Světová literatura od baroka k osvícenství

Baroko (16. ? 18. století)
– základní rysy:
– nedůvěra v rozum, opět sílí a převládá orientace k víře v Boha ( víra v rozum ale přetrvává ), ten je pro barokního člověka základní životní jistotou
– odvrat od přírody, zaměření k vlastnímu nitru
– mysticismus, duchovnost ( pravda nám je mysticky zjevena )
– převažují pocity bezmocnosti, utrpení a bolesti
– monumentalita ? snaha ohromit člověka
– zásada kontrastu: Bůh x ďábel, krutost války x nadpozemský ráj
– v architektuře:
– kostely, chrámy ? chrám sv. Mikuláše
– typické křivky, oblouky, kopule
– velkolepost staveb
– bohatá vnitřní výzdoba: zlacené rámy, mramor
– v sochařství:
– sochy v pohybu, vyjadřují vnitřní napětí
– Matiáš Brown ? sochy na Kuksu ? sochy neřestí a ctností
– v malířství:
– šerosvit ( kontrast světla a stínu )
– v hudbě:
– hlavně varhanní hudba, chrámové skladby, opery
– v literatuře:
– sugestivní líčení scén ničení, násilí a smrti
– kontrast ? většinou tím dobrým je Bůh
– časté metafory a přirovnání
– alegorie ? např. vlastnost je promítnuta do nějaké postavy ? Mámení

Itálie
Torquato Tasso
– Osvobozený Jeruzalém
– přechod mezi renesancí a barokem
– epos vypráví příběh z křížových výprav ( 11. ? 12. století )
– líčí obléhání a dobytí Jeruzaléma křesťanským vojskem
– součástí je i tragický příběh o lásce mezi Klorindou a Tankredem
– Klorinda ? pohanská bojovnice
– Tankred ? křesťanský rytíř, který Klorindu, do níž se dřív zamiloval, v boji nepozná a zabije; těsně před smrtí Klorindu na její přání pokřtí
 nábožensko-hrdinský epos
Anglie
John Milton
– Ztracený ráj
– duchovní epos
– příběh s biblickým námětem ? pád Adama a Evy a vzpoura Satana proti Bohu
Španělsko
Pedro Calderón de la Barca
– přechod renesance na baroko
– dramatik
– psal komedie s náměty ze všedního života, náboženská dramata, tragédie cti ? rozpor povinnosti a citu, lásky a odplaty
– Nejnestvůrnější žárlivost
– manžel zabíjí svou ženu, aby nemohla patřit někomu jinému

– Lékař své cti
– muž rukama lékaře zabíjí svou ženu pro pouhé podezření z nevěry
– Soudce zalamejský
– kapitán královského vojska svedl dceru venkovského rychtáře Crespa a odmítá se s ní oženit -> kapitán je odsouzen k smrti a král rozsudek schvaluje a tak se staví na stranu potupné cti
– Život je jen sen
– nastoluje základní otázku smyslu a obsahu života, lidské existence a svobody člověka
– hlavním hrdinou je princ Sigismundo který byl od mládí ukován ve věži, protože král se bál věšteb o princově zločinné budoucnosti
– princ však vítězí nad temnými stránkami své povahy, přesvědčením, že vše, co člověk prožívá je jenom zdání
Německo
Hans Christoph von Grimmelshausen
– próza
– Dobrodružství Simplicia Simplicissima
– román, který líčí očima mladého člověka hrůzy a neštěstí 30.leté války
– kontrast: naivita a prostota x krutost války
Andreas Gryphius
– poezie
– popisoval pocity marnosti, prázdnoty, hrůzu ze smrti a zániku

Klasicismus ( 17. ? 18. století )
– umělecký směr vzniklý ve Francii za vlády Ludvíka XVI.
– je projevem vlivu absolutismu na umění ( jednotný společenský život i umění )
– základní rysy:
– vzešel z ideálů antiky
– souvisel s racionalistickou filozofií ( ratio = rozum ): rozum, pravda, rozvaha, vyrovnanost (reakce na baroko a jeho mysticismus)
– přísné dodržování estetických pravidel a předpisů
– literatura se rozlišovala na:
a) nízkou
– bajka, satira, komedie
b) vysokou
– óda, epos, tragédie
– návrat k Aristotelově zásadě tří jednot: jednota místa = místo děje je neměnné, jednota času = doba trvání děje 24 hodin nejvíce 36 hodin, jednota děje = nositeli děje má být malý počet postav
– v literatuře:
– přísná pravidla
– logická jasnost, jednoduchý příběh, přesnost jazykového vyjádření, dodržování stylu
– v architektuře:
– obdélníkový půdorys, geometrická souměrnost nejen při stavbě budov, ale i u parků a zahrad ? např. francouzský park ? keře, stromy jsou sestřihovány do přesných geometrických obrazů
– v sochařství a malířství:
– podle antických vzorů
– nejčastější náměty: historické
– charakteristické žánry:
– převažuje složka rozumová
– didaktická báseň, popisná báseň, moralistní vyprávění, esej, úvaha, veršovaná tragédie

Francie
– klasicismus se zde nejvýrazněji projevil v dramatu
– klasicistní drama navázalo na antickou tragédii a komedii, řídilo se zákonem 3 jednot
– postavy:
a) v tragédii
– pocházely z antických mýtů, případně z prostředí vysoké šlechty
b) v komedii
– hlavně měšťané
– jazyk:
a) u tragédie
– vysoký stylizovaný sloh a rýmovaný verš
b) u komedie
– připouštěla se i próza
Pierre Corneille
– Cid
– tragikomedie, která čerpá ze španělského prostředí
– hlavní postava je Don Rodrigo zvaný Cid, který se v 11. století vyznamenal v bojích proti Arabům
– ústředním tématem je svár mezi povinností a láskou
– Don Rodrigo miluje Chimenu, ale těsně před svatbou Chimenin otec urazí Rodrigova otce
– syn je povinen pomstít otcovu čest a v souboji Chimenina otce zabije
– Chimena podřídí svou lásku požadavku rodové cti a žádá krále, aby Rodriga potrestal
– král nakonec rozhodne, že po ročním odkladu, kdy Chimena oplakává otce a Rodrigo bojuje za Španělsko, budou sezdáni
Jean Racine
– Faidra
– tragédie, která přesně dodržovala zásady klasicismu
– námět čerpán s antiky:
– po klamné zprávě o smrti manžela Thésea vyznává královna Faidra lásku svému nevlastnímu synu Hippolytovi -> ten ji však odmítá -> Faidra ze žárlivosti a strachu z prozrazení souhlasí s tím, aby chůva obvinila Hippolyta z pokusu o zneuctění své nevlastní matky -> Théseus svolal na syna pomstu bohů -> Hippolytos zemřel -> Faidra hnána výčitkami svědomí přizná manželovi pravdu a otráví se
– dobrá psychologie postav
– postavy uvažují jako autorovi současníci
Moliére ( Jean Baptiste Poquelin )
– 1662 ? 1673
– jeden z nejvýznamnějších autorů, největší autor klasicistických komedií, herec, režisér, později i ředitel Královského divadla v Paříži
– hry se hrají dodnes na světových jevištích
– život zasvětil divadlu ? na jevišti také zemřel
– autor 33 komedií
– náměty: postavení ženy ve společnosti a v rodině,, mravní cynismus feudálů, chorobná lakota, úlisnost, pokrytectví, přetvářka, snahy měšťanů po napodobení šlechty,?
– Tartuffe
– nejodvážnější z jeho her => dlouho nemohl prosadit
– odhalovala pokrytectví a svatouškovství
– hlavní postava mířila proti církvi a jejím praktikám
– do domu bohatého měšťana Organa se vetře Tartuffe a zavádí pravidla asketického života, sám je však porušuje; zatímco Orgonova žena, děti a služebnictvo vidí v Tartuffovi úlisného pokrytce, Orgon ho považuje za svatého muže a bezvýhradně mu věří ? svěří mu dokonce i svůj majetek, Tartuffe ho ovládá, má si vzít jeho dceru a usiluje i o jeho ženu; zaslepenosti Organa zbaví až scéna v níž se ukryt pod stolem stává svědkem jak mu Tartuffe svádí ženu; jen králův zásah zabrání úplnému zničení rodiny
– Lakomec
– komedie, která se satirickým výsměchem pranýřuje závislost na mamonu
– hlavní hrdina Harpagon, přestože je bohatý, krutě omezuje své děti a vykořisťuje i služebnictvo; láskou k majetku řídí i vztahy k lidem kolem sebe
– Harpagon nutí svou dceru k sňatku s bohatým starcem, naopak svému synovi Kleantovi se snaží odloudit snoubenku Marii, avšak Kleantův sluha, aby pomohl svému pánovi ukradne Harpagonovu skříňku s penězi; výměnou za ztracené peníze se Harpagon rád vzdává nároků na synovu dívku a i dcera Eliška se smí provdat podle svého srdce
Jean de Lafontaine
– Bajky
Itálie
– jistým protipólem vznešené klasicistické tragédie byla italská komedie: commedia dell´arte, která byla především oblíbená především u lidového publika a vznikla již ve 2. polovině 16. století, postavy zde byly ustálené: Pantalone, Brighella, Harlekýn, Kolombína,?; herci měli k dispozici stručný scénář a sami si vytvářeli dialogy
Carlo Coldoni
– 1707 ? 1790
– autor komedií s výstižnými charakteristikami soudobého měšťanského světa
– Poprask na laguně
– o žárlivé milenecké dvojici z lidového rybářského prostředí

Osvícenství ( 18. století )
– v západní Evropě ? zejména v Anglii a Francii se začala vytvářet nová politika a společenská ideologie, která vyhovovala potřebám měšťanstva = osvícenství
– rozvoj průmyslu, přírodní vědy, techniky ? prosazují svobodu vědeckého bádání
– typický je racionalismus ( kult rozumu )
– boj za práva ? přirozeného člověka?
– víra v neustálý pokrok, optimismus, zkušenost
– osvícenská filozofie:
– zaměřena k praktickým otázkám současnosti
– proti konzervatizmu, tmářství, předsudkům a pověrám
– volá po společném zrovnoprávnění všech občanů
– osvícenská doba: podnítila rozmach vědy a kultury
– osvícenský panovník a šlechta: podněty k zakládání učených společností, knihoven, muzeí,?
– věda postupně nahradila náboženství
– nedostatky: převaha analytičnosti, mechanický výklad veškerého dění, nedostatek smyslu pro tradici,?
Francie
Charles Louis Montesquien
– 1689 ? 1755
– zabýval se teorií státního zřízení, fungováním společnosti, vznikem zákonů
– navrhl rozdělení moci ( základy konstituční monarchie )
– O duchu zákonů
– rozprava
– rozbor forem vlády: despocie, monarchie, republiky
Voltaire
– 1694 ? 1778
– nejvýznamnější představitel osvícenství
– vytvořil žánr filozofické povídky
– jeho povídky byly politicky zaměřené, útočil na lidskou hloupost a nesnášenlivost, hlásal rovnost všech lidí
Denis Diderot
– pokrokový myslitel
– autor románů Jeptiška, Jakub Fatalista ? v nichž kritizuje soudobé poměry
– byl vůdčí osobností mezi encyklopedisty

– encyklopedisté, významní myslitelé 18. století se podíleli na přípravě Encyklopedie
– vycházela 1751 ? 1772
– = naučný slovník
– obsahovala soubor znalostí ze současné vědy, umění, techniky
– Voltaire, d´Alembert, Rousseau, Holbach, Helvétius
– ve francouzské literatuře 18. století našel odraz i myšlenkový směr, který propagoval volnost názorů i mravů ? liberalismus
Charles de Laclose
– Nebezpečné známosti, markýz de Sade
Anglie
– vzniká dobrodružný román
Daniel Defoe
– 1660 ? 1731
– Robinson Crusoe
– Robinson se chtěl stát námořníkem a dostal se na loď, která se potopila, ale on přežil; pak se znovu plavil, ale loď opět ztroskotala, ale Robinson se zachránil a žil na ostrově 28 let, kde přežíval a pak se vrátil do Anglie
Henry Fielding
– 1707 ? 1754
– Tom Jones
– pestré osudy mladíka, jenž byl jako dítě podstrčen do šlechtické rodiny
Jonathan Swift
– 1667 ? 1745
– Gulliverovy cesty
– satirický a filozofický román
– autor cestuje po ostrovech, kde se setkává s různými lidmi a bytostmi

Preromantismus ( 2. polovina 18. století )
– vzniká jako reakce na schematický klasicismus i na osvícenství
– klade důraz na citové hodnoty prostého ?nezkaženého? člověka
– má i označení: sentimentalismus
– pojetí umění: prostředek k přeměně světa
– zdůrazňuje cit i vášeň
– silný inspirační vzor ? lidová poezie
– rozvíjí se vztah k přírodě, k fantazii, dávnověku
– motivy: jezera, hřbitovy, trosky hradů, měsíční svit, symbol mnicha, poustevníka, vězně, poutníka
– básníci: role barda, mluvčí národního kolektivu, anonymní lidový pěvec, role věštce nebo proroka
Francie
Francois René de Chateaubriand
– 1768 ? 1848
– Atala
– povídka líčí tragickou lásku mezi křesťanskou dívkou Atalou a indiánem
– vnáší prvky exotiky
Jean Jacques Rousseau
– 1712 ? 1778
– přední osobnost evropského preromantismu
– filozof a spisovatel
– Emil čili o výchově
– nejznámější dílo
– román sleduje život dítěte od narození až do dospělosti z hlediska vývoje a výchovy osobnosti
– autor zde uplatňuje myšlenku, že člověk je od přírody dobrý, ale nesprávnou výchovou a stykem se špatnými lidmi se porušuje a kazí, a proto Rousseau hlásá návrat k přírodě
Anglie
Laurence Stern
– předchůdce moderního psychologického románu
– Život a názory pana Tristrama Shandyho
Německo
Johann Wolfgang Goethe
– 1749 ? 1832
– narodil se ve Frankfurtu nad Mohanem v měšťanské rodině
– vystudoval práva a také krátce působil jako právník ve Wetzleru, poté jako ministr
– jeho cesty měly vliv na rozvoj jeho osobnosti
– se Schillerem vytvořil ve Výmaru středisko pokrokové německé kultury
– u nás navštívil západočeské lázně a byl v písemném styku s předními českými obrozenskými vědci: Dobrovským, hrabětem Kašparem Šternberkem,?
– jedním z největších duchů světové literatury
– básník, prozaik, dramatik i filozof
– předním představitelem revoltujícího hnutí za tvůrčí svobodu Sturm und Drang ( bouře a vzdor ):
– toto hnutí je hlavně zastoupeno jeho slavným románem Utrpení mladého Werthera
– dvoudílný milostný román, psaný formou dopisů a deníkových záznamů
– námětem je tragické ztroskotání mladého nadaného muže, jednak v lásce ale i v zaměstnání a společenském životě
– Werther nakonec páchá sebevraždu
– román se stal literární událostí 18. století a vyvolal mimo jiné vlnu sebevražd u mladých lidí
– Faust
– vrchol tvorby
– dvoudílná veršovaná tragédie
– autor zde zpracoval starou pověst, která se objevovala v knihách lidového čtení od 16. století
– podle ní učený Faust z touhy po poznání prodal svou duši ďáblu => zatracení
– Faustovi toužícímu po stále novém poznání nabídne Mefistofeles ( zosobnění ďábla ) své služby -> za to mu Faust slibuje duši, jestliže dosáhne uspokojení -> aby odvrátil Fausta od touhy po vědění připravuje mu Mefistofeles různá pokušení: uvede jej do společnosti, omladí jej, pošle mu do cesty krásnou Markétku ( do které se Faust zamiluje ) -> Markétka však zaviní smrt své matky a bratra a ze zoufalství nad svou vinou utopí své a Faustovo dítě a v žaláři pak očekává svou popravu -> v 2. díle Faust nejprve oplakává Markétku, později má však ještě syna s krásnou Helenou ( tu vyvolal z podsvětí ) -> po smrti Heleny i syna si Faust vyžádal od císaře bažinatou krajinu u moře, kterou chce změnit v úrodnou půdu na níž by žili svobodní lidé -> Faust konečně ucítil uspokojení a podle smlouvy s Mefistofelem by měl propadnout peklu, ale ušlechtilý čin pomáhat lidem ho zachránil a tak dosáhl spasení
Friedrich Schiller
– 2. významný představitel Sturm und Drang
– Óda na radost
– lyrika
– dramata: vyjadřují protest proti bezpráví, tyranii
– k vrcholným dramatům hnutí Sturm und Drang patří:
– Loupežníci
– tato hra končí tragickou porážkou hrdiny, jak je tomu u většiny děl hnutí
– hlavní postava Karel Moor, který je nespravedlivě očerněn bratrem, odchází z domova -> stává se vůdcem loupežníků -> později vyjde pravda najevo -> nešťastný otec umírá -> svou milou Amálii Karel zabíjí, aby jí nemusel vydat loupežníkům -> sám se rozhodne vydat úředníkům náhodným chuďasem, který pak získá finanční odměnu
– Karel Moor ? typický hrdina Sturm und Drang ? mluvčí

Rusko
Ivan Andrejevič Krylov
– psal hlavně bajky
– Bajky
– Soubor bajek psaných od sklonku 80. let 18. století
– Chodci a psi; Balvan; Rolník a zmije