Renesance – výtvarné umění a literatura
- vznikla v Itálii, na přelomu 13. a 14. st.
- trvá do konce 16. st.
- umělecká epocha
- rozvíjí se v architektuře, hudbě, malířství, sochařství, literatuře
- vznik: Itálie v bohatých městech (přístavní) – Florencie, Benátky,
- vzniká jako vyjádření nového pohledu na svět, odráží se i v životním stylu
- odmítá ryze náboženský pohled na svět
- obrací se ke radostem, krásám života – bohatství, možnosti měst
- doba vědeckých, zámořských, technických objevů, astronomie, nastupuje měšťanská vrstva
- astronomie: Jan Kepler, Galielo Galilei, Mikoláš Koperník
2 dobové názory – geocentrický systém – pomáhal církvi
– heliocentrický systém – středem vesmíru = Slunce
- z francouzského renoissance = znovuzrození, vzkříšení
- návrat k antice – obdivuje krásu, důležitý pozemský život, zdůrazňuje individuálního člověka
- vědci zkoumali a vyhledávali staré rukopisy (antické)
- vynález knihtisku v pol. 15. st. – Jan Guttenberk v Německu
Výtvarné umění
- využívalo nových technických objevů
- zaměření na krásu člověka, světa
Michelangelo Buonarroti
- architekt, básník sochař, malíř
- socha Davida, Mojžíše, Pieta (p. Marie drží Ježíše sejmutého z Kříže)
- fresky na Sixtinské kapli – Poslední soud (nezjnámější freska)
Leonardo da Vinci
- malíř, filosof
- Mona Lisa, Poslední večeře Páně
Sandro Botticello
- Zrození Venuše
Rafael Santi
- malíř
Donatello
- Jezdecká socha, David
- kovolitectví (odlévání soch do bronzu), opracování kamene (hl. mramoru)
Literatura
- prosazují se národní jazyky
- Italská literatura
- samostatné malé státy – republiky, vládly měšťanské bohaté rodiny a obklopovaly se umělci
Dante Alighieri (13. – 14.st)
- básník, Florencie
- díla – přechod mezi středověkem a renesancí
- žil ve vyhnanství – po sporu s papežem
- zakladatel renes. poezie
- dílo: Božská komedie – zásadní a nejznámější dílo
- duchovní epos (psán ve verších)
- prvky renesance i středověku
- snaha o zobrazení světa podle Dantova pohldu
- 3 části: Peklo, Očistec, Ráj
- hrdinové: Dante, Vergillius (středověký básník, nesmí do ráje)
- rájem ho provází jeho životní láska Beatrice(viděl ji jen párx)
- velmi barvité vylíčení muk za smrtelné hříchy
Francesco Petrarca (14.st)
- typicky renesanční autor, básník, autor sonetů
- otec humanismu, velký znalec antické kultury a literatury , znalec řečtiny a latiny
- psal latinsky
- láska k Lauře – životní láska a inspirace, ale vnímal ji jako člověka
- díla: Sonety Lauře = Zpěvník (Canzoiere) – sbírka básní
Giovanni Boccaccio (14.st)
- italský renesanční prozaik
- díla: Dantův životopis
Komentář k Božské komedii
Dekameron – 100 povídek milostného obsahu, „rámcová novela“
– na venkově při útěku z Florencie před morem si vypráví 7 dívek a 3
mužů
– variace na vztahy mezi muži a ženami
– typický rys: vtipnost, laškovnost, satira, příběhy směřují k výsměchu
pokrytcům
Michelangelo
- sochař, malíř, architekt, básník
- psal sonety, život obětoval umění
- dílo: Žiji svou smrtí – pochybnosti, láska víra
2.Francouzská literatura
Francois Villon
- nejznámější r. básník, bohém, mistr balad, souzen pro rebelie, krádeže
- částečně patří ke středověké době, často ironie, jazyk spíše spodních vrstev společnosti
- vzdělaný, sečtělý, věřící
- celý jeho krátký život provázely rozpory
- bezprostřednost, výstižnost, vypovězen z Paříže po tom, co zabil při rvačce soupeře
- umírá předčasně, častý námět bída, zesměšňování vlastního osudu
- sbírky básní: Velký testament (závět)
Malý testament (odkaz)
Balada na soutěže – rozpolcenost, nespokojenost vyjádřená v protikladech
Francois Rabelais (1494-1553)
- mnich, odešel z kláštera, vědec, prozaik, lékař
- toužil po svobod. životě (i pro společnost) a harmonický vývoj člověka
- dílo: Gargantua a Pantagruel – román, v nadsázce a s humorem vypráví příběhy rodiny
obrů
- 5dílný, ironicky směšný, výsměch soudům, školství, hlupákům
Michel de Montagne
- zakladatel esejí
- dílo: Eseje
- Španělská literatura
- v 15. a 16. st námořní velmoc, kolonie
- silný vliv církve, inkvizice
- „zlatý věk“ nastává na přelomu 16. a 17.st
- národním útvarem komedie – zpravidla veršovaná hra o 3 jednáních, o přestávkách před oponou mezihry
Lope de Vega (1563-1635)
- plodný světový autor, zakladatel komedie
- 2000 her, dramatik, rušný život – tulák, voják, vyhnanec
- označení jeho her- „Drama pláště a dýky“ – hry plné vášně
- dílo: Fuente Ovejunna = Ovčí pramen
– šlechtice se dopustí křivdy na mladé dívce, dceři starosty. Občané vsi se
marně domáhají práva, proto sami zabijí šlechtice. Při soudu na otázku, kdo
zabil šlechtice, odpovídají Fuente Ovejunna. Zásahem vyššího orgánu hra
dobře skončí, je přiznána pravda vesničanům
Torso de Molina
- dramatik, vytvořil nesmrtelý lit. typ – ztělesněním sukničkářství, egoista – Don Juan
- hra: Svůdce sevillský a kamenný host – hl. postava: Don Juan – svůdce, egoista, ješita
Miguel de Cervantes y Saavedra (1547-1616)
- nejslavnější španěl. prozaik v době renesance
- pestrý život: neměl přístup k soustavnému školnímu vzdělání, zchudlý šlechtic, zmrzačen ve válce s Turky, návrat do vlasti, chudoba
- dílo: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
- nesmrtelný lit. typ
- se svým sluhou Sancho Panzou zažívají různá dobrodružství
- příběh chudého šlechtice, který se pomate a vydá se do světa na staré herce Rosinantě konat dobro jako rytíř
- Don Quijote šel za svým cílem i za cenu směšnosti, ryzí srdce, upřímnost
- Anglická literatura
- již ve 14. st.
Gofrey Chaucer
-dílo: Povídky Canterburské – soubor epických básní, ve kterých si v zájezdním hostinci vypráví
různí lidé různé historky
- přirozený jazyk , realistický pohled na Anglii ve 14.století