Publicistický styl
= styl věcné komunikace
- styl novin, časopisů, rozhlasu, televize = hromadných sdělovacích prostředků
- styl řečnických projevů
cílem – poučení, vzdělávání, informace, získávání, ovlivňování
požadavky – 1. aktuálnost a pravdivost obsahu
- všeobecná přístupnost a srozumitelnost
- variabilnost, působivost, originalita formy
- výrazová úspornost = stručnost
psaná publicistika – denní tisk, časopisy
mluvená publicistika – řečnické projevy, rozhlasové, TV, filmové zpravodajství
funkce – 1. informační (oznámení, zprávy v novinách)
- poučovací, vzdělávací, zábavná
- získávací, přesvědčovací
= agitačně-sdělná funkce
žánry v novinách – 1. zcela publicistické – úvodník, články, kritika, referát, úvaha…
- jiné než publicistické – právní poradna, reklamy, inzeráty…
- smíšené – fejeton, umělecká reportáž, interview, dopisy
- zábavné – hry, křížovky, horoskopy
zdroje zpravodajství – zpravodajské agentury(ČTK)
autoři novinových článků – novináři
předpoklady novináře – 1. všestranné vzdělání
- spolehlivost, IQ, odhodlání, zdvořilost, etika, čestnost
- přesnost, pracovitost, pohotovost
- ověřování faktů
- schopnost napsat text v krátké době bez dlouhé přípravy
- nezaujatost, nestrannost, životní energie
kompozice publicistických útvarů obecně
- logická výstavba – systém obrácené pyramidy (v čele nejdůležitější informace, pak doplňují fakta), výstavba s pozdrženým úvodem, chronologický postup, pohled z různých úhlů, podoba hry s kostkami (kladení informací vedle sebe, logické kladení otázek a odpověď)
úvod = závažnost, musí upoutat
- shrnující – obsahuje nejdůležitější data – KDO, KDY, CO, JAK a teprve potom podrobnosti – KDE, PROČ
- akcentující – zdůrazňuje jeden z aspektů události
- další typy – dramatický, s citátem, podtržený, s otázkou, anekdotický, statistický, překvapující…
zbývající část článku = pevná struktura, logická výstavba
Návrh osnovy:
- Úvod
- Vlastní stať
- další podrobnosti
- zákulisí
- dodatečné informace
- Závěr
Jazyk publicistického stylu
- je specifické, záleží na osobnosti novináře
- přesnost, jednoznačnost
- časté užívání podstatných jmen a sloves, jen ojediněle přídavná jména a hodnotící výrazy
automatizace – výrazy používané často, očekávané, předpokládané, vyhovují snaze rychle se orientovat v textu a informovat se X klišé – nevhodné použití, příliš otřelé
mít rezervy, ožehavý problém
aktualizace – opak, výrazy působivé novostí, neobvyklostí, upoutávají pozornost čtenáře, využití hovorové frazeologie
dopravní infarkt, udělat čáru přes rozpočet
- kontrast, slovní hříčky
- článek zvlášť ve 3.osobě (1.osobou pouze sloupek)
- schopnost spojovat známé informace s neznámými
- odstavcový háček – poslední slova odstavce logicky souvisejí s 1.větou následného odstavce, uvádějí ji
titulky
- jazykově náročné – živé, působivé
- konkrétní, stručné, bezprostřední (slovesa v přítomném čase)
- jen naznačují obsah textu
- důležitost grafické úpravy (barva, velikost, typ, tučnost písma) a umístění
popisky
- doprovod k fotografiím, schématům, grafům
- co nejstručnější, bez zbytečných slov, v přítomném čase
Proces vzniku článku
- nápad à podklady à analyzovat fakta à koncept (nanečisto) à oprava à čistopis
- zásada přesnosti, stručnosti, srozumitelnosti
- úprava (redigování) – autor + jiný publicista – korektor
- odstranit chyby gramatické a stylistické
- posoudit logickou stránku, rozsah, srozumitelnost, vkus, míru etiky, objektivnost, úplnost informací
- prověřit faktickou stránku
Stálé prvky novin
- záhlaví – název novin, ustálená grafická podoba (čitelné, výrazné, estetické)
- slogan – doprovází záhlaví (věta pod ním)
- řádek pod záhlavím – datum, den, číslo, ročník
- „uši“ – stále se opakující tituly (v rozsahu celých novin)
- rubriky – ustálené typy článků obsahově (rubrika pro ženy)
- tiráž – technické a vydavatelské údaje (na konci, poslední strana dole)
- obrazový materiál – fotografie + popisky
- barva
- plošná a řádková inzerce
- grafická úprava – cílem je zaujmout
- typografie – tiskařské umění, souhrnný název pro tiskařský průmysl. V širším slova smyslu vše co ztvárňuje vizuální představu – velikost, tučnost, interpunkce, linky, rámečky, obrázky
- grafika – písemná, kresebná, tisková, tiskařská, reprodukční
Druhy slohových útvarů
- informační = zpravodajské – zpráva, oznámení, plakát, inzerát
- analytické = úvahové – úvodník, komentář, kritika, rozbor, recenze
- beletristické = umělecké – fejeton, sloupek, glosa, reportáž, beseda
- v dialogizované podobě – rozhovor
ÚTVARY PUBLICISTICKÉHO STYLU
- zpravodajství – nejdůležitější v novinách
- nevelký rozsah, konstatující styl, bez citového zabarvení
- působivost – přitažlivé titulky, grafická úprava
- snaha rychle informovat – jednoduché jazykové prostředky
zdroje – záznamy, encyklopedie, vlastní poznámky, dokumenty
z rozhovorů
z vlastního pozorování (sportovní utkání, nehoda, soudní jednání)
- úvodník
- obsahuje nejdůležitější aktuální informaci; hlavní téma celospolečenského významu, rozbor a vyvození závěrů pro praxi
- vyjadřuje oficiální stanovisko, odhaluje souvislosti a příčiny
- pevně stanovené umístění v novinách – 1.strana
- použití 1.osoby množného čísla
jazykové prostředky – jen mírné využití – řečnické otázky, kontrast, hromadění synonym, souřadně spojovaných výrazů
- článek
- delší příspěvek, podstatou je zpráva nebo komentář – někdy povaha kritické úvahy
cíl – informovat, vzbudit pozornost, zájem, přesvědčit
- komentář
- autor vyjadřuje názor, zaujímá určité stanovisko k nějakému problému; odlišnost od zpravodajství
- osobní styl novináře, umění nesouhlasu, argumentace
- pestrý, citově zabarvený styl; subjektivní ráz
- působivé a účinné jazykové prostředky
- kurzíva
- novinářská aktualizující nebo zábavná stať, tištěná kurzívou (skloněné písmo)
- glosa
- kritická poznámka k událostem a názorům, krátký útvar
- sloupek
- vtipná časová úvaha v jednom sloupci; vytříbený styl, kurzíva
- na 1.straně novin
- původně ve 20.a 30.letech v Lidových novinách (Čapek, Poláček, Bass)
- cousrie (kózrí)
- vtipná novinář¨ská úvaha o problému
- lehčí tón, duchaplnost, aktuálnost, zábavnost
- často forma rozmluvy (Neruda, Machar, Čapek)
- referát
- informuje o průběhu jednání, akce, sportovní akce atd.
- hlavní části citovány v plném znění
- věcnost, hodnocení
- ustálená slovní spojení, formulace i citové zabarvení (sportovní referát)
- reportáž
- smíšený útvar (zpravodajský + umělecký/odborný styl)
- informuje o zajímavých místech, provozech na základě přímého styku s nimi
- podmínka – očité svědectví autora
- živé, zajímavé vylíčení skutečné události (slovem i obrazem)
druhy – novinářská, rozhlasová, televizní, filmová, fotografická
cíl – názorná představa prostředí, události à „přímý přenos“ (dokumentární přesnost), snaha ovlivnit
jazyk – prostředky publicistického stylu (působivost, os.zaujetí, názornost, zajímavost)
- konkrétnost, obrazné vyj., v závěru pointa
- shodné rysy se zprávou, referátem (informovanost, věcnost) a s fejetonem (působivost, názornost)
slovní zásoba – přirovnání, opakování slov, oslovení, kontrasty, metafory, hyperboly
syntax – jednoduché věty prostá souvětí
- jednočlenné, neúplné věty à dynamičnost
- vytýkání opisem – „Nezapomene ten, kdo zažil…“
- různé druhy vět
- fejeton – dříve „podčárník“
- útvar publicistického a uměleckého stylu
- drobná zajímavá aktuální témata všedního dne, denního života v novém světle, pohledu
- v novinách pod čarou, dříve listy papíru vložené do novin
- Neruda: Kam s ním?; R.Křesťan
- zpracován zábavným lehčím tónem (ironický nebo humorný); vtipný a duchaplný
cíl – kritika veřejného jevu, vyvolání okamžité reakce, odezvy à snaha věc napravit
à má vyvrcholení (pointu
znaky – přítomnost úvahy – aktuálnost; stanoviska autora a jeho os.zaujetí – konkrétní údaje a fakta
- humor, komika, originalita
jazyk – vtipná formulace, neotřelé, neobvyklé spojení slov (nadsázka, obraznost, fantazie); hovorové prostředky, ironie, satira, působivý titul
- interview = rozhovor
- písemně zpracované sdělení formou rozhovoru (dialogu) se známou nebo významnou osobností
jádro – stručné otázky novináře a odpovědi tázané osoby
– plynulá návaznost, stručnost, výstižnost, zajímavost
– aktuální tematika, společensky důležitá i zajímavá pro čtenáře
jazyk – věcné a konkrétní otázky
kompozice: 1. Úvod – představení osobnosti, uvedení do situace
- Vlastní rozhovor – otázky a odpovědi
- Závěr – shrnutí, rozloučení
- odborná diskuse, beseda – s několika účastníky
- dialogická forma
- aktuální společenská témata – např.Sedmička, Partie
- inzerce, reklama
cíl – upoutat, zaujmout
základní prvky – kdo, co , kdy, kde, proč
- důležitá je volba grafických prostředků – typ, čitelnost, barva, výraznost, odlišnost písma