POPIS, JEHO DRUHY a ZÁSADY

• Útvar slohového postupu popisného
• Obsahuje sled informací; vystihuje části předmětu, jejich vzájemné vztahy = celkový obraz jevu
• Předmět popisu: osoba, zvíře, věc, činnost, přírodní jev

DRUHY POPISU

• Prostý (úsilí o názornost, vlastnosti nápadné)

Odborný               (úsilí o přesnost, vlastnosti podstatné

• Statický (popis předmětu)

Dynamický          (popis děje = pracovní postup i jako návod k činnosti)

• Umělecký (líčení) –          umělecký styl

Líčení = subjektivně zabarvený popis, vyjadřuje osobní vztah člověka k popisované skutečnosti (personifikace, protiklady, přívlastky, nezvyklá vyjádření)

CÍL

• Přiblížit, informovat jak, co vypadá
• Učinit si představu o popisovaném předmětu (přednosti, nevýhody, účet, použití)

KOMPOZICE

• vhodný postup z hlediska cíle (podat ucelený obraz částí a vlastností nebo popis jednotlivých fází a děje
• přehlednost, uspořádanost (od celku k částem, od důležitých k méně důležitým, od nejzajímavějších k méně zajímavým částem); mechanicky – od blízkého k vzdálenému, zleva doprava (a opačně), shora dolů ap.

význam má osnova

• Úvod seznámení s předmětem, dějem, osobou
• Vlastní popis statický (části, vlastnosti, vztahy)

dynamický (jednotlivé činnosti, děje, vztahy mezi nimi,

příčiny, důsledky, chronologicky

• Závěr souhrnný výčet předností, nedostatků, významných rysů,

význam, využití, funkce, doporučení

POSTUP                     – soustředěné pozorování, určení částí a vlastností, jejich pojmenování, logické zařazení

JAZYK POPISU

• Slovník – převaha podstatných jmen (pojmenování) a přídavných jmen

(vlastnosti), v dynamickém popisu slovesa

• Syntax – několikanásobné větné členy, postupně rozvíjené přívlastky

(názornost), forma výčtu

Názornost        – využití přirovnání, obrazných formulací, rčení