Představitelé existencialismu, neorealismu a postmodernismu ve světové tvorbě

EXISTENCIALISMUS
existence = bytí, jsoucno
= literární směr (30. ? 60. let 20. století), který vychází z filosofie existencialismu (Martin Heidegger, Karel Jaspers, Jean Paul Sartre).
– chápe člověka jako tvora nedobrovolně vrženého do lidského světa, osamoceného,
odloučeného jedince, izolovaného od lidské společnosti, který si uvědomuje nevyhnutelnost
smrti a dočasnost své existence.
– v důsledku toho prožívá úzkost, strach, pociťuješ absolutní osamělost.

1. Hrdina (jeho vlastnosti jsou předem dané, předurčují děj):
vnitřně pochybující člověk, který je často v mezní životní situaci, prožívá zoufalství, hnus, dospívá k vědomí dočasnosti života, chce se zbavit závislosti na ostatních, upadá do samoty, není schopen komunikovat s okolím.

2. Forma
– literární dílo je chápáno jako sebevyjádření autora (zachycuje jeho duševní procesy) jako
způsob vyjádření určitých filosofických tezí,
– mívá spíše formu eseje než tradičního románu či povídky.

představitelé:
– Albert CAMUS, Jean Paul SARTRE,
– za předchůdce existencialismu je považován Franz Kafka,
– existencialismem byli ovlivněni i dramatici: např. F. Dürrenmatt a představitelé absurdního
dramatu,
– představitelem existencialismu ve filmovém umění je švédský režisér I. Bergman.

Albert CAMUS ? francouzský autor
Mor ? román
Cizinec ? román
– rozdělen na odlišné části,
první část je dějová ? odehrává se v Alžírsku (francouzská kolonie).
– hlavním hrdinou je obyčejný úředník, který se seznámí se sousedem,
a ten ho zasvětí do svého konfliktu s místní skupinou Arabů,
– jednou se s nimi potkají na pláži a dojde k tragické události: jeden
z Arabů vytáhl nůž, hlavní hrdina se lekl, zazmatkoval a Araba zastřelil (nepromyšlená momentální reakce, panika, hlavní hrdina byl otupělý horkem a sluncem);
druhá část je filosofická úvaha ? odehrává se ve vězení, hlavní hrdina je odsouzen k smrti, jsou zde popisovány jeho pocity, hlavní hrdina má typické vlastnosti existenc.hrdinů,

uk.: hlavní hrdina čeká ve vězení, přišel za ním advokát a chtěl mu pomoci; u soudu hlavnímu hrdinovi mohl přitížit fakt, že neprojevoval žal nad smrtí své matky, advokát chtěl, aby tu lítost u soudu projevil, ale hlavní hrdina návrh nepřijal, neměl potřebu dávat city najevo (ale samozřejmě měl svou matku rád), nechtěl ale lhát.

Jean Paul SARTRE ? francouzský autor
Zeď ? povídka (viz. čtenářský deník),
Hnus ? román
S vyloučením veřejnosti ? divadelní hra

Fridrich Dürrenmatt
? německy píšící švýcarský spisovatel,
– psal především divadelní hry, ale i prózy,

Znaky jeho dramat:
1. inspirován řeckým dramatem (uplatňoval princip tří jednot ? místa, času a děje)
= děj se odehrává v 1 místě v rozmezí24 hodin, děj je jednolitý,

2. používá chorus (sbor),

3. zajímala ho současnost, hlavně různé morální otázky, přistupuje k současné společnosti
s odstupem, nadsázkou, ironií,
– hlavním morálním tématem je otázka odpovědnosti člověka za současný svět,

4. tragikomičnost, humor, ironie, prvky detektivky.

Fyzikové ? divadelní hra
– děj se odehrává v psychiatrickém sanatoriu, řízeného majitelkou, staropanenskou šéflékařkou
Matyldou von Zahud, potomkem vysoce postavené, ale degenerované rodiny,
– hlavními postavami jsou dva pacienti posedlí představou, že jsou Einstein a Newton (ti své
šílenství jen předstírají) dále fyzik Nöbrus a slečna von Zahud,
– Nöbrus se do léčebny uchýlil, protože jeho převratné výzkumy by mohly umožnit ovládnout
svět a on odmítá svými vynálezy ohrozit lidstvo,
– Einstein a Newton se snaží získat jeho výsledky pro své země, ale posléze přijímají Nöbrovo
stanovisko a volí doživotní pobyt v blázinci,
– jejich obět je ale zbytečná, odhalí se totiž šílenství slečny Matyldy, která prohlédla poslání i cíle tří fyziků, zmocnila se kopií Nöbrových záznamů a to jí umožnilo vybudovat mocensky neomezený trest, jímž chce pro svou slávu ovládnout planetu.
téma: morální odpovědnost vědců za jejich objevy,
– autor zvolil formu komedie pro ztvárnění závažné problematiky, aby dosáhl přitažlivého,
zábavného a plasticky konkrétního ztvárnění,
– jeho názorem bylo, že stav současného světa lze postihnout především prostřednictvím
komedie,

Návštěva staré dámy ? divadelní hra
Děj se odehrává v malém městečku Güllen. Do poklidného života zasáhne rodačka Klára Zachnasjanová, která v městečku, když byla mladá, žila. Klára je nyní již stará, ale hlavně velmi bohatá (je milionářka). Měšťané čekali, že od Kláry dostanou nějaké peníze, protože městečko bylo na pokraji krachu. Klára souhlasila s finanční pomocí, ale žádala 1 podmínku zabití Alberta Illa. Proč Alberta? Klára s Albertem se milovali ? Klára otěhotněla a Albert dítě nechtěl přijmout za vlastní. Podplatil 2 muže, aby řekli, že s Klárou také něco měli. Klára z města odešla s velkou ostudou. Neměla lehký život. Chvíli pracovala i jako prostitutka. Potom se však několikrát dobře vdala a získala tím velký majetek. Obyvatelé v městečku byli na Illově straně, ale nakonec představa, že získají peníze byla silnější než oni a Alberta Illa skutečně zabili.

Hlavní hrdinka ? postava Kláry
– žena velmi cynická, tvrdá, která si jde tvrdě za svým,
– její bohatství ji umožňuje ovládat lidi a ona toho využívá a mstí se za křivdu, na kterou
nezapomněla,
– žena velmi šarmantní,
– smysl pro humor, tragikomičnost,
téma hry:
– vztah mezi penězi a touhou po nich x morálka,
– hra ukazuje, že jsou lidé schopni hodně udělat pro peníze,
– davová psychóza,

NEOREALISMUS
= umělecký směr, který vznikl nejdříve v italské filmové tvorbě (Rosselini, Visconti, Felini,
DeSica), odkud se rozšířil do literatury a malířství,
– rozvíjel se hlavně po 2. světové válce, i když existoval již ve 30. letech, trval do 50. let,

Znaky:
1. Návrat k realismu
– snaha o věrohodnost, někdy až dokument,
– zachycení skutečnosti, často autobiograf.

2. Tématika
– snaha zpracovat zkušenosti z války, kriticky se vyrovnat s léty fašismu a zachytit proměny
poválečné Itálie se všemi rozpory a problémy,
– autoři si všímají hlavně každodenního života prostých lidí,
– hlavními postavami jsou dělníci, rybáři, vojáci, drobní úředníci,
– objevují se tabuizovaná témata např. sex, nevěra, morální úpadek, mafie, sociální problémy,

3. Umělecké prostředí rozmanité
– není jednotná metoda tvorby,

Albert MORAVIA
– italský novinář a spisovatel,
– za války se skrýval na jihu Itálie mezi prostými vesničany (tito zkušenosti zužitkoval ve svém
díle),
– v 18. letech na sebe upoutal románem Lhostejní,

Horalka
– román, jehož děj se odehrává v letech 1943 ? 1944 v Itálii, kde se hroutil fašistický režim,
– román je psán formou monologu hlavní hrdiny Césiry ? římské hokynářsky, velmi podnikavé
ženy, prostá, moudrá,
Césira je vdova, která se rozhodla prodat všechno zboží, opustit Řím a odjet s dcerou Rossetou na venkov. Nachází útočiště v horské vesničce. Zde stráví 9 měsíců. Spřátelí se zde se vzdělaným mladíkem Michalem. Čas tráví procházkami po horách a sháněním jídla. Nakonec válka dorazí i sem. Němečtí vojáci, kteří prchají před spojenci s sebou Michaela odvlečou, aby jim ukazoval cestu v horách. Nakonec ho zastřelí. Césira s Rossetou se vydávají zpět do Říma. Potloukají se po venkově. Při odpočinku v jednom kostele je překvapí skupina Marokánců, kteří znásilní Rossetu. Od této chvíle Césira pozoruje proměnu své dcery ? z nevinné jemné dívky v zdánlivě tvrdou ženu bez morálních zásad. Rosseta se uzavírá do sebe, odmítá komunikovat, v tváři má nepřítomný výraz, stává se z ní prostitutka. Césira má pocit, že svou dceru ztrácí. Obě ženy nakonec odváží Rossetin milenec do Říma. Cestou jsou přepadeni a muž je zabit. Césira bez zaváhání sebere jeho peníze a ani Rosseta nad smrtí svého milence nijak netruchlí. Před branami Říma si Césira uvědomuje, co se z nich stalo, že z ní je zlodějka a z dcery prostitutka. Uvažuje nad tím, že pojmy jako čest, morálka, soucit a přátelství v této době, kdy se každý stará jen sám o sebe, o vlastní přežití mají malý význam. Náhle začne Rosseta zpívat a plakat a Césira věří, že znovu ke své ?malé Rossetě? najde cestu.
Céssira zde vystupuje jako žena, která nade vše miluje život i s jeho stinnými stránkami, má k němu realistický přístup (události je nutno brát tak, jak přijdou), nade vše staví lásku a porozumění.
uk.: odehrává se v době, kdy Césira s Rossetou byli v horách a zrovna došlo k bombardování. Césira měla strach o Rossetu. Hledali jejich přítele Tommasina. Ten se schovával v jeskyni, kde prožil velký tlak, hrůzu, vál se. Nakonec zemřel.
Césira ? odhodlaná žena, při náletu měla strach hlavně o dceru,
– brala život tak, jak přicházel.

POSTMODERNISMUS
– česká literatura má 1 autora, který je řazen mezi světové postmoderní autory
? Milan Kundera,
– rozvíjí se po 2. světové válce,

Znaky:
1. název
post = po
modernismus = moderna = přelom 19. ? 20. století,
– postmoderní autoři se distancovali od moderny,
– nechtěli psát v duchu moderny ? podle nich byla moderna příliš výlučná, pouze pro užší
okruh lidí,
– postmodernisté hlásali, že literatura má oslovit co nejširší vrstvy čtenářů,
– řešením bylo ? tzv. vícevrstevnatost literárního díla
– kniha má 1 dějovou rovinu (jednoduchá), která má být napínavá ? detektivka, western, sci-fi,
oddychovější žánry,
2. rovina ? odhalí skryté významy, ty odhalí pouze nároční čtenáři,

2. pracuje s ironií, parodií,

3. relativizace hodnot,
– přestává platit, co je dobré, co je špatné,
– skeptický pohled,

4. mystifikace = záměrné klamání čtenáře,

5. složitá symbolika
– práce se skrytými významy,

6. promyšlená kompozice
– prolínání dějů, časových rovin, symbolika čísel, ?

Umberto ECO
– italský vědec a spisovatel,
– zabýval se sémiotikou = věda o znacích a znakových systémech,
– odborník na středověké znaky,

Jméno růže
– nejslavnější román,
– k názvu: růže ? středověký symbol
Děj: román začíná předmluvou vydavatele ? to je mystifikace
kniha má být údajně překlad latinského rukopisu benediktinského mnicha ze 14. století (toto je mystifikace).
Samotný příběh se odehrává v italském klášteře ve 14. století. Přijíždí sem 2 muži. Jedním z nich je údajný benediktýnský mnich, který příběh napsal ? Adso, 18-letý mladík a Vilém z Baskervilu ? starší mnich a Adsův učitel. V opatství se dějí strašidelné věci, každý den je nalezen zavražděný mnich. Vilém s Adsem pátrají, co za tím věží. Pátrání je nakonec dovede do knihovny, který byla velmi zvláštní. Knihovna byla uspořádána jako labyrint. V té knihovně uchovávali 2. díl Aristotelovy Poetiky ? vzácný antický rukopis.
Ukázalo se, že původcem vražd je bývalý knihovník, stařec, který chtěl za každou cenu Poetiku uchránit. Proto její listy napustil jedem a všichni, kdo ji našli zemřeli. 2 díl Poetiky pojednával o smíchu, o radostném přístupu k životu. Knihovník měl strach, že se lidé přestanou bát a na svět se budou koukat jinak ? budou mít radost ze života. Středověký řád byl založen na poslušnosti poddaných.
Nakonec celý klášter lehl popelem, ale Vilém s Adsem se zachránili.

Proč Vilém s Adsem přišli do kláštera?
Vilém byl v klášteře prostředníkem mezi papežem a císařem. Jednali o filosofických a náboženských otázkách. Jednání skončilo roztržkou.
tématika: kacířství, čarodějnictví,
inkviziční proces se členy sekty, s některými mnichy (2 mniši a 1 dívka odsouzeni
k trestu smrti upálením).