Slohové rozvrstvení jazykových prostředků, charakteristika
Slohové rozvrstvení jazykových prostředků
Většina slov a mluvnických tvarů jsou slohově neutrální ? pojmenování běžných prostředků, základních vlastností dějů (např. pes, černý, sedět, zítra)
Slohové rozvrstvení slovní zásoby –
Slova slohově zabarvená :
Slova citově zabarvená ? vyjadřují citový vztah kladný (např. drahoušek, báječný), nebo záporný (např. strašpytel, hnusný)
Slova hovorová ? omezena na běžně mluvené vyjadřováni spis. Jazykem (např. elektrika, koukat, prima)
Slova knižní ? slova ve veřejných projevech, v literárních dílech (např. chrabrý, arci)
Odborná pojmenování, termíny ? lexikální jednotky pro odborné, vědecké či technické vyjadřování
Slova oblastní – užívají se jen v urč. oblasti. (např. na Moravě se říká místo vesnice = dědina,
místo truhlář = stolař)
Speciální pojmenování ? pro vyjadřování v jednotlivých oborech (např. u horníků forot = rubanina, v kanceláři odfajfkovat = zatrhnout text)
Výrazy slangové ? např. ve školním slangu názvy prospěchových známek
Výrazy argotické ? např. bachař, prachy
Slohové rozvrstvení prostředků mluvnických ?
Většina spisovných mluvnických tvarů je slohově neutrální. Odlišují se zejména mluvnické prostředky knižní a hovorové.
Knižní ? např. u sloves přechodníky, podoba infinitivu ?ti (dělati), zastarávající tvary a vazby (nešťastníče) a předminulý čas (jak by pravil)
Hovorové ? např. tvar děkuju, děkujou, výraz jako by se nechumelilo
Charakteristika
– uvádí a hodnotí psychické vlastnosti osob
– zevnějšek osoby popisuje jako projev psychické vlastnosti (např. skromnost, nedbalost, smysl pro estetiku)
– střídají se pasáže ? prostě charakterizační (charakteristika přímá, hlavně přídavná a podstatná jména), vyprávěcí, úvahové
– setkáváme se s ní v reportážích a fejetonech, v literárních a jiných recenzích
– uplatňují se výrazy hodnotící, zejména přídavná jména, které vyjadřují :
a) jaký vztah k lidem má charakterizovaný člověk
b) zájmy a schopnosti
c) vztah k práci
– působivý důraz přirovnáními (např. Má jazyk jako břitvu) a lidovými přirovnáními
(např. Není ryba ani rak)