Světová literatura 2. poloviny 20. století
– poválečná literatura čerpá především z otřesných zážitků 2. světové války a reaguje na ní. Obraz války je velmi rozmanitý od protestu, přes vyjadřování její nesmyslnosti až po oslavu hrdinství a statečnosti. Autoři si také začínají všímat vzrůstajícího napětí mezi USA a SSSR a reagují na začínající studenou válku. Další inspiraci poskytuje prudký rozvoj vědy a techniky a začátek výzkumu vesmíru. Všímají si i ekologických problému, které se začínají objevovat. Inspiraci poskytuje i drogová problematika, organizovaný zločin. V devadesátých letech se hojně věnují zhroucení východního bloku a rozpadu SSSR.
– autoři vyjadřují zejména pocity osamění a izolace, díky čemuž se hojně rozvíjí existencionalismus. Literatura druhé poloviny 20. století je značně různorodá a nedá se vysledovat žádná dominantní tendence, která by sdružovala větší část autorů. To zejména proto, že společnost 20. století je velmi rozdílná.
– v literatuře se objevují především tyto žánry a tendence:
Poezie
- Surrealismus
- Existencionalismus
- Experimentální
- Křesťansky orientovaná
- Postmoderní
Próza
- Reakce na válku
- Existencionalismus
- Magický realismus
- Socialistický realismus (měl vést k výchově lidi k socialismu)
- Neorealismus
- Nový román
- Absurdní literatura
- Scifi + okrajová literatura
- Beatnická generace
- Postmodernismus
- Rozhněvaní mladí muži
NEOREALISMUS (nemá žádný skrytý význam, pouze realisticky zachycuje běžný život, všímá si lidí na okraji společnosti)
Alberto Moravia – patří k nejznámějším italským autorům, některá zfilmována, věnuje se situaci ve válečné i poválečné Itálii, např. román Horalka
BEAT GENERATION (hnutí US básníků a prozaiku 60. let v USA, dílem i životním stylem vyjadřují nesouhlas s ideály USA a konzumním životem, hlásali dobrovolnou chudobu, člověk by se podle nich měl živit rukama, hrdinové těchto románů jsou většinu lidé na okraji společnosti, na rozdíl od neorealismu dobrovolně, uznávají drogy jako životní styl)
Jack Kerouac – prozaik, tulák, román Na cestě
Allen Ginsberg – básník, ve svém díle vyjadřuje hrůzu a smutek ze současného světa, sbírka Kvílení
Charles Bukowski – tvoří v 80. letech, navazuje na beatniky, ve svých dílech vyjadřuje pocity totální hnus, nudy, nespokojenosti, hlavní hrdina představuje autora samotného, je to flákač, pije, střídá ženy, např. povídková kniha Všechny řitě světa i ta má, Hollywood
ROZHNĚVANÍ MLADÍ MUŽI (hnutí anglických básníků a dramatiků, vystupují proti anglickému konservatismu, konvencím, bariérami mezi lidmi různých postavení, proti kariérismu, pokrytectví a pohodlnosti)
Kingsley Amise – vytvořil tzv. universitní román Šťastný Jim (hrdina začíná učit na malé venkovské universitě, ale nedokáže proniknout mezi profesorskou společnost)
NOVÝ ROMÁN (vyvinul se ve Francii v 50. letech, odmítá stylizované prostředí postav a prostředí, kde vypravěč dává všemu smysl, odmítá vševidoucího vyprávěče, protože pak skutečnost působí uspořádaně, oslabuje příběh, tradiční postavy i vypravěče, místo toho se v textu objevují úvahy, popisy věcí bez souvislostí, několik úhlů pohledu, postavy nezřetelné a často beze jmen)
Alain Robbe Grillet – román Žárlivost (zde si všímá psychologie postav, popisuje sérii setkání A…, ženy plantážníka se, se svým milencem. Vše je sledováno očima klamného manžela, jehož přítomnost je pouze naznačována – 3 židle, 3 příbory, nemůžeme poznat podstatu, pouze ze situací poznáváme o co jde)
FANTASIJNÍ LITERATURA (tvoří vlastní světy, které se řídí vlastními zákony a jsou odlišné, fantasijní literatura má tři hlavní významy – poskytuje jakousi formu úniku z reality všedního dne, navíc je zábavná, ale dává i určité varování, když ukazuje, kam až by mohla společnost dospět. Autoři při tvorbě uplatňují postup kopírování tématu, kdy pouze obměňují prostředí, postavy apod., ale základní myšlenka zůstává stejná)
Sci-fi
Ray Bradbury – americký spisovatel, nejznámějším dílem je soubor povídek Marťanská kronika (popisuje kolonizaci Marsu lidmi, kniha má tři oddíly – v prvním popisuje první začátky kolonizace, ve druhém její rozkvět, ve třetím zuří na Zemi atomová válka a obyvatelstvo kolonie odlétá bojovat zpět domů)
Arthur C. Clark – Vesmírná odyssea
Antiutopie (autoři popisují co by se stalo, kdyby utopisté zrealizovali svoje představy – ideální společnost, rovnost všech, všemocný stát)
George Orwell – anglický prozaik, narodil se v Indii, studoval v Anglii, pak pobýval ve Francii, jeho stěžejními díly jsou Farma zvířat (forma bajky) a 1984 (popisuje zničení člověka totalitním režimem, člověk je ponížen na zvířecí úroveň)
Fantasy
J.R.R. Tolkien – díky němu se fantasy odštěpilo od fantasijní literatury jako samostatný žánr, ve svém díle se nechal inspirovat starými germánskými příběhy a mýty, v románech je jasně definováno dobro a zlo; Hobit, trilogie Pán Prstenů
MAGICKÝ REALISMUS (objevuje se od pol. 40. let, zobrazuje realitu běžného dne, do kterého však zasahují nadpřirozené síly, realita je vykládána pomocí dávných kultur a jejich chápání světa, v dílech magického realismu se objevují dvě úrovně světa (reálná, která je zachytitelná smysly x nereálná, která dává řád chaosu, ale je nezachytitelná smysly), často popisuje racionálně uvažujícího člověka v dnešním světě plném technickým vymožeností, které nám pomáhají a zároveň nás unavují, naproti tomu poukazuje na mystické události, kterým člověk nepřikládá žádný důraz
G.G. Marquez – kolumbijský spisovatel, držitel Nobelovy ceny, nejznámějším románem je Sto roků samoty (rodinná sága, zobrazuje život malého města v 19. a 20. století, členové velké rodiny postupně stárnou a umírají, ale jakoby žijí dál i po smrti – reálné x nereálnému), použil zde tzv. aluzovaný text (přesně citovaný text, který navede na nějakou skutečnost, např. reklama)
POSTMODERNISMUS (vyhranil se proti avantgardě, kopíruje náměty z historie, které aktualizuje, používá aluzi, hermeneutika = autor popisuje, jak text vzniká, tematizuje proces vznikaní text, vyskytují se určité nadpřirozenosti, které nedokáže autor ani hrdina vysvětlit, dílo má různé úrovně, které čtenář podle své vyspělosti sleduje
Umberto Eco – italský prozaik, byl vědec, využívá postupy odborné, publicistické i postupy krásné, odborné, masové literatury, jeho dílo je sočasně detektivkou, horrorem, historickým románem, filozofickým románem, studií o symbolech, sociologickým zamyšlením, román Jméno růže
ABSURDNÍ LITERATURA, DRAMA