Renesance v evropské literatuře

renesance = znovuzrození (obnovení antiky)
– vznikla ve 13. ? 14. století v Itálii (středověk novověk)
– středověká literatura ? hlavně náboženská tématika,
– renesanční literatura ? se více upíná k člověku, k jeho tužbám a přání prožít naplno pozemský
život,
– humanismus – humanus = lidský
– směr, který upřednostňuje lidský pohled na svět,
– renesance – rozvíjí se hlavně v Itálii (Benátky, Florencie, Janov),
– zámořské cesty, obchoduje se s dálným východem,
– vznikají první banky ? bankovní názvosloví,
– na scénu přichází měšťanstvo, které pozvolna nahrazuje šlechtu a s sebou přináší
nové vlastnosti ? průbojnost,
Architektura – přizpůsobuje se pozemskému životu ? nejdůležitější světské stavby (zámky,
paláce, měšťanské domy),
– inspirovaná antikou ? navazuje na antické stavitelství ? použití antických sloupů
a arkád,
– měšťanské domy ? štíty, portály, podloubí,
– sgrafita = zdobený prvek na omítce domu,
Zámky – jádro tvoří nádvoří, kolem něho obytné prostory, na stěnách jsou obrazy, místnosti
jsou obloženy dřevem, na stole koberce, závěsy, tapety, postele s baldachýny,
– zahrady ? geometricky řešené s kašnami a fontánami,
(Pražský hrad ? Letohrádek královny Anny – Belveder, Míčovna, zpívající fontána)
Výtvarné umění
objevena perspektiva = obliba přírody, přírodní náměty, portréty,
malíři: Botticelli (Zrození Venuše), Leonardo da Vinci (Mona Lisa, Dáma s hranostajem), Rafael Santi (Tři grácie ? 3 bohyně ? cudnosti, krásy, lásky), Tizian, Michelangelo (sixtinská kaple ? Vatikán)
– malují se portréty (světců), projevuje se zájem o jednotlivce
– sochy ? postavy ? přesné zachycení těla ? znalost anatomie, sochy jako živé,

Italská rensance

Dante Allighieri – pocházel z Florencie,
– nucen žít ve vyhnanství ? potíže s církví,
Božská komedie – epos
– rozdělen do 3 částí ? peklo, očistec, ráj (námět vychází z bible),
Hlavní postavou je sám Dante, který zabloudí v lese a tam ho ohrožují 3 šelmy ? symboly hříchu ? SMYSLNOST, PÝCHA, LAKOMSTVÍ. Promítl zde i osobní zážitky ? lásku k Beatrice. Beatrice mu na pomoc pošle básníka Vergilia. Poté hlavní hrdina prochází peklem a očistcem. Rájem prochází Dante s Beatrice, protože Vergilius je pohan a do ráje nesmí.

Francesco Petrarca – vytvořil nový typ básní ? sonet (znělka)
Sonet má celkem 14 veršů (4 sloky) – 1. sloka ? 4 verše
– 2. sloka ? 4 verše
– 3. a 4. sloka ? 3 verše
Sonet musí mít i myšlenkovou část ? 1. sloka ? uvedení názoru
2. sloka ? názor popírá
3. a 4. sloka ? hledá nějaké řešení
(u nás sonety psali ? Kolár, Vrchlický, Machar, Nezval)
Sonety Lauře (jeho milenka)
– hlavní myšlenka – když je někdo zamilovaný, nemůže najít správná slova

Giovanni Boccaccio ? vytvořil novelu
novela – rozsah kratší než povídka,
– překvapivý závěr,
– vyzvedá chytrost, vychytralost, lstivost,
Dekameron – sborník novel,
– rámcová konstrukce,
– z řeckého slova deka = deset, hémerá = den,
– jeho hrdinové jsou velmi emancipovaní, často dochází k zesměšnění církve,
světská tématika, hrdinové porušují desatero a nejsou společností odsuzováni,
– náměty ? ryze světské (milostná tématika),
– oslava života, téma nevěry (ta není odsuzována, ač je to porušení desatera),
– oslava hrdinů, kteří jsou podnikaví, samostatní, chytří,
– ženy vystupují jako rovné mužům (emancipace žen),
– legrace z církve,
– typická zápletka (manžel, kterého podvádí manželka), žena – chytrá,
muž – hlupák,
– kritika soudobých mravů (je úsměvná, ironická) měšťanstva, duchovenstva,
jejich chamtivosti, hlouposti aj.
Ve Florencii v roce 1348 propukl mor a 10 mladých lidí (7 dívek a 3 mladíci) odjíždí na venkov. Každý den si volily svou královnu nebo krále, který celý den určoval druh zábavy a poté večer předal jiné osobě. Každý den po poledním odpočinku se všichni scházeli a každý z nich vyprávěl příběh na téma, které bylo ten den zadáno (např. o láskách s nešťastným koncem, o lidech, které potkaly různé nehody, ?). Mladí lidé zůstali ve Florencii 10 dní a každý den pověděli 10 příběhů. Příběhy jsou zakončeny mravním ponaučením.
Tofano
Žena se vrací uprostřed noci ze záletů a její muž ji nechce pustit domů. Žena hodí kámen do studny, aby si muž myslel, že do ní spadla. Tím se jí ho podaří vylákat ven. Sama se pak zavře v domě. Z manžela udělala opilce, vzbudí tou diskusí všechny sousedy a ti stojí při ní. Takto lstivě udělala podfuk na svého muže.

Francouzská renesance

François Villon – žil bohémským životem,
– dokázal napsat báseň na téma, které mu někdo zadal (hledat vždy někoho,
kdo by za něho zaplatil útratu),
– několikrát byl odsouzen k smrti, ale díky vlivným přátelům byl vždy
osvobozen,
– předchůdce ?prokletých básníků? ,
Testament (Závěť)
– zamýšlí se nad svým životem a hodnotí ho,
myšlenky: 1, tvrdí, že by obětoval život, kdyby to druhému přineslo dobro,
2, má dělat to, co mu osud uložil, nemá se osudu snažit vzepřít,
Villon se zamýšlí i nad tím, jest-li by žil stejně, kdyby měl žít znova na jednom místě. Tvrdí, že by žil stejným způsobem, na druhé straně však tvrdí, že mu je líto promarněných let.

Španělská renesance

Miquel de Cervantes
Don Quijote de la Mancha
– parodie na rytířské romány, satira, kritika nešvarů současnosti,
Hlavním hrdinou je Don Quijote, chudý venkovský šlechtic (zeman), který je ovlivněn četbou románů. Je to velký snílek (směšný, ale i obdivuhodný svou obětavostí). Quijote touží obnovit slávu potulného středověkého rytíře (napravovat křivdy, prokazovat odvahu, šlechetnost). Sám sebe si představuje jako rytíře, který působí v různých šarvátkách. Vydává se do světa se svým sluhou Sanchem.
Don Quijote – žije ve vysněném světě, postava tragikomická (očima blázna ukazuje, jak svět vypadá),
Sancho – je realisticky uvažující člověk, praktický venkovan.
nejznámější pasáž ? boj Dona Quijota s větrnými mlýny, ty si představuje jako své nepřátele,
dnes : boj s větrnými mlýny ? předem prohraný boj
renesanční myšlenka: všechno je možné

Anglická renesance

William Shakespeare – narodil se ve Strattfordu nad Avonou,
– herec, spolumajitel divadla, dramatik,
komedie: Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Komedie plná omylů
tragédie: Romeo a Julie, Hamlet, Othello
historické hry: Jidřich IV., Jindřich VI., Richard III., Antonius a Kleopatra

Znaky Shakespearových dramat:
1, neomezenost ? místa, času, děje i námětu,
2, světská tématika = nenáboženská
– hry ukazují obraz pozemského života, lidské vlastnosti dobré i špatné (přátelství, věrnost,
láska, žárlivost, nenávist, ?)
3, příčinou tragédie jsou lidské vášně či náhoda (ne osud) ? hrdinové si osud určují sami,
4, ve hrách často vystupují samostatné a nepodřízené ženské postavy z lidu (např. Julie),
5, prolínání prvků tragických a komických,
6, jazyk: uplatnění různých vrstev (od básnických až po lidové),
– užití blankvers ? nerýmovaný pětistopý jamb ? vznikl v alžbětinském divadle ?
problém překlad do češtiny,
překladatelé: Josef Václav Sládek, M. Hilský ? současný překladatel,
7, vliv antického dramatu: užití chóru (sboru), motivy z řecké mytologie

Romeo a Julie ? tragédie
Děj se odehrává v italském městě Verona, vystupují zde dva znepřátelené rody ? Kapuletové a Montekové. Romeo a Julie se do sebe zamilují, ale rodiče nechtějí, aby se vzali. Julii nutí do sňatku s jiným ? hrabětem Parisem. Romeo a Julie se tajně vezmou v klášteře. Dochází k souboji mezi Tybaltem (Juliiným bratrancem) a Romeem. V potyčce Tybalt zabije Romeova přítele Merkucia a Romeo pak zabijí Tybalta. Romeo utíká z Verony. Kapuletovi neustále připravují Juliin sňatek s Parisem. Julie ho ale nechce. Mnich,bratr Lorenzo, nabízí Julii uspávací lék, který způsobí zdánlivou dočasnou smrt. Julie nakonec požije nápoj a vypadá, jako by byla mrtvá. V tomto stavu ji uvidí Romeo, ke kterému nedorazila zpráva, jak to vše ve skutečnosti je, a myslí si, že Julie je opravdu mrtvá. Sám se nakonec zabije. Když Julie procitne a vidí, že je Romeo mrtví, zabije se také. Tato tragédie smíří oba znepřátelené rody.

Hamlet ? dánský princ, který chce pomstít svého otce. Přitom pochybuje o svých schopnostech.
Hamlet se domnívá, že jeho otec byl zavražděn otcovým bratrem Claudiusem, který se oženil s jeho matkou. V noci se mu zjeví duch otce a ten mu své podezření potvrdí.
Hamlet se rozhodne pro pomstu, a aby nebyl podezřelý, předstírá šílenství. Přichází s nápadem zinscenovat vraždu otce, kterou by zahráli 2 herci z potulné herecké společnosti. Claudius (nový král) však uprostřed hry odejde ? Hamlet si tím ověřuje, že otce zabil.
Dále je zde mladý muž, který Hamleta vyzval na souboj. Král meč Hamletova protivníka potře jedem. Hamlet to však odhalí, probodne mečem krále i mladého muže. Sám se také poraní a na následky zranění zemřel.

Ottelo ? drama o žárlivosti, závisti a pletichaření
Ottelo byl generálem ve službách Benátské republiky. Jeho sluha Jago mu závidí jeho život, karieru, ženu Desdemonu a rodinu. Chce u něho vzbudit žárlivost, aby pochyboval o věrnosti své ženy. Aby Ottelo uvěřil, služebná jeho ženy sebere její šátek a dá ho do pokoje jiného důstojníka. Ottelo to bere jako důkaz nevěry. Protože nechce prolít krev, Desdemonu zaškrtí. Později se dozvídá, jako to všechno bylo a spáchá sebevraždu.

drama kritizuje ? žárlivost a závist

Mackbeth ? drama o touze po moci
Titulní hrdina je vojevůdce skotského krále, který svého panovníka obdivuje, ale touha po moci je silnější než obdiv a city. Začne uvažovat o tom, že by mohl jít na jeho místo. Jeho žena ho v touze podporuje. Rozhodne se zabít krále, aby se dostal manžel na jeho místo.