (podepisoval) Charty 77
- vedoucím pronásledované rockové skupiny Plastic People of the Universe
- inicioval samizdatový časopis Vokno, psal citlivou a provokativní poezii: Magor dětem
- H. KRCHOVSKÝ, vlastním jménem Jiří Hásek
- básník, vychází z dekadence – životní negativita
- popisuje své pocity, že je zbytečný
- používá černý humor, tabuizovaná slova