Světový realismus a naturalismus – hlavní představitelé

– vznik 1. polovina 19. století,
Znaky realismu:
1. Přesné a všestranné zachycení skutečnosti = pokus o objektivitu
(autor stojí jako nezúčastněný pozorovatel nad dějem),

2. Typizace: autor si vybírá běžné (obvyklé ?normální? typické) prostředí, postavy a příběhy,
literární typ: postava, která je nositelem vlastností, znaků, celé skupiny,
např. určité společenské vrstvy,

3. Autor zachycuje hrdinu ve vývoji,

4. Zájem hlavně o současnost: pokud se v díle objevuje minulost hledají v ní autoři to, co je
platné pro lidi všech dob (nadčasové problémy),

5. Er-forma = autor vypráví v 3. osobě,

6. Oblíbeným útvarem je román.

V rámci realismu hovoříme o tzv. kritickém realismu, který podává kritiku skutečnosti, naznačuje možnost řešení.

Anglický realismus

Charles DICKENS
– měl těžké a neradostné dětství (zažil i vězení pro dlužníky, Dickensova rodina byla chudá,
měli existenční problémy),
– napsal mnoho románů, kde hlavním hrdinou je dítě ? zde jsou autobiografické prvky,
– hlavními hrdiny jsou často děti, které mají neradostný život, sami se živí, žijí v nelehkých
podmínkách,
– Dickens s dětmi v knihách velice soucítí, zachycuje je se soucitem, láskou a sympatizuje
s nimi,
romány s dětským hrdinou: Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Nadějné vyhlídky
Nadějné vyhlídky
– hlavním hrdinou je malý sirotek Pip, který vyrůstal u svých příbuzných a jeho dětství nebylo
jednoduché,
– Pip zachránil život uprchlému trestanci a po letech k nim domů přichází neznámý člověk, aby
mu oznámil, že má odjet do Londýna, kde dostane velkou částku peněz a kde má začít nový
život, neznámý muž mu slibuje, že o něj bude dobře postaráno,
– o mnoho let později se ukázalo, že tím dobrodincem byl ten trestance, který udělal kariéru ?
zbohatl a chtěl se Pipovi odvděčit,
uk: Joe byl Pipův vychovatel ? u něj se učil kovářem. Joe je líčen jako velmi silný až hromotlucký. Je to člověk velmi prostý, jeho mluva je odlišná (mluvil nespisovně, lidovým jazykem). Jagger (neznámý muž) se snaží Joemu nabídnout peníze za to, že Pipa odveze s sebou do Londýna. Joea se to ale dotklo, považoval to za nemorální, protože Pipa měl velice rád a byli spolu kamarádi.

Kronika Pickwickova klubu
– první román, který Dickense proslavil,
– román humoristický,
vznik: původně byly tyto texty psány na objednávku jako doprovodné texty ke kresbám,
obrázkům, které vycházely ? levná sešitová vydání vycházející na pokračování,
Téma: vždy 4 hlavní postavy ? pánové z vyšší společnosti, členové Pickwickova klubu, a další postavou je sluha Sam (sluha p. Pickwicka), zažívají spolu různá dobrodružství při svých cestách na venkov.
Pánové se dostávali do kruhů, které neznali. Byli neschopní, nepraktičtí a zažívají různé příběhy.
P. Pickwick byl protiklad Sama. Sam byl praktický, prostý, lidový člověk proti tomu pan Pickwick byl nepraktický (možné srovnat s Donem Chichotem a Sanco Panzou).
Hrdina prožívá různé příběhy ? na cestách, na venkově.
funkce:
– zábavná (motivy kriminální, detektivní zápletky), laskavý humor (legrace z pánů ? v dobrém
slova smyslu),
– postupně se k zábavné funkci přidává kritika společenských poměrů v Anglii té doby ? satira
namířena proti nešvarům společnost (např. vězení pro dlužníky, dětská práce, chudobince,
život v nejnižších vrstvách).
uk: Pan Pickwick přichází do vězení pro dlužníky. Velmi přesně popisováno vězení pro dlužníky. O majetné zde bylo postaráno ? ti si pobyt zaplatili, chudí zde ale často umřeli hlady. Ve vězení pobývaly i děti. Pan Pickwick se zde setkával s životními ztroskotanci, chudáky, mnohdy i napůl šílených.

Polský realismus

Henryk SIENKIEWICZ [šjenkevič]
– autor historických románů
Křižáci
Ohněm i mečem ? trilogie ? líčí polské dějiny 17. století (jsou zde zachyceny boje Poláků
s Turky a boje s Ruskými kozáky),
Quo Vadis
– děj se odehrává v Římě za vlády císaře Nerona (pronásledoval křesťany),
– v této době křesťanství ? lidé v něm viděli naději. Křesťanství se v Římě šířilo a Neron
nechával křesťany pronásledovat a zabíjet.
hlavní postavy: Neron ? císař,
Petronius ? skutečná historická postava, římský básník,
Vinicius ? tribun lidu, mladý hrdina, stoupenec křesťanství, přítel
Petronia,
Lygie ? Viniciova snoubenka, velice krásná,
Ursus ? gladiátor, který byl známý svou až nadlidskou silou.
uk.: ukázka se odehrávala v amfiteátru. Lygie měla být popravena a Vidius byl mezi diváky (měl celou událost sledovat a měl to být pro něho největší trest). Součást popravy Lygie mělo být i zabití Ursuse. Ursus ale býka přemohl a Lygii zachránil život s čím Nero vůbec nepočítal. Lidé z toho naopak byli nadšeni.
– v románu je líčena i významná událost ? požár Říma,
Vinicius uvažuje o důsledcích požáru, uvažuje o tom, že by mohla nastat vzpoura ? občanská válka,
– Vinicius přemýšlí, že by se postavil do čela a případně se stal i císařem, chápal to jako pomstu
za Lygii,
– Vinicius věří v pomoc Boha ? pokud by se stal císařem ? šířil by křesťanství.

Francouzský realismus

Honodre de BALZAC [onore d balzak]
– pohnutý životní osud, přišel jako mladý venkovan do Paříže a měl sen, stát se spisovatelem,
– jeho dílo: ?LIDSKÁ KOMEDIE? ? tvoří přes 90 románů
cílem Balzaca bylo ? podat průřez francouzskou společností v 1. pol. 19. století, a proto si Balzac vybíral postavy z různých vrstev, různých povolání, charakteru a věku. Snaží se i více všimnout prostředí ? kultury, politiky, církve.

Otec Goriot ? román
Otec Goriot ? bývalý výrobce těstovin, který za revoluce nesmírně zbohatl,
2 Goriotovy dcery ? ty Goriot velice miloval, všechen majetek a peníze jim dal a odstěhoval se do penzionátu,
– dcery se za otce stydí, chtějí po něm jen peníze, nikdy si na něho nevzpomenou, pouze, když potřebují peníze,
– Evžen Rastignak ? mladík, který se přestěhoval z venkovského městečka do Paříže, aby udělal kariéru. S Goriotem se seznámil v penzionu,. Evžen ze začátku Goriota považoval za podivína, ale pak se spřátelili.
– Evžen byl ze začátku velice poctivý a ctižádostivý, plný iluží. Iluze ale ztrácel v honbě za kariérou a také ztrácel své dobré vlastnosti. Paříž ho morálně zkazila.
– Goriot byl na konci života těžce nemocný ? když už neměl peníze. Staral se o něho právě Evžen společně se svým kamarádem, který byl studentem medicíny,
– dcery se o Goriota vůbec nestaraly ? na jedné straně si Goriot myslel, že jsou nevděčné ale nakonec celou vinu bere na sebe ? rozmazlil je.

další romány: Lucien Leven
Sestřenice Běta
Ztracené iluze
Lesk a bída kurtizán
Evženie Grandetová

Gustav FLAUBERT [flóbér]

Paní Bovaryová
– vydání tohoto románu bylo spojeno se skandálem, autor byl postaven před soud,
– důvod: za ohrožení veřejné mravnosti, urážku náboženství a zlehčování instituce manželství,
– Flaubert byl nakonec osvobozen,

Hlavní postavou románu je Emma, která vystudovala klášterní školu a byla velice náladová. Měla iluze o manželství, o životě ? ty získala četbou romantických knih. Emma se seznámila se lékařem Karlem Bovarym a po roce se vzali. Manželský život však Emmu nudil. Karel ji měl sice velice rád, ale byl pracovně velmi vytížený. Emma se nudila i po narození dcery (chtěla syna), tu vychovávala služka. Emma si nakonec našla milence, šlechtice Rudolfa, a chtěli spolu utéct, jenže ji opustil. Zanedlouho si našla dalšího milence, notářského písaře Leona. Emma Leonovi dávala peníze a díky tomu se dostala do dluhu. I Leon ji po čase opustil. Dluhy (hrozila i dražba majetku) a nenaplnění představ o životě ji přivedly k sebevraždě (Emma žila ve světě nereálných iluzí). Zanedlouho po ní, zemřel i její manžel.
bovarismus = únik z reálného světa, utíkání do vymyšleného světa iluzí.

Ruský realismus

Nikolaj Vasiljevič GOGOL

Revizor ? satirická komedie, divadelní hra (dodnes se velice často hraje)
Hlavním hrdinou je Chlestakov ? bezvýznamný, řadový úředník, kterého ve městě kam přijel považují za dlouhou očekávaného revizora. Přijel do malého zapadlého (provinčního) městečka. Všichni lidé se ho snažili získat na svou stranu ? podplácejí ho, snaží se před ním krýt nepořádek. Chlestakov toho využívá až do té chvíle, než pravda vyjde najevo.
komičnost ? v jednání těch lidí, kteří se snažili Chlestakovovi podbízet.
uk.: Několik mužů, kteří mají v městě významné postavení se baví o příjezdu revizora. Diskutují o tom, jak připravit nemocnici na návštěvu revizora ? v nemocnici pacienti špinaví, běžně kouřili na chodbách, lékaři jim dávali co nejméně léků. Zástupci chtěli vyřešit nápisy v jakékoli cizí řeči, aby vypadalo, že zde pracují opravdu odborníci. Jeden z lékařů neuměl rusky ? těžko mohl léčit pacienty.
Řeší zde i poměry na tamějším úřadě ? úředníci pijí a berou úplatky., v úředních místnostech se chovají domácí zvířata.

Mrtvé duše
– satirický román,
– hlavním hrdinou je Čičikov, který vymyslel podvod, díky kterému chtěl zbohatnou ?
vykupoval jména zemřelých a na tato jména dostával od státu peníze, okrádal stát.
– Čičikov navštěvuje na ruském venkově statkáře ? jejich postavy přesně popisovány.

Ivan Sergejevič TURGENĚV

Otcové a děti
– román,
– autor si zde všímá vyšších vrstev ? prostředí statkářů a ruské inteligence,
– hlavním tématem jsou mezigenerační vztahy ? důraz klade na mladou generaci,
– hlavní hrdina sám o sobě říká, že je nihilista = člověk, který neuznává žádné hodnoty = nevidí ve svém životě perspektivu, nevěří, že by mohl prožít něco hezkého, znechucen společností (typické pro mladou generaci).

Lovcovy zápisky
– cyklus tzv. črt neboli obrazů ze života,
črta = prozaický žánr menšího rozsahu s uvolněnou kompozicí, chybí zde dramatická zápletka,
povídka Nelida
Vypravěčem povídky je sám autor. Byl na lovu se svým psem a zastihla ho bouřka. Potkal se v lese s hajným a ten mu nabídl přístřešek, než bouřka přejde. Hajnému se říkalo Nelida ? hlídal pánovi les a velice dbal na to, aby se nekradlo dřevo ? svou funkci vykonával velice svědomitě.
Hajný žil sám s dětmi, žena mu utekla, když obě děti byly malé. Hajný žil velice chudě.
Když na chvíli přestalo pršet, uslyšel, jak někdo v lese kácí strom. Šel se podívat společně s vypravěčem. Nějaký chudák z vesnice, který potřeboval dřevo. Nelida ho chtěl zadržet, dokonce se s ním popral, ale nakonec ho pustil. Nelidovi bylo chudáka líto.
poenta: Nelida, ač člověk nesmlouvavý, dokázal mít soucit s lidmi (daleko chudšími),
– v celé knize Lovcovy zápisky ? kritika chudých poměrů a nevolnictví na ruském venkově.

Lev Nikolajevič TOLSTOJ
– nejslavnější ruský spisovatel,
– psal dramata i povídky, ovlivněn učením Petra Chelčického (odmítal násilí),

Vojna a mír
– historická románová epopej (4 díly),
– na pozadí historických událostí (Napoleonovo tažení do Ruska v roce 1812, požár Moskvy a
ústup francouzské armády) zachycuje život ruské společnosti,
– do popředí vystupují osudy rodiny Bolkonských a Rostovovů, které se prolínají,
– hlavními postavami jsou Andrej Bolkonskij ? energický a praktický realista,
Pierre Bezuchov ? idealistický snílek a zaujatý filosofickými otázkami o smyslu lidského
života, který nakonec nachází v obětavé práci pro jiné, a Nataša Rostovová ? původně
Andrejova nevěsta, která se nakonec provdá za Bezuchova.
hl. ideou v románu je názor, že dějiny netvoří vynikající jednotlivci, ale lid a množství drobných okolností a náhod.

Anna Kareninová
Hlavní postavou je Anna Kareninová ? velmi krásná šlechtična – pocházela z vyšší ruské společnosti. Snažila se najít pravou lásku a nebrala si konvence (vžitá pravidla chování). V manželství s Kareninem nebyla moc spokojena, ale brala to jako skutečnost ? měli syna.
Jednoho dne Anna odjela řešit manželský problém svého bratra. Jeho žena Annu na plese seznámila s Vronskim ? inteligentní a přitažlivý hrabě. Zamilovali se do sebe, i když se tomu Anna ze začátku bránila. Nakonec se stali milenci. Anna se snažila ze začátku celý vztah udržet v tajnosti, ale po nějaké době se o jejich vtahu dozvěděla společnost i manžel. Společnost ji kritizovala a odsuzovala a Anna to velice těžko nesla.
Anně a Vronskému se narodila dcera a Anna se chtěla dát rozvést. Její manžel chtěl za každou cenu manželství udržet ? záleželo mu na mínění společnosti. K rozvodu tedy nedošlo.
Anna s Vronskim spolu odjeli do ciziny, kde byli velice šťastni. Ale když se vrátili zpět do Ruska, Anna byla díky manželovi odloučena od svého syna a velice tím trpěla. Anna také začala velice na Vronského žárlit. Trpěla kritikou společnosti a neřešitelností své situace. Vronskému stále něco vyčítala, a proto se jí Vronský začal vyhýbat. Anna celou svoji situaci vyřešila sebevraždou ? viděla svou situaci jako bezvýchodnou.
Další postavy ? druhá dvojce ? Kitty a Levin. Zpočátku se Kitty chtěla provdat za Vronského, ale Levin se o ni ucházel, miloval ji. Kitty ho však odmítla. Vronski ke Kitty měl pouze přátelský vtah. Po čase si Kitty Levina vzala a jejich manželství bylo šťastné, odstěhovali se na venkov.
Levin ? částečně autobiografická postava.

Fjodor Michajlovič DOSTOJEVSKIJ
– stal se předchůdcem moderního psychologického románu,

Zločin a trest
– velice známý psychologický román,
Hlavním hrdinou je student práv Raskolnikov. Neměl peníze na studium ? byl v těžké životní situaci, jeho sestra se chtěla provdat za nějakého staršího, ale bohatého člověka, aby ho mohla podporovat na studiích. Jenže Raskolnikov nechtěl, aby si sestra zkazila život.
Raskolnikov chtěl zabít lichvářku a to také udělal. Pak se svým zločinem trápil. Vyšetřovatel měl podezření, že Raskolnikov je za vraždu zodpovědný, ale neměl důkazy. Raskolnikov se ale svěřil Soně ? prostitutka. Soňa Raskolnikovi poradila, aby se přiznal. A to také udělal. Dostal 8 let nucených prací na Sibiři. Ač byl takto potrestán, vneslo mu to klid do duše. Soňa si na Sibiři našla práci a byla rozhodnuta na něj počkat, až se dostane na svobodu.

další romány: Bratři Karamazovi
Idiot

Anton Pavlovič ČECHOV
– největší ruský dramatik,
znaky Čechovových dramat: 1, zachycují všední, každodenní život,
2, nejsou zde žádné dramatické zápletky,
3, dramatičnost není v ději, ale ve způsobu života postav,
4, hlavní hrdinové podle autora ?žijí hloupě? ? jsou to lidé, kteří
nejsou spokojeni se svým životem, mají plány, ale nejsou schopni je uskutečnit ? nejsou schopni využít své nadání, dosáhnout štěstí, úspěchu, svůj život promarňují.
5, hl. hrdinové (šlechtici z řad staré spol. vrstvy) nebyli schopni se přizpůsobit změnám ve společnosti ? změnám v ruském kapitalismu.

hry: Tři sestry
Strýček Váňa
Racek
Višňový sad
Panství statkářky Raněvské je beznadějně zadluženo. Nabízí se buď prodání statku (což nechtějí) a nebo je možnost prodat památný višňový sad (k němu ale měli hluboký citový vztah). Je zde postava obchodníka, který nabízí za sad dost peněz. Obchodník chtěl sad rozparcelovat na pozemky pro letní sídla měšťanů. Ač zpočátku Raněvská sad prodat nechtěla, nic jiného jí nezbylo.
Rodina Ranvěvských reprezentuje ruskou šlechtu, odcházející starý svět.
Mladý kupec ? reprezentuje nastupující vrstvu kapitalismu.

Norský realismus

Henrik IBSEN
– dramatik a divadelní režisér,
Přínos pro světové drama
– dokázal ?vyhmátnout? aktuální témata (např. vztah partnerů v manželství, otázku rozvodu),
– spojil realismus s prvky symbolismu,
– uplatňuje retrospektivu ? hra začíná v okamžiku, kdy už je konflikt vyhrocen, důležité
události, které se konfliktu vedly, se odehrávaly v minulosti a divák se o nich dozvídá
postupně v průběhu hry z dialogů postav.

Peer Gynt
– veršované pohádkové drama (dramatická báseň),
– využil motivy norských pohádek a mýtů,
Hl. hrdinou je Peer Gynt ? snílek, fantasta, která má spoustu plánů, vymýšlí se, vychloubá se, je sice energický a nadaný, ale chová se nezodpovědně a sobecky, bezohledně jde za svými cíli a přitom ubližuje lidem kolem sebe, včetně těch nejbližších, kteří ho mají rádi.
Protipólem Peera je jeho dívka Solveiga, která ho nezištně miluje a celý život na něj čeká.
děj: Peer opouští Solveigu, která ho nezištně miluje a odchází do světa hledat své štěstí (mimo jiné pobývá v říši trolů, slíbí manželství dceři krále, má se stát vládcem říše, ale když pozná, že by ztratil svou svobodu, utíká pryč). Peer úspěšně putuje světem, získává dobré postavení. Jako starý muž se vrací domů, bilancuje svůj život a dochází k poznání, že jej prohrál, neboť tu pravou hodnotu ? lásku Solveigy ? měl a promarnil ji.

Opory společnosti ? drama řešící téma poctivosti v podnikání,
Divoká kachna ? psychologicky laděný román,
Nora (Domov loutek) – drama zabývající se otázkami morálky současné společnosti,
– příběh ženy, vzorné matky a oddané manželky, která opouští rodinu,
když poznává, že je svému manželovi pouhou loutkou.
uk.: Proč Nora odešla od manžela? Říká, že manžel ji nikdy nerozuměl, vytýká mu, že ji nikdy nemiloval. Manžel jí to ale vyvrací. Nora říká, že manžel vše zařizoval podle svého vkusu a ona jeho vkus přejala. Také tvrdí, že nikdy nebyla šťastná, pouze veselá.

Znaky naturalismu
natura = příroda
= umělecký směr v literatuře a malířství, který navazuje na realismus,
– rozvíjí se v 60. ? 80. letech 19. stol. ve Francii, odkud se v letech 90. šíří do ostatních
literatur.

1. Zobrazení skutečnosti je věrné až fotograficky přesné, detailní,

2. Přírodní zákony mechanicky aplikují na lidskou společnost,
– člověka vidí jako tvora zmítaného pudy, instinkty, vášněmi, jehož osud je předurčen
dědičností a sociálním prostředím (jako by člověk neměl samostatné myšlení, vůli, vlastní
charakter, vyšší city a ideály),

3. Hlavní hrdiny jsou většinou lidé z nižších vrstev (např. dělníci),

4. Autoři vybírají ?nízká témata?, nejvšednější život, hlavně jeho odpudivé stránky (nemoci,
bídu ? kladou důraz na zápornou stránku života),

5. Pesimismus, bezperspektivnost.

Emil Zola
– francouzský autor, zakladatel a propagátor naturalismu,
– v jeho dílech jsou typické naturalistické znaky.

Zabiják ? román
Pod pojmem zabiják se skrývá alkohol, který ničí hlavní hrdiny. Děj se odehrává v bídném prostředí v Paříži (v chudinských čtvrtích). Postavy z dělnického prostředí ? dělníci, krejčí, žehlířky.

Nana ? román
Hlavní hrdinkou je Nana, prostitutka, dcera hlavní postavy z románu Zabiják. Nana byla velmi krásná ? tím si získala oblibu. Mívala velmi bohaté milence ? žila v přepychu, bohatství. Nakonec umřela na neštovice.
Děj románu se odehrává ve vyšších vrstvách a ukazuje morální úpadek vyšších vrstev.

Germinal ? román
Děj se odehrává v uhelném revíru ? hornické prostředí. Děj přibližuje dobu hornické stávky ? zachycuje těžký život horníků a jejich chudobu.

Guy de MAUPASSANT [ži d mopasan]

Miláček
Miláčkem je zde hlavní postava ? mladý, vcelku průměrně nadaný muž. Když zjistil, že má velké úspěchy u žen, založil na tom svoji kariéru ? byl velmi uhlazený. Díky svému příteli se náhodně dostal do novin jako redaktor. Přítelova manželka mu psala první články. Tím začala jeho úspěšná kariéra a s přítelovou ženou se pak oženil. Ta mu pomohla navázat kontakty ? uvedla ho do vyšší společnosti. Hlavní hrdina chtěl v kariéře výš a výš a tak navázal milostný vtah s manželkou vydavatele novin. Paní Walterová mu také hodně pomohla. Dávala mu mnoho informací a dostal se ještě výš. Poté se rozvedl a získal rozvodem velký majetek ? jeho žena totiž byla označena jako viník rozpadu manželství. ?Miláček? přesvědčil slečnu Walterovou, aby s ním uprchla. Pak hrozil skandálem, tak rodiče souhlasili s jejich sňatkem. Hlavnímu hrdinovi se tedy proniknout do nejvyšších kruhů a měl možnost stát se ministrem.

Román je částečně autobiografický ? sám autor měl mnoho milostných pletek.