Podoba renesanční a humanistické literatury u nás, osobnost J. A. Komenského

Renesance (francouzsky renaissance – obrození, obroda, nový rozkvět, jež je odvozeno z italského rinascimento) – umělecký sloh (směr) – prošla postupně všemi evropskými zeměmi. Je pro ni charakteristický obdiv k antice (byla jejím vzorem) – všestranný rozvoj člověka jak po fyzické tak duševní stránce. Renesance se projevuje v literatuře, hudbě, architektuře, malířství atd.

Humanismus (z lat. humanus – lidský) – duchovní a filozofický směr, který čerpá zejména z řeckých filozofů. Jeho cílem bylo osvobodit člověka-jedince od středověkých náboženských dogmat (dogma – poučka, tvrzení s nárokem na naprostou platnost bez odpovídajícího důkazu a kritiky).

Nositelem renesančních a humanistických myšlenek bylo převážně měšťanstvo, které díky svým schopnostem získalo bohatství, ale také moc.

Cíl – vymanit se ze středověkého způsobu myšlení, které bylo ovlivňováno náboženstvím a církví (středověk – vše dobré po smrti – cílem posmrtný život; renesance – plnohodnotný život už zde na Zemi).

Počátky – přelom 13. a 14. století v severní Itálii (hospodářský a ekonomický rozvoj), odtud se rozšířil do ostatních evropských zemí. U nás 70. léta 15. století až 20. léta 17. století. Opoždění díky reformaci a husitským válkám (skončily 1434 bitvou u Lipan).

Osobnosti a události spojené s tímto obdobím:

• Jiří z Poděbrad – „husitský král“ – zvolen na český trůn; respektoval rozdělení věřících v českých zemích na protestanty a katolíky. Růst hospodářství, návrh evropským panovníkům o vzájemném neútočení; diplomatické cesty – snaha o znovunabytí dobrého jména Čech v Evropě.
• Jagellonci – polský panovnický rod, který v Čechách vládl 1471 – 1526, kdy umírá Ludvík Jagellonský v bitvě s Turky (Moháč – dunajská bažina).
• Habsburkové – vládnou od roku 1526; Ferdinand I.; nejslavnější panovník Rudolf II. (1576 – 1611); Praha se stává císařským sídelním městem ® centru vědy, umění (rozsáhlé sbírky).
• Problémy mezi Čechy a Habsburky – Čechové chtěli udržet stavovský stát (stavy – vysoká a nízká šlechta – vládnou) – Habsburkové chtěli vytvořit pevnou monarchii; náboženské rozpory – většina Čechů byli protestanti, kdežto Habsburkové byli zarytí katolíci ® stavovské povstání 1620.
• Jednota bratrská – výběrová protestantská církev založená na základě myšlenek Petra Chelčického – návrat k husitským ideálům; stála proti katolictví; biskup Jan August – mučen a vězněn; nucený odchod příslušníků této víry na Moravu (Ivančice); vydávají 6 dílný překlad Bible ® BIBLE KRALICKÁ (1579 – 94, biskup Jan Blahoslav).
• 1556 – přizván do Čech jezuitský řád (tovaryšstvo Ježíšovo), který měl přivést náš lid ke katolictví, působil zejména ve školství ® přijímal i chudé žáky (i na UK).

Zvláštní znaky české renesance a humanismu:

• Vyrovnat se s kulturou a literaturou jiných evropských zemí.
• Literatura je převážně určena měšťanstvu ® zaměřena ke každodennímu životu – praxi ® převažuje proto literatura nauková, výchovně vzdělávací, jazykovědná, ale i knihy zábavného čtení.
• Velký význam sehrál vynález knihtisku. U nás byla první tištěnou knihou Trojanská kronika (1468) ® vydavatelé knih – Jiří Melantrich z Aventina a jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína ® vysoká kvalita české literatury před rokem 1620.

Dvě linie literatur – část autorů píše latinsky a část česky:

• Latinský humanismus – Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (katolický proud, znalec antiky); Jan campanus Vodňanský; Jan z Rabštejna.
• Český humanismus – Kryštof Harant z Polžic a z Bezdružic (cestopisy); Václav Hájek z Libočan (kroniky); Jan Blahoslav; Jiří Hynek z Poděbrad (zábavná próza).

Doba barokní – související s 30letou válkou:

• Baroko – umělecký směr od poloviny 16. století a po celé 17. století v Evropě – toto umění slouží katolické víře – pozemský život je utrpení.
• malířství – šerosvit (kontrast světla a stínu); vlámský malíř Rubens, Holanďan Rembrant, Karel Škréta (portréty), Petr Brandl (oltáře)
• hudba – opera, fuga, varhaní hra; J. S. Bach, C. M. Verdi, A. Vivaldi, G. H. Händel – předchůdci Mozarta; chrámové skladby – F. X. Briti; J. V. Stamic, J. Mysliveček; chrámové skladby – J. J. Ryba.
• 1618 – 1648 30letý válečný konflikt, kdy v Evropě válčí katolíci proti protestantům.
• 1620 – české stavovské protihabsburské povstání ® bitva na Bílé hoře (česká šlechta odmítá Habsburky na trůně).
• Veřejná poprava 27 českých „pánů“ (organizátorů povstání) 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze) ® národ je zbaven elity; jejich majetek je zabaven a rozdělen mezi šlechtu, která s Habsburky sympatizuje (většinou jsou to cizinci) – germanizace, rekatolizace (násilný návrat ke katolictví.
• 1627 – Obnovené zřízení zemské – zajišťuje Habsburkům dědičné právo na český trůn. Mnoho těch, kteří nechtějí přejít ke katolictví, emigruje (mezi nimi i J. A. Komenský).
• 1648 – ukončení 30leté války souborem smluv ® Vestfálský mír.

Jan Ámos Komenský – „učitel národů“

(Doba pobělohorská ® literatura exulantská – emigrantská)

• 1592 narozen v Uherském Brodě nebo v Nivnici – 1670 umírá v Amsterodamu, pohřben v Naardenu.
• Vzdělání získal – na bratrských školách v Přerově a ve Fulneku; na protestantských univerzitách v Německu v Herbonu a Heidelbergu.
• Po studiích působil – jako učitel v Přerově a ve Fulneku; jako poslední biskup jednoty bratrské.
• 1621 – nucen i s rodinou stále prchat, skrývat se na mnoha místech – východní Čechy; 1628 polské Lešno (zde shořela velká část jeho díla); 1640 zakládá v Anglii akademii věd, ve Švédsku tvoří učebnice; 1650 působí v Uhrách v Šarišském potoku; 1654 Lešno; od 1656 Holandsko.
• Za svůj život napsal asi 250 děl, která se dají rozdělit do 4 skupin (odkázána českému národu):
  • Umělecká próza – Labyrint světa a ráj srdce – rozsáhlá alegorická skladba – kritika soudobé společnosti
  • Pedagogické a didaktické spisy – v těchto spisech se zabývá výchovou a vzděláním. Předkládá i nejdůležitější pedagogické zásady – názornost; přiměřenost věku; postup od známého k neznámému, od jednoduchého ke složitému; učit vědomostem i dovednostem; škola přístupná všem; důraz na znalost jazyků a tělesnou výchovu atd. Výchovu rozděluje do 4 stupňů po 6 letech.
    • Díla – Didactica magna (Velká didaktika); Brána jazyků otevřená; Orbis pictus (Svět v obrazech – první ilustrovaná učebnice); Škola hrou.
  • Spisy náboženské a filozofické – hledá cestu pro soudobého člověka, který doplácí na náboženskou nesnášenlivost a válčení.
    • Díla – Listové do nebe (fiktivní dopis Kristovi); Kšaft (® závěť) umírající matky jednoty bratrské; Hlubina bezpečnosti.
  • Spisy politického charakteru – zabývá se vším, co by mělo vést k nápravě lidské společnosti (humanita, tolerance, solidarita atd.). Těmito díly chce oslovit mocné tehdejšího světa, aby nedocházelo k válkám a zbytečnému utrpení. Věří ve vzdělání ® PANSOFIE – ideální vědy shrnující dosavadní poznání. Je součástí – Všeobecné porady o nápravě věcí lidských (má 7 částí).
• Mimo to se věnoval i českému jazyku a literatuře:
  • Poklad jazyka českého – slovník soudobých vědních oborů – shořel
  • Kancionál; O poezii české; duchovní lyrika