Předhusitská a husitská literatura, osobnost Jana Husa
Doba ® středověk ® feudalismus – společenský řád postavený na zemědělské výrobě, bohatý je ten, kdo vlastní zemědělskou půdu (církev, šlechta), pracují lidé bez práv – nevolníci.
Krize středověké společnosti ® její reforma (úprava, změna, přeměna směřující k zlepšení nějakého stavu) ® reformace – hnutí usilující o nápravu římské církve a omezení její moci.
V literatuře vrcholí procesy:
- Laicizace – literatura se vymaňuje z rukou církve (už nejen církevní příslušníci mají právo na vzdělání
- Demokratizace – vzdělání se dostává k dalším společenským vrstvám (šlechtici, měšťané…)
- Počešťování – latina zůstává už jen v církevním prostředí a na universitě i jinde převládá čeština
Doba předhusitská
- 14. století
- doba vlády Karla IV
- stálé obohacování církve (různé poplatky)
- dochází k dvojpapežství (první v Římě a druhý v Avignonu)
- původci kritiky: univerzitní mistři a někteří kazatelé, kteří požadují nápravu církve
- v této době dochází k úplnému překladu Bible do češtiny
- kazatelé, neboli reformátoři, usilují o nápravu církve a středověké společnosti
- základním textem je pro ně Bible – Nový zákon – Kristovo učení
- bohatý člověk si mohl koupit odpuštění za svůj hřích – odpustek
Předchůdci Jana Husa (vesměs kazatelé) – Matěj z Janova (latinsky), Konrád Waldhausen (německy), Jan Milíč z Kroměříže (česky), Tomáš Štítný ze Štítného (česky)
Odborná próza
- kronika Přibíka Pulkavy z Radenína
- slovníky – mistr Klaret
- právnické spisy – Ondřej z Dubé
Období příprav husitského hnutí
- od počátku st. do 70. let 15. st.
- dochází k narůstání společenských rozporů
- města a šlechta usilují o větší ekonomické postavení
- dochází k rozporům v církvi
- je to doba vlády Václava IV. – rozpory s vysokou šlechtou, snaží se opřít o nižší šlechtu
- lidové vrstvy stojí v opozici proti vyšší šlechtě a městskému patriarchátu (němci)
- nejčastější literární útvary: píseň, satyra, traktáty, polemiky, kázání
- Požadavky reformátorů
- hlavou církve má být Kristus a ne papež
- církve má být chudá
- Odvetná opatření církve
- vyhlásila nad Prahou Interdikt – byly zakázány křtiny, svatby a pohřby
Mistr Jan Hus (1370 – 1415)
- narodil se v Husinci u Prachatic, pocházel z chudé rodiny
- vůdčí osobnost přelomu 14. – 15. století
- český reformátor
- vystudoval Karlovu universitu (svobodná umění a teologie)
- 1393 se stal bakalářem, 1396 se stal mistrem svobodných umění, 1400 byl vysvěcen na kněze
- nejprve působil jako učitel na KU, od roku 1402 jako kazatel v Betlémské kapli
- měl zásluhu na vydání Kutnohorského dekretu (za což byl zvolen rektorem KU), který nechal vydat roku 1409 Václav IV. Lucemburský (syn Karla IV.) – převaha českých učitelů a studentů nad cizinci
- při své učitelské praxi psal hlavně latinsky, ale některá svá díla psal i česky
- dostal se do sporů z církví:
- obhajoval názory anglického reformátora Johna Wicleffa
- vystupoval proti odpustkům a kritizoval církev za její bohatství, rozmařilost, mravní zkaženost
- byl pronásledován (dán do klatby) a vypovězen z Prahy
- kázal na Kozím Hrádku a na Krakovci
- na církevním koncilu v Kostnici, kam byl poslán pod ochranou krále Zikmunda (byl ale podveden), byl vězněn a jako kacíř 6. 7. 1415 upálen
Dílo:
Latinsky (obracel se na ofenzivní síly bojující proti nedostatkům církve):
O církvi (De ecclesia) – podává souhrn kritických názorů na poslání církve
Česky (psal převážně pro prostý lid):
Výklad viery, desatera a páteře – výklad modliteb – Věřím v Boha, Desatero a Otčenáš
Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve, prodávání odpustků
Postila, tj. výklad svatých čtení nedělních – velký sborník kázání pro prosté lidi
Dcerka – spis o správném životě žen a dívek jak mají vést křesťanský život
Listy z Kostnice – listy, které posílal z vězení z Kostnice svým přátelům a stoupencům (např. Všem věrným Čechům)
Husův vliv na pravopis:
O pravopise českém (De orthographia bohemica) – místo pravopisu spřežkového zavedl pravopis diakritický (spřežky nahradily znaménka), dlouhé samohlásky označoval čárkou, krátké tečkou (nabodeníčko), z tečky se potom vyvinul háček
Přínos Husův:
- urychlil vyvrcholení odporu proti církvi
- odhaloval příčiny společenských nedostatků
Období Husitských bojů
- Husité – kališníci – svobodné hlásání slova božího, příjímání podobojí, zbavení církve majetku
- dochází k sjednocení téměř celého národa v odporu proti církvi
- 1419 – 1. pražská defenestrace – vyhození konšelů z oken pražské radnice
- roku 1419 umírá Václav IV, král Zikmund uplatňuje právo na český trůn a získává ho
- 1420 založen Tábor a dojde k první křižácké výpravě
- Jan Žižka z Trocnova (1420 –1434) – bitvy u Sudoměře, na Vítkově a u Lipan
- rozvinul se zpěv, převážně pak zpěv náboženského rázu, ale i s politickým a sociálním obsahem
Literární památky:
Jistebnický kancionál
- Ktož jsú boží bojovníci
- Povstaň, povstaň, veliké město pražské
Žižkův vojenský řád
- významná památka, která má několik částí
Vavřinec z Březové (1370 – 1437)
- Píseň o vítězství u Domažlic (Báseň vznešené Koruny české) – pojednání o bitvě u Domažlic
- Husitská kronika
Doznívání husitských ideálů – Petr Chelčický (český náboženský reformátor a filozof), založení jednoty bratrské
Církev:
- Katolická – papež, celibát, kněz – krev páně, věřící – tělo páně, církev má majetek
- Protestantská – přijímání pod obojí (symbol rovnosti), kněz se může ženit, kněz = učitel