Vývoj českého realismu a naturalismu

Počátky realismu v české literatuře (40. ? 50. léta 19. století)
– za průkopníky realismu v naší literatuře považujeme: Karla Havlíčka Borovského
a Boženu Němcovou
– jejich dílo je na hranici realismu a romantismu,
společenská a kulturní situace:
– národní hnutí se rozšířilo do širokých vrstev,
– odstranění feudálních přežitků ? zrušení roboty,
– po roce 1848 ? Bachovský absolutismus ? česká kultura byla v útlumu, téměř nevycházejí české knihy (pouze 2 výjimky Kytice (K. J. Erben) a Babička (B. Němcová), nevydávali se noviny a časopisy,

Karel Havlíček BOROVSKÝ
– významný český novinář, básník, politik
3 velké satirický skladby, které napsal za svůj pobyt v Brixenu
Král Lávra
– námět čerpal z irské pohádky ? tuto pohádku přeložil a zasadil příběh do českého prostředí.
Hlavní postavou je král Lávra ? hodný panovník, ale měl jednu zvláštnost ? holit a stříhat se dával pouze 1krát za rok a holiče vždy nechal popravit. Nechtěl totiž, aby se někdo dozvěděl, že má oslí uši. Jednoho dne padl los na Kukulína. Když byl veden na popravu, jeho matka se vrhla králi k nohám a vyprosila mu milost. Kukulín se stal dvorním holičem. Musel však slíbit, že královo tajemství nikomu neřekne. Jenže slib ho tížil. Na radu poustevníčka našeptal tajemství do vrby. Kolem šli čeští muzikanti a z vrby si vyřezal jeden z nich kolíček k base. Na královském plese basa tajemství prozradila: ?Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec.?Lávra zjistil, že jeho dlouhé uši nikomu nevadí, že ho lidé mají i tak rádi, a svoje uši už neskrýval

Tyrolské elegie
– rozsáhlá satirická skladba, užívá satiru založenou na ironii,
elegie = druh básně = žalozpěv, báseň vyjadřující smutek,
Tyrolské ? psal je ve vyhnanství v Brixenu
obsah: Havlíčkovo zatčení a převoz do Brixenu,
?Dvě hodiny po půlnoci ?
když na třetí šlo,
tu mi dával zandarm u postele
šťastné dobrýtro.
?Bach mi píše jako doktor, že mi nesvědčí v Čechách zdraví,
že prej potřebuju změnu povětří.?
– pravidelný rytmus,
– připomíná lidovou poezii,
Je zde popisována příhoda, když byl Borovský převážen s Brixenu. Havlíček a policisté co ho doprovázeli jeli v kočáře. Splašili se jim na prudké cestě v horách koně a policisté vyskákali z vozu. Báli se o svůj život. Havlíček zůstal v kočáře sám. Nakonec na své dozorce musel počkat, aby ho mohli hlídat a cestovat s ním.
Satira je namířena: na policii ? bojácnost policie,
na vládu ? narážka na fakt, že monarchie je mnohonárodnostní,
na církev ? ?temná noc jak naše svatá církev?
armáda ? velice nákladná

Křest svatého Vladimíra
– Havlíček se nechal inspirovat Nestorovým Letopisem ? dílo že staré ruské literatury (je zde
popisováno, jak byla svržena socha pohanského boha Peruna na Dněpru v době, kdy se šířilo
křesťanství),
uk.: Vladimír (car) chtěl, aby Perun (bůh) na jeho svátek zahřměl na jeho počest. místo kanonády. Perun však přání cara odmítl a byl odsouzen k trestu smrti. Byl odsouzen k oběšení na šibenici. Ale nakonec byl utopen v Dněpru (údajně mu utopením v Dněpru měla být dána milost). Zjistilo se, že bůh chybí a proběhl v Kyjevě konkurz na Boha. Každý kandidát říkal, že ta jeho církev je nejlepší (nejcírkvovatější) a ostatní pomlouval. Sešli se zde zástupci řecké, římské a židovské církve, Islámu. Kandidáti se snažili různými způsoby krále přesvědčit, že jejich církev je ta nejlepší.

EPIGRAMY
epigram = krátká báseň, často 4verší, má satirický obsah a jednoduchou formu (připomíná
říkadlo),
epigramy ? církvi, králi, vlasti, múzám, světu, ?
– rozdělil epigramy podle tématických oddílů,
Církvi = selský epigram ? narážka na církev, sedláci museli vždy na církev pracovat,
Králi ? Ruská Konstitucí ? kritika ruského cara, který má nejraději hloupé poddané, kteří
budou pracovat a nebudou nad tím myslet,
Vlasti = etymologický (etymologie = jazykový obor, který zkoumá původ slov),
Múzám ? z historie české literatury,

Božena NĚMCOVÁ
(dívčím jménem Barbora Panklová)
– zakladatelka žánru vesnické povídky, známá autorka pohádek,
– dětství strávila v ratibořickém údolí,
– byla ovlivněna kontakty se spisovateli, vlastní četbou a životními zkušenostmi získanými
v novém prostředí (v Praze, kde žila po svatbě) začala literárně tvořit,
– její tvorbu ovlivnily pobyty na Chodsku, kde poznávala krajové zvyky a lidovou slovesnost,
pokračovala zde v tvorbě povídek a národopisných článků,
– podnikla i 3 cesty na slovensko, kde získala materiál k pohádkám a národopisným článkům,

Dílo
1, Publicistika
– různá tématika (reaguje ve svých článcích na politické události), ale napsala i mnoho článků
národopisných (o lidových zvycích a tradicích) ? tyto články vycházely knižně,
Obrazy ze života slovenského
Obrazy z okolí domažlického
uk.: popisování Velikonoc, jednotlivých zvyků a tradic

2, Poezie
– ze začátku psala básně
Českým ženám

3, Povídky
– Němcová vytvořila ve svých dílech tzv. typ ?dobrého člověka? ? lidovou postavu
– ?dobrý člověk? ? kladný hrdina, trochu idealizovaný, pozitivní,
– důvod vytvoření ?dobrého člověka? ? zvor pro čtenáře,
Dobrý člověk
Hlavním hrdinou je Jiří Hájek ? vozka, který vozil do Vídně náklad a cestou bral děti, které se vydávaly do Vídně za službou. Mezi lidmi byl považován za dobrého a hodného (vozil děti do Vídně zdarma). Hájek se na jedné ze svých cest setkal s Madlou, která utekla z domu, aby si nemusela vzít starého, ale bohatého mlynáře. Ve Vídni ze začátku žila u paní Kateřiny (původem Češka), která vždy ubytovala dívky, které Hájek vozil, a pomohla jim najít službu.
Madla se dostala do rodiny, kde se k ní chovali zle ? stále ji nadávali, vše před ní zamykali. Pouze na veřejnosti se k ní chovali slušně (služky žili ve Vídni v nedůstojných podmínkách, bylo jim dáváno velmi najevo, že jsou Češky). Madla se Hájkovi velmi zalíbila a ten se do ní zamiloval a Madla do něho. Oba si to však nechtěli přiznat. Šťastným okamžikem pro Madlu bylo, když našla bratra, který před 3 roky odešel z domu. Jednoho dne, když byla Madla sama doma, přišel mlynář (její budoucí ženich), ale zachránil ji před ním Hájek a požádal ji o roku.

realistický ? život českých služek,
romantické ? vývoj situací, zachránění

Divá Bára
Karla
Pan učitel
Chýže pod horami

Rozsáhlé povídky, které připomínají romány
Podhorská vesnice ? z chodského prostředí
Babička (obrazy ze života)
kompozice ? rozděleno podle ročních období
hlavní postavy ? rodina Proškových
(babička inspirována skutečnou babičkou ? postava byla idealizovaná ? pro
Němcovou znamenala únik ze života a vzor pro čtenáře),
– Barunka ? představuje B. Němcovou,
Rodina Proškových žila na Starém Bělidle v Ratibořickém údolí.
další postavy: Viktorka, Kristla (dívka, které měl odejít chlapec, ale babička zasáhla a chlapec
zůstal doma), paní kněžna Zahaňská, slečna Hortenzie.

V zámku a podzámčí
– založeno na kontrastu 2 prostředí (zámek a podzámčí),
Prostředí zámku
paní a pan Skočdopolovi – koupili si šlechtický titul,
– nedůležitější pro ně byly peníze, luxus ? stále se snažili vyrovnat
šlechtě (např. Joli ? anglický psík, měl svoji sloužící, jedl nejlepší
maso),
– Klárka ? kladná postava, Sára ? zlá komorná, záviděla své paní,
Prostředí podzámčí
Vojtěch Karásek – zemřel mu otec na stavbě a malý bratříček s matkou zemřeli na choleru,
– ujal se ho pan Sýkora ? krejčí,
– Vojtěch se díky záchraně psa paní Skočdopolové dostal na zámek a dostal na
starost péči o psíka Joliho,
Paní Skočdopolová těžce onemocněla. Lidé si mysle, že je to cholera. Ale pak se uzdravila. Nemoc jí velmi změnila ? stala se lepší, již nebyla tak chamtivá. Vystrojila Klárce svatbu, lidem dala obilí, aby netrpěli hlady. Vojtěcha poslala studovat na lékaře.

– prolíná se zde romantismus a realismus
realismus ? zachycené prostředí,
romantismus ? změna kněžny ? její náprava.

4, Pohádky
Slovenské pohádky a pověsti
– obsahuje pohádky, které získala při svém pobytu na Slovensku,
– autorka se zde drží přesněji původní předlohy,

Národní báchorky a pověsti
– pohádky z českých krajů (více upravené podle sebe),

další pohádky: Sedmero krkavců
O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku
O princezně se zlatou hvězdou na čele
Princ Bajaja
O bílém hadu

Realismus a naturalismus v české literatuře
– na nově osamostatněnou českou univerzitu (1882 ? rozdělení pražské univerzity na českou a
německou) vstupuje nová generace vědců, kteří jsou odborně na výši ? uvědomují si
zaostalost české vědy za světem, chtějí pozvednout její úroveň, kriticky přehodnocují
dosavadní výsledky různých oborů,
– je potřeba vydání nové, moderní, české encyklopedie ? Ottův slovník naučný,
– hlavním představitelem politického realismu je T. G. Masaryk, který se jak poslanec za
realistikou stranu snaží prosadit modernější program,
– realismus ve vědě prosazuje především Jan Gebauer (jazykověda), Jaroslav Goll (historie),
T. G. Masaryk (boj o rukopisy),

Naturalismus
– proniká do české literatury současně s realismem,
– naturalismus se v české próze projevuje hlavně podrobnými popisy, podrobnou kresbou
prostředí (člověk je spoután, předurčen určitým prostředím, nemůže se z něj vymanit),
drastickými scénami,
– teoretickým obhájcem naturalismu a překladatel Zolových děl je Vilém Mrštík.

1. Historická próza
Alois JIRÁSEK
– nejoblíbenější autor historické beletrie,
– jeho knihy se velmi četly v těžkých obdobích (např. I. a II. světové válka),
– narodil se v Hronově, studoval v Broumově a Hradci Králové,

Jiráskův přístup k historické látce
srovnání s Wintrem
JIRÁSEK WINTER
– psal o českých dějinách od pravěku až – zaměřoval se na renesanci u nás,
k národnímu obrození (konec 18. a zač. 19. stol.) – neusiloval o výklad dějin,
(nepsal o renesanci), – jde mu o jednotlivce,
– Jirásek se chtěl dopracovat k výkladu dějin, – píše hlavně povídky,
pojetí dějin o Palackého, tzv.
?demokratické pojetí dějin? = hybnou silou dějin je lid,
a husitství je nejvýznamnější období,
– Jirásek si vybírá hlavně postavy z lidu (zaměřoval se na
významné události, davové scény),
– psal rozsáhlé romány,

Přehled Jiráskovy tvorby

1, Pravěk (mýtická doba)
Staré pověsti české

2, Husitství
– husitská trilogie (Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo),
Mezi proudy ? zachycuje dobu před vypuknutím husitských válek, kdy se vyhrocují konflikty
mezi králem, arcibiskupem a měšťany (za vlády Václava IV.),
– vydání Kutnohorského dekretu (změnil hlasovací právo na pražské Karlově
univerzitě), osudy Jana Žižky,

Proti všem ? zachycuje vrcholné období husitské revoluce (1419 ? 1420) až po bitvu na
Vítkově,

Bratrstvo ? doznívání husitství po bitvě u Lipan, působení tzv. bratříků na Slovensku,

Husitský král ? poslední Jiráskův románový pokus,
– nedokončený román, věnovaný Jiřímu z Poděbrad,

trilogie ?tří Janů? (dramata)
Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč z Dubé

Z Čech až na konec světa ? cestopis pro mládež z doby Jiřího z Poděbrad,

3, Doba pobělohorská (doba ?temna?)
Skály ? děj románu se odehrává na stejnojmenném zámku v Orlických horách, téma
náboženských emigrantů po Bílé hoře,

Skaláci – rozsáhlá povídka o selském odboji proti šlechtě na Náchodsku,

Psohlavci ? román lící povstání Chodů vedených Janem Sladkým Kozinou proti
Lammingerovi,

Temno ? odehrává se sto let po Bílé hoře, téma rekatolizace (návrat ke katolické víře),
působení jezuitů, šíření kultu sv. Jana Nepomuckého,

4, Osvícenství
Poklad ? děj zasazen na Potštejn,

Na dvoře vévodském ? odehrává se na náchodském panství,

5, Národní obrození
F. L. Věk ? pětidílný román o počátcích národního hnutí v Praze i na venkově,
– hlavním hrdina je inspirován skutečnou postavou ? dobrušského kupce
Františka Ladislava Heka,
– vystupuje zde i historické osobnosti ? např. Václav Thám, Václav Matěj
Kramerius,

U nás – 4 dílná románová kronika z Hronovska,
– hlavní postavou je národní buditel ? farář Havlovický,

Filosofská historie ? nejpopulárnější ze 3 novel z knihy Maloměstské historie,
– líčí osudy tří studentů na pozadí událostí kolem května 1848,

6, Současnost
Otec, Vojnarka ? realistická dramata se soudobou domácí tématikou,

Lucerna ? pohádková hra

Z Čech až na konec světa
– kniha je inspirována cestou Lva z Rožmitálu, který cestoval přes evropské státy a vrátil se
zpět do Čech. Tato výprava trvala rok a čtvrt,
– výprava měla politický význam ? král Jiří z Poděbrad usiloval o vytvoření světského spolku,
jako protiváhu Římu,
– za pojmem ?konec světa? se považovalo portugalské pobřeží ? v tehdejší době nebyla
objevena Amerika,
– z této doby se dochovaly dva cestopisy ? panoše Jaroslava a rytíře Šaška,
– Jirásek stylizoval cestopis jako vypravování rytíře Šaška, který tuto událost jako svůj vlastní
zážitek vypravuje vnoučatům,
uk.: Avignon byl ve středověku významný, že zde sídlili papežové.Město a okolí vypadalo krásně ? úrodná krajina. Město bylo obehnáno velkými hradbami. Avignon navštívil např. i Jan Lucemburský, Karel IV., Jan Milič z Kroměříže, který jel do Avignonu, aby se obhájil před papežem ? byl nařčen z kacířství.

Psohlavci
Psohlavci = chodští strážci hranic, kteří měli ve znaku hlavu psa,
Chodové byli považování za strážce hranic, a proto měli výsady od panovníka. Neměli např. robotu, měli vlastní soud. Chodové byli dáni do zástavy Lammingerovi (šlechtic, kterému chodové připadli ? Lomikar). Lomikar jim chtěl vzít veškeré výsady. Chodové ale měli tyto výsady písemně potvrzené a trvali na nich. Lomikar je však chtěl zničit.
Chodové poslali listiny do Vídně a chtěli celou záležitost dát k soudu. Soudní cestou ale neuspěli, protože Lomikar podplatil soudce a spor vyhrál. Mezitím se na Chodsku lidé bouří. V čele stál Matěj Přibek. Došlo k zatýkání chodů. Lomikarovi se ale trest nelíbil a vůdce Jan Sladký Kozina byl odsouzen k trestu smrti. Než byl popraven vyzval Lomikara na boží soud: ?Lomikare, Lomikare do roka a do dne?. Lomikar skutečně do roka zemřel a na Kozinova slova došlo.

Zikmunt WINTER
-profesionální historik, soustředil se hlavně na renesanci,
– vydal řadu odborných prací , studií na téma každodenního života,
– i v beletrii využíval svých historických znalostí,

Mistr Kampanus
– velmi obsáhlý román,
– hlavní hrdina inspirován skutečnou historickou postavou Jana Kampuse Vodňanského, který
působil jako rektor pražské university a v době humanismu jako básník,
Děj románu se odehrává v období bitvy na Bílé hoře. Pražské univerzitě hrozálo, že ji dostanou do správy jezuité. J. K. Vodňanský se pokusil zachránit univerzitu. On, ač byl nekatolík, přešel na katolickou víru. Myslel si, že tím se univerzita nedostane pod správu jezuitů. Tato jeho obět ale byla marná a nakonec spáchal sebevraždu.

Povídky
Nezbedný bakalář
– úsměvná povídka ze školského prostředí,
– hlavním hrdinou je kantor,

Rozina sebranec
Hlavní hrdinkou této povídky je mladé děvče Rozina. Sebranec se jí říkalo proto, že vyrůstala bez rodičů. Rozinu našel páter Antonín před dveřmi kláštera.
Rozina byla velmi statečná, samostatná, nenechala si jen tak něco líbit. Zamilovala se do Itala Nikolaje, který byl sklář. Rozina s Nikolajem si slíbili věrnost. Nikolaj ale odjel zpět do Itálie a už se nevrátil Rozina byla velmi zklamaná. ze vzteku se nechala provdat za Karfa, starého majetného člověka. Rozina mu kradla peníze a Karf byl po nějaké době zbaven funkce i cechu. Rozina mu dělala jen ostudu. Karf na Rozinu najmul vraha a nechal ji zavraždit. Vrah se nakonec sám zabil.

Wintrovi jde o příběh lidí a otázku mezilidských vztahů. Nejde o výklad dějin, historie mu slouží pouze jako kulisa.

2, Venkovská próza
Karel Václav RAIS
– psal poezii i povídky,

Povídky ? napsal kolem 15 povídkových knih,
– oblíbené téma ? výminkářství (výminkáři byli staří rodiče, kteří předali stavbu dětem
a sami bydleli na vejmiňku ? měli malou místnost u chalupy),
– všímal si mezigeneračních vztahů, chtěl poukázat na špatné chování ke starým
lidem, bylo jim dáváno najevo, že jsou na obtíž (Rais s nimi sympatizoval),
Výminkáři
Rodiče a děti

Romány
Kalibův zločin
– román inspirovaný zprávou o skutečném zločinu,
Hlavním hrdinou je Vojta Kaliba, starý mládenec, zámožný, dobrák a velmi hodný člověk. Toto jeho dobráctví chtěla využít vdova Boučková. Rozhodla se provdat dceru Karlu za Vojtu. Karla již čekala dítě s jiným, ale za Vojtěcha se provdala a on si myslel, že dítě je jeho. Jednoho dne však zjistil, že tomu tak není.
uk.: líčí scénu, kdy Vojta zjistil, že dítě není jeho,
– cítil zděšení, zklamání, bolest, zoufalství, zuřivost a ponížení,
– nakonec zabil Karlu motykou ? jednal v afektu ? v zápětí svého činu litoval,
– román má rysy naturalistického a psychologického románu.

Pantáta Bezoušek
– humoristický román,
Hlavní postavou je starší muž, typický venkovan, který se staral o hospodářství. Jednou přijel za příbuznými na návštěvu do Prahy. Hlavní hrdina nebyl zvyklý na život ve velkoměstě – autor podává obraz života ve velkoměstě očima venkovana (zdroj humorných situací).
uk.: pantáta Bezoušek si vyšel za Prahu na pole a dal se do rozhovoru s nějakým oráčem,
– pantáta měl práci na poli rád, stýskalo se mu po ní, a proto prosil oráče, aby ho nechal chvíli
orat,
– oráčovi to bylo jedno, pole nebylo jeho.

Zapadlí vlastenci
Román se odehrává v době národního obrození v Podkrkonoší. Hlavním hrdinou je Karel Čermák, mladý muž, který studoval v Jičíně na učitele. Dostal se do podkrkonošské vesničky jako učitelský pomocník (nedostával plat, jen byt a stravu). Zde se seznámil s farářem Stehlíkem a učitelem Čížkem, kteří oba usilovali o vlastenecké hnutí. Šířili české knihy, věnovali se hudbě, podnikali besedy, taneční zábavy s kulturním programem apod. Karel poznal farářovu neteř Albínku, do které se zamiloval a ona do něho. Do Čermáka se ale zamilovala i mladá vdova, kterou on nechtěl. Ta se mu pomstila a prozradila, že je nemanželský, aby zabránila jeho svatbě s Albínkou. Když se tuto zprávu Albínčin otec dozvěděl, odvezl Albínku do Prahy, ale vztah mezi Karlem a Albínkou se mu nepodařilo ukončit. Nakonec dostali svolení k svatbě a Karel dostal své samostatné kantorské místo.

Tereza NOVÁKOVÁ
– autorka venkovských próz z okolí Litomyšle a Poličky,

1, Povídky
Úlomky žuly ? povídková kniha

2, Romány
– psala monografické romány (= romány na 1 téma, 1 hlavní ústřední hrdina),
společné znaky (vlastnosti) hrdinů:
– těžký život,
– bojují za ideály,
– bojovníci, kteří se nevzdávají, končí smutně, neúspěšně.
Jan Jílek
Jiří Šmatlán
Děti čistého živého ? problematika sektářství,
Na Librově gruntě
Drašar
– předlohou je skutečná historická postava ? Michl (Drašar ? přezdívka podle statku, kde žil),
– národní buditel, vlastenec, katolický kněz,
– odhodlal se, že vystoupí z katolické církve,
uk.: Nějaká mladá služka byla svědkem toho, že za panem Drašarem přišla mladá dívka, který u něho zůstala celou noc. Mladá dívka k Drašarovi chodila potajmu, aby ji nikdo nepoznal. Následuje rozhovor mezi Drašarem a Lapáčkovou. Drašar vystoupil z katolické církve, protože nechtěl žít sám, bylo mu smutno. Chtěl mít ženu a rodinu. Drašar nechtěl žít v přetvářce, chtěl žít v pravdě. Okolním děvčata se k němu nechovala jak k jinému mladému muži z vesnice. Stále se k němu chovali jinak. Lapáčková měla pro něj pochopení. Drašar se nakonec oženil. Manželka mu ale zemřela a tak žil sám. Lidé mu to velice vyčítali. Protože byl národní buditel, lidé ho nepřijali mezi sebe.

3, Realistické drama
Ladislav STROUPEŽNICKÝ
– autor divadelních her, ale i dramaturg (dramaturg ? odpovídá za repertoár),
komedie ? O Mikuláši Dačickém z Heslova
Zvíkovský rarášek
Naši furianti ? realistické drama
Děj hry se odehrává na jihočeské vesnici. Zápletka spočívá v tom, že 2 lidé se uchází o práci ponocného (všelijak intrikují a dělají vše proto, aby práci získali).
furiantství – dokázat, že je někdo, ješitnost, samolibost,
– zakládali si na své významnosti a majetku,
– nebyli příliš vzdělaní, chodili hrát karty,
– někdo, kdo má moc ve vesnici, doma rozhodovala žena,
uk.: spor o to, kdo bude platit punč, oba ho chtěli platit (jeden druhému chtěl dokázat, že je
bohatší),

Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ

Maryša ? nejlepší české realistické drama, postavy jsou nejednoznačné, jsou rozporuplné.
Hl. hrdinkou je Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala. Rodiče chtěli Maryšu provdat za bohatého mlynáře Vávru (se 3 dětmi). Vávrovi bylo asi 40 let a měl pověst, že svoji bývalou ženu bil a utrápil. Maryša si Vávru vzít nechtěla, říkala, že zapomene na svého milého Francka, hlavně ať ji rodiče nenutí. Maryše ale nezbylo nic jiného, než respektovat rodiče a Vávru si vzala a Francek odešel na vojnu.
Manželství Maryši a Vávry nebylo šťastné. Když se Francek vrátil z vojny, požádal Maryšu, aby s ním odešla do Brna. Maryša ale odmítla. Říkala, že neporuší slib, který dala. Byla rozhodnuta dodržet všechna pravidla. Vávra ale Francka ohrožoval. Střelil na něj. Maryša mu hned druhý den nasypala do kávy jed.

charakteristika postav (různé pojetí)
Maryša – tvrdá, bojovná žena, která byla dohnána k vraždě okolím,
– tichá trpící, zoufalá milující jiného,
– zlá žena, kterou neobměkčily ani nevinné děti,
Vávra – bezcitný, sobecký, krutý, násilný, hrubý člověk; mírný jen tehdy, když vidí, že nátlak
nemůže mít úspěch,
Francek – prostý chlapec, milující, bezradný,
– zamilovaný furiant, věrný své lásce,
– člověk vedený zlostí a nenávistí, stejně sobecký jako ostatní: chce Maryšu jen získat
a ovládat, podílí se na její tragédii,
Lízalovi – bezohlední rodiče, kteří vnucují své dceři násilím vlastní představu štěstí,
– vyrostli z bídy, dřinou se dopracovali ke 2 grandům, bojí se, aby znovu neupadli do
chudoby, chtějí to nejlepší pro milovanou dceru,
Inspirace skutečnými událostmi
– autoři se nechali inspirovat střípky ze života různých lidí s kterými se setkali,

Gabriela PREISSOVÁ

Její pastorkyňa (opera ? Leoš Janáček)
Hl. hrdinka je Kostelnička (přezdívka) starala se o kostel. Provdala se za vdovce s dítětem ? Jenůvka, a stala se její pěstounkou. Jenůvka byla pastorkyní (schovankou) Kostelničky. Manželství Kostelničky ale nebylo šťastné. Manžel se nestaral o rodinu, chodil do hospody, hrál karty. Nakonec umřel. Kostelnička se snažila Jenůvku co nejlépe vychovat ? měla jí ráda jako vlastní. Měli spolu hezký vztah. Jenůvka (už jako dospělá) šla pracovat do mlýna, kde žili 2 nevlastní bratři Laco a Štefra. Oba dva se do Jenůvky zamilovali. Nejdříve dávala přednost Lacovi ? věrný, miloval Jenůvku kvůli povaze, byl velmi hodný. Ale odešel na vojnu. Jeunka se zamilovala do Štefy. Ten to s ní ale nemyslel vážně ? miloval Jenůvku jen kvůli vzhledu. Neměl s ní příliš vážné úmysly. Jenůvka s ním čekala dítě. Laco se vrátil z vojny. Jenůvka se zranila ? měla jizvu na obličeji a Štefa ji opustil. Když byla Jenůvka těhotná, kostelnička ji skrývala. Lidem namluvila, že odjela za prací do Vídně. Když se dítě narodilo, zabila je a hodila do řeky. myslela si, že tím Janůvce pomůže. Ta si vzala Laca. V den svatby se však vražda prozradila. Nějací lidé z vesnice našli kostru dítěte a Kostelnička se přiznala. Kostelnička šla na 3 roky do vězení a po odpykání trestu bydlela s Jenůvkou, Lacem a jejich dítětem.

Gazdina roba ? tragický příběh mladé ženy, která pochází z chudé rodiny ? živila se jako
švadlena.
Opustila svého manžela a odešla se svým přítelem za prací. Nikdo je v kraji kam přišli neznal, proto si lidé mysleli, že jsou manželé. Lidé se však dozvěděli, že manželé nejsou. Ženu za to odsuzovali, zesměšňovali ji. To ji dohnalo až k sebevraždě.
gazda ? hospodářství
roba ? žena

4, Naturalismus
Vilém MRŠTÍK
Santa Lucia
Hlavním hrdinou tohoto románu je mladík Jiří Jordán, který leží v jedné pražské nemocnici, kde si často čte dopisy od rodiny a ve vzpomínkách se vrací do svých studentských let, první návštěvě Prahy a osudu.
Jordán pocházel z Brna, vystudoval zde gymnázium, ale jeho myšlenky ho stále směrovaly ku Praze. Doma však tuto jeho lásku nikdo nechápal.. Svůj sen si trošku splňuje tím, že si tajně o Praze kupuje knihy a ty pak schovává.
Poprvé se vydává do Prahy na tři dny se svými přáteli. Prahou je uchvácen a láká ho ji co nejvíce poznat. Když se vrátil zpět domů, do Brna, připadalo mu Brno příliš malé.
Po úspěšné maturitě se rozhodl jít do Prahy studovat práva, osamostatnit se a jak se říká ,,Postavit se na vlastní nohy.? Ve vlaku se Jordán setkává s mladým medikem Hégrem, který jej před Prahou varuje. Říká Jordánovi, že Praha ho postupně zničí, jako ničí jeho. Jordán se ale přesvědčit nedal a Hégr mu tedy nabídl, aby bydlel v Praze s ním.
V Praze potkává Jordán mladou dívku Kláru, do které se velice zamiluje. Ona však jeho lásku neopětuje a nebere ji příliš vážně. Jordán v Praze ale kromě velké lásky zažívá i zklamání. S sebou z Brna si přiváží list papíru, na kterém má napsaná jména a adresy lidí, na které se může spolehnout a kteří mu mohou pomoci. Jediným, koho Jordán najde doma je doktor K, který mu slíbí pomoc. Té se však Jordán nikdy nedočká. Další velké zklamání jej čeká, když si sežene práci, za kterou má slíbeno 10 zlatých, ale nakonec jich obdrží pouze 8.
S příchodem zimy Jordán nemá ani zimní kabát a ani peníze. Chodí špatně oblečen, jen ve svrchníčku. Je vyčerpaný a hladový. Dokonce dává svoji peřinu do zástavy, aby měl alespoň nějaké peníze. Hégr si pak ale od Jordána peníze půjčuje s tím, že mu je do večera vrátí. Jordán tedy čeká, ale marně. Večer jde Hégra hledat, ale ten peníze nemá. Proto bloudí ulicemi.
Nakonec dostává zápal plic a v nemocnici na souchotiny umírá.

Pohádka máje
– známý román, ovšem ne naturalistický,
– idylický příběh mezi 2 studenty ? Ríšou a Helenkou, který je zasazen do jarní přírody. Je zde líčena krásná atmosféra jara.
– román vyjadřuje ideu, že láska napravuje člověka (Ríša žil bohémský život, změnil se díky Helence).

Karel Matěj ČAPEK ? CHOD
– pocházel z Chodska,
– Chod ? aby si ho nepletli s Karlem Čapkem,

Kašpar Lén mstitel
– román o pomstě,
Hlavním hrdinou je Kašpar Lén. Po skončení 1. sv. války se vrací z fronty domu. Neměl svoji rodinu, a proto se snažil navázat kontakty se svými kamarády, které měl před válkou. Kašpar našel dceru svého přítele, která se živila jako prostitutka. Lén byl v šoku. Zkoumal, co se stalo. Postupně se dozvěděl, že strůjcem jejího osudu je bohatý stavitel (dívka mu kradla jídlo a on ji chytil, nakonec se stala jeho milenkou. Stavitel ji opustil a dívka se stala prostitutkou). Lén nakonec zabil stavaře cihlou a dostal se před soud. Dívka věděla, že to Lén udělal kvůli ní. Lén u soudu zemřel. Měl poslední stádium tuberkulózy.

Karel Josef ŠLEJHAR
Kuře melancholik
– i filmové zpracování

Městská próza (venkovská próza)
Ignát HERRMANN
– prozaik,
– psal romány, novely, fejetony,
nejznámější romány: U snědeného krámu – tragický, smutný příběh
dvoudílný humoristický román – Otec Kondelík a ženich Vejvara
Tchán Kondelík a zeť Vejvara
typický hrdina jeho knih
– malí obchodníci, nižší úředníci, řemeslníci, kramáři, městská chudina,

U snědeného krámu ? román
Hrdinou románu je Martin Žimla, který už 5 let strávil v učení u pana Rorejse, který byl kupcem. Martin chtěl studovat večerní školu, proto mu dal pan Rorejs výpověď. Martin si po čase založil vlastní obchod. Jeho obchod ale zkrachoval, protože Martin byl slušný pro tehdejší rvavou společnost. Na mizinu ho připravila jeho vypočítavá manželka a její příbuzenstvo. Martin nakonec spáchal sebevraždu.
pan Rorejs ? nevlídný, choval se nadřazeně ke svým učedníkům, byl přísný, kladl důraz na
oslovování, mluvil rychle,

Národní divadlo (budova postavena v novorenesančním stylu)
– byl zřízen sbor pro zřízení Národního divadla ? Palacký ? předseda výboru,
– probíhaly sbírky ? přispívali lidé ze všech vrstev obyvatelstva, konaly se plesy, dobročinné
společenské akce,
– Prozatímní divadlo ? součást Národního divadla (zadní trakt ND, zde je dnes zázemí divadla),
– před postavením ND bylo divadlo, které plnilo funkci českého divadla,
Josef Zítek ? projektant ND,
16. 5. 1868 položen základní kámen (z kamenů různých památných míst Čech a Moravy),
– 1. otevření ? při příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa a jeho snoubenky (Čechům vadilo, že ND bylo otevřeno na počest Habsburkům),
12. 8. 1881 ? nedbalostí dělníků ND vyhořelo,
– znovu otevřeno 18. 11. 1883 ? slavnostně uvedena Libuše od Bedřicha Smetany,
generace ND ? Ženíšek ? maloval hlediště a strop,
Mikoláš Aleš,
Vojtěch Hynais ? opona,
Václav Brožík ? výjevy z českých dějin,
Josef Václav Myslbek ? sochy v ND,